19 Cmo 66/2025-22 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zahájil řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora, výrokem II. ustanovil obchodní korporaci , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , , adresa, (dále též jen „společnost“) „podle § 29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu opatrovníka , právnická osoba, , advokáta, se sídlem , adresa, ,“ výrokem III. rozhodl o zrušení společnosti a nařízení její likvidace, výrokem IV. jmenoval likvidátorem společnosti , tituly před jménem, , Jméno, , IČO , IČO, , narozeného dne , dat. nar., , , adresa, , výrokem V. uložil společnosti povinnost zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a výrokem V. rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud prvního stupně konstatoval, že je mu z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, známo, že společnost do dvou měsíců od zániku funkce nezvolila nový statutární orgán a ke dni vydání usnesení nebyl podán návrh na jeho zápis. Je tak dán důvod pro její zrušení „podle ust. § 198 odst. 3“ zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. , právnická osoba, soud prvního stupně jmenoval s odkazem na § 191 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 90/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ze seznamu insolvenčních správců, protože společnost nemá v obchodním rejstříku zapsaného žádného člena statutárního orgánu. Výrok týkající se poplatkové povinnosti společnosti soud prvního stupně opřel o § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a o položku 11 bod 1 písm. e) Sazebníku soudních poplatků. Výrok týkající se nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).3. Proti výrokům II., III., IV. a V. a VI. usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil.4. Odvolatelka namítá, že došlo k opětovnému zvolení , tituly před jménem, , Jméno, statutárním orgánem. Není tak na místě, aby byl společnosti ustanoven opatrovník a aby společnost byla zrušena.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.6. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.7. Podle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tak stanoví zákon.8. Podle § 460 odst. 1 z. o. k. v případě smrti člena správní rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem správní rady, bez právního nástupce zvolí valná hromada do 2 měsíců nového člena správní rady. Nebude-li z uvedených důvodů správní rada schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.9. Podle § 172 odst. 2 o. z. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.10. Důvod zrušení společnosti podle § 460 odst. 1 z. o. k. (statutárním orgánem společnosti je správní rada, jak je zřejmé z výpisu z obchodního rejstříku společnosti, § 121 o. s. ř.), a nikoliv dle § 198 odst. 3 z. o. k. (jak zcela nesprávně uvádí soud prvního stupně, protože společnost není společností s ručením omezeným) představuje důvod stanovený zákonem ve smyslu § 172 odst. 1 písm. d) o. z.11. Předpokladem zrušení společnosti v takovém případě je (též) vydání a doručení výzvy podle § 172 odst. 2 o. z. (jde o kogentní úpravu veřejného pořádku dle § 1 odst. 2 o. z.). Soud prvního stupně, aniž by postupoval podle § 172 odst. 2 o. z., však o zrušení společnosti a nařízení její likvidace rozhodl. Odvolací soud upozorňuje, že výzva dle § 172 odst. 2 o. z. musí být vydána soudem, který o případném zrušení právnické osoby s likvidací rozhodne, musí vydání rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací bezprostředně předcházet a musí splňovat obligatorní náležitosti výzvy jako je označení (odstranitelného) důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena, včetně označení nedostatků, které je třeba odstranit. Z výzvy musí být současně patrné, jakým způsobem a v jaké lhůtě lze nedostatky (představující důvod zrušení) odstranit a účastník řízení musí být poučen o případných následcích nečinnosti [k tomu blíže např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 892 – 907, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. prosince 2022, sp. zn. 14 Cmo 152/2022].12. Již jen v důsledku této vady nemůže usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroků III., IV. a závislých výroků V. a VI. obstát. Na tom nemůže nic změnit skutečnost, že soud prvního stupně následně po vydání napadeného usnesení vědom si této vady, usnesením ze dne 6. ledna 2025, č. j. 85 Cm 3132/2024 – 17, společnost vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení odstranila důvody vedoucí ke zrušení společnosti tak, že podá návrh na zápis statutárního orgánu do obchodního rejstříku. Toto usnesení však bezprostředně nepředcházelo vydání napadeného usnesení a neobsahovalo poučení o případných následcích nečinnosti.13. Odvolací soud zjistil, že u , Jméno, , narozeného dne , dat. nar., je ke dni 5. 5. 2025 evidována překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, a to na základě rozhodnutí Okresního soudu v Kolíně ze dne 9. 9. 2024, č. j. 3 Nt 4002/2024, které nabylo právní moci dne 17. 9. 2024. Žádného jiného člena statutárního orgánu společnost nemá. Pokud by zde nebyla jiná osoba, která by byla oprávněna za společnost vedle statutárního orgánu jednat (§ 21 o. s. ř.) a rovněž neexistoval žádný zmocněnec s dříve udělenou dosud účinnou plnou mocí, který by za ni mohl jednat, byl by dán důvod k ustanovení opatrovníka společnosti, protože by bylo zřejmé, že zde není osoba oprávněná za ni jednat (§ 29 odst. 2 o. s. ř.). Nicméně z obsahu spisu a ani z odůvodnění usnesení se nepodává, zda taková osoba existuje, či nikoliv a zda byl naplněn další předpoklad pro ustanovení opatrovníka, spočívající v existenci nebezpečí z prodlení.14. Společnost konečně argumentuje i tím, že podala návrh na zápis , tituly před jménem, , Jméno, jako statutárního orgánu do obchodního rejstříku. Proto je namístě se zabývat tím, zda tento návrh opravdu byl podán a zda tomuto návrhu bylo vyhověno.15. Na základě shora uvedeného odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroků II., III., a IV. a závislých výroků V. a VI. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.16. V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat tím, zda je za popsaného stavu opodstatněné ustanovit společnost procesního opatrovníka a rozhodovat o zrušení společnosti (v souladu s principem ultima ratio), a pokud ano, musí tento závěr s ohledem na konkrétní poměry společnosti i náležitě odůvodnit. Pokud bude důvod pro zrušení společnosti existovat, je třeba mít na zřeteli, že předpokladem rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací je na straně soudu splnění povinnosti dle § 172 odst. 2 o. z. Nepomine to, že podle § 89 odst. 1 z. ř. s. je ve věcech uvedených v § 85 z. ř. s. třeba nařizovat jednání, provádí-li soud dokazování. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.