§ 230 insolvenční zákon – Vymezení správy majetkové podstaty
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 230 InsZ definuje, co se rozumí správou majetkové podstaty v insolvenčním řízení, a stanovuje pravidla pro správu majetku sloužícího k zajištění pohledávek, včetně postupu při udělování a přezkoumávání pokynů zajištěných věřitelů. Správa majetkové podstaty: Cílem správy je zabránit znehodnocení majetku, zajistit jeho řádné využívání, případně majetkovou podstatu rozmnožit a vymoci pohledávky dlužníka. (§ 230 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, soud, dlužník, insolvenční správce
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…pohledávka se uspokojuje ze stejného zajištění, osoba s dispozičními oprávněními neprodleně vyrozumí insolvenční soud“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Insolvenční soud v takovém případě nařídí do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda pokyny zajištěného věřitele schvaluje“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…ostatní zajištění věřitelé uplatní písemně u insolvenčního soudu nejpozději do 7 dnů ode dne zveřejnění těchto pokynů v insolvenčním rejstříku“
- Judikatura: na § 230 odkazuje 52 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby
a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží,
b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti,
c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem,
d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů.
(2) Jde-li o správu věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je osoba s dispozičními oprávněními vázána pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí; jinak pokyny udělí v rámci dohlédací činnosti insolvenční soud, který současně rozhodne o nákladech spojených s provedením jeho pokynu. Osoba s dispozičními oprávněními může odmítnout pokyny zajištěného věřitele, má-li za to, že nesměřují k řádné správě; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.
(3) Náklady spojené s provedením jeho pokynu podle odstavce 2 nese zajištěný věřitel ze svého.
(4) Není-li k pokynům zajištěného věřitele podle odstavce 2 připojen písemný souhlas ostatních zajištěných věřitelů, jejichž pohledávka se uspokojuje ze stejného zajištění, osoba s dispozičními oprávněními neprodleně vyrozumí insolvenční soud. Insolvenční soud v takovém případě nařídí do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda pokyny zajištěného věřitele schvaluje. Při jednání lze projednat pouze námitky proti pokynům zajištěného věřitele, které ostatní zajištění věřitelé uplatní písemně u insolvenčního soudu nejpozději do 7 dnů ode dne zveřejnění těchto pokynů v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K jednání předvolá insolvenční soud insolvenčního správce a dlužníka a zajištěné věřitele, kterým poskytne poučení o námitkách podle věty třetí.
(5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 není odvolání přípustné.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Správa majetkové podstaty: Cílem správy je zabránit znehodnocení majetku, zajistit jeho řádné využívání, případně majetkovou podstatu rozmnožit a vymoci pohledávky dlužníka.
- Pokyny zajištěných věřitelů: Pokud je majetek zajištěn, osoba s dispozičními oprávněními (např. insolvenční správce) je vázána pokyny zajištěného věřitele k řádné správě. Pokud je zajištěných věřitelů více, pokyny uděluje ten, jehož pohledávka se uspokojuje jako první.
- Přezkoumání pokynů: Osoba s dispozičními oprávněními může odmítnout pokyny zajištěného věřitele, pokud má za to, že nesměřují k řádné správě, a požádat insolvenční soud o jejich přezkoumání.
- Náklady na pokyny: Náklady spojené s provedením pokynů zajištěného věřitele nese tento věřitel ze svého.
Na co si dát pozor
- Souhlas ostatních zajištěných věřitelů: Pokud k pokynům zajištěného věřitele není připojen písemný souhlas ostatních zajištěných věřitelů, insolvenční soud do 30 dnů nařídí jednání, kde rozhodne o schválení pokynů.
- Námitky proti pokynům: Ostatní zajištění věřitelé mohou uplatnit písemné námitky proti pokynům nejpozději do 7 dnů od zveřejnění pokynů v insolvenčním rejstříku; k pozdějším námitkám se nepřihlíží.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 230
Jak soudy aplikují § 230
Dovolatel dále namítá, že ačkoli jsou ustanovení § 230 a § 293 insolvenčního zákona koncipována tak, že insolvenční správce je povinen postupovat ve spolupráci se zajištěným věřitelem, přičemž s tímto postupem je spojena jejich případná odpovědnost (insolvenčního správce za řádnou správu a zpeněžení, věřitele za udělené pokyny), nelze pokyn zajištěného věřitele stavět nad základní zásady insolvenčního řízení, ústavní ochranu …
K dosažení tohoto cíle poskytuje insolvenční zákon zajištěným věřitelům oprávnění udělovat pokyny insolvenčnímu správci zejména ke správě (§ 230 insolvenčního zákona) a zpeněžení (§ 293 insolvenčního zákona) majetku tvořícího předmět zajištění.
Insolvenční soud – vycházeje především z § 230 odst. 2, § 289 odst. 1 a § 293 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – na základě provedeného dokazování uzavřel, že zajištěný věřitel C (s prvním pořadím) udělil pokyny ke zpeněžení předmětných nemovitostí, nicméně v řízení nevyšlo najevo, že by insolvenční správce měl k dispozici souhlas s pokyny od zajištěného věřitele s druhým pořadím (věřitele P).
Právní otázky
Související
§ 26 Členství v honebním společenstvu (Nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2)§ 37a Rezervy peněžních prostředků (Zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 S)§ 3 Účinnost (Nález Ústavního soudu ze dne 9. května 2)§ 6 Rozhodný příjem (Nález Ústavního soudu ze dne 12. prosinc)§ 43 Revize katastru (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 357)