Vrchní soud v Praze 3 Cmo 22/2026-55 – O návrhu na nařízení předběžného opatření

Soud prvního stupně shora označeným usnesením ve výroku I. zastavil řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření s uložením povinnosti odpůrci zdržet se užívání označení „, Anonymizováno, “ na webových stránkách https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, a v aplikaci , Anonymizováno, v souvislosti s expozicí děl , právnická osoba, umístěné na adrese , adresa, , ve výroku II. zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo odpůrci uloženo odstranit označení „, Anonymizováno, “ z profilu expozice děl , právnická osoba, nacházející se na adrese , adresa, , umístěného na webové stránce: https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /@, Anonymizováno, a v mobilní aplikaci , Anonymizováno, a dále se zdržet užívání tohoto označení a jakéhokoli označení obsahujícího současně slova „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “, kromě označení „, Anonymizováno, “, na webových stránkách https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, a v aplikaci , Anonymizováno, v souvislosti s expozicí děl , právnická osoba, umístěné na adrese , adresa, , ve výroku III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně nejprve připomněl, že navrhovatelka se domáhá vydání předběžného opatření s tím, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2025, č. j. 2 Nc 1035/2025-18, bylo nařízeno předběžné opatření, kterým soud odpůrci nařídil odstranit označení „, Anonymizováno, “ z profilu expozice děl , právnická osoba, nacházející se na adrese , adresa, , umístěného na webové stránce: https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a v mobilní aplikaci , Anonymizováno, a zdržet se užívání tohoto označení na webových stránkách https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, a v aplikaci , Anonymizováno, v souvislosti s expozicí děl , právnická osoba, umístěné na adrese , adresa, . Po vydání předběžného opatření odpůrce formálně splnil na velice krátký časový úsek tuto povinnost, když z , Anonymizováno, odstranil označení „, Anonymizováno, “. Navrhovatelka již 27 let provozuje , právnická osoba, v , Anonymizováno, přičemž od roku 1998 do května 2024 probíhal jeho provoz jako jediného muzea věnovaného dílu , právnická osoba, zcela nerušeně. V květnu 2024 však započaly spory s provozovateli konkurenčního muzea realizovaného skupinou , Anonymizováno, . Odpůrce je provozovatelem služby , Anonymizováno, , která je přístupná prostřednictvím domény https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, nebo mobilní aplikace , Anonymizováno, a která slouží veřejnosti k vyhledávání a zobrazení informací o podnikatelských subjektech, jejich názvech, sídlech a provozovnách. Je zcela standardní, že pokud má někdo zájem o návštěvu děl , právnická osoba, , zadá do vyhledavače , Anonymizováno, slovní spojení , Anonymizováno, z důvodu silné tradice , Anonymizováno, v , Anonymizováno, provozovaného navrhovatelkou. Pro běžného potenciálního návštěvníka je nemožné rozlišit adresu v cizím městě nebo státě a když běžný uživatel zadá do vyhledavače na https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, ve webovém prohlížeči slovní spojení „, Anonymizováno, “ či „, Anonymizováno, “, zobrazí se mu rovnou muzeum provozované v , Anonymizováno, pod fiktivním názvem „, právnická osoba, “. Dokonce dojde ke změně v zadání dotazu, a i ve vyhledávací liště se objeví „, právnická osoba, “, i když byl zadán dotaz „, Anonymizováno, “. Vyhledání dotazu „, Anonymizováno, “ či „, Anonymizováno, “ v aplikaci , Anonymizováno, vede ke stejnému výsledku a jediný rozdíl oproti webovému rozhraní je, že ve vyhledávací liště tak zůstává skutečně zadaný dotaz. Mapy tak vedou jen k muzeu konkurenta. Současně označení „, právnická osoba, “ je parazitujícím a zneužívajícím označením provozu v , Anonymizováno, , jelikož žádná organizace s názvem „, právnická osoba, “ neexistuje a prezentace takového muzea je porušením pravidel hospodářské soutěže ze strany odpůrce. Odpovědným subjektem je odpůrce, který byl obeznámen s veškerými podrobnostmi práva užití označení „, Anonymizováno, “ a se skutečností, že navrhovatelka toto označení po právu užívá už téměř 28 let, přesto v rámci své činnosti vědomě a úmyslně spojuje označení „, Anonymizováno, “ s provozem v , Anonymizováno, a toto spojení prezentuje uživatelům své služby. , právnická osoba, v , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici pod svým anglickým názvem „, Anonymizováno, “ dohledatelné na mapách , Anonymizováno, není. V jednání odpůrce spatřuje navrhovatelka projev zakázané nekalé soutěže, neboť odpůrce svým jednáním zasahuje do hospodářské soutěže, v tomto případě do konkrétního trhu turistického ruchu v hlavním městě Praze. Potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků je podle navrhovatelky dána současným trvajícím stavem, kdy odpůrce na , Anonymizováno, jako „, Anonymizováno, “ označuje muzeum v paláci , Anonymizováno, v ulici , Anonymizováno, a každým dnem trvání tohoto nežádoucího a protiprávního stavu vzniká navrhovatelce nemajetková újma spočívající v zásahu do její pověsti, jejího dobrého jména a reálně tak dochází k odlivu zákazníků , Anonymizováno, . Odpůrce nesprávným označením provozu v paláci Savarin fakticky napomáhá klamat a přebírat zákazníky navrhovatelky nejen v on-line prostoru, při plánování návštěvy muzea, ale i v reálném prostředí při cestě do , Anonymizováno, , když odvádí do , Anonymizováno, i ty návštěvníky, kteří se fyzicky nacházejí v , Anonymizováno, a původně směřovali k , Anonymizováno, navrhovatelky.3. Soud prvního stupně s ohledem na skutečnost, že odpůrce je irskou společností se sídlem v Irsku, nejprve zkoumal, zda je soudem příslušným k rozhodnutí o předběžném opatření, když pravomoc musí být určena na základě příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Brusel I bis“). S odkazem na čl. 7 bod 2 nařízení Brusel I bis a čl. 35 Brusel I bis shrnul, že předmětem tohoto řízení je nárok navrhovatelky plynoucí z možného protiprávního zásahu do tvrzeného práva navrhovatelky na ochranu před nekalosoutěžním jednáním, tj. otázka porušování zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve znění pozdějších předpisů, a s tím související deliktní odpovědnost odpůrce. Určení příslušného soudu podle čl. 7 bod 2 nařízení Brusel I bis tudíž nelze a priori vyloučit a soud zkoumal existenci zvláště úzké vazby mezi sporem a soudem místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Uvedl, že pojem „místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události“ se vztahuje jednak k místu, kde došlo ke škodě, a jednak k místu příčinné události, v níž má tato škoda původ. Jelikož následky jednání se mohly projevit v místě sídla navrhovatelky a současně platí čl. 35 Brusel I bis a předběžná opatření mohou být navržena i u tuzemského soudu, dospěl soud k závěru, že mezinárodní příslušnost českých civilních soudů, resp. Městského soudu v Praze, je dána.4. Dále soud prvního stupně vzal za osvědčené, že navrhovatelka užívá obchodní firmu „, Jméno navrhovatelky, .“ od 6. 1. 1998, ke slavnostnímu otevření „, Anonymizováno, “ došlo dne 12. 2. 1998, že odpůrce je poskytovatelem služby https://www.google.com/maps a aplikace , Anonymizováno, a na navrhovatelkou označené webové adrese je zobrazena mapa části Prahy a vyznačen subjekt označený „, Anonymizováno, “, přičemž po zadání slov „, Anonymizováno, “ vyhledavač v aplikaci , Anonymizováno, označí pouze subjekt označený „, Anonymizováno, “.5. S odkazem na § 74 odst. 1, § 75c odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 5 zák. č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, se pak soud zabýval podmínkami řízení a dospěl k závěru, že ve smyslu § 104 o. s. ř. v části navrženého předběžného opatření týkající se užívání označení „, Anonymizováno, “ na webových stránkách https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, a v aplikaci , Anonymizováno, v souvislosti s expozicí děl , právnická osoba, umístěné na adrese , adresa, , je dána překážka věci zahájené, neboť mezi týmiž účastníky již bylo zahájeno řízení o předběžném opatření s totožným předmětem, předběžné opatření bylo nařízeno rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2025, č. j. 2 Nc 1035/2025-18. Proto v této části soud prvního stupně s poukazem na § 83 odst. 1 o. s. ř. řízení zastavil.6. Ohledně zbývající části návrhu soud prvního stupně s odkazem na § 2976 odst. 1, § 2981 odst. 1 2982 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), posoudil podmínky naplnění generální klauzule nekalé soutěže a dospěl k závěru, že je nepochybné, že odpůrce je největším poskytovatelem internetových map, a pokud bez zjevného důvodu upřednostňuje jednoho konkurenta na úkor jiného, pak je jeho jednání uskutečňováno v hospodářském styku a je schopné navrhovatelce způsobit újmu. K podmínce rozporu s dobrými mravy však soud uzavřel, že z osvědčených skutečností neplyne, že odpůrce vůbec užívá označení „, Anonymizováno, “ a případně jiné označení obsahující označení „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “ pro označování svých produktů či služeb. Soud připomněl specifické postavení odpůrce, které plyne ze zákona o některých službách informační společnosti s tím, že je nepochybné, že zákon omezuje odpovědnost odpůrce v rozsahu odpovědnosti poskytovatele služby za obsah přenášených informací, odpovědnosti poskytovatele služby za obsah automaticky dočasně meziukládaných informací a odpovědnosti poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem, přičemž v projednávané věci bylo pouze osvědčeno, že mapy odpůrce obsahují označení provozovny třetí osoby, ale již nelze z ničeho dovodit, že by to byl právě odpůrce, kdo provozovnu takto označil. S ohledem na postavení odpůrce nelze podle soudu dovodit jeho přímou odpovědnost za jednání jiných osob, například těch, které zaznamenaly do map odpůrce muzeum označené jako „, Anonymizováno, “. Jakékoli skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že odpůrce nesplnil podmínky tzv. bezpečného přístavu s důsledky odpovědnosti za jednání třetích osob, podle soudu rovněž dovodit nelze, neboť odpovědnost podle § 5 zákona o některých službách informační společnosti je koncipována tak, že za uložený obsah primárně odpovídá uživatel, jenž na úložiště předmětný obsah nahrál, nikoli přímo poskytovatel úložiště a odpovědnost pak nelze dovodit ani z tvrzení navrhovatelky, že jednání odpůrce je úmyslné, když byl odpůrce seznámen s tím, že třetí osobě bylo nařízeno neužívat označení „, Anonymizováno, “, jelikož toto označení na mapách není a přímou odpovědnost by bylo možné dovozovat pouze ve vztahu k tomuto označení, nikoli k označením jiným. Současně podle soudu prvního stupně není označení „, Anonymizováno, “ nekalosoutěžním označením, neboť ho navrhovatelka nepoužívá. Dovozovat právo na zdržení se užívání, nadto odpůrcem, při užívání označení, které v sobě obsahuje označení „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “ z práva nekalé soutěže také nelze, jelikož nabízení konkurenčních služeb je soutěžnímu právu zcela přirozené, a pokud jsou soutěžitelé dostatečně odlišitelní, pak není důvodu pro jakýkoli zásah. Dovodit podle soudu nelze ani parazitování na pověsti navrhovatelky, když sám odpůrce namítané označení neužívá. K tvrzení navrhovatelky, že žádná organizace s názvem „, právnická osoba, “ neexistuje, soud uvedl, že je na třetí osobě, jak označí svou provozovnu. Navíc nebylo osvědčeno, že by právě odpůrce byl tím, kdo na svých mapách vymyslel a vytvořil neexistující provozovnu. Jednání odpůrce tak podle soudu není v rozporu s dobrými mravy soutěže. Pokud jde o tvrzení, že vyhledavač odpůrce po zadání „, Anonymizováno, museum“ zvolí a zobrazí jediné muzeum v centru Prahy, a to muzeum označené jako „, Anonymizováno, “, nikoli muzeum navrhovatelky, uvedl soud, že k těmto tvrzením žádný nárok nesměřuje. Soud prvního stupně proto návrh na nařízení předběžného opatření ve zbývající části zamítl, výrok III. odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř.7. Usnesení v plném rozsahu napadla odvoláním navrhovatelka. Namítla, že odpovědnost odpůrce vyplývá již z právní úpravy nekalé soutěže, neboť ochranu lze požadovat i proti rušiteli, což je pojem širší než soutěžitel a nejen, že kryje různé pomocníky nekalosoutěžních praktik, ale zahrnuje v sobě i subjekty, které nelze označit za soutěžitele, ale které se aktivně podílejí na deliktech nekalé soutěže. Takovou pomocnou osobou je podle navrhovatelky i odpůrce a je přesvědčena, že úprava nekalé soutěže stojí na objektivní odpovědnosti rušitele, tedy i kdyby odpůrce nejednal úmyslně (ačkoliv je zřejmé, že v této věci tak jednal), byla by dána jeho odpovědnost. Navrhovatelka poukázala na to, že Městský soud v Praze v usnesení ze dne 19. 11. 2025, č. j. 2 Nc 1035/2025-18, nařídil předběžné opatření ve vztahu k označení „, Anonymizováno, “, kde odpovědnost odpůrce za označování expozice v , Anonymizováno, shledal. Dále navrhovatelka namítla, že soud prvního stupně sice vyšel z přesvědčení, že ustanovení § 2981 o. z. pokrývá pouze případy, kdy je užito zcela totožné označení, rozhodujícím kritériem ale je, zda jde o označení zaměnitelná, nikoliv to, zda jsou shodná, přičemž při posouzení podobnosti soud musí vyjít z hlediska průměrného spotřebitele. Podle navrhovatelky označení „, Anonymizováno, “ a „, právnická osoba, “ pro průměrného spotřebitele zaměnitelná jsou, neboť vložení bezobsažných slov foundation a art běžný návštěvník - průměrný spotřebitel není schopen vůbec zaregistrovat, když svůj zájem cílí na muzeum , právnická osoba, . Slovo „, Anonymizováno, “ jen evokuje propojenost s jakousi nadací či fundací a byť existuje , právnická osoba, , rozhodně to není to, co zákazníky láká k návštěvě expozice. Stejně bezvýznamné je i slovo „, Anonymizováno, “ přeložitelné v tomto kontextu jako umělecké a bez rozlišovací způsobilosti, když každé muzeum zaměřené na výtvarné dílo je ze své podstaty „, Anonymizováno, “. Zdůraznila, že průměrným zákazníkem je v případě obou expozic zahraniční turista, který není rodilým mluvčím a orientuje se podle klíčového celosvětově známého názvu a jazyková bariéra prakticky vylučuje, aby takový zákazník analyzoval jemné významové nuance. Na tyto své závěry pak navrhovatelka odkazuje i v případě argumentace proti závěru soudu o tom, že z práva nekalé soutěže nelze dovozovat zákaz užití označení obsahující slova „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “, kdy navrhovatelka záměrně navrhla omezit užití označení obsahující tyto dvě slova naráz, neboť právě při užití obou slov současně dochází k tomu, že dané označení je pro průměrného zákazníka zaměnitelné s „, Anonymizováno, “. Zatímco slovo museum/muzeum je obecné, tak označení „, Anonymizováno, “ již není běžným popisným výrazem, ale jedinečným označením, které navrhovatelka více než 27 let používá pro provoz svého podniku. Navíc platí, že provozovatelé expozic nejsou povinni používat slovo „, Anonymizováno, “ pro označení svých expozic, lze použít např. „, Anonymizováno, “ a další. Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že nekalosoutěžním má být výsledek vyhledávání na , Anonymizováno, , tedy upřednostňování jednoho ze soutěžitelů na úkor druhého a hodnotil tak jako nekalosoutěžní přímo způsob zobrazování výsledků, kde navrhovatelka chybí, pak tímto hodnocením míjí podstatu věci, neboť v návrhu uvedenými skutečnostmi bylo osvědčeno, že odpůrce označení „, Anonymizováno, “ užívá pro označení expozice v paláci Savarin a zadání dotazu vede pouze k provozu v , Anonymizováno, , byť označovanému jako „, právnická osoba, “. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a, aniž nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř./, dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky není důvodné.9. Předně je třeba uvést, že pro odvolací řízení je podle § 75c odst. 4 o. s. ř. rozhodující stav, jaký zde byl při vydání usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud tedy k odvolání navrhovatelky může pouze přezkoumat důvody, které vedly soud prvního stupně k zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, a přitom může vycházet jen z obsahu spisu, jaký zde byl k datu vydání napadeného usnesení. Podmínkami pro nařízení předběžného opatření je (shodně podle § 102 o. s. ř. ve stadiu po zahájení řízení a podle § 74 a násl. o. s. ř. ve stadiu před zahájením řízení ve věci samé) osvědčení (neboť dokazování se v rámci řízení o předběžném opatření neprovádí) nároku samotného a osvědčení potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. Dále je třeba uvést, že institut předběžného opatření je mimořádným prostředkem zásahu do poměrů účastníků a rozhodnutí o něm (o návrhu na nařízení předběžného opatření) nespočívá - jak vyplývá z jeho zákonné úpravy - na výsledcích dokazování, na závěru o skutkovém stavu a ani na právním posouzení věci. Nepředstavuje samo o sobě výsledek procesu, v jehož průběhu by soud zvažoval, jaké provede důkazy (zda provede všechny navržené důkazy nebo jen některé z nich, popřípadě zda provede důkazy, které nebyly účastníky navrženy), jak bude provedené důkazy hodnotit a jaká skutková zjištění z nich učiní, v němž by přihlížel k argumentům účastníků nebo v němž by aplikoval na zjištěný skutkový stav věci právní předpisy. Jediným podkladem pro rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření jsou (ve všech rozhodných hlediscích, uvedených zejména v ustanovení § 75c odst. 1 o. s. ř.) údaje a informace, které jsou obsaženy v návrhu a v důkazních prostředcích předložených žalobkyní, na jejichž základě soud, aniž by vůbec umožnil žalovaným se k nim vyjádřit nebo přednést vlastní tvrzení a návrhy, zkoumá, zda jsou splněny podmínky a předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Nařízené předběžné opatření představuje jen prozatímní a dočasnou (působící do konečného vyřešení věci nebo do nařízení výkonu rozhodnutí /exekuce/) úpravu práv a povinností účastníků, aniž by jím byl (mohl být) předurčován průběh procesu samotného (řízení ve věci samé) nebo prejudikováno rozhodnutí o sporu nebo o jiné právní věci.10. Co se týče výroku I., soud prvního stupně správně poukázal na to, že i při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba zohlednit § 83 odst. 1 o. s. ř. a § 159a odst. 4 o. s. ř., tedy je-li uplatňován tentýž nárok, brání opětovnému rozhodování o něm překážka věci zahájené, příp. překážka věci rozhodnuté (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 29 Odo 762/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2008, sp. zn. 29 Cdo 841/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2269/2008). Překážka věci zahájené nastává, pokud jde v pozdějším řízení o nárok, o němž už bylo zahájeno jiné řízení a týká se stejných osob a stejného předmětu řízení. O stejný předmět řízení jde tehdy, když shodný nárok vymezený petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení (srov. SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, str. 443). Podstatu skutku (skutkového děje) lze přitom spatřovat především v jednání (a to ve všech jeho jevových formách) a v následku, který jím byl způsoben; následek je pro určení skutku podstatný proto, že umožňuje z projevů vůle jednajících osob vymezit ty, které tvoří skutek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 20 Cdo 463/99, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 60, svazek 9/2001). V daném případě uplatnila navrhovatelka ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Nc 1035/2025 vůči totožnému odpůrci jako v této věci totožný nárok, konkrétně aby z webových stránek: https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, /, Anonymizováno, odstranil označení „, Anonymizováno, “ v profilu expozice děl , právnická osoba, , nacházející se na adrese , adresa, , a aby se zdržel užívání tohoto označení na webových stránkách https://www., Anonymizováno, .com/, Anonymizováno, a v aplikaci , Anonymizováno, v souvislosti s expozicí děl , právnická osoba, umístěné na adrese , adresa, , tedy nárok uplatněn v tomto řízení byl součástí širšího nároku již uplatněného v řízení vedeném pod sp. zn. 2 Nc 1035/2025, přičemž jeho odůvodnění stálo na totožných skutkových tvrzeních. Jak v předchozím návrhu na nařízení předběžného opatření, tak i v návrhu pozdějším tedy jde o tentýž předmět řízení - je uplatněn tentýž nárok, který se týká stejných účastníků a vyplývá ze stejného skutku. Pokud soud prvního stupně za tohoto stavu dospěl k závěru, že rozhodnutí o tomto dalším návrhu na nařízení předběžného opatření brání překážka věci zahájené a řízení zastavil, rozhodl zcela správně. V době odvolacího řízení sice již bylo o věci vedené pod sp. zn. 2 Nc 1035/2025 rozhodnuto a překážka věci zahájené se tak „překlopila“ do překážky věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř., na skutečnost, že řízení o této části nynějšího návrhu na nařízení předběžného opatření brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, to však nemá vliv.11. Podle odvolacího soudu pak soud prvního stupně dospěl ke správným závěrům i ve zbývající části návrhu na nařízení předběžného opatření, o níž rozhodl výrokem II. napadeného usnesení., Předběžné opatření bylo proti odpůrci podáno z důvodu, že ho navrhovatelka považuje za rušitele ve smyslu cit. § 2988 o. z., tedy v jeho jednání spatřuje udržování závadného stavu nastoleného společností , právnická osoba, . Navrhovatelce lze dát za pravdu v tom, že odpovědnost rušitele je objektivní, tedy nevyžaduje se jeho zavinění(PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2024), nicméně je třeba, aby vlastní jednání toho, kdo měl tvrzený závadný stav vyvolat, bylo shledáno protiprávním. Pokud však jednání společnosti , právnická osoba, , spočívající v užívání označení „, právnická osoba, “, nebylo (byť třeba prozatím) shledáno protiprávním, nemůže být shledáno protiprávním ani jednání odpůrce, neboť zásah do práv navrhovatelky by v tomto případě mohl být spatřován pouze v jednání odpůrce, kterým by toleroval porušení soudního zákazu uloženého osobě, která jeho služeb využívá. O to se však v dané věci nejedná. Uvedené se pak vztahuje i k požadavku zdržet se užívání označení, resp. slov „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “, které jsou navíc výrazy popisnými (což v případě slova muzeum navrhovatelka i svou argumentací ohledně jeho obecnosti potvrzuje), a pokud stojí takto samostatně, nemohou mít rozlišovací způsobilost a jejich užívání tak nelze zakázat. Navrhovatelka navíc svá práva sama s ohledem na související řízení dovozuje k označení „, právnická osoba, “, příp. „, Anonymizováno, “, nikoliv k jednotlivým slovům. Odvolací soud tedy též neshledal za osvědčený nárok samotný a splněním dalších podmínek pro nařízení předběžného opatření se pro nadbytečnost více nezabýval.12. Pro úplnost je třeba uvést, že s ohledem na omezení ve smyslu § 75c odst. 4 o. s. ř. odvolací soud nijak nepřihlížel k vyjádření odpůrce k odvolání navrhovatelky.13. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.14. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodl v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že převzetí zastoupení odpůrce po vydání zamítavého rozhodnutí soudu prvního stupně, o jehož obsahu nebyl odpůrce vyrozuměn, neboť bylo v souladu s § 76g o. s. ř. doručeno toliko navrhovateli, nelze považovat za úkon účelný z hlediska bránění práva, stejně jako za takový úkon nelze považovat ani vyjádření odpůrce k odvolání navrhovatelky, které s ohledem na § 75c odst. 4 o. s. ř. nemohlo přinést nic, k čemu by odvolací soud mohl přihlížet, nadto si odpůrce zaslání odvolání sám vyžádal.