Vrchní soud v Praze 5 Cmo 61/2026-191 – O určení neexistence zástavního práva k nemovitostem

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 27. 2. 2026 ve výroku I. zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení podané žalobkyní dne 7. 6. 2025 proti usnesení Vrchního soudu v Praze, č. j. 4 Co 8/2025-126 ze dne 15. 5. 2025 podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku. Ve výroku II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č. j. 35 Co 273/2024-112 soud nepřiznal žalobkyni osvobození od poplatkové povinnosti za podanou žalobu pro zmatečnost. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 4 Co 8/2025-126 ze dne 15. 5. 2025, které nabylo právní moci dne 1. 6. 2025. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 Co 8/2025-126 ze dne 15. 5. 2025 podala žalobkyně podáním ze dne 7. 6. 2025 žalobu pro zmatečnost podle § 229 odst. 3 o. s. ř. a žalobu na obnovu řízení, kterou napadla účastenství žalovaných.3. Usnesením č. j. 35 Co 273/2024-162 ze dne 12. 11. 2025 vyzval soud žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za žalobu pro zmatečnost podle položky č. 17 Sazebníku poplatků ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení. Usnesením č. j. 35 Co 273/2024-163 ze dne 12. 11. 2025 vyzval soud žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za žalobu na obnovu řízení podle položky č. 16 Sazebníku poplatků ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení. Výzvy k zaplacení soudních poplatků byly doručeny žalobkyni, resp. jejímu zástupci, do datové schránky dne 23. 11. 2025. Žalobkyně uložené poplatkové povinnosti nesplnila, toliko podáním ze dne 24. 11. 2025 reagovala návrhem na opravu označení účastníků řízení v usnesení č. j. 35 Co 273/2024-163 ze dne 12. 11. 2025.4. Soud konstatoval, že jak žaloba pro zmatečnost, tak žaloba na obnovu řízení nesměřovaly proti rozhodnutí ve věci samé a jednalo se proto jen o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Poplatkové povinnosti nebyly ze strany žalobkyně splněny, soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.5. Žalobkyně podala proti usnesení včas odvolání a navrhla, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnila tím, že v napadeném rozhodnutí byli nesprávně označeni žalovaní 3) a 5), resp. je nepovažovala za účastníky řízení; poukázala na délku trvání řízení a na zastavení vedených exekučních řízení.6. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen zákon o SP): „Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“8. Podle § 13 odst. 1 zákona o SP: „Ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud nebo správa soudu podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.“ Podle odst. 2: „Při správě placení poplatků se postupuje podle daňového řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.“9. Odvolací soud odkazuje na závěry Nejvyššího soudu v usnesení sp. zn. 31 Cdo 3042/2018 ze dne 10. 4. 2019, publikované pod R 120/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že lhůta k zaplacení soudního poplatku podle § 9 SP není lhůtou procesní. Nesplnil-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání žaloby, odvolání nebo dovolání (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 SP), a soud ho proto musel vyzvat k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určil (§ 9 odst. 1, 2 SP), je lhůta zachována, jen když předepsaná částka je nejpozději v poslední den lhůty v dispozici příslušného soudu; nepostačí, je-li podání obsahující soudní poplatek poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Nestane-li se tak, soud řízení (nejde-li o některou z výjimek stanovených v zákoně č. 549/1991 Sb.) zastaví.10. Ústavní soud pak v řadě svých rozhodnutí (srovnej např. usnesení ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1335/18, ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1680/18) zdůraznil, že již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity.11. Žalobkyni vznikla podáním žalob, doručených soudu dne 7. 6. 2025, poplatková povinnost ve výši 2 x 5 000 Kč podle položky č. 16 a č. 17 Sazebníku poplatků podle zákona o SP.12. Usnesením č. j. 35 Co 273/2024-162 ze dne 12. 11. 2025, doručeným žalobkyni do datové schránky jejího zástupce dne 23. 11. 2025, a usnesením č. j. 35 Co 273/2024-163 ze dne 12. 11. 2025, doručeným žalobkyni do datové schránky jejího zástupce dne 23. 11. 2025, soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudních poplatků za podání žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení podle položky č. 16 a č. 17 ve výši 2 x 5 000 Kč do 15 dnů od doručení usnesení. Patnáctidenní lhůta pro zaplacení soudních poplatků začala běžet dne 24. 11. 2025 a skončila dne 8. 12. 2025.13. Žalobkyně nesplnila své poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když řízení zastavil dle § 9 odst. 1 zákona o SP. Žalovaní by měli § 146 odst. 2 první věty o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, avšak nebylo zjištěno, že by jim nějaké náklady vznikly. Odvolací soud proto napadené usnesení potvrdil podle § 219 o. s. ř. v celém rozsahu jako věcně správné.14. Nebylo zjištěno, že by žalovaným vznikly v odvolacím řízení náklady, které by byla povinna hradit žalobkyně dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů.