11 Tcu 11/2026 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:11.TCU.11.2026.1
Datum: 2026-02-19
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 2. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:…
11 Tcu 11/2026-37 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 2. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky I. P. rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 3 KLs 424 Js 22788/21, který nabyl právní moci dne 23. 11. 2022, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 3 KLs 424 Js 22788/21, který nabyl právní moci dne 23. 11. 2022, byl I. P. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem závažné krádeže spáchané v rámci organizované zločinecké skupiny v devíti případech, dále pokusem o závažnou krádež spáchanou v rámci organizované zločinecké skupiny ve třech případech, krádeží v deseti případech, z toho v jednom případě v jednočinném souběhu s nadržováním, a pokusem o krádež v sedmi případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 1, 2 a 3, § 244a odst. 1, § 257 odst. 1, § 22, § 23, § 25 odst. 2, § 52 a § 53 německého trestního zákoníku (StGB), za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a deseti měsíců. 2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Drážďanech se I. P. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že odsouzený se v přesně nezjištěné době, v každém případě však před níže uvedenými činy, připojil k již existující organizované zločinecké skupině sestávající se z odděleně stíhaných L. B., R. Č., L. J., T. M., Š. F., J. B., J. D., P. P., L. R., D. D., M. P., N. R., M. S. a dalších neznámých spolupachatelů, aby ve Spolkové republice Německo kradli vozidla, zejména vozidla tov. zn. Škoda Octavia, a převáželi je do České republiky a tam je se ziskem prodávali. Tím si všichni účastníci zajistili značný a dlouhodobý zdroj příjmů v určitém rozsahu. Hlavní organizátor a vůdce této skupiny, L. B., organizoval a financoval prostřednictvím svých podřízených prostředníků krádeže konkrétního typu vozidel, o kterých věděl, že po nich, resp. po náhradních dílech pro tato vozidla, na trhu existuje poptávka. Ostatní členy skupiny vybavil nástroji potřebnými k vloupání se do vozidel a elektronikou potřebnou ke spuštění vozidel za účelem překonání imobilizérů – tzv. OBD nástroji. Kromě toho nařídil členům skupiny, aby si pro cesty do Německa pořídili nové mobilní telefony a SIM karty – tzv. pracovní mobily. Odděleně stíhaný B. měl kontakty na další osoby v pozadí a odběratele, jako byli odděleně stíhaní Č., J. a M., kteří dostávali vozidla odcizená v Německu krátce po krádeži. Odděleně stíhaní Č., J. a M. přebírali odcizená vozidla na základě předchozí dohody členů zločinecké skupiny v České republice, kde měli k dispozici prostory (dílny, garáže), kde mohla být vozidla dočasně ukryta a rozebrána. Jmenované osoby byly odpovědné za prodej vozidel nebo jejich částí a odděleně stíhanému Bílému platili odpovídající odměnu. Odděleně stíhaní F. a P. pak v rámci organizované zločinecké skupiny fungovali jako demontéři odcizených vozidel. Oba navíc zajišťovali dílny a garáže, kde byla vozidla rozebírána. Odděleně stíhaný S. rovněž poskytl garáž, resp. sklad, kde byla vozidla rozebírána. Odsouzený P. a odděleně stíhaní J. B., J. D., P. P. a L. R. působili v rámci zločinecké skupiny jako zloději a kurýři odcizených vozidel. L. B. předem v Německu vyhledával vozidla vhodná ke krádeži, poté vždy pověřil J. B. krádeží konkrétních vozidel a předal mu k tomuto účelu OBD nástroje, přičemž také vozil zloděje na místa činu. Na místě činu však nezůstával, okamžitě odjel zpět do České republiky. J. B. během krádeže obsluhoval předem poskytnutý OBD nástroj a otevíral vozidla pomocí takzvaných „polských klíčů“, zatímco ostatní zloději, zejména odsouzený P., stlačovali kapotu vozu dolů, aby při otevírání vozidel nevznikl hluk, a drželi „hlídku“. Nakonec byly odcizené vozy převezeny do České republiky a předány L. B., který je předal příslušným odběratelům, jako byli odděleně stíhaní Č., J. a M., a obdržel za to peníze. Poté zaplatil zlodějům odpovídající mzdu, která činila v přepočtu mezi 1.000 a 2.000 EUR a byla rozdělena mezi tři osoby. Odsouzený I. P. byl před spácháním níže uvedených činů na základě pověření L. B. osloven J. B. a souhlasil, že bude trvale spolupracovat s odděleně stíhanými B. a B. a dalšími třetími osobami a bude ve Spolkové republice Německo krást vozidla objednaná L. B. podle jeho pokynů a pomocí nástrojů předaných L. B. a převážet je do České republiky. Při provádění výše uvedeného záměru a při následujících činech podrobně popsaných v rozsudku Okresního soudu v Drážďanech ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 3 KLs 424 Js 22788/21, pod body 1. až 11. došlo v období od 8. 3. 2020 do 3. 10. 2020 k odcizení, popř. ve dvou případech k pokusu o odcizení, a to výše popsaným způsobem na základě dohody mezi členy organizované zločinecké skupiny a vždy alespoň s jedním dalším členem skupiny, nejméně jedenácti osobních motorových vozidel, čímž byla jednotlivým poškozeným způsobena škoda odcizením vozidel v celkové výši 50.650 EUR a poškozením vozidel další škoda ve celkové výši 4.077 EUR. Následně v době, kterou nelze přesně určit, v každém případě však před níže uvedenými činy a poté, co se L. B. z velké části stáhl z obchodních aktivit, se odsouzený I. P. a odděleně stíhaný J. B. spolčili s M. T. a R. B., F. P., P. P., P. F., P. M. a dalšími dosud neznámými spolupachateli do mezinárodně fungující organizované zločinecké skupiny, aby ve Spolkové republice Německo kradli vozidla, zejména tov. zn. Škoda a VW, převáželi je do České republiky a tam je se ziskem prodávali. Tím si zajistili značný a dlouhodobý zdroj příjmů v určitém rozsahu. Hlavní organizátor a vůdce této skupiny M. T. organizoval a financoval prostřednictvím svých podřízených prostředníků krádeže konkrétního typu vozidel, o kterých věděl, že je po nich, resp. po jejich náhradních dílech na trhu poptávka. Měl kontakty na další osoby v pozadí a odběratele, kteří dostávali vozidla odcizená v Německu krátce po krádeži. Měl k dispozici prostory (dílny, garáže) v České republice, kde mohla být vozidla dočasně ukryta a rozebrána. Kromě toho byl zodpovědný za prodej vozidel nebo jejich dílů a postupně vyplácel zisk z prodeje ostatním členům organizované zločinecké skupiny (zlodějům, kurýrům a demontérům). Odsouzený I. P. a odděleně stíhaní J. B., R. B., F. P., P. P. a P. F. působili v rámci této organizované zločinecké skupiny jako zloději a kurýři odcizených vozidel. V rámci realizace výše uvedeného záměru a po dohodě mezi zúčastněnými došlo přinejmenším k činům podrobně popsaným v rozsudku Okresního soudu v Drážďanech ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 3 KLs 424 Js 22788/21, pod body 12. až 15., kdy došlo v období od 11. 10. 2020 do 4. 11. 2020 k odcizení, popř. ve dvou případech k pokusu o odcizení nejméně čtyř osobních motorových vozidel, čímž byla jednotlivým poškozeným způsobena škoda odcizením vozidel v celkové výši 14.000 EUR a poškozením vozidel další škoda ve celkové výši 910 EUR. Odsouzený I. P. se na této trestné činnosti, zjednodušeně vyjádřeno, podílel tak, že poté, co byl některých z odděleně stíhaných společně s další osobou odvezen do Spolkové republiky Německo, aby tam za pomoci nástrojů ke vloupání a OBD nástroje k překonání imobilizéru odcizili předem vytipované motorové vozidlo požadované výrobní značky a odvezli jej do České republiky, kde jej měli předat odděleně stíhanému T. za účelem prodeje se ziskem, obvykle tlačil dolů kapotu motoru a rovněž sledoval okolí, zatímco další přítomná osoba vnikla do vozidla a manipulovala se zámkem zapalování, aby vozidlo nastartovala. Následně v období od 22. 11. 2020 do 4. 5. 2021 odsouzený I. P. sám na různých místech na území Spolkové republiky Německo odcizil, popř. v osmi případech se pokusil odcizit, ke škodě jednotlivých poškozených celkem ve čtrnácti případech podrobně popsaných v rozsudku Okresního soudu v Drážďanech ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 3 KLs 424 Js 22788/21, pod body 16. až 29., čtrnáct osobních motorových vozidel tov. zn. Škoda nebo VW a jeden motocykl, a to pomocí nástrojů na vloupání a OBD nástroje k překonání imobilizéru, a poté takto odcizená vozidla nebo motocykl odvézt do České republiky, kde je chtěl prodat, čímž byla jednotlivým poškozeným způsobena škoda odcizením vozidel či motocyklu v celkové výši 42.900 EUR a poškozením vozidel či motocyklu další škoda ve celkové výši 8.168 EUR. 3. Dne 6. 2. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, o tom, ž

Citovaná ustanovení

§ 4a (269/1994 Sb.)§ 116 (40/2009 Sb.)§ 138 (40/2009 Sb.)§ 205 (40/2009 Sb.)§ 21 (40/2009 Sb.)§ 228 (40/2009 Sb.)§ 23 (40/2009 Sb.)