11 Tdo 444/2025 — Nejvyšší soud

11 Tdo 444/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 6. 2025 Spisová značka:11 Tdo 444/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:11.TDO.444.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Loupež Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:17. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 444/2025-533USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2025 o dovolání obviněného A. S., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 2. 2025, č. j. 6 To 18/2025-455, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 7 T 58/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného A. S. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 5. 12. 2024, č. j. 7 T 58/2024-385, byl obviněný A. S. (dále jen „obviněný“) uznán vinným ze spáchání zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedeného zločinu se obviněný podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil společně s obviněným P. G. (dále také jen „spoluobviněný“) tím, že: v přesně nezjištěné době na počátku února 2024 ve večerních hodinách v XY, XY, v přízemí domu poté, co poškozený O. K., (dále jen „poškozený“) vešel do domu, ve vzájemné součinnosti přistoupili společně k poškozenému, kterého nejprve svým postavením zastavili a následně natlačili ke zdi tak, že ho obklíčili, přičemž po poškozeném požadovali peníze, a v momentě, kdy poškozený řekl, že je nemá, mu odvětili, že ví, že u sebe peníze má, načež oba obvinění začali poškozeného prohledávat, čemuž se poškozený ze strachu nebránil, spoluobviněný G. nalezl u poškozeného kapesní nůž, kterým následně směřoval ke krku poškozeného a řekl mu, jestli chce zabít, přičemž mu z kapes oděvu dále postupně vytáhli peněženku s peněži a bezdrátová sluchátka zn. Samsung Galaxy spolu s dalšími penězi, které měl poškozený volně při sobě, kdy přinejmenším jeden z obviněných vzal z peněženky peníze a peněženku vrátil zpět poškozenému, kdy následně svého jednání zanechali, neboť jim poškozený sdělil, že na chodbě jsou kamery, přičemž odcizením peněz způsobili poškozenému škodu ve výši nejméně 39 000 Kč a odcizením nože a sluchátek škodu ve výši 1 300 Kč. 2. Za uvedený zločin a sbíhající se přečin vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 59 odst. 1 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně soud prvního stupně podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 17. 6. 2024, č. j. 3 T 44/2024-226, který nabyl právní moci dne 5. 8. 2024, jakož i všechna rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu soud prvního stupně rozhodl též o povinnosti obou obviněných nahradit společně a nerozdílně poškozenému majetkovou škodu ve výši 40 300 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu odkázal poškozeného se zbytkem jeho nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. Současně soud prvního stupně uvedeným rozsudkem uznal vinným i spoluobviněného a uložil mu trest. 3. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 12. 2. 2025, č. j. 6 To 18/2025-455, tak, že jej podle § 256 tr. řádu zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podává nyní obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jiřího Filípka, advokáta, dovolání, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Toto dovolání směřuje proti napadanému rozhodnutí „v celém rozsahu, tedy napadá výrok o zamítnutí odvolání, neboť má za to, že odvolání bylo podáno důvodně a odvolací soud měl o něm rozhodnout jinak.“ 5. Obviněný tvrdí, že skutková zjištění, ze kterých vycházel soud prvního stupně, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, přičemž tato zjištění vedla k nesprávné právní kvalifikaci. Podle obviněného se přitom soud prvního stupně nikterak nevypořádal s navzájem si odporujícími důkazy (výpověďmi poškozeného, obviněného a svědkyně G.), ze kterých svévolně vyvodil jeho vinu. Dále nesouhlasí se závěry odvolacího soudu, který nesprávně převzal závěry soudu prvního stupně, kdy tento vycházel z metody „cherry pickingu“, tedy vybral při hodnocení ty důkazy, které jdou k tíži obviněného, přičemž se při přezkumu uchýlil k pouhému odkazování na rozsudek soudu prvního stupně. 6. Dále obviněný namítá nedůvodné neprovedení navrhovaných důkazů, konkrétně návrhu na zpracování znaleckého posudku na osobu poškozeného, kterým měla být určena jeho schopnost reflektovat a reprodukovat prožité události, a to vzhledem k tomu, že byl v době spáchání trestného činu pod vlivem alkoholu. Současně v postupu obou soudů obviněný spatřuje porušení jeho ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces, a to i s přihlédnutím na neaplikovanou zásadu in dubio pro reo, kdy podle obviněného nebylo v řízení prokázáno, že se skutek stal, ani že se jej dopustil spolu se spoluobviněným. 7. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud podanému dovolání vyhověl a napadené usnesení odvolacího soudu zrušil. 8. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Mgr. Petr Zarivnij, Ph.D. (dále jen „státní zástupce“). Po shrnutí dosavadního průběhu řízení a dovolací argumentace obviněného v prvé řadě odkazuje na své stanovisko k dovolání spoluobviněného. Shrnuje, že ve věci neshledává žádný, natož extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Skutkový stav byl podle státního zástupce zjištěn bez důvodných pochybností a v rozsahu potřebném pro rozhodnutí soudu, a to i přes to, že si jednotlivé svědecké výpovědi částečně protiřečí. V podstatných bodech se však tyto shodují a mají oporu v provedených důkazech. 9. Závěrem svého vyjádření státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť nenaplňuje žádný z dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. řádu. 10. Vyjádření státního zástupce Nejvyšší soud zaslal obhájci obviněného k případné replice. Tu však do dne vydání tohoto usnesení neobdržel. III. Přípustnost dovolání 11. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda je dovolání obviněného přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, 2 tr. řádu, v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, 3 tr. řádu, jakož i oprávněnou osobou ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku upravené v § 265f tr. řádu. Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání obviněného splňuje shora uvedené zákonné náležitosti. 12. Protože dovolání lze podat jen z některého z důvodů taxativně vymezených v § 265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud posoudit, zda obviněným uplatněnou argumentaci lze podřadit pod některý ze zákonných dovolacích důvodů, jejichž existence je – mimo jiné – podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení (§ 265i odst. 3 tr. řádu). 13. Jak již bylo uvedeno, obviněný ve svém dovolání výslovně uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V dovolání obviněného lze vysledovat též dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu. Je tomu tak proto, neboť jím tvrzené vady vztahuje i k rozsudku soudu prvního stupně, jehož přezkumu se v dovolacím řízení lze zásadně domoci pouze skrze dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu. 14. Z logiky věci se Nejvyšší soud nejprve zabýval dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu, který je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí (prvá alternativa) nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l) tr. řádu (druhá alternativa). 15. Jestliže v posuzované věci odvolací soud rozhodl tak, že podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného zamítl, tj. rozhodl po vě