2 Cmo 201/2024-272 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 939 882,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 17. 4. 2020 do zaplacení (výrok I.) a uložil jí povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 130 410,51 Kč ve stanové lhůtě (výrok II.).2. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu závěrečného vyrovnání dle čl. IX. odst. 3 bod ii. přílohy č. 3 rámcové smlouvy o poskytování platebních a investičních služeb č. 61279 sjednané mezi účastníky 10.7.2019 ve znění příloh 1-3 (č. 1 -VOP účinných od 1. 1. 2019, č. 2 - sazebníku a č. 3 - závěrečného vyrovnání), která byla ukončena ke dni 9. 4. 2020 výpovědí žalované (učiněné jednatelem žalované podle čl. IX. odst. 2 přílohy č. 3 z důvodu dle čl. VII. odst. 4 VOP). Důvody výpovědi označila jako nerelevantní z důvodu, že čl. VII. odst. 4 VOP se týká prokazování totožnosti vůči žalobkyni, nikoliv ukončování smluv. Žalovanou uvedený důvod ukončení smlouvy spočívající v nemožnosti plnění podle čl. VII odst. 2 přílohy 3 rámcové smlouvy není rovněž dán, neboť nemožnost plnění z důvodu nepříznivé regulační změny je konkrétně uvedena a daného případu se netýká. Nemožnost plnění žalované byl z důvodu její nepříznivé obchodní situace a jejího vývoje a je pouze subjektivní. Dále zdůvodnila způsob výpočtu závěrečného vyrovnání. Částka závěrečného vyrovnání byla stanovena v souladu s čl. IX. odst. 3 bod ii. přílohy č. 3 k rámcové smlouvě. Smluvní dokumentace byl přezkoumána ČNB, ta ji považovala za dostačující. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky, k čemuž nedošlo.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobkyně neuznává. S odkazem na § 3 ZPKT upozornila, že z rámcové smlouvy ani dokumentu označeného jako forwardový obchod nevyplývá vysvětlení předmětného nástroje, pročež z důvodu neurčitosti a nesrozumitelnosti předmětu obchodu se nejedná o právní jednání. Žalovaná nemá znalosti ani kvalifikaci pro podnikání v oblasti investiční spekulace. Považovala nabídnuté služby za formu zajištění kursových rozdílů pro jeho specifický případ. Činnost žalobkyně chápala jako v podstatě směnárenskou činnost. S odkazem na § 12e, 14b, 15,15d, 15h, 15i ZPKT namítla, že žalobkyně nezjistila, že forvard neodpovídá odborným znalostem, zkušenostem a postavení žalované a nebyl s ohledem na její cíl vhodným nástrojem. Žalované bylo v důsledku usnesení vlády č. 194/2020 zakázáno obchodovat s vozidly a včasné ukončení smlouvy uzavřené mezi účastníky, umožnilo i žalobkyni včas reagovat a ochránit majetek žalované. K žádné ztrátě přitom nedošlo. Závazek ze smlouvy uzavřené mezi účastníky zanikl pro nemožnost plnění ve smyslu § 2006 OZ. Plnění žalované bylo vázáno na přesný den a čas, přičemž žalovaná věděla, že v důsledku zákazu obchodování nebude mít k dispozici cizí měnu a plnění zbytku po sjednané době nemělo pro obě smluvní strany smysl. Žalovaná v souladu s § 2008 OZ žalobkyni včas informovala, že nebude mít k dispozici cizí měnu. Žalobkyně neprokázala, že by nějaký obchod vůči třetím osobám realizovala, ani zda cokoliv učinila k ochraně majetku žalované. Žalobkyní vyčíslená ztráta je neurčitá, v rozporu s bodem 4.2, 4.4 VOP a příloh i i.i., 2, 3 rámcové smlouvy a není prokázána. Žalobkyně vyčíslila svoji ideální ztrátu nahodile a libovolně a zcela ve svůj prospěch. V žalobě uvedený prodej a nákup za spotovou cenu je nejasný. Tvrzení o tom, že nakupuje a prodává, není konkrétní a není prokázáno. Ukazuje graf třetích osob, nikoliv jí realizovaný konkrétní obchod. K tomu předložený důkaz je neprůkazný. Z čl. IV. odst. 2 přílohy č. 3 rámcové smlouvy vyplývá libovůle a jednostrannost sjednané sankce. Výpočet vypořádací částky měl být proveden dle bodu 3.i.a. a b. a 3.II.a přílohy č. 3 rámcové smlouvy. Ust. čl. IV přílohy č. 3 rámcové smlouvy je nesrozumitelné ve smyslu § 553 OZ. Žalobkyně žádné obchody neuzavřela, nikoho nepožádala o definované informace, nepožádala o náhradní obchod. Žalobkyní předložené vyjádření referenčních obchodníků je nedostatečné, hovoří jen o tržním kurzu bez bližších okolností časového rozpětí. Vzhledem k tomu, že došlo k odstoupení od smlouvy a zániku závazku, byla rovněž žalobkyně povinna vrátit tzv. zajištění mající na svém účtu, což neučinila. Výklad forwardových obchodů prezentovaný žalobkyní je v rozporu s dobrými mravy podle § 2 OZ. V průběhu jednání namítla, že s ohledem na absenci podpisu rámcové smlouvy je třeba na takové jednání hledět, jako by nebylo učiněno, navzdory tvrzení žalobkyně o jejím uzavření elektronickou formou. Dále namítla, že žalobkyně nepostupovala v souladu s § 15i ZPKT, když žalovanou nepoučila o rizicích obchodu. Daný nárok je podle bodu 5 rámcové smlouvy třeba považovat za nárok na náhradu škody. V takovém případě žalobkyně neprokázala předpoklady pro její vznik ani opatření proti zvýšení škody podle § 2918 OZ. Žalovaná naopak prokázala nepředvídatelnou událost podle § 2913 OZ. ČNB neposuzovala dokumentaci, jedná se o dokument z roku 2016. Vzhledem k tomu, že žalobkyni koupila , právnická osoba, ., nelze ve smyslu smluvní dokumentace hovořit o nezávislém zdroji.4. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření rámcové smlouvy o poskytování platebních a investičních služeb ve znění příloh 1 - 3, na jejímž základě poskytovala žalobkyně žalované investiční služby, mimo jiné 4 forwardové obchody s detaily uvedenými v jednotlivých konfirmacích. Žalovaná smlouvu vypověděla písemně ke dni 9. 4. 2020. Z toho důvodu žalobkyně k tomuto datu ukončila 4 forwardové obchody a zaslala žalované informaci o 4 spotových obchodech, na jejichž základě vystavila konečné vypořádání a sdělila částku, jíž by po odečtení kolaterálu, měla žalovaná uhradit, což tato neučinila.5. Právně věc posoudil tak, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zák. č. 256/2004 Sb., dále jen ZPKT, jejíž součást tvořily VOP, jakožto příloha č. 1 (§ 1751 OZ), sazebník (jakožto příloha 2) a finanční zajištění a závěrečné vyrovnání jako příloha č. 3. Smlouva splňuje veškeré náležitosti stanovené zákonem a je proto platným právním jednáním. Smluvní vztah se pak řídí smluvně sjednanými pravidly (§ 1721 a násl. OZ). Žalobkyně ve vztahu k žalované postupovala v souladu s povinnostmi pro jednání se zákazníky dle ZPKT, splnila svoji informační povinnost dle § 15 a násl. téhož zákona, zejména tím, že poskytla žalované předsmluvní informace, podle § 15i ZPKT si vyžádala od žalované vyplnění investičního dotazníku i od každého jejího jednatele a dotazník vyhodnotila. Žalovanou pak zařadila do kategorie neprofesionálního zákazníka, která má za následek povinnost dalšího jednání se zákazníkem, zejména v oblasti informačních povinností. Podle smluvních dokumentů umožnila žalované pokyn k uzavření forwardových obchodů, který je podle jejího vyhodnocení vhodný pro profesionální i neprofesionální zákazníky. Forwardový obchod vyhodnotila jako vhodnou formu investování. Ze záznamu při zadávání telefonických pokynů vyplývá, že jednateli žalované musela být známa podstata daného obchodu a že se nejedná o pouhou směnárenskou činnost. Sjednání obchodování mezi účastníky je proto platné. Neobstojí odkaz žalované, na důvody pro výpověď rámcové smlouvy podle čl. VII. odst. 4 VOP a čl. IX odst. 1 přílohy 3 k rámcové smlouvě z důvodu jejího předčasného ukončení dle čl. VII odst. 2 písm. i. přílohy č. 3 pro nepříznivé regulační změny. Důvody pro předčasné ukončení smlouvy definované v odst. 2, 3 přílohy č. 3 se týkají ukončení smlouvy z důvodu nemožnosti či nezákonnosti plnění pro nepříznivé regulační změny. Na projednávanou věc však nedopadají. Zákaz prodeje vozidel v důsledku usnesení vlády a z toho vyplývající neprovedení zahraničních obchodů s vozidly nezakládá nemožnost plnění ve smyslu čl. VII. odst. 4 přílohy č. 3. Forwardové obchody nebyly vázány na realizaci obchodů s vozidly. Jednalo se o motiv investice.6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně po poučení nedotvrdila a nenavrhly důkazy k prokázání tvrzení ke způsobu vypořádání a výpočtu ceny za vypořádání, byla žaloba zamítnuta.7. Žalobkyně nedoložila žádný matematický postup, na jehož základě by bylo možné ověřit, z jakých důvodů ukončila sjednané obchody za jí uváděné částky. Kopie grafů bez ověření jejich původu nevypovídají o přesných hodnotách, kopie tabulek údajného interního systému spolu se současně předloženými potvrzeními nenaplní povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Informační systém, na nějž žalobkyně odkazuje má v každém okamžiku své zdroje, z nichž je čerpá, aby mohly být poskytnuty konkrétní kotace jednotlivých investiční nástrojů. Správce systému musí být schopen doložit, z jakých vstupních dat a za použití jakých výpočtů systém dospěl k žalobkyní předloženým číslům. Podle ZPKT musí existovat vnitřní předpis žalobkyně postup upravující. Ten však žalobkyně nedoložila ani k němu ničeho netvrdila.8. I pokud by se jednalo o ukončení obchodu ve smyslu přílohy č. 3 rámcové smlouvy, pak ani v tomt