0 OINS 1/2022 — (nezadán)

<b>1. Vymezení věci</b> 1 Na základě většího množství automaticky zasílaných elektronických upozornění na sankce uložené Ing. [jméno] [příjmení], insolvenčnímu správci, se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ účastník“ nebo„ účastník řízení“), přistoupilo Ministerstvo spravedlnosti (dále také„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) k prověření výkonu činnosti insolvenčního správce účastníkem formou analýzy informací a dokumentů veřejně přístupných v insolvenčním rejstříku. 2 V rámci prověřování bylo zjištěno, že ode dne [datum] (tj. ode dne vzniku práva vykonávat činnost insolvenčního správce) bylo účastníku pro neplnění povinností insolvenčními soudy uloženo (i) v období od [datum] do zahájení řízení celkem 9 pořádkových pokut podle § 81 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen„ InsZ“,„ IZ“ nebo„ insolvenční zákon“), v celkové výši xanon [číslo], a (ii) v období od [datum] do [datum] celkem 3 pořádkové pokuty podle § 81 odst. 2 insolvenčního zákona v celkové výši xanon [číslo]. Dále bylo zjištěno, že účastník byl insolvenčním soudem zproštěn funkce pro neplnění povinností podle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona v 10 insolvenčních řízeních. 3 Dále byla účastníku řízení uložena rozhodnutím správního orgánu ze dne 25. 11. 2021, č. j. MSP-13/2021-OINS-SRIS/1, pokuta za přestupek podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 4 Konečně bylo v rámci prověřování zjištěno, že účastník porušil povinnosti stanovené insolvenčním zákonem (minimálně) v 1 dalším případě (identifikován jako řízení [číslo]). 5 S ohledem na výše uvedené zahájilo ministerstvo přípisem ze dne 25. 1. 2022, č. j. MSP-1/2022-OINS-SRIR/3 (dále jen„ oznámení o zahájení řízení“) postupem podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), s účastníkem správní řízení z moci úřední podle § 13 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (dále jen „ZIS“) o zrušení povolení insolvenčního správce. V oznámení o zahájení řízení byl účastník poučen o svých právech ve správním řízení a byl zároveň informován, že byly shromážděny podklady k vydání rozhodnutí, přičemž mu byla stanovena lhůta k vyjádření se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 s. ř. na 10 dní od doručení oznámení o zahájení řízení. Oznámení o zahájení řízení bylo účastníkovi doručeno dne [datum]. 6 Přípisem ze dne 15. 2. 2022, č. j. MSP-1/2022-OINS-SRIR/10, který byl účastníku doručen dne [datum], byl tento opětovně vyzván k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení tohoto přípisu. <b>2. Právní východiska</b> 7 Podle § 13 odst. 2 ZIS, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen„ pozdější právní úprava“)„ Ministerstvo může zrušit povolení nebo zvláštní povolení insolvenčnímu správci, který závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem, kontrolním řádem nebo insolvenčním zákonem“. 8 Podle § 13 odst. 2 písm. b) ZIS, xanon [číslo] do 30. 6. 2017 (dále jen„ dřívější právní úprava“)„ Ministerstvo může zrušit povolení nebo zvláštní povolení insolvenčnímu správci, kterému byla (…) insolvenčním soudem opakovaně udělena sankce podle insolvenčního zákona; ministerstvo přitom přihlíží zejména k povaze porušených povinností, počtu a charakteru sankcí udělených insolvenčním soudem a době, jež uplynula mezi porušením jednotlivých povinností.“ 9 V řízení o zrušení povolení jsou posuzována pochybení (resp. pořádkové pokuty), kterých se účastník dopustil (resp. které mu byly uloženy) dílem za účinnosti pozdější právní úpravy a dílem za účinnosti dřívější právní úpravy. Správní orgán proto považuje za vhodné na tomto místě vyřešit jejich vzájemný vztah. 10 Z historického hlediska je nutné poukázat na to, že pozdější právní úprava sjednocuje podmínky zrušení povolení insolvenčního správce podle § 13 odst. 2 písm. a) i b) ZIS dřívější právní úpravy. Ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) ZIS dřívější právní úpravy bylo tak přímo nahrazeno § 13 odst. 2 ZIS pozdější právní úpravy – stejné porušení povinností účastníka lze postihnout podle obou právních úprav. Uložení sankcí podle insolvenčního zákona insolvenčním soudem za podmínek dřívější právní úpravy je totiž zároveň okolností prokazující opakované porušování povinností insolvenčního správce uložené mu insolvenčním zákonem, tedy splnění podmínky pro správní úvahu o (ne) zrušení povolení insolvenčního správce podle pozdější právní úpravy. 11 Z toho dále vyplývá, že pozdější a dřívější právní úprava jsou ekvivalentní jak co do hypotézy právní normy, tak co do mocenského oprávnění ministerstva, které může být v případě jejího naplnění aktivováno. 12 I přes tuto rovnocennost dřívější a pozdější právní úpravy přistoupil správní orgán za účelem dostatečné ochrany práv účastníka, především s respektem k zákazu zpětné účinnosti právní norem (analogicky čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod), k hodnocení rozhodných skutečností (tedy pochybení účastníka a pořádkových pokut mu uloženým), které nastaly před účinností pozdější právní úpravy (před 1. 7. 2017), jak podle podmínek dřívější právní úpravy, tak současně z pohledu pozdější právní úpravy. 13 Správní orgán zdůrazňuje, že objektem jeho dohledu (ať už podle dřívější, nebo podle pozdější právní úpravy) je řádný výkon profese insolvenčního správce jako vysoce specializované činnosti, která má zásadní dosah do majetkové sféry dlužníka a jeho věřitelů. V takovém případě existuje oprávněný a významný veřejný zájem na tom, aby činnost insolvenčního správce vykonávaly pouze osoby bezúhonné a náležité odborně vybavené a aby osoby, které tyto požadavky nesplňují a jsou tedy z tohoto hlediska nezpůsobilé vykonávat činnost insolvenčního správce, byly ze systému vyřazeny. 14 Smyslem, účelem a cílem dohledu správního orgánu je tedy působit na kvalitu činností vykonávaných insolvenčními správci obecně, čímž se právě liší od dohlédací činnosti soudu, která má za úkol zajistit toliko řádný průběh konkrétního insolvenčního řízení. Správní orgán tedy v rámci výkonu dohledu nehodnotí jednání insolvenčního správce z hlediska následků tohoto jednání pro jednotlivé insolvenční řízení, ale posuzuje, zda je u dané osoby dán předpoklad nadále vykonávat řádně profesi insolvenčního správce, aniž by byl ohrožen zákonem chráněný zájem. 15 Pokud správní orgán dospěje k závěru, že pochybení insolvenčního správce jsou opakovaná, či natolik závažná, že jsou způsobilá ohrozit veřejný zájem na řádném výkonu profese insolvenčního správce (resp. v případě dřívější právní úpravy že byla insolvenčnímu správci insolvenčním soudem opakovaně uložena sankce podle insolvenčního zákona), je povinen přistoupit ke správní úvaze o (ne) aplikaci nápravného prostředku správního dozoru (zrušení povolení). 16 V rámci provedené správní úvahy se správní orgán zabývá zejména tím, zdali intenzita ohrožení zákonem chráněného zájmu na řádném výkonu činnosti insolvenčních správců je v důsledku protiprávního jednání insolvenčního správce v daném případě natolik vysoká, že může ohrožovat důvěryhodnost všech insolvenčních řízení a vyvolává důvodné pochyby o způsobilosti insolvenčního správce dále řádně vykonávat svou činnost. Dospěje-li správní orgán k závěru, že existují důvodné pochybnosti o dalším řádném výkonu činnosti insolvenčního správce, rozhodne o zrušení povolení insolvenčního správce. 17 V souvislosti s charakterem oprávnění ministerstva zrušit insolvenčnímu správci povolení správní orgán považuje za důležité vyzdvihnout, že odnětí státního povolení k výkonu činnosti není primárně nástrojem správního trestání (srov. HENDRYCH, D. a kol.: Správní právo. 8. vyd. Praha: C.H.Beck, 2012, mar. 355), jedná se o odlišný a samostatný právní institut. Jak případně konstatoval xanon -126 ve svém rozhodnutí ze dne 19. 2. 2015, č. j. 9 As 202/2014-236, č. 3193/2015 Sbírky rozhodnutí xanon -116,„ správní úřady disponují nejen sankčními oprávněními, ale řadou mocenských oprávnění, kterými mohou velmi účinně prosadit plnění právních povinností, zabránit jejich dalšímu porušování nebo odstranit protiprávní stav (např. (…) zrušit, pozastavit, omezit vydaná povolení (…))“. V návaznosti na to správní orgán poznamenává, že tak není vyloučeno současné použití přestupkového řízení podle § 36b odst. 1 písm. k) ZIS, ve znění účinném do 31. 5. 2019, resp. podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS, ve znění pozdějších předpisů, aniž by byla porušena zásada ne bis in idem (srov. např. rozhodnutí xanon -116 ze dne 11. 5. 2012, č. j. 4 A 39/2011-107, s. 8 per analogiam). <b>3. Vyjádření účastníka a vypořádání jeho námitek</b> 18 Dne 21. 2. 2022 bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření účastníka. V podání se účastník zejména snaží objasnit„ skutečnosti, které vedly k nesplnění“ jeho povinností. <b>Námitka dlouhodobých zdravotních potíží a vydírání insolvenčního správce</b> 19 Účastník řízení ve svém vyjádření přiznává, že mu byly Krajským soudem v Českých Budějovicích a xanon [číslo] uloženy pořádkové pokuty, a to„ zejména za opožděné podávání z