Vrchní soud v Praze 9 Cmo 66/2026-0 – O úplný opis zápisu v evidenci svěřenského fondu a opis list

Návrhem podaným u rejstříkového soudu dne 6. 3. 2026 domáhal se navrhovatel poskytnutí úplného výpisu z evidence svěřenských fondů ohledně , Anonymizováno, (dále jen „svěřenský fond“) a vydání statutu svěřenského fondu ze sbírky listin, včetně veškerých změn (dále jen „opisy“). Návrh odůvodnil tím, že jako řídící orgán Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost poskytuje dotace podle § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V řízení o poskytnutí dotace je povinen mj. prověřit, zda poskytnutí dotace není v rozporu s § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů a s čl. 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, EURATOM) č. 2024/2509. O podporu z předeslaného operačního programu požádala společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „žadatel“), jejímž jediným společníkem je společnost , Anonymizováno, se sídlem v , Anonymizováno, . Jediným společníkem této rakouské společnosti je svěřenský fond. K ověření možného střetu zájmů žadatele o dotaci je nezbytné určit, kdo je zakladatelem svěřenského fondu, obmyšleným a osobou vykonávající nad správou svěřenského fondu dohled, což jsou údaje, které nejsou veřejně dostupné. Navrhovatel zároveň nespadá mezi subjekty, kterým zákon o veřejných rejstřících přiznává dálkový přístup k evidenci svěřenských fondů, přičemž bez opisů nemůže ověřit, kdo je ovládající osobou, která svěřenský fond kontroluje a má v něm rozhodující vliv, a jaké jsou mechanismy správy svěřenského fondu.2. Rejstříkový soud napadeným usnesením návrh zamítl. Vysvětlil, že neveřejnost údajů zapsaných v evidenci svěřenských fondů je nástrojem ochrany ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí. Pro posuzování, zda má navrhovatel na poskytnutí opisů právní zájem, provedl test proporcionality. Konstatoval, že opisy by navrhovateli umožnily splnit jeho povinnost posoudit, zda žadatel o dotaci není ve střetu zájmů, a rovněž konstatoval, že dodržení zákona je v právním zájmu navrhovatele. Současně je však na rozhodnutí navrhovatele, zda zákon o střetu zájmů dodrží či nikoli a neposkytnutí opisů nevede přímo a bez dalšího k narušení či zmaření právní zájmu navrhovatele neporušit zákon. Zpřístupnění neveřejných informací je do značné míry nevratným aktem, neboť po jejich zpřístupnění neexistuje žádné právní jednání ani faktický úkon, které by byly s to navrátit věci do stavu před zpřístupněním neveřejných informací. Vedle toho lze cíle sledovaného navrhovatelem dosáhnout šetrnějším způsobem, zejména vyžádáním opisů od žadatele, v jehož zájmu poskytnutí podpory je.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, v němž namítl, že má na poskytnutí opisů právní zájem daný jeho povinností posoudit, zda poskytnutí dotace nebrání střet zájmů zakázaný zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Taková zákonem daná povinnost musí v testu přiměřenosti proti ochraně soukromí obstát. Navrhovatel se poskytnutí opisů domáhá jen za účelem splnění této zákonné povinnosti za situace, kdy mu byl od 17. 12. 2025 Ministerstvem spravedlnosti odebrán dálkový přístup do evidence svěřenských fondů. Obava rejstříkového soudu ze zveřejnění neveřejných údajů je podle navrhovatele lichá, neboť státní zaměstnanci jsou vázáni zákonnou povinností mlčenlivosti podle § 77 odst. 1 písm. g) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Žadatel nemusí mít opisy ve své dispozici, navíc navrhovatel by měl žadatelem poskytnuté údaje ověřit. Navrhovatel odkázal také na rozhodnutí soudů, kterými bylo podobným žádostem vyhověno. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu vyhověl, případně je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Svěřenští správci se vyjádřili tak, že s poskytnutím opisů navrhovateli souhlasí.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání svěřenských správců bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Podle § 65a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „z. v. r.“), na evidenci svěřenských fondů se ustanovení tohoto zákona o veřejném rejstříku použijí obdobně (odstavec 1). Na svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond se ustanovení tohoto zákona o zapsané osobě použijí obdobně. Práva a povinnosti stanovené tímto zákonem zapsané osobě vykonává ve vztahu ke svěřenskému fondu svěřenský správce. Kde se v tomto zákoně stanoví o členu orgánu právnické osoby, rozumí se tím i svěřenský správce (odstavec 3).7. Podle § 84 z. v. r. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.8. Podle § 1448 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat (odstavec 1). Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy (odstavec 2). Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno (odstavec 3).9. Z uvedeného plyne, že účastníkem řízení ve věci evidence svěřenského fondu je vedle navrhovatele svěřenský správce, který jedná na účet zapsaného svěřenského fondu (viz Walder, I. in: Hampel, Walder, Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, k § 84). Svěřenský fond není účastníkem řízení, neboť nemá právní osobnost (§ 19 o. s. ř.). K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3033/2019, z něhož plyne i označení účastníků v řízení v záhlaví.10. Podle § 65d z. v. r. do evidence svěřenských fondů se zapíše (e) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je svěřenským správcem, byl-li jmenován nebo jinak určen; je-li správcem fyzická osoba, datum narození, státní občanství a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, (f) počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají, (g) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je zakladatelem; je-li zakladatelem fyzická osoba, datum narození, státní občanství a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, (h) jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je obmyšleným; je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození, státní občanství a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno; nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen, (i) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, další osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu; jde-li o fyzickou osobu, také datum narození, státní občanství a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno.11. Podle § 65e z. v. r. údaje o osobách uvedených v § 65d písm. g) až i) se neuvádějí v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují, ledaže byl ke zpřístupnění dán souhlas; ustanovení § 12 věta druhá se použije obdobně. Je-li svěřenský správce fyzickou osobou, v opisu z evidence svěřenských fondů se uvádějí a uveřejňují pouze údaje o jeho jménu, státu bydliště, státním občanství, roce a měsíci narození a doručovací adrese a případně údaje, k jejichž uveřejnění dal svěřenský správce souhlas; § 12 věta druhá se použije obdobně (odstavec 1). Jsou-li údaje, které se podle odstavce 1 neuvádějí v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují, uvedeny v listinách zakládaných do sbírky listin, tyto listiny se neuveřejňují (odstavec 2). Úplný opis zápisu nebo listiny podle § 3 až 5 může obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom má právní zájem, a § 2 odst. 2 se nepoužije (odstavec 3 věta první). Druhá věta třetího odstavce tohoto ustanovení obsahuje výčet orgánů a osob, jimž Ministerstvo spravedlnosti poskytne dálkový přístup k nezveřejněným údajům; navrhovatel mezi nimi uveden není.12. V projednávané věci svěřenští správci s poskytnutím opisů souhlasí. Podle § 65e odst. 3 první věty z. v. r. mají svěřenští správci na poskytnutí opisů právo vždy, aniž by k tomu museli prokazovat právní zájem, a je pouze na nich, jak s takovými listinami dále naloží. Odpovědnost za poskytnutí takových listin či údajům v nich uvedeným třetím osobám se řídí jejich právním vztahem k osobám, jichž se nezveřejněné osobní údaje týkají. Za této situace nevidí odvolací soud důvodu návrhu nevyhovět za situace, kdy by o stejné opisy mohli svěřenští správci požádat sami a tyto opisy obratem poskytnout navrhovateli.13. Odvolací soud proto napadené usnesení ve výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že návrhu vyhověl.14. Jak shora vysvětleno, řízení o poskytnutí opisů podle § 65e odst. 3 věty první z. v. r. nelze zahájit bez návrhu podle § 78 odst. 1 druhé věty z. v. r. V takovém řízení se proto o nákladech řízení nerozhoduje podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nýbrž podle § 142 a násl. o. s. ř., použitelných podle § 224 odst. 1 o. s. ř. přiměřeně i pro řízení odvolací. V projednávané věci by proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. měl na náhradu nákladů řízení právo plně úspěšný navrhovatel. Odvolací soud však přihlédl jak ke skutečnosti, že svěřenští správci svěřenského fondu s poskytnutím opisů souhlasili, ke skutečnosti, že rejstříkový soud si nevyžádal jejich vyjádření, jakož i k účelu poskytnutí opisů, kterým je ověření oprávněnosti žádosti o dotaci. Za této situace by bylo v rozporu s tímto účelem, aby svěřenský fond, jehož ovládané osobě má být poskytnuta dotace, byl zatížen povinností nahradit poskytovateli dotace náklady řízení. Proto odvolací soud z uvedených důvodů zvláštního zřetele hodných navrhovateli náklady řízení nepřiznal (§ 150 o. s. ř.).