Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Domažlicích dne 2. 6. 2025, uplatnil žalobce vůči žalované nárok na zaplacení 16 677 EUR s 12% zákonným úrokem z prodlení z částek a ve lhůtách, jak v návrhu petitu uvedeno. Žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve výši celkem 9 300 EUR, jak je v návrhu jednotlivých částkách specifikováno, poslední zápůjčka ve výši 1 300 EUR byla žalované poskytnuta dne 31. 5. 2023. Žalobce smlouvy o zápůjčkách vypověděl, splatnost poskytnutých zápůjček nastala 5. 5. 2025. Od následujícího dne je žalovaná v prodlení s vrácením všech peněžitých zápůjček. Za poskytnutí zápůjček byl sjednán smluvní úrok 0,1% denně z částky zápůjček ode dne jejich poskytnutí až do jejich vrácení. Žalobce však tímto návrhem požaduje úhradu smluvních úroků od poskytnutí zápůjček do jejich splatnosti. Částka 7 377 EUR představuje vyčíslení smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částek a za období, jak v odůvodnění návrhu specifikováno.2. Předkládající soud, Okresní soud v Domažlicích, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 104a ost.5 o. s. ř. s tím, že žalobce vznesl námitku věcné nepříslušnosti soudu.3. Žalobce uvedl, že dle § 9 odst. 2 o. s. ř. rozhodují ve sporech, týkajících se obchodních korporací, krajské soudy jako soudy prvního stupně. Žalobce má za to, že řízení by mělo být vedeno u Krajského soudu v Plzni, „neboť účastníkem řízení je právě žalobce jakožto obchodní korporace, společnost s ručením omezeným.“4. Žalovaná nesouhlasí s názorem žalobce ohledně věcné nepříslušnosti soudu. Jedná se o běžnou pohledávku obchodní korporace za fyzickou osobou, není dána věcná příslušnost krajského soudu dle § 9 odst. 2 písm. e, f/ o. s. ř.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Z následujících ustanovení občanského zákoníku je zřejmé, že zápůjčka může být peněžitá i nepeněžitá.7. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.8. Podle ustanovení § 104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.9. Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.10. Pro účely rozhodování o věcné příslušnosti soudu je zásadní vylíčení skutku v žalobě / návrhu na zahájení řízení /.11. Je třeba konstatovat, že k projednání a rozhodnutí dané věci, jak je v žalobě skutkově vymezena, jsou věcně příslušné okresní soudy ve smyslu obecné úpravy věcné příslušnosti soudů pro sporné občanské soudní řízení obsažené v § 9 odst. 1 o. s. ř. Nejedná se o žádný z případů, pro které by ustanovení § 9 odst. 2 o. s. ř. / případně jiný zákon/, zakládaly věcnou příslušnost krajských soudů.12. Pro úplnost lze podotknout, že i případná skutečnost, že v řízení vystupuje jako účastník řízení obchodní korporace, bez dalšího nezakládá věcnou příslušnost krajského soudu. Musely by zde být další atributy, jak jsou vymezeny v jednotlivých ustanoveních § 9 odst. 2 o. s. ř., či v jiných zákonech.13. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.14. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./.