3 Co 6/2026-49 – Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením uložil navrhovateli, aby do 3 dnů od doručení usnesení doplatil na jistotu složenou k vydanému předběžnému opatření Městským soudem v Praze dne 21. 10. 2025, č. j. 1 Nc 30/2025-78, částku ve výši 15 000 000 Kč.2. V odůvodnění rozhodnutí nejprve připomněl obsah návrhu na nařízení předběžného opatření podaného navrhovatelem a dále uvedl, že odpůrce se návrhem ze dne 13. 11. 2025 domáhal uložení povinnosti navrhovateli složit doplatek jistoty ve výši 15 milionů Kč s tím, že dosud složená jistota je zcela nedostatečná vzhledem k rozsahu újmy, která mu v důsledku nařízeného předběžného opatření hrozí, neboť mu zásadně omezuje jeho podnikatelskou činnost, a to včetně plnění smlouvy uzavřené s organizací , Anonymizováno, . V důsledku nemožnosti plnit tuto smlouvu vznikne odpůrci přímá majetková újma odpovídající hodnotě zmařeného smluvního vztahu, kdy cena za dodání softwaru činí cca 14 milionů Kč, přičemž smlouva zahrnuje i každoroční platby za údržbu a podporu ve výši přes 2,7 milionu Kč. Odpůrce pro účely tohoto návrhu uplatňuje podle něj konzervativní odhad ve výši 15 milionů Kč. Navrhovatel namítl, že požadovaná částka je zcela neodůvodněná a nepřiměřená okolnostem případu a poukázal na to, že při posuzování přiměřenosti je třeba zohlednit dopad na podnikání, míru rizika vzniku skutečné škody a zda byl odpůrce předem upozorněn na protiprávnost jeho jednání. Zde byl odpůrce k dobrovolnému plnění opakovaně vyzýván, ale zaujal odmítavý postoj. Odpůrcem tvrzená újma je hypotetická a postrádá přímou souvislost s vydaným předběžným opatřením, neboť ukončení spolupráce s , Anonymizováno, dosud nenastalo. Přitom výše jistoty se musí odvíjet pouze od škody, která může předběžným opatřením vzniknout, nikoli od abstraktních obchodních očekávání. Vydané předběžné opatření nebrání odpůrci ve vývoji jiného softwaru ani v poskytování služeb, pokud tím není zasahováno do práv navrhovatele.3. Soud prvního stupně poukázal na § 76h zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že návrh na doplatek jistoty je důvodný s tím, že možné zmaření smlouvy s , Anonymizováno, může vyplývat nebo být významně negativně ovlivněno vydaným předběžným opatřením a že případnou újmu odpůrce nelze považovat za hypotetickou či vzdálenou. Již samotná hodnota dodávky softwaru ve výši přes 14 milionů Kč a první roční platba za údržbu a podporu ve výši téměř 2,8 milionu Kč výrazně převyšují částku dosud složené jistoty, která tak neodpovídá principu přiměřenosti a neposkytuje odpůrci žádnou reálnou ochranu před ekonomickými důsledky. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že stanovení doplatku jistoty ve výši 15 milionů Kč je odůvodněné a přiměřené.4. Usnesení napadl odvoláním navrhovatel. Namítl, že soud prvního stupně uložil doplatek nepřiměřeně vysoký, přičemž při stanovování jeho výše nezohlednil ustálená kritéria pro posouzení přiměřenosti, konkrétně míru rizika vzniku skutečné škody, odůvodnění její výše a příčinnou souvislost s nařízeným předběžným opatřením. Zdůraznil, že soud není návrhem odpůrce na doplatek jistoty vázán, takže doplatek mohl uložit v nižší výši, která by byla přiměřenou a ne postupovat tak, že v zásadě přejal kalkulace učiněné odpůrcem, které jsou však hypotetického rázu a neodpovídají okolnostem případu. Předpoklad zisku z (budoucí) dvacetileté spolupráce je přitom zcela spekulativní a odvislý od celé řady nepředvídatelných faktorů, kalkulace za celých 20 let tedy nemůže být základem pro určení možné újmy. Újma se musí odvíjet jen od důsledků dočasného zákazu, nikoliv od celkové hodnoty licencování softwaru, tj. může vzniknout maximálně v tom rozsahu, v jakém nemůže po dobu jeho trvání inkasovat pravidelné platby. S ohledem na obvyklou délku soudního řízení přitom podle navrhovatele nelze předpokládat, že předběžné opatření bude trvat 20 let. Poukázal na to, že 25. 11. 2025 podal žalobu ve věci samé, takže lze důvodně očekávat, že věc bude meritorně rozhodnuta v horizontu 12 až 24 měsíců. Navíc pokud by se během dokazování ukázalo, že důvody pro nařízení předběžného opatření nebyly dány, má soud možnost předběžné opatření zrušit podle § 77 odst. 2 o. s. ř. Navrhovatel dále uvedl, že je přesvědčen, že odpůrce nijak neindikoval, že by , Anonymizováno, mělo skutečně ukončit spolupráci a že by jeho příčinou mělo být právě předběžné opatření. Navrhovatel tedy namítá, že závěry v napadeném usnesení jsou nesprávné a nepřezkoumatelné, neboť z odůvodnění nevyplývá kritické hodnocení čísel a kalkulací prezentovaných odpůrcem. Dále zdůrazňuje, že jedním z kritérií, které je třeba při navyšování jistoty zohlednit, je dle judikatury srozumění odpůrce s tím, že předběžné opatření může být nařízeno. Navrhovatel odpůrce na protiprávnost jeho jednání upozornil, stejně tak na možné uplatnění práv u soudu a vyzval jej ke smírnému řešení, ovšem bezvýsledně. Smíření odpůrce s možností vydání předběžného opatření však vyplývá i z jeho vlastní činnosti, kdy již při uzavření smlouvy s , Anonymizováno, muselo být odpůrci jasné, že navrhovatel bude hájit svá práva. Navrhovatel závěrem uvedl, že nevyzval-li ho sám soud před nařízením předběžného opatření ke složení doplatku jistoty, je zřejmé, že nepovažoval výši složené jistoty za zjevně nepostačující. Závěrem navrhovatel uvedl, že sice považuje složenou jistotu za dostačující, shledá-li však soud, že je potřeba ji navýšit, navrhuje, aby byl doplatek stanoven maximálně ve výši 500 000 Kč. Z uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a rozhodl, že návrh odpůrce na složení doplatku jistoty se zamítá.5. Odpůrce ve svém vyjádření k odvolání navrhovatele namítl, že ve svém návrhu na uložení doplatku jistoty doložil, že má se zákazníkem , Anonymizováno, uzavřenou smlouvu na dodání softwarového řešení pro řízení asistenčních služeb, přičemž samotná cena za dodání softwaru činí cca 14 milionů Kč a každoroční platba za údržbu a podporu cca 2,8 milionu Kč. Vydané předběžné opatření znemožňuje plnění této smlouvy a reálně ohrožuje její trvání a dosud složená jistota je tak ve zjevném nepoměru k majetkové újmě. Dle odpůrce soud prvního stupně přesně vymezil, z jakých tvrzení a listinných důkazů vycházel a odůvodnění je logické, strukturované a plně přezkoumatelné. Soud prvního stupně ani nevyšel z dlouhodobých projekcí, ale z bezprostředně hrozícího zmaření konkrétní smlouvy. Neobstojí ani tvrzení, že mezi předběžným opatřením a hrozící újmou není příčinná souvislost, neboť právě vydané předběžné opatření odpůrci výslovně zakazuje disponovat s neurčitým počítačovým programem pro asistenční služby, a to i vůči , Anonymizováno, , a je tak v konečném důsledku příčinou ohrožení tohoto smluvního vztahu, neboť brání odpůrci plnit v rozhodném čase, kdy má být plnění realizováno. Následná hypotetická možnost dodat software v neurčité budoucnosti nemůže zvrátit skutečnost, že v důsledku předběžného opatření dochází k bezprostřednímu riziku vzniku majetkové újmy. Dále namítl, že kritérium srozumění nemůže sloužit jako sankce za procesní či obchodní chování odpůrce ani jako prostředek k nepřiměřeně nízké výši doplatku jistoty, ale představuje pouze jedno z dílčích vodítek při posuzování přiměřenosti. Závěrem zdůraznil, že částka 15 milionů Kč nebyla v návrhu na doplatek jistoty uplatněna ani jako maximální možná výše hrozící újmy, ale jako konzervativní a smířlivý odhad. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř., usnesení soudu prvního stupně a, aniž nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř./, dospěl k závěru, že napadané usnesení je třeba změnit, jak v podrobnostech dále.7. Předně je třeba uvést, že podle § 75b odst. 1 o. s. ř. dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Současně zákon v § 76h o. s. ř. umožňuje tomu, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost, podat návrh na složení doplatku jistoty složené dle § 75b odst. 1 o. s. ř., dokud trvají účinky předběžného opatření. Proto, aby mohlo být návrhu na doplatek jistoty složené dle § 75b odst. 1 o. s. ř. vyhověno, je mj. třeba, a to za předpokladu, že doposud nebylo prováděno dokazování, aby povinný z předběžného opatření předloženými důkazy osvědčil skutečnost, že škoda nebo újma, která z nařízeného předběžného opatření může vzniknout, zjevně převyšuje jistotu složenou dle § 75b odst. 1 o. s. ř. navrhovatelem předběžného opatření. V případě, že soud dospěje k závěru, že je tato skutečnost osvědčena (popř. prokázána, pokud je řešený spor v takovém stádiu ří