12 Cmo 77/2025-78 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvého stupně zastavil řízení ve věci (výrok I.), uložil účastníkovi zaplatit navrhovatelce a) na náhradě nákladů řízení částku 14 392,28 Kč (výrok II.), dále uložil účastníkovi zaplatit navrhovateli b) na náhradě nákladů řízení částku 14 392,28 Kč (výrok III.), a rozhodl o vrácení části soudního poplatku navrhovatelce a) a navrhovateli b), každému ve výši 1 000 Kč (výroky IV. a V.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatelé se návrhem ze dne 20. 12. 2024 domáhali určení neplatnosti rozhodnutí členské schůze účastníka ze dne 21. 9. 2024 a 22. 9. 2024 o vyloučení navrhovatelů jako členů z účastníka. Před zahájením jednání vzali navrhovatelé návrh zcela zpět z důvodu, že účastník napadené rozhodnutí revokoval rozhodnutím členské schůze ze dne 11. 1. 2025. Soud proto řízení podle ust. § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zastavil. K tomuto postupu nebyl nutný podle ust. § 96 odst. 4 o. s. ř. souhlas účastníka, zároveň soud neshledal zvláštní zájem členů právnické osoby hodný právní ochrany podle ust. § 91 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť navrhovatelé vzali návrh zpět pro chování účastníka, který až po podání návrhu revokoval návrhem napadené rozhodnutí, důvodnost návrhu je přitom třeba posuzovat z procesního hlediska. Náklady navrhovatelů činily celkem 28 784,56 Kč, část vznikla dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném do 31. 12. 2024, část ve znění účinném od 1. 1. 2025. Do 31. 12. 2024 náklady činily odměnu advokáta za 4 úkony právní služby po 2 480 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5, a § 12 odst. 4 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, a to za každého navrhovatele odměna snížená o 20 %), 4 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu, a 21% DPH. Od 1. 1. 2025 náklady řízení činí odměnu advokáta za jeden úkon právní služby po 5 620 Kč a jeden úkon po 4 496 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bodu 5, a § 12 odst. 4 advokátního tarifu (zpětvzetí návrhu, a to za první navrhovatelku odměna ve výši 100 %, za druhého navrhovatele snížená o 20 %), 2 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu, a 21% DPH. Navrhovatelé jsou v postavení samostatných společníků dle § 91 o. s. ř., každému z nich tak soud přiznal náhradu jedné poloviny z celkové částky nákladů řízení, přestože dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 se odměna snižuje až za druhou a každou další zastupovanou osobu, soud však nepovažoval za spravedlivé, aby byla navrhovatelce a) přiznána vyšší náhrada nákladů než navrhovateli b) pouze z důvodu pořadí v návrhu. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle ust. § 10 odst. 1 a 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci.2. Účastník podal včasné odvolání proti výrokům o náhradě nákladů řízení a o vrácení soudního poplatku. V odůvodnění uvedl, že soud pochybil při rozhodování o nákladech řízení, neboť k zastavení řízení došlo zaviněním navrhovatelů. Účastník od počátku komunikoval s navrhovateli ohledně napadeného rozhodnutí, v e-mailu ze dne 18. 12. 2024 účastník souhlasil s jeho revokací, v nejbližším možném termínu pro svolání členské schůze (dle zákona a vnitřních pravidel spolku minimálně 20 dnů) bylo toto rozhodnutí dne 11. 1. 2025 revokováno. Výbor spolku odsouhlasil revokaci již 17. 12. 2024. Navrhovatelé přesto podali návrh bezdůvodně dříve (dne 20. 12. 2024). Ze strany navrhovatelů nebyl k tomuto postupu dán naléhavý důvod, neboť jejich právní zástupce v e-mailové komunikaci opakovaně sdělil, že po revokaci rozhodnutí navrhovatelé ze spolku sami vystoupí. Pokud by navrhovatelé vyčkali na rozhodnutí členské schůze, nebylo by nutné vést soudní řízení a nevznikly by jeho náklady. Navrhovatelé tak svým postupem zavinili, že řízení bylo zbytečně zahájeno a následně muselo být zastaveno, což odpovídá ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. Dále je dle účastníka výše přiznané náhrady nákladů nepřiměřená a nedostatečně odůvodněná, neboť účastník nemohl ovlivnit jejich výši a nelze mu za ně přičítat odpovědnost. Soud dále nesprávně přiznal náhradu nákladů za úkony, které nebyly nezbytné pro vedení řízení. Náklady na předžalobní výzvu soud nepřiznal, avšak další náklady za úkony, které nebyly nutné k dosažení procesního výsledku, byly do náhrady zahrnuty. Dále účastník uvedl, že měl soud zohlednit jeho omezené finanční možnosti, když jako nezisková organizace zaměřená na výcvik záchranářských psů financovaná z darů nemá vlastní finanční prostředky na úhradu nákladů navrhovatelů, jejich úhrada ohrozí schopnost účastníka plnit své poslání a povede k vyhlášení bankrotu. Dále účastník namítl, že soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku navrhovatelům, ačkoliv dle účastníka měl být zohledněn princip proporcionality a skutečnost, že řízení bylo zastaveno v důsledku změny postoje navrhovatele, nikoliv účastníka. Účastník navrhl změnu výroků o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, nebo aby přiznal navrhovatelům pouze její část odpovídající nezbytným úkonům právní služby. Dále účastník navrhl změnu výroků o soudním poplatku tak, aby navrhovatelům nebyla vrácena jeho část, nebo aby nesli část soudního poplatku odpovídající jejich procesnímu postupu.3. Navrhovatelé ve svém vyjádření k odvolání navrhli potvrzení napadeného usnesení. Uvedli, že byli z účastníka vyloučeni neoprávněně, účastníka vyzvali k nápravě výzvou ze dne 5. 11. 2024, aby zamezili případným sporům. Účastník však na výzvu nereagoval dostatečně včas, navrhovatelé proto byli nuceni podat návrh na určení neplatnosti rozhodnutí členské schůze účastníka vzhledem k zákonné tříměsíční prekluzivní lhůtě. O revokaci rozhodnutí bylo rozhodnuto až na členské schůzi dne 11. 1. 2025, a to přes výzvu navrhovatelů, která poskytovala dostatečný časový prostor. Návrh na určení neplatnosti byl dle navrhovatelů podán důvodně, účastník sám uznal pochybení (např. dle zápisu z výboru ze dne 17. 12. 2024). Argument účastníka, že náhrada nákladů byla přiznána v nepřiměřené výši, není důvodný, když všechny procesní úkony byly nezbytné pro vedení řízení. Nejednalo se ani o ukvapený spor, neboť navrhovatelé se podáním výzvy k nápravě snažili soudnímu sporu předejít. Účastník si musel být vědom svých pochybení, neměl napadená rozhodnutí členské schůze přijímat, případně je měl revokovat včas. K vrácení části soudního poplatku navrhovatelé uvedli, že se nezohledňuje princip proporcionality, ale je vrácena část poplatku, pokud ke zpětvzetí návrhu dojde před jednáním ve věci, napadené rozhodnutí tedy ani v této části není vadné.4. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený výrok o náhradě nákladů řízení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., a dospěl k níže uvedeným závěrům:5. Z obsahu spisu se podává, že návrhem ze dne 20. 12. 2014 se navrhovatelé domáhali určení neplatnosti rozhodnutí členské schůze o jejich vyloučení z účastníka. Na výzvu soudu zaplatil každý z navrhovatelů soudní poplatek za návrh ve výši 2 000 Kč. Ve svém podání ze dne 16. 2. 2025 účastník uvedl, že došlo k revokaci napadených rozhodnutí na členské schůzi spolku dne 11. 1. 2025, což doložil zápisem z této členské schůze. V návaznosti na to vzali navrhovatelé podáním ze dne 4. 3. 2025 svůj návrh zcela zpět.6. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2.7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.8. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).9. Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.10. Řízení v uvedené věci bylo zastaveno na základě zpětvzetí návrhu dle § 96 o. s. ř. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že se jednalo o důvodně podaný návrh, který byl vzat zpět pro chování účastníka. Soud prvního stupně přitom správně podotkl, že důvodnost návrhu je třeba hodnotit z procesního hlediska. Dle judikatury Nejvyššího soudu (např. usnesení