11 Tdo 1047/2012 — Nejvyšší soud

11 Tdo 1047/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:9. 10. 2012 Spisová značka:11 Tdo 1047/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:11.TDO.1047.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:16. 10. 2012 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 26.1.2013III.ÚS 364/13JUDr. Pavel Rychetskýodmítnuto22.5.2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 1047/2012-33 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal a rozhodl v neveřejném zasedání, konaném dne 9. října 2012, dovolání obviněného Ing. V. M., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 4. 2012, sp. zn. 8 To 108/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň- město pod sp. zn. 1 T 149/2010, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného Ing. V. M. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 25. 10. 2011, sp. zn. 1 T 149/2010, byl obviněný Ing. V. M. uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., a byl podle § 185 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti (6) týdnů. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho (1) roku. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zákona byl obviněnému uložen též trest propadnutí věci -samonabíjecí pistole ČZ vzor 70 ráže 7,65 mm Browning v.č. …. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Plzeň-město se obviněný dopustil shora uvedené trestné činnosti tím, že v Plzni v době od 25. 4. 2009 do provedení domovní prohlídky dne 9. 7. 2009 měl ve svém bytě v K. … krátkou palnou kulovou zbraň - samonabíjecí pistoli ČZ vzor 70 ráže 7,65 mm Browning přesto, že rozhodnutím Policie ČR Krajského ředitelství policie Západočeského kraje odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál ze dne 12. 2. 2009, č. j. MRPM-3140/ČJ-2008-IZ, které nabylo právní moci dne 25. 4. 2009, bylo rozhodnuto o odnětí zbrojního průkazu č. … pro skupinu oprávnění E platného do 10. 5. 2009, neboť přestal splňovat podmínky zdravotní způsobilosti podle § 20 odst. 3 zák. č. 119/2002 Sb. o zbraních a střelivu. Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 8 To 108/2012, podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný Ing. V. M. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Zdeňka Honzíka dovolání, kterým napadl jeho zamítavý výrok, a to v celém jeho rozsahu. Ohledně dovolacího důvodu odkázal na § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Naplnění dovolacího důvodu shledává v tom, že závěry vyšetření znalcem MUDr. Jiřím Švarcem, Ph.D. z Psychiatrické léčebny Bohnice si odporují se závěry Psychiatrické léčebny v Dobřanech. Namítá, že navrhl vypracování revizního znaleckého posudku, což však nebylo soudy dříve činnými ve věci akceptováno. Je toho názoru, že pokud byly zachovány jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti, byl mu zbrojní pas odebrán v rozporu s právem. Pokud by byl učiněn opačný závěr, měl být shledán trestně neodpovědným. Podle názoru obviněného jeho zdravotní stav nebyl postaven najisto tak, aby bylo prokázáno bez všech pochybností, že odsouzený není způsobilý nejen k držení střelné zbraně, ale ani způsobilý rozpoznat a ovládat své chování, tedy zda rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou zcela či částečně zachovány a v jakém procentuálním postavení. Obviněný rovněž namítá, že sice byla uznána jako nelegální ve věci provedená domovní prohlídka, ale bylo vycházeno ze zjištění, že zbraň jím byla držena neoprávněně. Obviněný uzavírá, že zásadní otázka nadále setrvává na posouzení jeho stavu z hlediska psychiatrického, kde k odstranění rozporů nedošlo a neodstranil je ani odvolací soud, ač tak učinit měl a mohl, v čemž shledává porušení ustanovení § 2 odst. 5 tr. řádu. Závěrem svého dovolání navrhl obviněný, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 4. 2012, sp. zn. 8 To 108/2012, a věc vrátil k novému řízení a rozhodnutí. K podání vyhotovenému obviněným bez advokáta a označenému jako dovolání, Nejvyšší soud uvádí, že podle § 265d odst. 2 tr. řádu může obviněný dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Výše uvedené podání obviněného tedy nelze za dovolání považovat a námitky v něm uplatněné nelze v dovolacím řízení nijak zohlednit. K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství, který poukázal na dosavadní trestní řízení ve věci a obviněným uplatněné námitky. Připomněl, že s odkazem na obviněným uplatněný dovolací důvod se nelze úspěšně domáhat opravy skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně. Rovněž dle jeho názoru v projednávaném případu nenastala situace extrémního nesouladu mezi učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé. Pokud obviněný dle státního zástupce namítal rozpory ve vyslovených znaleckých vyjádřeních, poukazuje státní zástupce na závěry znaleckého posudku MUDr. Jiřího Švarce, Ph.D, který jednoznačně uvedl, že závěry dříve dovozené nijak nezneplatňuje, když zejména poukázal na skutečnost, že obviněný dříve se znalci nespolupracoval. K vyhotovení revizního posudku tak nebyl dán žádný důvod. K námitce obviněného, že mu byl odňat zbrojní průkaz ze zdravotních důvodů a současně byl shledán trestně odpovědným, státní zástupce zdůraznil, že obviněný nepřiměřeně směšuje nepříčetnost ve smyslu § 12 trestního zákona a zdravotní způsobilost ve smyslu § 20 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro uvedené vyslovil nesouhlas se závěry obviněného. Závěrem státní zástupce podané dovolání shledal neopodstatněným a navrhl je proto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítnout. Současně souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu. Pro případ odlišného stanoviska ze strany Nejvyššího soudu rovněž souhlasil podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. řádu s tím, aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) shledal, že dovolání obviněného je přípustné /§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. řádu/, bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu/, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. řádu. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jenom z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. řádu. Současně je třeba dodat, že nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu s odkazem na toto ustanovení, ale tento důvod musí být skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou obviněným spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzení skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace norem hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nikoli jak se jeho zjištění domáhá obviněný. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl ten který obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se obviněný domáhá jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 79/03