o zaplacení 321 826,94 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaných 1. a 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2026, č. j. 20 Cm 50/2026-24

Napadeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. odmítl námitky žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 30. 4. 2026, č. j. 20 Cm 50/2026-19 pro jejich neodůvodněnost a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů námitkového řízení. Soud uvedl, že proti platebnímu rozkazu podali žalovaní včasné námitky, ve kterých uvedli, že žaloba je předčasná, když obě strany mimosoudně jednají o vyřešení dluhu a žalovaní mají zájem jej uhradit ve splátkách, aniž by došlo k ohrožení ekonomické situace žalovaných. V této souvislosti navrhli setkání s mediátorem.Vzhledem k tomu, že námitky žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu nebyly řádně odůvodněny, nevymezily předmět námitkového řízení, a nebylo sděleno, o jaké skutečnosti (o jaký skutkový stav) opírají žalovaní svou obranu, postupoval soud prvního stupně dle § 175 odst. 3 o. s. ř. a námitky z důvodu jejich neodůvodněnosti odmítl s tím, že námitkové řízení je ovládáno zásadou koncentrace. Žalovaní nenamítli ničeho proti směnce a ani nárok jako takový nezpochybnili.Žalovaní napadli usnesení soudu prvního stupně včasným blanketním odvoláním ze dne 15. 6. 2026, které doplnili podáním ze dne 24. 6. 2026, ve kterém zejména uvedli, že jejich jediným zájmem je nezatěžovat soudy a nezvyšovat náklady řízení, ale docílit stavu, kdy budou všechny spory komplexně vyřešeny dohodou. K uzavření dohody v mezidobí nedošlo, a proto mají žalovaní zato, že účast mediátora je na místě.Žalobkyně se k odvolání žalovaných nevyjádřila.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212, 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.Nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podané námitky soud odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn (§ 175 odst. 3 o. s. ř.).Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 30. 4. 2026 vydal soud prvního stupně směnečný platební rozkaz, který doručil dne 4. 5. 2026 do datové schránky žalované 1. a dne 30. 4. 2026 žalovanému 2. Námitky ze strany žalovaných byly uplatněny v zákonné patnáctidenní lhůtě. Žalovaní ve své podstatě namítli, že směnečný dluh uznávají, jeho zaplacení chtějí však řešit vzájemnou dohodou, aby nezatěžovali soudy. Mají však zájem uhradit směnečný dluh ve splátkách. Za tímto účelem navrhli setkání s mediátorem.Je třeba konstatovat, že žalovaní v „námitkách“ existenci směnečného dluhu nezpochybnili, proti směnce ničeho nenamítli, pouze by směnečný závazek uhradili ve splátkách na základě vzájemné dohody, případně za pomoci mediátora. Za situace, kdy žalobkyně uplatnila svůj návrh u soudu, který vydal směnečný platební rozkaz, zde existuje již rozhodnutí, které stranám ukládá povinnost k finančnímu plnění se stanovenou lhůtou splatnosti. Pokud žalovaní uplatnili „námitky“, ve kterých navrhují uzavření vzájemné dohody ohledně plnění dluhu ve splátkách, nejedná se o odůvodněné námitky, neboť žalovaní žádným způsobem směnečný závazek nezpochybňují. Jestliže směnečný dlužník má zájem hradit směnečný dluh pouze zčásti, a to ve splátkách, může tak učinit i bez existence dohody. Ze strany žalovaných však nebylo tvrzeno ani osvědčeno, že by žalovaní poukázali na směnečný dluhu určité plnění.Odvolací soud proto ve shodě s § 219 o. s. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že na straně žalobkyně žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.