Odpověď: Paragraf 55 trestního zákoníku stanovuje maximální délku nepodmíněného trestu odnětí svobody a podmínky pro jeho uložení u méně závažných trestných činů.
Nepodmíněný trest odnětí svobody (tedy vězení) se běžně ukládá nejvýše na dvacet let. Delší tresty jsou možné jen ve specifických případech, jako je mimořádné zvýšení trestu, trest za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo výjimečný trest.
U trestných činů, kde je horní hranice trestní sazby do pěti let odnětí svobody, lze nepodmíněný trest uložit jen tehdy, pokud by uložení jiného trestu (např. podmíněného trestu, peněžitého trestu) zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život. To znamená, že u těchto méně závažných činů by měl soud primárně zvažovat jiné typy trestů.
Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody probíhá ve věznicích podle jiného právního předpisu.