Zákon o státní službě

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2) a upravuje

a) právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu,

b) organizační věci státní služby (dále jen „služba“),

c) služební vztahy státních zaměstnanců,

d) odměňování státních zaměstnanců a

e) řízení ve věcech služebního poměru.

(2) Tento zákon dále upravuje organizační věci týkající se zaměstnanců ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu.

(1) Tento zákon se nevztahuje na

a) člena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další činnosti pro člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu člena vlády,

b) vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády,

c) náměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro náměstka člena vlády,

d) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

e) předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,

f) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

g) člena Rady Energetického regulačního úřadu,

h) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů,

i) předsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

j) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,

k) zaměstnance, který vykonává pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí, organizuje a kontroluje výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací,

l) ředitele a inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod,

m) předsedu, místopředsedy a další členy Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a členy Přezkumné komise Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství,

n) člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu,

o) člena Etické komise Státního ústavu pro kontrolu léčiv,

p) lékaře orgánu sociálního zabezpečení a odborného nelékařského zdravotnického pracovníka, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,

r) předsedu a místopředsedu Národní sportovní agentury a člena rady Národní sportovní agentury,

s) ředitele Digitální a informační agentury,

t) předsedu Grantové agentury České republiky a členy předsednictva Grantové agentury České republiky,

u) předsedu Technologické agentury České republiky a členy předsednictva Technologické agentury České republiky, kteří v ústředním správním úřadu, který zastupují, nevykonávají státní službu.

(2) Tento zákon se dále nevztahuje na zaměstnance zařazeného v bezpečnostním sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství, krajských vojenských velitelstvích, Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a v Národním bezpečnostním úřadu.

Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy.

(1) Správní úřad je pro účely tohoto zákona služebním úřadem.

(2) Služebním úřadem jsou dále státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon.

(3) Služebním působištěm státního zaměstnance je obec, ve které státní zaměstnanec pravidelně vykonává službu.

(4) Nadřízeným služebním úřadem je služební úřad, který je podle jiného zákona nadřízeným správním úřadem.

(1) Služba zahrnuje

a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,

b) přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace,

c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,

d) řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních složek státu, které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci, které nejsou správními úřady,

e) vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona, s výjimkou provozních informačních systémů,

f) státní statistickou službu,

g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,

h) ochranu utajovaných informací,

i) zabezpečování obrany státu,

j) zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,

k) obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci,

l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,

m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,

n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,

o) ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,

p) zadávání veřejných zakázek,

q) audit,

r) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců,

s) řízení činností uvedených v písmenech a) až r),

t) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů,

u) přípravu k výkonu zahraniční služby.

(2) Vláda stanoví nařízením obory služby.

(3) Pro služební místo mohou být služebním předpisem stanoveny nejvýše 3 obory služby, a jde-li o služební místo představeného, nejvýše 4 obory služby.

(4) Pro služební místo mohou být stanoveny pouze obory služby, které odpovídají na tomto služebním místě převažujícím a obvykle vykonávaným činnostem podle odstavce 1; pro služební místo musí být vždy stanoven obor služby, v němž je vykonávána nejnáročnější činnost podle odstavce 1.

Státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5.

(1) Státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy přísluší služební označení referent, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle odstavce 2. Státnímu zaměstnanci zařazenému do 10. až 16. platové třídy přísluší služební označení rada, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle odstavce 3.

(2) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy služební označení vyšší referent, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností.

(3) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému v 10. až 16. platové třídě služební označení

a) vyšší rada, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností,

b) odborný rada, plní-li zpravidla nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly, které vyžadují nejvyšší míru znalostí a dovedností,

c) vrchní rada, koordinuje-li dlouhodobě nejnáročnější činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, nebo

d) odborný garant, přísluší-li mu služební označení podle písmene b) nebo c) a podílí-li se na vzdělávání státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

(4) V ministerstvu se místo služebního označení rada použije služební označení ministerský rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební označení vyšší ministerský rada, místo služebního označení odborný rada se použije služební označení odborný ministerský rada, místo služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní ministerský rada a místo služebního označení odborný garant se použije služební označení odborný ministerský garant. V Úřadu vlády se místo služebního označení rada použije služební označení vládní rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební označení vyšší vládní rada, místo služebního označení odborný rada se použije služební označení odborný vládní rada, místo služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní vládní rada a místo služebního označení odborný garant se použije služební označení odborný vládní garant.

(5) Služební označení podle odstavce 2 nebo 3 přiznává a odebírá služební orgán na návrh bezprostředně nadřízeného představeného; přitom vychází z výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance.

(6) Nejvyšší státní tajemník vydá služební předpis, kterým stanoví kariérní řád služby upravující podmínky pro přiznávání a odebírání služebního označení.

(1) Představeným je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. Za představeného se považuje i fyzická osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby; představeným může být i příslušník bezpečnostního sboru nebo voják z povolání.

(2) Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a jejich služební označení jsou

a) vrchní ředitel sekce,

b) ředitel odboru,

c) vedoucí oddělení.

(3) Služební místa představených v jiných správních úřadech a jejich služební označení jsou

a) vedoucí služebního úřadu,

b) ředitel sekce,

c) ředitel odboru,

d) vedoucí oddělení.

(4) Představeným je též vedoucí zastupitelského úřadu.

(5) Vedoucím služebního úřadu je ten, kdo podle jiného zákona stojí v čele tohoto správního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancem.

(6) Stanovené vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti, jejíž výkon řídí nebo sám vykonává.

(7) Příslušný člen vlády může stanovit, že vrchní ředitel sekce je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu; přitom se považuje za náměstka člena vlády.

(1) Představený ze svých přímo podřízených představených může písemně určit jednoho, který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené představené, nebo jde-li o vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo o ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády anebo ředitele sekce nebo ředitele odboru v jiném ústředním správním úřadu, může písemně určit zástupce ze svých přímo podřízených státních zaměstnanců. Určení zástupcem představeného nabývá právních účinků dnem doručení písemného oznámení o určení zástupcem představeného určenému zástupci, není-li v něm uveden den pozdější. Zástupce zastupuje představeného v plném rozsahu jeho řídicí činnosti, pokud představený rozsah zastupování neomezil.

(2) Služební orgán stanoví služebním předpisem, kdy je pro určení zástupce představeného nutný předchozí souhlas služebního orgánu. Služební orgán dále služebním předpisem stanoví podmínky pro určení zástupce představeného.

(3) V době nepřítomnosti představeného jej zástupce zastupuje v plném rozsahu jeho řídicí činnosti. Je-li doba zastupování podle věty první delší než 4 týdny bezprostředně po sobě jdoucí, přísluší zástupci představeného plat, který by mu příslušel, pokud by byl jmenován na služebním místě představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší zástupci představeného od prvého dne nepřítomnosti představeného.

(4) Určení zástupcem představeného pozbývá právních účinků zrušením zastupování představeným nebo služebním orgánem, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení určení zástupcem zástupci, není-li v něm uveden den pozdější.

(1) Služebním orgánem je

a) vláda nebo předseda vlády na základě pověření vlády vůči nejvyššímu státnímu tajemníkovi,

b) vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem,

c) nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu,

d) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu,

e) personální ředitel sekce pro státní službu vůči státním zaměstnancům zařazeným v sekci pro státní službu,

f) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním zaměstnancům.

(2) Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru.

(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.

(2) Služební předpis se vydává písemně.

(3) Služební předpis je pro státního zaměstnance závazný; služební předpis je závazný i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu. Služební úřad je povinen zajistit, aby tyto osoby byly se služebními předpisy řádně seznámeny a měly k nim zajištěn přístup.

(4) Služební předpisy vydává nejvyšší státní tajemník, vedoucí služebního úřadu, státní tajemník nebo personální ředitel sekce pro státní službu.

(5) Nejvyšší státní tajemník může vydat služební předpis, který je závazný pro všechny státní zaměstnance, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající činnosti podle § 5 a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu.

(6) Vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník může vydat služební předpis, který je závazný i pro státního zaměstnance, který vykonává službu v podřízeném služebním úřadu, zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 v podřízeném služebním úřadu a osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby v podřízeném služebním úřadu, je-li pro podřízené služební úřady nezbytná jednotná úprava organizačních věcí služby.

(7) Služební orgán je povinen vést přehled platných služebních předpisů a aktualizovat jej.

(1) Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem vydaným služebním orgánem v nadřízeném služebním úřadu nebo nejvyšším státním tajemníkem.

(2) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a má-li příslušný služební úřad nadřízený služební úřad, vyzve služební orgán v nadřízeném služebním úřadu příslušný služební orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí služebního orgánu v nadřízeném služebním úřadu o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Služební orgán v nadřízeném služebním úřadu v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

(3) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, služební orgán v nadřízeném služebním úřadu své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána náprava.

(4) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, služební orgán v nadřízeném služebním úřadu takový služební předpis zruší a o rozhodnutí o zrušení služebního předpisu informuje příslušný služební orgán.

(5) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a služební orgán v nadřízeném služebním úřadu nepostupuje podle odstavců 2 až 4 nebo příslušný služební úřad nemá nadřízený služební úřad, vyzve nejvyšší státní tajemník příslušný služební orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Nejvyšší státní tajemník v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

(6) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, nejvyšší státní tajemník své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána náprava.

(7) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, podá nejvyšší státní tajemník do 30 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení služebního předpisu soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka o pozastavení účinnosti služebního předpisu platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

(1) Úřad vlády

a) připravuje návrh systemizace služebních míst (dále jen „systemizace“) na základě návrhů služebních orgánů a vyhodnocuje její dodržování,

b) koordinuje zpracování návrhů organizačních struktur služebních úřadů, není-li stanoveno jinak,

c) koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců a o hodnocení státních zaměstnanců zpracuje jednou ročně zprávu,

d) koordinuje vzdělávání státních zaměstnanců a adaptační proces, zpracuje o vzdělávání státních zaměstnanců jednou ročně zprávu a stanoví rámcová pravidla pro vzdělávání státních zaměstnanců,

e) koordinuje systém vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby služebními úřady a zpracuje o podmínkách pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby jednou ročně zprávu,

f) plní další úkoly stanovené zákonem.

(2) Působnost Úřadu vlády stanovenou tímto zákonem, s výjimkou působnosti svěřené přímo vedoucímu Úřadu vlády, nejvyššímu státnímu tajemníkovi, státnímu tajemníkovi nebo personálnímu řediteli sekce pro státní službu a vydávání vyhlášek, vykonává sekce pro státní službu.

(3) Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Úřadu vlády.

(4) V čele sekce pro státní službu je nejvyšší státní tajemník.

(5) V sekci pro státní službu se zřizuje služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu. Personální ředitel sekce pro státní službu má postavení ředitele odboru. Nejvyšší státní tajemník může pověřit personálního ředitele sekce pro státní službu výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.

(6) Není-li služební místo nejvyššího státního tajemníka obsazeno, vykonává jeho pravomoci personální ředitel sekce pro státní službu. Není-li služební místo nejvyššího státního tajemníka ani služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu obsazeno, pověří vláda některého ze státních tajemníků výkonem pravomocí nejvyššího státního tajemníka do doby jmenování nového nejvyššího státního tajemníka.

(7) Nejvyšší státní tajemník a státní zaměstnanec jím písemně pověřený jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců. Pověření ke kontrole může mít i formu průkazu, jehož vzor stanoví Úřad vlády vyhláškou. Při výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu.

(8) Stanoví-li tento zákon úkoly služebnímu orgánu, plní je v Úřadu vlády státní tajemník.

(1) Vedoucí služebního úřadu řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího podřízeného služebního úřadu.

(2) Vedoucí služebního úřadu zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje služebního úřadu.

(3) Vedoucí služebního úřadu dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.

(4) Vedoucí služebního úřadu může pověřit výkonem svých pravomocí svého zástupce.

(5) V době nepřítomnosti vedoucího služebního úřadu vykonává jeho zástupce všechny pravomoci vedoucího služebního úřadu.

(6) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení ve věcech služby, může vedoucí služebního úřadu přenést služebním předpisem na představené.

(1) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v Úřadu vlády. Státní tajemník má postavení vrchního ředitele sekce.

(2) Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu.

(3) Státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo vedoucím Úřadu vlády zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje ministerstva nebo Úřadu vlády. Pro tyto účely ve spolupráci s představenými zajišťuje vytvoření organizačních, personálních, ekonomických a materiálně technických předpokladů.

(4) Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.

(5) Ve věci týkající se jmenování na služební místo představeného, s výjimkou jmenování na služební místo vedoucího oddělení, postupuje státní tajemník po projednání s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.

(6) Státní tajemník může pověřit výkonem svých pravomocí svého zástupce.

(7) V době nepřítomnosti státního tajemníka vykonává jeho zástupce všechny pravomoci státního tajemníka.

(8) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení ve věcech služby, může státní tajemník přenést služebním předpisem na představené.

Nadřízený služební úřad plní úkoly při zajišťování organizačních věcí služby a správě služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů zaměstnanců ve správním úřadu za

a) obvodní báňský úřad,

b) územní správu sociálního zabezpečení,

c) Institut posuzování zdravotního stavu,

d) oblastní inspektorát práce,

e) Odvolací finanční ředitelství,

f) finanční úřad, nebo

g) služební úřad neuvedený v písmenech a) až f), v němž je zařazeno méně než 25 služebních míst státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání anebo pracovních míst zaměstnanců v pracovním poměru.

(1) Systemizace je souborem údajů o počtu služebních míst klasifikovaných platovými třídami a objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech. Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a stanoví pro každý služební úřad

a) počet služebních míst státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými, klasifikovaných platovými třídami,

b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami,

c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech,

d) počet služebních míst, u kterých se stanoví zákaz se po skončení služebního poměru přímo nebo nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem v oboru, který je shodný s příslušným oborem služby, nebo být v pracovním nebo obdobném poměru k podnikateli v takovém oboru (dále jen „zákaz konkurence“).

(2) Návrh systemizace vypracuje Úřad vlády v dohodě s Ministerstvem financí na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Úřadem vlády předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Při vypracování návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se postupuje v součinnosti s příslušným členem vlády, v případě systemizace Úřadu vlády v součinnosti s vedoucím Úřadu vlády s výjimkou části systemizace týkající se státních zaměstnanců zařazených v útvaru podřízeném členovi vlády, kdy se postupuje v součinnosti s tímto členem vlády, a části systemizace týkající se státních zaměstnanců zařazených v sekci pro státní službu, kdy se postupuje v součinnosti s nejvyšším státním tajemníkem.

(3) Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh systemizace předkládá vládě předseda vlády. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu služebního úřadu.

(4) Není-li systemizace schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace.

(5) Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců podle schválené systemizace nelze použít pro jiný účel.

(1) Změnou systemizace se rozumí změna údajů podle § 17 odst. 1 provedená poté, co systemizace nabyla účinnosti.

(2) Změna systemizace, která spočívá ve změně počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech nebo změně platové třídy, v níž je zařazeno služební místo, o více než jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná, jen dojde-li ke změně působnosti služebního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena.

(3) Změnu systemizace schvaluje Úřad vlády na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Úřadem vlády předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Ustanovení § 17 odst. 2 o vypracování návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se použijí obdobně.

(4) Souvisí-li s navrhovanou změnou systemizace povinnost předložit Ministerstvu financí žádost o provedení rozpočtového opatření nebo žádost o změnu limitů v oblasti regulace zaměstnanosti, služební orgán předloží návrh na změnu systemizace až po schválení takové žádosti Ministerstvem financí. Neschválí-li Ministerstvo financí žádost a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, předloží návrh změny systemizace Úřadu vlády; předseda vlády předloží návrh změny systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení návrhu změny systemizace příslušným ústředním správním úřadem.

(5) Neschválí-li Úřad vlády změnu systemizace a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, předseda vlády předloží návrh změny systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení stanoviska příslušného ústředního správního úřadu.

(1) Služební orgán zpracuje podle systemizace návrh organizační struktury služebního úřadu nebo její změny a prostřednictvím příslušného ústředního správního úřadu jej předloží Úřadu vlády k vyjádření. Nevyjádří-li se Úřad vlády k návrhu do 30 dnů od jeho předložení, považuje se návrh za schválený. Pokud služební orgán nezohlední vyjádření Úřadu vlády, může předseda vlády návrh předložit k rozhodnutí vládě, jinak se po uplynutí 15 dnů od vyjádření považuje návrh za schválený.

(2) Nedojde-li v důsledku schválení organizační struktury nebo její změny ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa představeného, schvaluje organizační strukturu nebo její změnu státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu.

(3) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění rozhodnutí soudu anebo rozhodnutí orgánu mezinárodní organizace, může služební orgán do doby schválení organizační struktury služebního úřadu nebo její změny prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru. Nebude-li navržená organizační struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené v jejím důsledku se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý stav.

(4) Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, schvaluje ji ten, kdo je v jejich čele. Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.

(5) Služební orgán v souladu se schválenou organizační strukturou stanoví služebním předpisem organizační řád služebního úřadu; organizační řád ministerstva nebo Úřadu vlády stanoví státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo vedoucím Úřadu vlády. Organizační řád služebního úřadu stanoví zejména působnost organizačních útvarů služebního úřadu a jejich vzájemné vztahy.

(6) Služební orgán v součinnosti s představeným, který stojí v čele organizačního útvaru, v němž je služební místo zařazeno, písemně zpracuje charakteristiku služebního místa, jež zahrnuje popis služebního místa a popis činností, jejichž výkon se na něm požaduje; charakteristika služebního místa může dále zahrnovat popis povinností spojených s výkonem činností, které se na služebním místě požadují.

Služba se vykonává ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou.

(1) Státní zaměstnanci vykonávají službu zpravidla ve služebním poměru na dobu neurčitou.

(2) Do služebního poměru na dobu určitou lze přijmout osobu, je-li třeba nahradit dočasně nepřítomného zaměstnance.

(3) Další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, stanoví vláda nařízením.

Do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu.

(1) Do služebního poměru se osoba přijímá rozhodnutím služebního orgánu. Spolu s rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne služební orgán o zařazení státního zaměstnance na služební místo nebo o jmenování státního zaměstnance na služební místo představeného.

(2) Na přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a na jmenování na služební místo představeného není nárok.

(1) Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení.

(2) Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec nebo jiná osoba za podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Státní zaměstnanec podá služebnímu orgánu žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.

(4) Jiná osoba podá služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru, jejíž součástí je též žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.

(5) Výběrové řízení podle odstavce 1 se nekoná, postupuje-li se podle § 47, § 49 odst. 2 až 4, § 61, 67, 70 nebo § 75 odst. 2. Výběrové řízení se dále nekoná, jedná-li se o zařazení státního zaměstnance na služební místo uvolněné v souvislosti s vysláním k výkonu služby v zahraničí; to neplatí, jde-li o služební místo představeného. Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo postupem podle jiného zákona.

(6) Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. Právní účinky má zveřejnění na úřední desce. Výběrové řízení se zpravidla dokončí do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.

(7) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o

a) předpokladech a požadavcích podle § 25,

b) služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno,

c) oboru služby, jehož se výběrové řízení týká,

d) tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,

e) zákazu konkurence, je-li pro služební místo stanoven,

f) zařazení do platové třídy,

g) datu, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného.

(8) Nejvyšší státní tajemník stanoví služebním předpisem rozsah údajů o služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno, podle odstavce 7 písm. b) a další údaje, které musí obsahovat oznámení o vyhlášení výběrového řízení nebo které musí služební orgán zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména

a) popis činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

b) obvyklou výši jednotlivých složek platu státních zaměstnanců vykonávajících stejnou službu nebo službu stejné hodnoty a

c) podmínky výkonu služby.

(9) Žádosti podle odstavců 3 a 4 se podávají písemně v českém jazyce. Žádosti lze podat také prostřednictvím elektronického nástroje pro komunikaci ve věcech služby (dále jen „elektronický nástroj“), uvede-li to služební orgán v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Nemá-li žadatel datovou schránku, uvede v žádosti adresu elektronické pošty, na kterou mu mají být písemnosti ve výběrovém řízení doručovány. Žádosti a další úkony ve výběrovém řízení učiněné žadatelem elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis. Vzory žádostí zveřejní Úřad vlády na svých internetových stránkách.

(10) Lhůta pro podávání žádostí podle odstavců 3 a 4 nesmí být kratší než 7 dnů, zmeškání lhůty pro podávání žádostí nelze prominout a po uplynutí lhůty pro podávání žádostí se nepřipouští změna žádosti. Lhůta pro podávání žádostí podle odstavců 3 a 4 je zachována, je-li žádost nejpozději posledního dne lhůty doručena služebnímu orgánu.

(11) Nedoručuje-li se písemnost ve výběrovém řízení žadateli, který není státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5, na místě, doručuje se prostřednictvím datové schránky. Nemá-li žadatel, který není státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5, datovou schránku, písemnost ve výběrovém řízení se doručuje na adresu elektronické pošty, kterou žadatel uvedl v žádosti.

(12) Je-li písemnost ve výběrovém řízení doručována prostřednictvím datové schránky a nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodané písemnosti, ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Písemnost ve výběrovém řízení doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy osoba její převzetí potvrdí. Jestliže její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Věty druhá a třetí se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem. Bude-li další pokus o doručení neúspěšný, písemnost se doručí jiným vhodným způsobem; v takovém případě se považuje za doručenou pátým dnem ode dne, kdy byla odeslána. Žádost o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, není přípustná. Poučení o způsobech a účincích doručování ve výběrovém řízení se uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.

(13) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny žádosti ostatních žadatelů.

(1) Žadatel o přijetí do služebního poměru musí

a) být státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

b) dosáhnout věku 18 let,

c) být plně svéprávný,

d) být bezúhonný,

e) dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem,

f) mít potřebnou zdravotní způsobilost a

g) mít potřebnou znalost českého jazyka, není-li státním občanem České republiky.

(2) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(3) Služební orgán může služebním předpisem stanovit pro služební místo požadavek potřebný pro výkon služby, zejména požadavek

a) státního občanství České republiky, pokud je pro ochranu oprávněného zájmu České republiky nezbytné, aby činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, vykonával státní občan České republiky,

b) oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

c) úrovně znalosti cizího jazyka,

d) způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací, nebo

e) délky předchozího výkonu činností podle § 5 nebo činností obdobných.

(1) Služební orgán může služebním předpisem stanovit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, které lze výjimečně obsadit státním zaměstnancem nebo osobou, která dosáhla nižšího vzdělání, než je pro uvedené služební místo stanoveno tímto zákonem jako předpoklad vzdělání. Nejnižším vzděláním, které musí státní zaměstnanec nebo osoba pro postup podle věty první splňovat, je střední vzdělání s maturitní zkouškou.

(2) Za vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání s maturitní zkouškou se pro účely tohoto zákona považuje také vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání s maturitní zkouškou získané studiem na vysokých školách, vyšších odborných školách a středních školách v členských státech Evropské unie, smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Švýcarské konfederaci nebo Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Vláda může nařízením stanovit další vysoké školy, v nichž se studiem získaný stupeň vzdělání považuje za stupeň vzdělání stanovený tímto zákonem.

(3) Za vysokoškolské vzdělání se pro účely tohoto zákona nepovažuje vzdělání získané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních školách a učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na fakultách všech těchto vysokých škol, nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).

(1) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), b) a e) a splnění požadavků podle § 25 odst. 3 je žadatel povinen doložit příslušnými listinami. Splnění předpokladů a splnění požadavků uvedených ve větě první nebo jiného požadavku potřebného pro výkon služby lze při podání žádosti místo předložení originálu listiny doložit také předložením její kopie nebo čestným prohlášením; originál listiny žadatel předloží následně, nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3.

(2) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. c) je žadatel povinen doložit čestným prohlášením.

(3) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. d) se dokládá výpisem z rejstříku trestů; výpis z rejstříku trestů si služební orgán vyžádá od Ministerstva spravedlnosti. Pobýval-li žadatel v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v jiném státu, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným tímto státem. Není-li žadatel státním občanem České republiky, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je státním občanem. Místo dokladu obdobného výpisu z rejstříku trestů může žadatel předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů příslušných států. Pokud doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů jiný stát nevydává, žadatel doloží splnění předpokladu písemným čestným prohlášením. Doklad podle tohoto odstavce nesmí být starší než 3 měsíce.

(4) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. f) se dokládá písemným čestným prohlášením. Služební orgán ověří u žadatele vybraného podle § 28 odst. 2 nebo 3 splnění tohoto předpokladu postupem podle § 28 odst. 5.

(5) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. g) se dokládá písemným čestným prohlášením. Výběrová komise podle § 27 odst. 3 nebo bezprostředně nadřízený představený podle § 28a ověří splnění tohoto předpokladu při pohovoru.

(6) Splnění požadavku podle § 25 odst. 3 písm. c) může být ověřeno při pohovoru postupem podle § 27 odst. 3 věty třetí, pokud služební orgán nestanovil povinnost doložit splnění tohoto požadavku pouze příslušnou listinou.

(7) Žadatel dále k žádosti přiloží životopis, ve kterém uvede údaje o dosavadní praxi a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se služebního místa, jehož se výběrové řízení týká.

(1) Výběrového řízení se může zúčastnit jen osoba, která splňuje předpoklady stanovené zákonem a požadavky podle § 25 odst. 3 písm. a) až c) a e).

(2) Služební orgán vyřadí žádost podle § 24 odst. 3 a 4, pokud

a) nemá náležitosti stanovené zákonem nebo je podána opožděně,

b) žádost je nesrozumitelná nebo ze žádosti není patrné, kdo jí podal nebo čeho se domáhá, nebo

c) žadatel nesplňuje předpoklady stanovené zákonem a požadavky podle § 25 odst. 3 písm. a) až c) a e) nebo v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, dosáhne věku 71 let nebo více; žadatel se o této skutečnosti vyrozumí.

(3) S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen na obor služby, jehož se výběrové řízení týká, a na plnění jiného odborného požadavku. Součástí pohovoru s žadatelem, který není státním občanem České republiky, je ověření znalosti českého jazyka. Součástí pohovoru může být i ověření znalosti cizího jazyka, je-li požadována. Součástí pohovoru dále může být i ověření schopností a osobnostních předpokladů žadatele pro výkon služby na služebním místě, a to i prostřednictvím třetích osob; služební orgán tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.

(4) Pohovor lze doplnit písemnou zkouškou. Je-li žadatelů, jejichž žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, nejméně 5 a pohovor je doplněn písemnou zkouškou konanou před provedením pohovoru, výběrová komise provede pohovor nejméně s 3 žadateli, kteří vykonali písemnou zkoušku nejlépe.

(5) Pokud se žadatel z účasti na pohovoru náležitě omluví, může výběrová komise s žadatelem na jeho požádání pohovor provést v náhradním termínu pouze se souhlasem služebního orgánu, který souhlas udělí, pokud provedení pohovoru v náhradním termínu nebrání řádnému plnění úkolů služebního úřadu. Služební orgán může stanovit, a tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení, že se pro výběrové řízení udělení souhlasu podle věty první vylučuje nebo že se jeho udělení nevyžaduje, popřípadě může stanovit, že se udělení souhlasu vyžaduje pouze, jde-li o žadatele, který se nemůže dostavit k pohovoru pro překážku na jeho vůli nezávislou, pro kterou není možné provést pohovor v takovém náhradním termínu, aby bylo možné výběrové řízení dokončit ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 6; v takovém případě může výběrová komise se souhlasem služebního orgánu stanovit náhradní termín pohovoru po odpadnutí této překážky.

(6) Žadatel může z výběrového řízení kdykoli v jeho průběhu odstoupit. Nevyrozumí-li žadatel služební orgán nebo výběrovou komisi o odstoupení z výběrového řízení písemně, o odstoupení žadatele z výběrového řízení se učiní záznam do spisu. Platí, že žadatel z výběrového řízení odstoupil i tehdy, pokud

a) se nedostaví k pohovoru bez náležité omluvy,

b) se nedostaví k pohovoru, aniž by požádal o jeho provedení v náhradním termínu,

c) se nedostaví k pohovoru a služební orgán neudělil souhlas s jeho provedením v náhradním termínu nebo bylo udělení tohoto souhlasu vyloučeno,

d) se nedostaví k pohovoru v náhradním termínu,

e) v průběhu výběrového řízení ani na výzvu neposkytuje součinnost potřebnou k zajištění jeho účasti ve výběrovém řízení, nebo

f) je z jeho jednání jinak zřejmé, že již nemá zájem o účast ve výběrovém řízení.

(1) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ředitele odboru. V jiném služebním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu. Služební orgán může služebním předpisem stanovit jednací řád výběrových komisí jmenovaných ve služebním úřadu.

(2) Výběrová komise vybere z žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznam žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. V případě postupu podle § 27 odst. 4 věty druhé se žadatelé, se kterými nebyl proveden pohovor, považují za žadatele, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších žadatelů; dohoda je písemná.

(3) Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch, kteří uspěli. Pokud všichni 3 nejvhodnější žadatelé z výběrového řízení odstoupili, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným dalšího v pořadí z těch žadatelů, kteří uspěli. Dohoda mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným podle tohoto odstavce je písemná.

(4) O průběhu a výsledku výběrového řízení se sepisuje protokol, do kterého se žadateli na jeho požádání umožní nahlédnout. Protokol obsahuje označení služebního orgánu, oboru služby a služebního místa, kterého se výběrové řízení týkalo, jména a příjmení členů výběrové komise, výsledek provedeného výběrového řízení v podobě abecedního seznamu žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli a byli vybráni jako nejvhodnější, pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznamu žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Protokol musí dále obsahovat datum jeho vyhotovení a podpis všech členů výběrové komise.

(5) Služební orgán zajistí po uzavření dohody podle odstavce 2 nebo 3 vstupní lékařskou prohlídku vybraného žadatele podle zákona o specifických zdravotních službách. Pokud vybraný žadatel nemá potřebnou zdravotní způsobilost, považuje se dohoda podle odstavce 2 nebo 3 od počátku za neplatnou.

(6) Služební orgán může dalšího nejvhodnějšího žadatele vybraného podle odstavce 2 nebo 3, o němž nebyla uzavřena dohoda, přijmout s jeho souhlasem do služebního poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné vhodné služební místo ve stejné nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby a se stejnými nebo odlišnými požadavky podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro toto služební místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 3 písm. d), a v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne věku 71 let nebo více. Žadatele lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl ve výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo byl vybrán jiný žadatel.

(1) Jde-li o služební místo zařazené v 6. až 12. platové třídě s výjimkou služebního místa představeného, může služební orgán před vyhlášením výběrového řízení stanovit, že pohovor před výběrovou komisí se neprovádí; služební orgán tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Za účelem posouzení vhodnosti žadatelů lze provést pohovor nebo písemnou zkoušku před bezprostředně nadřízeným představeným. U žadatele, který není státním občanem České republiky, ověří bezprostředně nadřízený představený znalost českého jazyka. Ve výběrovém řízení provedeném podle vět první až třetí vybere nejvhodnějšího žadatele služební orgán v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch žadatelů, jejichž žádosti nebyly vyřazeny. Dohoda mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným je písemná. Vybraný žadatel, který ve výběrovém řízení doložil splnění předpokladů a požadavků podle § 25 odst. 1 písm. a), b) a e) a § 25 odst. 3 pouze čestnými prohlášeními a kopiemi listin, předloží listiny bezodkladně po výzvě služebního orgánu; pokud vybraný žadatel listiny nepředloží, považuje se dohoda podle věty páté od počátku za neplatnou.

(2) Po posouzení vhodnosti žadatelů podle odstavce 1 lze přijmout do služebního poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo také dalšího vhodného žadatele, a to s jeho souhlasem, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné vhodné služební místo ve stejné nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby a se stejnými nebo odlišnými požadavky podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro toto služební místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 3 písm. d), a v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne věku 71 let nebo více. Při dokládání splnění předpokladů a požadavků se postupuje podle odstavce 1 věty poslední. Žadatele lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl ve výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo byl vybrán jiný žadatel.

(1) Výběrové řízení se zruší, pokud

a) nikdo nepodá žádost,

b) žádosti všech žadatelů byly vyřazeny,

c) všichni žadatelé z výběrového řízení odstoupili,

d) žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl, nebo

e) služební orgán žádného žadatele postupem podle § 28 odst. 2 nebo 3 anebo podle § 28a odst. 1 nevybral.

(2) O zrušení výběrového řízení se učiní záznam do spisu.

Služební orgán bez zbytečného odkladu vyrozumí neúspěšné žadatele a úspěšné žadatele, o jejichž přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného služební orgán nerozhodl, o tom, že rozhodl o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného jiného žadatele, anebo o tom, že výběrové řízení bylo zrušeno z důvodu uvedeného v § 28b odst. 1 písm. d) nebo e).

(1) Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny státního zaměstnance, v nichž v průběhu zkušební doby neodsloužil celou směnu z důvodu překážky ve službě, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání služby.

(2) Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo, na kterém ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru konal práci v pracovním poměru podle § 178, a jehož zkušební doba stanovená podle § 178 odst. 3 již uplynula, zkušební doba podle odstavce 1 nestanoví. Pokud tomuto státnímu zaměstnanci zkušební doba dosud neuplynula, stanoví se mu zkušební doba podle odstavce 1 ve zkrácené délce odpovídající délce dosud neuplynulé zkušební doby v pracovním poměru.

(3) Služební orgán může podle odstavce 2 postupovat obdobně i u státního zaměstnance, který ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru konal práci v pracovním poměru podle § 178 v témže služebním úřadu na jiném služebním místě.

(1) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum a místo narození,

c) obor služby,

d) služební místo,

e) den vzniku služebního poměru a den nástupu do služby,

f) údaj o tom, zda služba bude vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,

g) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a služební působiště,

h) služební označení,

i) zkušební dobu, byla-li stanovena,

j) platové zařazení a výši jednotlivých složek platu,

k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.

(2) Rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum a místo narození,

c) obor služby,

d) služební místo,

e) den nástupu do služby na služebním místě,

f) údaj o tom, zda služba bude na služebním místě vykonávána na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě doby určité též její trvání,

g) údaj o tom, zda a jak se mění doba trvání služebního poměru, jde-li o jmenování státního zaměstnance vykonávajícího dosud službu ve služebním poměru na dobu určitou,

h) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a služební působiště,

i) služební označení,

j) platové zařazení a výši jednotlivých složek platu,

k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.

(1) Služební orgán je povinen nejpozději s vydáním rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného písemně informovat osobu, která má být přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného, o

a) služebním místě a činnostech, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

b) místu pravidelného výkonu služby ve služebním úřadu (dále jen „pracoviště“),

c) době trvání a podmínkách zkušební doby,

d) způsobu odměňování, splatnosti platu, termínu výplaty platu a způsobu vyplácení platu,

e) stanovené týdenní služební době, způsobu rozvržení služební doby včetně délky vyrovnávacího období, a o rozsahu služby přesčas,

f) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky ve službě na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,

g) výměře dovolené a způsobu nařizování dovolené,

h) podmínkách skončení služebního poměru a o postupu, který je služební orgán a státní zaměstnanec povinen dodržet při skončení služebního poměru,

i) povinnosti úspěšně vykonat úřednickou zkoušku,

j) odborném rozvoji státního zaměstnance, který služební úřad zabezpečuje,

k) kolektivních dohodách, které upravují podmínky výkonu služby, a označení stran těchto kolektivních dohod,

l) orgánu sociálního zabezpečení, kterému služební úřad odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti se služebním poměrem státního zaměstnance.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. a) služební orgán poskytne ve formě charakteristiky služebního místa. Informace o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. c) až j) a l) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní nebo služební předpis nebo na kolektivní dohodu, v nichž jsou obsaženy.

(3) O změnách skutečností uvedených v odstavci 1 je služební orgán povinen státního zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, od kterého se změna uplatňuje. Tato povinnost se nevztahuje na změny skutečností uvedených v právních a služebních předpisech a kolektivních dohodách.

(4) Služební orgán je povinen poskytnutí informace doložit. V případě poskytnutí informace v elektronické podobě musí být informace přístupná takovým způsobem, aby si ji osoba uvedená v odstavci 1 nebo státní zaměstnanec mohli uložit nebo vytisknout.

(1) Služební poměr vzniká dnem, který je uveden v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

(2) Nenastoupí-li státní zaměstnanec do služby v den, který je uveden v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž by mu v tom bránila závažná překážka, nebo neuvědomí-li služební orgán o vzniku této překážky do 7 dnů, služební orgán rozhodnutí o přijetí do služebního poměru zruší s účinky ode dne vzniku služebního poměru.

(1) Státní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby.

(2) Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“

(3) Služební slib se skládá před služebním orgánem.

(4) Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí státní zaměstnanec „Tak slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení služebního slibu. V úředním záznamu o složení služebního slibu musí být uvedeno datum a místo složení služebního slibu. Úřední záznam o složení služebního slibu se založí do osobního spisu státního zaměstnance.

(5) Bylo-li složení služebního slibu odmítnuto nebo byl-li složen služební slib s výhradou, služební poměr se považuje od počátku za neexistující.

(1) Do služebního poměru nelze přijmout

a) justičního čekatele, justičního kandidáta nebo právního čekatele,

b) poslance nebo senátora,

c) poslance Evropského parlamentu,

d) prezidenta republiky,

e) soudce Ústavního soudu,

f) asistenta soudce Ústavního soudu,

g) asistenta soudce nebo státního zástupce,

h) prezidenta nebo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,

i) předsedu a člena Národní rozpočtové rady,

j) guvernéra, viceguvernéra nebo člena bankovní rady České národní banky,

k) veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí nebo jejich zástupce,

l) asistenta Veřejného ochránce práv,

m) člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva“),

n) osobu vykonávající vojenské cvičení, službu v operačním nasazení nebo mimořádnou službu,

o) jinou osobu vykonávající činnost podle § 2 odst. 1 písm. a) až j), l), r) až t) nebo u).

(2) Do služebního poměru nelze dále přijmout

a) soudce,

b) státního zástupce,

c) člena nebo kontrolora Nejvyššího kontrolního úřadu,

d) vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního zastupitelství,

e) vojáka z povolání,

f) příslušníka bezpečnostního sboru.

(3) Je-li na základě výsledku výběrového řízení vybrána k přijetí do služebního poměru osoba podle odstavce 1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle odstavce 1 nebo 2.

(4) Ten, u koho nastala překážka podle odstavce 1 nebo 2, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit služebnímu orgánu; jde-li o státního zaměstnance, založí se oznámení do jeho osobního spisu.

Předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 musí státní zaměstnanec splňovat po celou dobu výkonu služby; služebnímu úřadu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit, že tyto předpoklady přestal splňovat.

Soud, který v prvním stupni rozhodl o omezení svéprávnosti státního zaměstnance nebo o jeho odsouzení pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti nebo pro trestný čin, za jehož spáchání byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo trest zákazu činnosti vykonávat službu, nebo soud nebo státní zástupce, který trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti podmíněně zastavil nebo rozhodl o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, o tom po právní moci rozhodnutí bez zbytečného odkladu vyrozumí služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.