11 Tdo 86/2022

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 10. 2020, sp. zn. 9 T 4/2020, byli obvinění R. K., J. L., D. M., J. M., L. P. a L. Z. uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku.

Za uvedené jednání byli obvinění R. K. a J. L. odsouzeni podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k trestům odnětí svobody v trvání šesti let, pro jejichž výkon byli podle § 56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zařazeni do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byly oběma jmenovaným obviněným uloženy rovněž tresty propadnutí věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části citovaného rozsudku krajského soudu. Obvinění D. M., L. P., J. M. a L. Z. pak byli citovaným rozsudkem soudu prvního stupně odsouzeni podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k trestům odnětí svobody v trvání tří let s tím, že podle § 85 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon těchto trestů podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let, a to za současného vyslovení dohledu nad jejich osobami. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byly výše jmenovaným obviněným uloženy rovněž tresty propadnutí věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části citovaného rozsudku krajského soudu. Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku bylo navíc obviněnému J. M. uloženo ochranné protitoxikomanické léčení v ambulantní formě. Dále bylo rozhodnuto podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku o uložení ochranného opatření v podobě zabrání věci, a to movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části citovaného rozsudku. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu bylo současně rozhodnuto tak, že poškození A. K. a O. M. byli odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podle skutkových zjištění Krajského soudu v Hradci Králové se obvinění R. K., J. L., D. M., J. M., L. P. a L. Z. předmětné trestné činnosti dopustili společně se spoluobviněným M. B. tím, že: obviněný J. L. · v období od dubna 2018 do září 2018 na různých místech v XY, např. na XY nebo XY, v intervalu 1x až 2x týdně neoprávněně prodával obviněnému J. M. 1,5 až 2 gramy pervitinu na jeden prodej, kdy 1 gram prodával za částku 1.000 Kč, čímž mu prodal celkem nejméně 30 gramů pervitinu, obvinění M. B., R. K., J. L., D. M., J. M., L. P., L. Z. · nejméně od měsíce října 2018 do 18. 12. 2018 v intervalu 1x až 2x týdně každý svým jednotlivým či společným jednáním přispěl k fungování organizované skupiny vytvořené za účelem dovozu léčiv s obsahem pseudoefedrinu ve velkém rozsahu z Polské republiky do České republiky a následné výrobě a distribuci pervitinu na území České republiky, když obviněný R. K. nejméně od října 2018 do 18. 12. 2018 organizoval výrobu pervitinu tak, že za pomoci obviněné L. P., obviněného L. Z., obviněného M. B. vybral peníze od odběratelů pervitinu, následně se sešel v XY nebo na dalších místech Královéhradeckého kraje směrem k hranicím s Polskou republikou s obviněným J. L. a předal mu finanční hotovost na nákup léčiv nebo mu finanční hotovost na nákup léčiv s obsahem pseudoefedrinu předal obviněný L. Z. na pokyn obviněného R. K., který stejně jako obviněný D. M. figuroval v této skupině jako řidič při převozu léčiv z Polské republiky, následně obviněný J. L. smluvil nákup léčebných přípravků s obsahem pseudoefedrinu (Galpseud, Sudafed) a chemikálií potřebných k výrobě pervitinu v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, poté společně obvinění J. L., D. M., L. Z., J. M., v několika případech i obviněný R. K. jeli ve více vozidlech do Polské republiky, kde v obci XY nakoupili léčebný přípravek Galpseud v množství od 200 do 250 kusů balení, kdy jedno balení obsahuje 100 kusů tablet, nebo léčebný přípravek Sudafed v množství od 2.000 až 2.200 balení, kdy jedno balení obsahuje 12 kusů tablet, když toto množství postačí k výrobě nejméně 1 kg pervitinu, následně po nákupu a dovozu chemikálií a uvedených tablet do České republiky docházelo k výrobě pervitinu v domě čp. XY v ulici XY, XY, okres Chrudim, kterou prováděli obvinění J. L., J. M. a D. M., a během výrobního cyklu, který trval první den nejméně 12 hodin a další den další 2 až 3 hodiny, vyrobili nejméně 650 gramů pervitinu na jeden výrobní cyklus; po výrobě si vyrobený pervitin rozdělili podle předchozí domluvy tak, že obviněný J. L. si ponechá polovinu množství a polovinu množství si ponechá obviněný R. K., když větší část pervitinu následně dovezl obviněný L. Z. obviněné L. P., která pervitin uschovávala v místě svého bydliště, kde jej zčásti předávala obviněnému R. K. za účelem dalšího prodeje, nebo dle příkazu obviněného R. K. obviněnému M. B. taktéž za účelem dalšího prodeje, anebo sama prodávala níže uvedeným osobám, čímž takto shora jmenovaní obvinění se různou měrou podíleli na výrobě nebo vyrobili celkem nejméně 6.050 gramů pervitinu, který následně distribuovali dalším osobám, konkrétně a) obviněný J. L. s obviněným L. Z. dne 7. 10. 2018 nakoupili v Polské republice, v lékárně XY v obci XY, ul. XY, celkem 200 kusů balení léčebného přípravku Galpseud a 2 kg červeného fosforu, když nejpozději do dne 6. 10. 2018 obviněný M. B. pro účely tohoto nákupu léčiv předal obviněnému R. K. částku ve výši 35.000 Kč získanou z předchozích prodejů pervitinu, po nákupu léčiv tyto vyloupali z blistrů, umístili do pytlů a ukryli v dutinách vozu a takto převezli do České republiky dne 8. 10. 2018 na adrese XY, okres Chrudim, obviněný J. L. společně s obviněným J. M. vyrobili z části tablet nejméně 500 gramů pervitinu a téhož dne 300 gramů předal obviněný J. L. obviněným L. Z. a R. K., kteří v následujících dnech prodali pervitin dalším osobám, zejména obviněným L. P., D. M. a minimálně 15 gramů pervitinu obviněnému M. B., z další části nakoupeného množství léčiv dále obviněný J. L. dne 11. 10. 2018 vyrobil nejméně 150 až 200 gramů pervitinu, které následně předal v obci XY, okres Chrudim, obviněnému R. K., který dále dne 12. 10. 2018 předal 20 gramů pervitinu obviněnému M. B. k dalšímu prodeji a osobní spotřebě, b) obviněný J. L. po telefonickém objednání léčebné přípravky (Galpseud a Sudafed) nakoupil s obviněným J. M. dne 14. 10. 2018 v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, 230 kusů balení léčebného přípravku Galpseud, když nejpozději dne 14. 10. 2018 obviněný M. B. pro účely tohoto nákupu léčiv předal obviněnému R. K. nezjištěnou část finančních prostředků získaných z předchozích prodejů pervitinu a dne 15. 10. 2018 na adrese XY, okres Chrudim, obvinění J. L. a J. M. společně z části tablet vyrobili nejméně 500 gramů pervitinu, z další části tablet nakoupeného množství léčiv dále obviněný J. L. dne 17. 10. 2018 vyrobil nejméně 150 až 200 gramů pervitinu, které následně předal v XY, okres Chrudim, obviněnému R. K., který dne 17. 10. 2018 zprostředkoval prodej minimálně 20 gramů pervitinu M. B. a L. Z., kdy obviněný L. Z. pervitin prodal dalším osobám, c) obviněný J. L. po telefonickém objednání léčebných přípravků (Galpseud a Sudafed), společně s obviněnými D. M. a L. Z. dne 21. 10. 2018 nakoupili v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, 220 kusů balení léčebného přípravku Galpseud, když nejpozději do dne 20. 10. 2018 obviněný M. B. pro účely tohoto nákupu léčiv předal obviněnému R. K. částku ve výši 30.000 Kč získaných z předchozích prodejů pervitinu, po nákupu léčiv tyto vyloupali z blistrů, umístili do pytlů a ukryli v dutinách vozu a takto převezli do České republiky, dne 22. 10. 2018 pak obviněný J. L. společně s obviněnými J. M. a D. M. na adrese XY, okres Chrudim, vyrobili z části tablet nejméně 500 gramů pervitinu a téhož dne obviněný J. L. předal blíže nezjištěné množství obviněnému L. Z., který pervitin odvezl obviněnému R. K. na adresu XY, kde mu část pervitinu předal a zároveň dne 23. 10. 2018 předal s vědomím obviněného R. K. v XY minimálně 40 gramů pervitinu obviněnému M. B. a část prodal dalším osobám, z další části nakoupeného množství léčiv dále obvinění J. L. a J. M. dne 24. 10. 2018 vyrobili nejméně 150 až 200 gramů pervitinu, když téhož dne obvinění L. Z. a R. K. opatřili finanční hotovost, kterou předali obviněnému J. L., d) obviněný J. L. po telefonickém objednání léčebných přípravků (Galpseud a Sudafed), v Polské republice, v lékárně v obci XY, se domluvil s obviněným R. K. na výrobě nejméně 1 kg pervitinu, následně obviněný J. L. s obviněnými D. M. a L. Z. dne 28. 10. 2018 nakoupili v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, 250 kusů balení léčebného přípravku Galpseud, když nejpozději do dne 26. 10. 2018 obviněný M. B. pro účely tohoto nákupu léčiv předal obviněnému L. Z. nezjištěnou část finančních prostředků a dále obviněnému R. K. částku ve výši 20.000 Kč získanou z předchozích prodejů pervitinu, po nákupu léčiv tyto vyloupali z blistrů, umístili do pytlů a ukryli v dutinách vozu a takto převezli do České republiky, dne 29. 10. 2018 na adrese XY, okres Chrudim, obvinění J. L., D. M. a J. M. z části tablet vyrobili nejméně 500 gramů pervitinu a téhož dne obviněný J. L. předal blíže nezjištěné množství pervitinu obviněnému L. Z. a obviněnému R. K., kteří vyrobený pervitin odvezli k obviněné L. P. do místa jejího pobytu, kde byl pervitin rozvážen na menší množství, z další části nakoupeného množství léčiv obviněný J. L. sám dne 1. 11. 2018 vyrobil nejméně 150 až 200 gramů pervitinu, kdy následně po domluvě obviněného L. Z. s obviněným R. K. se setkal obviněný J. L. s obviněným R. K. v XY a předal mu blíže nezjištěné množství pervitinu, ze kterého následně obviněný R. K. ponechal část obviněnému L. Z. a dne 2. 11. 2018 část obviněnému M. B., kteří pervitin prodali dalším osobám, e) obviněný J. L. po telefonickém objednání léčebných přípravků (Galpseud a Sudafed) v Polské republice, v lékárně v obci XY, nakoupil spolu o obviněnými D. M. a L. Z. dne 4. 11. 2018 v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, 250 ks balení léčebného přípravku Galpseud, když nejpozději dne 3. 11. 2018 obviněný M. B. pro účely tohoto nákupu předal obviněnému R. K. nezjištěnou finanční částku získanou z předchozích prodejů pervitinu, shora jmenovaní v Polské republice tablety vyloupali, umístili do pytlů a ukryli v dutinách vozu a takto převezli do České republiky, dne 5. 11. 2018 na adrese XY, okres Chrudim, obvinění J. L., D. M. a J. M. z části tablet vyrobili nejméně 500 gramů pervitinu a téhož dne obviněný J. L. předal blíže nezjištěné množství pervitinu obviněnému L. Z. a R. K. u obviněné L. P., kdy obviněný R. K. společně s obviněným L. Z. dne 7. 11. 2018 v časných ranních hodinách osobně předali 50 gramů pervitinu obviněnému M. B., který pervitin zčásti prodal dalším osobám a zčásti užil pro svoji potřebu, z další části nakoupeného množství léčiv obvinění J. L. a D. M. dne 7. 11. 2018 vyrobili nejméně 150 až 200 gramů pervitinu, které následně předal obviněný J. L. v XY obviněnému L. Z. a obviněnému R. K., kteří pervitin uschovali u obviněné L. P., když následně pervitin předali dalším osobám, a to konkrétně dne 8. 11. 2018 obviněný R. K. s obviněnou L. P. osobně předali 50 gramů pervitinu obviněnému M. B. a dále na pokyn obviněného R. K. předal obviněný L. Z. 25 gramů pervitinu obviněnému D. M., f) obviněný J. L. po telefonickém objednání dne 8. 11. 2018 léčebných přípravků (Galpseud a Sudafed) a červeného fosforu a jódu v Polské republice, v lékárně v obci XY, s obviněnými D. M. a L. Z. dne 11. 11. 2018 nakoupili v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, 2 000 ks balení léčebného přípravku Sudafed, 1 kg červeného fosforu a 1 kg jódu, když nejpozději dne 10. 11. 2018 pro účely tohoto nákupu léčiv poskytli finanční prostředky získané z předchozích prodejů pervitinu obvinění R. K., L. P., L. Z. a M. B., obvinění J. L., D. M. a L. Z. v Polské republice zakoupené tablety vyloupali, umístili do pytlů a ukryli v dutinách vozu a takto převezli do České republiky a následně dne 12. 11. 2018 na adrese XY, okres Chrudim, obvinění J. L., D. M. a J. M. z části tablet a chemikálií vyrobili nejméně 500 gramů pervitinu a téhož dne obviněný J. L. předal blíže nezjištěné množství pervitinu obviněným L. Z. a R. K. u obviněné L. P., která následně pervitin rozvážila na menší množství a prodávala či předávala dalším osobám, přičemž po dohodě s obviněným R. K. obdržel dne 13. 11. 2018 minimálně 50 gramů pervitinu obviněný M. B., který jej zčásti dále prodal, z části nakoupeného množství léčiv a chemikálií obvinění J. L. a D. M. dne 14. 11. 2018 vyrobili nejméně 150 až 200 gramů pervitinu, který následně obviněný J. L. předal obviněné L. P., která v následujících dnech podle pokynů obviněného R. K. předávala pervitin obviněnému L. Z., který jej dále prodával, a sama prodávala dalším osobám, g) obviněný J. L. po telefonickém objednání dne 14. 11. 2018 léčebného přípravku Sudafed v Polské republice, v lékárně v obci XY, spolu s obviněným D. M. a další neustanovenou osobou dne 18. 11. 2018 nakoupili v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, 2 200 ks balení léčebného přípravku Sudafed, když finanční prostředky na nákup léčiv opatřil obviněný R. K., kterému před samotným odjezdem shora uvedených osob do Polské republiky obviněný M. B. pro účely tohoto nákupu předal minimálně 13.000 Kč získaných z předchozího prodeje pervitinu, shora jmenovaní v Polské republice tablety vyloupali, umístili do pytlů a ukryli v dutinách vozu a takto je převezli do České republiky a následně dne 19. 11. 2018 na adrese XY, okres Chrudim, z části tablet obvinění J. L., D. M. a J. M. vyrobili nejméně 500 gramů pervitinu, kdy dne 20. 11. 2018 s vědomím obviněných R. K. a L. Z. obdržel 50 gramů pervitinu obviněný M. B., který pervitin prodal zčásti dalším osobám, z další části nakoupeného množství léčiv obvinění J. L. a D. M. dne 22. 11. 2018 vyrobili nejméně 150 až 200 gramů pervitinu, h) obviněný J. L. po telefonickém objednání dne 2. 12. 2018 v Polské republice, v lékárně v obci XY léčebných přípravků (Galpseud a Sudafed) a červeného fosforu, s obviněným D. M. a další neustanovenou osobou dne 5. 12. 2018 nakoupili v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, 230 ks balení léčebného přípravku Galpseud a červený fosfor, když finanční prostředky na nákup léčiv a chemikálií opatřil obviněný R. K., v Polské republice tablety vyloupali, umístili do pytlů a ukryli v dutinách vozu, a takto je převezli do České republiky a následně dne 6. 12. 2018 zčásti tablet na adrese XY, okres Chrudim, obvinění J. L., D. M. a J. M. vyrobili nejméně 500 gramů pervitinu, z další části nakoupeného množství léčiv dále obvinění J. L. a D. M. dne 8. 12. 2018 vyrobili nejméně 150 až 200 gramů pervitinu, který následně obviněný J. L. předal obviněnému R. K., i) obviněný J. L. po předchozím telefonickém objednání léčebného přípravku (Galpseud a Sudafed) v Polské republice, v lékárně v obci XY, spolu s obviněným D. M. a další neustanovenou osobou nakoupili dne 12. 12. 2018 v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, 200 ks balení léčebného přípravku Galpseud, kdy finanční prostředky na nákup léčiv opatřil obviněný R. K., v Polské republice tablety vyloupali, umístili do pytlů a ukryli v dutinách vozu, a takto převezli do České republiky, a od 12. do 13. 12. 2018 na adrese XY, okres Chrudim, obvinění J. L., D. M. a J. M. vyrobili z části nakoupeného množství léčiv nejméně 500 gramů pervitinu, z další části nakoupeného množství léčiv obvinění J. L. a D. M. dne 15. 12. 2018 vyrobili nejméně 150 až 200 gramů pervitinu, který následně obviněný J. L. po domluvě s obviněným R. K. předal v XY obviněné L. P., j) obviněný J. L. po předchozím telefonickém objednání léčebného přípravku (Galpseud a Sudafed) v Polské republice, v lékárně v obci XY, s obviněným D. M. a další neustanovenou osobou dne 17. 12. 2018 nakoupili v Polské republice, v lékárně XY, ul. XY, v obci XY, 200 ks balení léčebného přípravku Galpseud, kdy finanční prostředky na nákup léčiv opatřili obvinění R. K. a L. P., v Polské republice tablety vyloupali, umístili do pytlů a ukryli v dutinách vozu, a takto převezli do České republiky a dne 18. 12. 2018 na adrese XY, okres Chrudim, obvinění J. L., D. M. a J. M. vyrobili celkem 350,74 gramu pervitinu, zajištěného z části v objektu varny, a z části u obviněných J. L. a J. M., když v rámci nařízené domovní prohlídky v objektu varny dne 18. 12. 2018 byly zajištěny v kanystrech roztoky v různém stádiu rozpracování s hmotností celkem 379,044 g metamfetaminu báze a 118,47 g pseudoefedrinu báze, obviněná L. P. výše popsaným způsobem získaný pervitin prodávala níže uvedeným osobám a dalším dosud neustanoveným osobám, když konkrétně − v období od října 2018 do prosince 2018 na různých místech v XY, okres Pardubice, neoprávněně prodávala F. B., nar. XY, 1 až 2 gramy pervitinu za částku 1.500 Kč, později 2.000 Kč za jeden gram, kdy mu celkem prodala nejméně 15 gramů pervitinu, − v období od července 2018 do prosince 2018 na různých místech v XY, okres Pardubice, v intervalu 1x týdně neoprávněně prodávala M. Č., nar. XY, 1 gram pervitinu za částku 1.000 Kč, kdy mu celkem prodala nejméně 20 gramů pervitinu, − v období od října 2018 do prosince 2018 na různých místech v XY, okres Pardubice, neoprávněně prodávala P. L., nar. XY, 0,5 gramu pervitinu za částku 1.000 Kč, kdy mu celkem prodala nejméně 10 gramů pervitinu, − v období od října 2018 do 14. 12. 2018 na různých místech v XY, okres Pardubice, neoprávněně prodávala J. S., nar. XY, 1 až 2 gramy pervitinu za částku 1.500 Kč, později 2.000 Kč za jeden gram, kdy jí celkem prodala nejméně 20 gramů pervitinu, − v přesně nezjištěné době od října 2018 do 17. 12. 2018 v XY, okres Pardubice, nejméně v jednom případě na pokyn obviněného R. K. předala obviněnému M. B. 10 gramů pervitinu, který obviněný M. B. zaplatil obviněnému R. K., − v přesně nezjištěné době v průběhu tří měsíců zpětně do 17. 12. 2018 v XY, okres Pardubice, v intervalu 1x za 14 dní prodávala blíže nezjištěné osobě vystupující pod jménem H. z XY a M. Z., nar. XY, 3 gramy pervitinu na jedno předání, za částku 1.200 Kč za 1 gram pervitinu, kdy takto prodala nejméně 18 gramů pervitinu, − v přesně nezjištěném období od léta 2018 do prosince 2018 zpravidla na XY v XY u Baru XY a v okolí svého bydliště, v intervalu nejméně 2x měsíčně neoprávněně prodávala B. H., nar. XY, dávku pervitinu za částku 500 Kč, a to nejméně 12 dávek pervitinu, tedy celkem za částku 6.000 Kč, − v přesně nezjištěném období od měsíce září 2018 do prosince 2018 v okolí svého bydliště, minimálně ve čtyřech případech, neoprávněně prodala L. H., nar. XY, za částku 500 Kč dávku pervitinu, tedy celkem 4 dávky za částku 2.000 Kč, obviněný D. M. pervitin získaný od obviněného J. L. následně prodával níže uvedeným a dalším dosud neustanoveným osobám, když konkrétně − v období od jara 2018 do konce měsíce října 2018 na různých místech v XY, okres Rychnov nad Kněžnou, v intervalu 1x týdně neoprávněně prodával R. G., nar. XY, 1 až 2 gramy pervitinu za částku 1.800 Kč až 2.000 Kč za jeden gram, kdy mu celkem prodal nejméně 36 gramů pervitinu, − v období od června 2018 do 17. 12. 2018 na různých místech v XY, okres Rychnov nad Kněžnou, v intervalu 1x týdně i častěji neoprávněně prodával M. K., nar. XY, 1 až 7 gramů pervitinu, nejčastěji 3 gramy, za částku 1.700 Kč za jeden gram, kdy mu celkem prodal nejméně 84 gramů pervitinu, − v období od června 2018 do října 2018 na různých místech v XY, okres Rychnov nad Kněžnou, v intervalu 1x až 2x týdně neoprávněně prodával M. S., nar. XY, 2 gramy pervitinu za částku 1.500 Kč za jeden gram, kdy mu celkem prodal nejméně 80 gramů pervitinu, − v období od jara 2017 do prosince 2018 na různých místech v XY a XY, okres Rychnov nad Kněžnou, v intervalu jedenkrát za 14 dní neoprávněně prodával M. H., nar. XY, 0,3 gramu pervitinu za částku ve výši 500 Kč, kdy mu celkem prodal nejméně 12 gramů pervitinu, − v období od měsíce června 2018 do prosince 2018 na různých místech v XY v deseti případech neoprávněně prodal K. M., nar. XY, 1 gram pervitinu za částku ve výši 2.000 Kč, kdy jí celkem prodal nejméně 10 gramů pervitinu za částku 20.000 Kč, − v období od měsíce června 2018 do července 2018 u Penny Marketu v XY, okres Rychnov nad Kněžnou, dvakrát neoprávněně prodal M. P., nar. XY, 6,5 gramu pervitinu za částku ve výši 10.000 Kč, − v období od konce léta 2018 do poloviny prosince 2018 na různých místech v XY, XY a XY v intervalu jedenkrát za 14 dní neoprávněně prodal D. V., nar. XY, dávku pervitinu za částku ve výši 1.500 Kč až 3.000 Kč, kdy jedna dávka pervitinu za částku ve výši 1.500 Kč postačila D. V. až na sedm užití, obviněný R. K. pervitin získaný od obviněného J. L. následně prodával níže uvedeným a dalším dosud neustanoveným osobám, když konkrétně − v období od října 2018 do 17. 12. 2018 v XY, v XY nebo v XY, v intervalu 1x týdně neoprávněně domluvil prodej nebo prodal obviněnému M. B., nar. XY, 10 až 20 gramů pervitinu za částku 1.100 Kč za jeden gram, ve dvou případech mu předal po 100 gramech pervitinu, čímž mu takto prodal či domluvil prodej nejméně 320 gramů pervitinu, − v období od konce léta 2018 do konce listopadu 2018 v XY, v intervalu dvakrát měsíčně neoprávněně za uhrazení dluhu předal D. N., nar. XY, 3 až 5 gramů pervitinu, čímž mu celkem předal nejméně 30 gramů pervitinu, − v období od října 2018 do začátku prosince 2018 v XY nebo v XY, nejméně v sedmi až osmi případech neoprávněně prodal P. Ž., nar. XY, 8 až 12 gramů pervitinu, v jednom případě 16 gramů pervitinu, a dále ve stejném období domluvil P. Ž., nar. XY, nejméně ve čtyřech případech prodej 10 gramů pervitinu na jedno předání, které uskutečnil obviněný L. Z., čímž mu prodal nebo domluvil prodej nejméně 116 gramů pervitinu, obviněný L. Z. pervitin získaný od obviněného J. L. následně prodával či předával níže uvedeným a dalším dosud neustanoveným osobám, když konkrétně − v přesně nezjištěné době od října 2018 do 17. 12. 2018 v XY, nejméně ve dvou případech na pokyn obviněného R. K. neoprávněně předal obviněnému M. B. po 20 gramech pervitinu, který obviněný M. B. zaplatil obviněnému R. K., − v období od října 2018 do začátku prosince 2018 v XY na nádraží nejméně ve čtyřech případech na pokyn obviněného R. K. neoprávněně prodal nebo předal P. Ž., nar. XY, 10 gramů pervitinu, kdy mu celkem prodal nebo předal nejméně 40 gramů pervitinu, obviněný M. B. výše popsaným způsobem získaný pervitin od obviněných L. P., R. K. a L. Z. prodával níže uvedeným a dosud neustanoveným osobám, když konkrétně − v období od poloviny roku 2018 do prosince 2018 na různých místech Pardubického a Královéhradeckého kraje, zejména v XY, dále v XY a XY, v pěti případech neoprávněně prodal Z. H., nar. XY, 1 gram pervitinu za částku ve výši 1.500 Kč, tedy celkem nejméně 5 gramů pervitinu, − v období od roku 2017 do měsíce prosince 2018 zejména ve XY, dále v XY a XY v intervalu 2x až 3x měsíčně neoprávněně předal M. M., nar. XY, 0,5 gramu pervitinu jako protiplnění za provedení oprav mobilních telefonů, tedy celkem nejméně 10 gramů pervitinu, − v období od měsíce září 2018 do prosince 2018 zejména na benzínové čerpací stanici Shell v XY, ve dvou případech u servisu XY v XY, v intervalu 2x až 3x měsíčně neoprávněně předal F. H., nar. XY, celkem 40 gramů pervitinu za částku ve výši 1.500 Kč za 1 gram pervitinu, celkem za částku 60.000 Kč, − v období měsíců listopad a prosinec 2018 na různých místech Pardubického kraje, zejména v XY, v XY a XY, ve třech případech neoprávněně prodal L. S., nar. XY, 1 gram pervitinu za částku ve výši 1.000 Kč, tedy celkem nejméně 3 gramy pervitinu, − v období měsíců listopad a prosinec 2018 v XY v sedmi případech neoprávněně prodal R. Š., nar. XY, 1 gram pervitinu za částku ve výši 1.200 Kč až 1.300 Kč, tedy celkem nejméně 7 gramů pervitinu, − v období měsíce prosince 2018 na různých místech Královéhradeckého kraje, v jednom případě u Motorestu XY, celkem v pěti případech neoprávněně předal J. H., nar. XY, 0,5 gramu pervitinu, kdy se jednalo o předání pervitinu za protiplnění za provedenou taxislužbu, tedy celkem nejméně 2,5 gramu pervitinu, přičemž těchto jednání se obvinění dopustili přesto, že metamfetamin, zvaný též pervitin, náleží mezi psychotropní látky zařazené do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a uvedené v příloze číslo 5 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a s vědomím, že se o takové látky jedná.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obvinění R. K., J. L. a v neprospěch všech obviněných rovněž státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací tato odvolání projednal, načež svým rozsudkem ze dne 19. 3. 2021, sp. zn. 15 To 6/2021, z podnětu odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. d), písm. e), odst. 2 tr. řádu zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ohledně obviněných R. K., J. L., D. M., J. M., L. P. a L. Z. ve výrocích o uložených trestech odnětí svobody a způsobu jejich výkonu.; jinak zůstalo napadené rozhodnutí krajského soudu nedotčeno. Nově byli odvolacím soudem obvinění R. K. a D. M. odsouzeni podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku k trestům odnětí svobody v trvání osmi a půl let, pro jejichž výkon byli podle § 56 odst. 3 zařazeni do věznice s ostrahou. Obviněný J. L. byl citovaným rozsudkem soudu druhého stupně odsouzen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 zařazen do věznice s ostrahou. Obvinění J. M., L. P. a L. Z. pak byli citovaným rozsudkem soudu druhého stupně odsouzeni podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku k trestům odnětí svobody v trvání osmi let, pro jejichž výkon byli podle § 56 odst. 3 zařazeni do věznice s ostrahou. Naproti tomu odvolání obviněných R. K. a J. L. byla odvolacím soudem podle § 256 tr. řádu jako nedůvodná zamítnuta.

Obviněný R. K. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání, kterým napadl obě rozhodnutí nižších soudů, a to v celém jejich rozsahu. V rámci svého mimořádného opravného prostředku obviněný odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, jehož naplnění spatřuje ve skutečnosti, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

Úvodem svého mimořádného opravného prostředku obviněný R. K. na prvním místě rozporuje právní kvalifikaci svého jednání jako jednání člena organizované skupiny. Dle obviněného o nákupu surovin, výrobě pervitinu, jeho distribuci a o rozdělení finančních částek, které se za prodej utržily, rozhodoval spoluobviněný J. L. Obviněný se dle svého tvrzení pohyboval v jedné větvi pachatelů, která nebyla v kontaktu s větví řízenou spoluobviněným J. L., která drogu vyráběla a distribuovala. Obviněný navíc znal pouze okrajově část osob, které se podílely na trestné činnosti a nebyl srozuměn s tím, že byl pachatelem trestné činnosti s dalšími osobami. Obviněný má tedy za to, že v daném případě se nejednalo o organizovanou skupinu, neboť tu nebyly dány známky jakékoli hierarchie, rozdělení úkolů, plánovitosti jednání ani jeho organizovanosti za účelem úspěšného provedení trestného činu.

Obviněný dále namítá, že se cítí poškozen postupem soudu prvého stupně ve věci poučení o prohlášení viny podle § 206a násl. novelizovaného znění trestního řádu (správně má být uvedeno ustanovení § 206c tr. řádu). Nalézací soud o této možnosti obviněného poučil s tím, že bylo zřejmé, že v případě prohlášení viny dojde k uložení příznivějších trestů. Učinil tak přitom předtím, než novelizace zavádějící tento institut nabyla účinnosti. V daném případě tedy nepostupoval procesně správně, přičemž o případném vyjádření obviněných stran prohlášení viny ani nerozhodl usnesením před vyhlášením meritorního rozhodnutí. Obviněný dále namítá, že po zvážení věci prohlásil vinu, přestože se neztotožnil s tím, že by měl distribuovat takové množství drogy, která je uvedena ve výroku rozsudku nalézacího soudu. Obviněný rovněž zdůrazňuje, že v důsledku svého prohlášení viny nenavrhoval důkazy, které by měly prokazovat, že množství drogy, která byla určena k distribuci a kterou obdržel, bylo výrazně nižší.

Dále pak obviněný poukazuje na skutečnost, že spolu se spoluobviněnou L. P. poskytoval Policii ČR údaje týkající se předmětné trestné činnosti a jejích pachatelů. Obviněný tedy namítá, že z tohoto pohledu se nemohl dopustit trestné činnosti, která je mu kladena za vinu a odkazuje na důkazy, které navrhne k prokázání této skutečnosti spoluobviněná L. P.

Závěrem svého dovolání obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek vrchního soudu, a dále nalézacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obviněný se tedy fakticky domáhá rovněž zrušení rozsudku soudu prvního stupně, byť to ve svém podání výslovně neuvedl.

Obviněný J. L. napadl dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce obě rozhodnutí nižších soudů, a to do výroku o trestu. V rámci svého mimořádného opravného prostředku uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, neboť napadené rozhodnutí dle jeho mínění spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněný rovněž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, neboť v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Obviněný tyto dovolací důvody uplatnil v souvislosti s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, neboť odvolacím soudem bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, ačkoli v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v 265b odst. 1 písm. a) až k), ve znění účinném do 31. 12. 2021.

Úvodem svého mimořádného opravného prostředku obviněný J. L. namítá, že v rámci výměry uloženého trestu nebylo soudy nižších stupňů žádným způsobem přihlédnuto k době, po kterou mu bylo stanoveno omezení spočívající mimo jiné v povinnosti dostavovat se v určený čas k probačnímu úředníkovi, zdržovat se v určením místě a podrobit se výkonu elektronické kontroly plnění povinností prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci jeho pohybu, a to s ohledem na skutečnost, že v době podání dovolání je s přihlédnutím k doručenému usnesení o zápočtu vazby zjevné, že předmětná doba mu nebude do trestu započítána ani v rámci vykonávacího řízení. Vrchní soud se přitom touto odvolací námitkou nezabýval, byť má obviněný za to, že tato má dopad až do roviny ústavněprávní, když v případě absence zápočtu doby, po kterou trvalo užití tohoto institutu nahrazujícího vazbu proti jeho osobě, by byl nedůvodně znevýhodněn oproti osobám trestně stíhaným při plné osobní svobodě.

Obviněný dále odmítá roli hlavního organizátora trestné činnosti a namítá, že na páchání dotčené trestné činnosti měl menší podíl než spoluobviněný R. K. Obviněný dle svého tvrzení nemohl určovat prodejní cenu drogy, rozhodovat o otázkách její výroby, dostával menší podíl z vyrobeného množství drogy a svůj podíl drogy předával toliko spoluobviněnému J. M. Sám přitom uváděl větší množství vyrobeného pervitinu, ačkoli si byl vědom případné závažnější právní kvalifikace a vyšší trestní sazby, přičemž jako jediný dobrovolně nahradil škodu způsobenou na objektu v XY, kde docházelo k výrobě pervitinu. Obviněný má proto i nadále za to, že jemu uložený trest je nepřiměřený, a to mimo jiné i s přihlédnutím k jeho dosavadní bezúhonnosti, nízkému věku a jeho postoji projevenému od počátku zahájení trestního stíhání spoluprací s orgány činnými v trestním řízení, kdy dle jeho mínění lze ze souhrnu těchto skutečností vyvodit, že k jeho nápravě postačí uložení trestu odnětí svobody o výrazně nižší výměře.

Poslední námitkou obviněný brojí proti přezkumu rozhodnutí soudu prvého stupně odvolacím soudem, když dle jeho tvrzení odvolací soud v rámci svého přezkumu vyvodil, že obvinění jsou vinni spácháním trestného činu dle závažnější kvalifikované skutkové podstaty ve smyslu § 283 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, ačkoli ze strany státního zástupce ani žádného z obviněných nedošlo k podání odvolání do výroku o vině. Obviněný se domnívá, že takovýmto postupem odvolacího soudu mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces a účinnou obhajobu, neboť již nemá možnost zpochybnit naplnění znaků této kvalifikované skutkové podstaty. Dle obviněného je přitom pro danou věc naprosto nepodstatné, že spoluobvinění jezdili nakupovat léčiva do zahraničí, neboť tento aspekt nemá na závažnost projednávané trestné činnosti žádný vliv. Obviněný přitom konstatuje, že mu není zřejmé, jakou přitěžující okolnost vedoucí k uložení vyššího trestu by měla tato skutečnost ve smyslu trestního zákoníku představovat.

Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek vrchního soudu, jakož i rozhodnutí krajského soudu a dále nalézacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby podle § 265m tr. řádu sám nově rozhodl o trestu.

Proti výše citovanému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze podal prostřednictvím svého obhájce dovolání taktéž obviněný D. M., a to do výroku o trestu. V rámci svého mimořádného opravného prostředku obviněný odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021. Obviněný přitom výslovně uvádí, že důvodnost jeho dovolání se zakládá na skutečnosti, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněný nadto odkázal – pravděpodobně v důsledku administrativního pochybení – také na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, ačkoli dále nikterak nenamítá, že by mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl pravomocně uznán vinným.

Obviněný na úvod svého dovolání uvádí, že již v přípravném řízení jednání, které mu bylo kladeno za vinu, plně doznal. Své doznání pak zopakoval i před soudem prvního stupně, kdy navíc v závěru hlavního líčení, vedeného již za účinnosti novely trestního řádu zavádějící institut prohlášení viny, po poučení soudem prvního stupně tuto možnost využil. Obviněný je tedy přesvědčen, že splnil podmínku uvedenou v § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a eventuální procesní pochybení soudu prvního stupně pro něj nemohou mít negativní důsledky. Dle obviněného pak s ohledem na jeho osobu, dosavadní trestní i správní bezúhonnost, silné rodinné zázemí, partnerský vztah s reálnými plány založit rodinu, ekonomickou saturovanost, životní zkušenosti z pobytu ve vazbě a hlavního líčení, jakož i s ohledem na přístup k otázce své viny a sebereflexe, byly splněny požadavky kladené na jeho osobu v podobě mimořádných osobních poměrů ve smyslu § 58 tr. zákoníku. Obviněný k tomuto rovněž upozorňuje, že v průběhu trestního řízení byl propuštěn z vazby na svobodu za současného nahrazení vazby dohledem probačního úředníka a dále mu bylo uloženo omezení zdržovat se v obydlí s povinností dostavit se k probačnímu úředníkovi. Rovněž bylo rozhodnuto o výkonu elektrické kontroly plnění povinností prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci jeho pohybu. Obviněný konstatuje, že mu k dnešnímu dni toto omezení podle § 73 odst. 1 písm. c), odst. 3, 4 tr. zákoníku (správně má být uvedeno tr. řádu) nebylo započítáno do výkonu trestu, nicméně jeho řádné plnění ukazuje na skutečnost, že jeho osobní poměry byly po propuštění z vazby na svobodu zcela příkladné.

Jedná-li se o povahu jím spáchané trestné činnosti, pak obviněný uvádí, že odvolací soud rezignoval na individuální hodnocení jednání každého ze členů skupiny. V nalézacím řízení přitom bylo prokázáno, že s ohledem na délku jednání, jež je mu kladeno za vinu, se jednalo o jednorázový exces, tedy vybočení z jeho dosud běžného života. Do trestné činnosti se obviněný zapojil ve věku blízkém věku mladistvého, a to po dobu pouze několika měsíců, navíc v době, kdy dle obžaloby již byla organizovaná skupina vytvořena a spoluobviněným L. byly nastaveny mechanismy její činnosti. Je tedy patrné, že jeho role byla, na rozdíl od jiných spoluobviněných, pouze okrajová, nahraditelná a nikterak výjimečná, jelikož obviněný ani nerozhodoval o klíčových otázkách, neorganizoval skupinu a neudílel pokyny ostatním osobám. Obviněný současně z odůvodnění dovoláním napadeného rozsudku nabyl dojmu, že odvolací soud vytkl prvoinstančnímu soudu, stejně jako intervenujícímu státnímu zástupci, že dané jednání nehodnotily v intencích § 284 odst. 4 tr. zákoníku, a z tohoto důvodu u jeho osoby odstranil moderační ustanovení § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, což považuje za nepřijatelné. Navíc obviněný dodává, že v případě, kdy lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání, je zcela namístě uložit trest mírnější. Obviněný je přitom přesvědčen, že v daném případě naplnil podmínky pro aplikaci § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, pročež odkazuje mimo jiné i na prvostupňová rozhodnutí v jiných případech, kdy byla řešena obdobná trestná činnost, přičemž nalézacím soudem bylo v těchto věcech shledáno splnění podmínek pro aplikaci § 58 tr. zákoníku.

Obviněný navrhuje postup podle 265h odst. 3 tr. řádu, tedy přerušení výkonu napadeného soudního rozhodnutí, neboť je přesvědčen, že by mu mohl být nově uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem. Závěrem pak navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek vrchního soudu ve výroku o jeho trestu a dále odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby podle § 265m tr. řádu Nejvyšší soud sám nově rozhodl o trestu.

Obviněný J. M. napadl dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce výše citované rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a to v celém jeho rozsahu. V rámci svého mimořádného opravného prostředku odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, jehož naplnění spatřuje ve skutečnosti, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, přičemž namítá mimo jiné i porušení svého práva na spravedlivý proces. Obviněný rovněž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, neboť je přesvědčen, že mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští.

Obviněný J. M. úvodem namítá, že odvolací soud zcela pominul jeho odvolací námitky spočívající v nesplnění procesních podmínek pro meritorní projednání odvolání podaného státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, v němž zcela absentovalo odůvodnění, ze kterého by bylo patrné, které vady státní zástupce vytýká výroku o trestu, jenž byl dovolateli soudem prvního stupně uložen. Neodmítnutí odvolání státního zástupce je dle obviněného porušením práva na rovnost účastníků řízení ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Nadto je třeba poukázat na skutečnost, že měl-li odvolací soud výhrady k procesnímu postupu soudu prvního stupně, který usnesením nepřijal prohlášení viny obviněných, mohl tento vadný postup zhojit, a to vrácením věci soudu prvního stupně k dalšímu projednání. Obviněný je pak přesvědčen, že rozhodnutí soudu prvního stupně je, na rozdíl od rozhodnutí odvolacího soudu, řádně odůvodněné a logicky konzistentní, zatímco odvolací soud vybočil ze zákonných mantinelů odvolacího přezkumu.

Obviněný dále brojí proti právnímu posouzení učiněnému odvolacím soudem ve vztahu k možnosti aplikovat § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, jelikož k tomuto postupu lze přistoupit i v případech nejzávažnějších útoků proti lidskému životu a zdraví a není důvodu, proč by bylo právě v daném případě užití tohoto institutu vyloučeno. Jeho užití záleží pouze na uvážení soudu, které nesmí postrádat pouze vnitřní logiku a konzistenci, a rovněž musí být řádně odůvodněné a mít oporu v provedeném dokazování a řádném zákonném procesu, přičemž nalézací soud dle obviněného těmto požadavkům v dané věci vyhověl. Naopak rozhodnutí soudu druhého stupně bylo dle obviněného založeno na argumentech, které vrchní soud nebyl oprávněn použít, jelikož poukázal na nesprávnost právní kvalifikace skutku, ačkoli tato otázka vůbec neměla být předmětem odvolacího řízení. Odvolací soud nadto ve věci žádným způsobem nedoplnil dokazování, přestože dospěl k zásadním skutkovým závěrům, bez nichž by nemohl sám rozhodnout výrokem o trestu natolik diametrálně odlišným oproti rozsudku soudu prvního stupně.

Obviněný je dále přesvědčen o tom, že napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze nese v důsledku navýšení výměry trestu a změny způsobu jeho výkonu znaky tzv. překvapivého rozhodnutí ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu. Odvolací soud totiž jako jediný argument pro nepřiznání možnosti snížení trestu pod spodní hranici zákonné trestní sazby použil argument překvapivý, který nebyl ani předmětem odvolání státního zástupce, tedy otázku právní kvalifikace skutku. Obviněnému přitom nebylo možno se na takový právní názor odvolacího soudu připravit, či s ním jakkoliv polemizovat. Takový postup je však zcela nepřípustný a porušuje právo obviněného na spravedlivý proces a právo na obhajobu.

Obviněný navrhuje postup podle 265o odst. 1 tr. řádu, tedy přerušení výkonu dovoláním napadeného soudního rozhodnutí, neboť je přesvědčen, že dotčeným rozhodnutím došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Závěrem svého dovolání pak navrhl, aby Nejvyšší soud stran jeho osoby v celém rozsahu zrušil napadený rozsudek vrchního soudu a dále odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněná L. P. napadla dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce obě rozhodnutí nižších soudů, a to v celém jejich rozsahu. V rámci svého mimořádného opravného prostředku obviněná odkázala na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, jehož naplnění spatřuje ve skutečnosti, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

Obviněná úvodem zdůrazňuje, že se doznala k nákupu drog a jejich prodeji, avšak zcela popřela, že by věděla o výrobě 6 kg pervitinu. S trestnou činností přišla do kontaktu v rámci partnerského vztahu se spoluobviněným R. K., svého jednání litovala a v době vyšetřování dotčené trestné činnosti poskytovala informace orgánům činným v trestním řízení, není drogově závislá a již delší dobu je zaměstnána. Z provedeného dokazování bylo potvrzeno, že nejenže ona sama nevnímala svoji pozici jako člen organizované skupiny, nýbrž ji jako takovou nebral ani nikdo ze spoluobviněných. S žádným z nich se totiž nedomlouvala na tom, kdo, kdy, jakým způsobem zajistí materiál na výrobu drogy, kdo vyrobí drogu, kdy a v jakém množství, ani na prodávaném množství, ceně či další distribuci. V jejím případě se tak jednalo o samostatnou činnost kupujícího dealera drog, který prodával drobné množství pervitinu svým odběratelům a rovněž si kupuje drogu i sám pro sebe. Jednání obviněné tedy nemělo být posouzeno jako společné jednání, které přispělo k fungování organizované skupiny. Obviněná dle svého tvrzení fakticky disponovala pouze s množstvím drogy, které odpovídá maximálně značnému rozsahu ve smyslu § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, pročež by uvedené jednání mělo být namísto současné právní kvalifikace posouzeno pouze podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku [z obsahu dovolání je zjevné, že došlo k administrativnímu pochybení a obviněná ve skutečnosti usiluje o změnu právní kvalifikace dotčeného jednání na trestný čin podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku].

Obviněná dále namítá, že její nápravy lze dosáhnout trestem odnětí svobody kratšího trvání s podmíněným odkladem jeho výkonu, a to po změně užité právní kvalifikace a s ohledem na její doznání. Závěrem svého dovolání pak navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek vrchního soudu i krajského soudu, a dále nalézacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, eventuálně aby Nejvyšší soud zrušil pouze rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a dále odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obviněná rovněž navrhla, aby Nejvyšší soud před vlastním rozhodnutím o podaném dovolání rozhodl rovněž o odkladu výkonu trestu odnětí svobody, který jí byl napadeným rozsudkem odvolacího soudu uložen.

Obviněný L. Z. napadl dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a to ve výroku o trestu. V rámci svého mimořádného opravného prostředku obviněný odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, jehož naplnění spatřuje ve skutečnosti, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

Obviněný na úvod svého dovolání uvádí, že se již v přípravném řízení jednání, které mu bylo kladeno za vinu, plně doznal. Své doznání pak zopakoval i před soudem prvního stupně, kdy navíc v závěru hlavního líčení, jež bylo konáno již za účinnosti novely trestního řádu zavádějící institut prohlášení viny, po poučení soudem prvního stupně tuto možnost využil. Obviněný je tedy přesvědčen, že splnil podmínku uvedenou v § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a eventuální procesní pochybení soudu prvního stupně tak pro něho nemohou mít negativní důsledky. Dle obviněného pak s ohledem na jeho osobu, dosavadní trestní i správní bezúhonnost, silné zázemí a podporu rodiny, nadcházející narození potomka, ekonomickou saturovanost, životní zkušenosti z pobytu ve vazbě a hlavního líčení, jakož i s ohledem na jeho přístup k otázce jeho viny a sebereflexe, byly splněny požadavky kladené na jeho osobu ve smyslu § 58 tr. zákoníku.

Jedná-li se o povahu jím spáchané trestné činnosti, pak obviněný uvádí, že odvolací soud rezignoval na individuální hodnocení jednání každého ze členů skupiny. V nalézacím řízení bylo prokázáno, že obviněný se na trestné činnosti podílel menší měrou, a to na pokyn spoluobviněných J. L. a R. K., přičemž nebylo prokázáno, že by z jednání měl nějaký finanční či jiný profit, pročež se dá jeho role označit jako ryze okrajová. Obviněný byl řidičem, který vozil spoluobviněné do Polska a byť měl povědomí o tom, že se ve varně v XY pervitin vyrábí, nikterak se tohoto procesu neúčastnil a pouze v několika případech pervitin předal dalším osobám. S ohledem na délku a bezúplatnost jednání, jež je mu kladeno za vinu, je tak zřejmé, že se jednalo o jeho jednorázový exces, tedy vybočení z jeho dosud běžného života. Do trestné činnosti se obviněný zapojil po dobu dvou měsíců, a to v době, kdy dle obžaloby již byla organizovaná skupina vytvořena a byly nastaveny mechanismy její činnosti. Obviněný nebyl ani člen skupiny, který by rozhodoval o klíčových otázkách, organizoval skupinu či by udílel pokyny ostatním jejím členům. Obviněný přitom z odůvodnění napadeného rozsudku soudu prvního stupně nabyl dojmu, že odvolací soud vytkl prvoinstančnímu soudu, jakož i intervenujícímu státnímu zástupci, že nehodnotily dané jednání v intencích § 284 odst. 4 tr. zákoníku, a z tohoto důvodu odstranil ve vztahu k osobě obviněného moderační ustanovení § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, což obviněný považuje za nepřijatelné. V této souvislosti navíc dodává, že v případě, kdy lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání, je namístě tomuto uložit trest mírnější, což je i případ jeho osoby, když byl doposud bezúhonný. Obviněný je přitom přesvědčen, že naplnil podmínky § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, pročež v této souvislosti odkazuje i na prvostupňová rozhodnutí v jiných případech, ve kterých byla řešena obdobná trestná činnost a přesto bylo splnění podmínek pro aplikaci § 58 tr. zákoníku příslušnými soudy shledáno.

Obviněný navrhuje postup podle 265h odst. 3 tr. řádu, tedy přerušení výkonu soudního rozhodnutí, jež bylo dovoláním napadeno, neboť je přesvědčen, že by mu mohl být nově uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek vrchního soudu ve výroku o trestu a dále odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby podle § 265m tr. řádu sám nově rozhodl o trestu.

K podaným dovoláním jednotlivých obviněných zaslal své písemné stanovisko ze dne 1. 11. 2021, sp. zn. 1 NZO 964/2021-30, státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který ve svém vyjádření uvedl, že z hlediska podaných dovolání považuje za podstatné, že proti rozsudku nalézacího soudu byla podána jen tři odvolání, přičemž proti výroku o vině se odvolal toliko dovolatel R. K. Naproti tomu státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a dovolatel J. L. se odvolali pouze proti výrokům o trestu. Ostatní dovolatelé pak odvolání vůbec nepodali, pročež tak výroky o vině – vyjma osoby dovolatele R. K. – nabyly právní moci již v rámci řízení vedeného před soudem prvního stupně, aniž by se jimi mohl či musel zabývat soud odvolací jakožto soud druhého stupně.

K tomu státní zástupce upozorňuje na skutečnost, že dovolatel může napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně, nehledě na jeho případné poznámky obiter dictum. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. řádu a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle § 254 odst. 2, odst. 3 tr. řádu, musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu. Uvedené státní zástupce vztahuje k dovolání obviněné L. P., která podala dovolání rovněž proti výroku o vině, aniž by jej předtím napadla svým odvoláním. V části, v níž tato obviněná brojí proti výroku o vině, je tedy její dovolání nepřípustné.

Státní zástupce dále konstatuje, že jmenovaná dovolatelka brojí rovněž proti výroku o trestu, byť tak činí v úzké návaznosti na svůj nesouhlas s výrokem o vině. K tomu ovšem neuvádí žádnou bližší argumentaci zaměřenou na nepřiměřenost trestu ani na jeho případné mimořádné snížení cestou § 58 tr. zákoníku. Proto k této její stručné námitce konstatuje, že otázka přiměřenosti uloženého trestu neodpovídá žádnému z dovolacích důvodů.

K námitce dovolatele R. K. rozporující závěr, že jednal jako člen organizované skupiny, státní zástupce uvádí, že dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku sám popisuje skutečnosti, které jsou pro organizovanou skupinu příznačné a ve svém souhrnu se jedná o procesní námitky směřované proti učiněným skutkovým zjištěním, které neodpovídají žádnému z dovolacích důvodů podle § 265b tr. řádu. Z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, by za právně relevantně uplatněnou bylo možno považovat toliko námitku extrémního nesouladu mezi provedeným dokazováním a učiněným skutkovým zjištěním. Takovou námitku však dovolatel R. K. neučinil a celkový obsah jeho námitek směřuje spíše k tomu, že nižší soudy porušily procesní zásadu in dubio pro reo. Samotné porušení zásady in dubio pro reo nedosahující závažnosti, v jejímž důsledku by došlo k porušení práva obviněného na spravedlivý proces, ovšem dle státního zástupce dovolacím důvodem není a být ani nemůže, neboť i výběr mezi různými alternativami skutkových zjištění je výsledkem provádění důkazů podle zásad ústnosti a bezprostřednosti, k nimž dovolací soud ani Ústavní soud v zásadě již přístup nemají, pokud samy nemají zopakovat celé dokazování.

Stran obviněným R. K. namítaného nesprávného poučení o institutu prohlášení viny a na něj navazujícího průběhu dokazování považuje státní zástupce za podstatné, že se opět jedná o pouhý nesouhlas s učiněnými skutkovými zjištěními, který neodpovídá žádnému z dovolacích důvodů. Státní zástupce k této námitce rovněž poukazuje na analogicky použitelnou judikaturu Nejvyššího soudu vztahující se k nepřípustnosti dovolání proti upuštění od dokazování postupem podle § 206d tr. řádu.

Stran námitky tohoto dovolatele o jeho beztrestnosti v důsledku toho, že o předmětné trestné činnosti poskytoval údaje policii, státní zástupce uvádí, že tato není opřena o žádnou konkrétní právní argumentaci a není tedy možno se k této námitce blíže vyjádřit.

K námitkám obviněného J. L., jenž brojí pouze proti výroku o trestu, státní zástupce předně poukazuje na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, v nichž uvedený soud přiléhavým způsobem odůvodnil, proč vyhověl odvolání státního zástupce a ukládal tresty v základní a nikoliv snížené trestní sazbě. Z hlediska dovolání považuje státní zástupce za rozhodné, že všechny dovolatelovy námitky ve svém souhrnu brojí pouze proti přiměřenosti uloženého trestu a jejich prostřednictvím se dovolatel výlučně domáhá mimořádného snížení trestu postupem podle § 58 tr. zákoníku, pročež takto formulované námitky neodpovídají žádnému z dovolacích důvodů. Obviněný v námitkách namířených proti uloženému trestu brojí rovněž proti odvolacím soudem zmíněné možnosti přísnějšího právního posouzení, avšak tato je uvedena pouze v odůvodnění napadeného rozsudku, aniž by se jakkoli dotkla výroku o vině.

Dovolatel dále dle státního zástupce zakládá svou klíčovou námitku proti uloženému trestu na tom, že mu do trestu měla být započítána doba, kdy se sice již nenacházel ve vazbě, ale byl podroben kontrole pohybu za pomoci tzv. elektronického náramku, přičemž v absenci takového výroku o zápočtu spatřuje chybějící výrok ve smyslu tvrzeného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021. K tomu je dle státního zástupce nutno předeslat, že zápočet je předmětem samostatného rozhodnutí ve vykonávacím řízení, proti němuž je dovolání nepřípustné. Není-li zápočet možný, pročež soud k vykonané vazbě či trestu pouze přihlédne při stanovení druhu či výměry nově ukládaného trestu, ani pak není toto přihlédnutí součástí výroku, nýbrž je jen obsaženo v odůvodnění takového rozhodnutí, přičemž nedostatky samotného odůvodnění zásadně nelze napadat dovoláním, když podle § 265a odst. 4 tr. řádu je dovolání namířené jen proti důvodům rozhodnutí v zásadě nepřípustné. Žádnou z těchto variant tak nemůže být naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, neboť v dovoláním napadeném rozsudku žádný výrok nechybí, pročež se jedná o námitku zjevně neopodstatněnou.

K námitkám obviněného L. Z., jenž brojí proti tomu, že odvolací soud neshledal důvody pro mimořádné snížení trestu podle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, státní zástupce uvádí, že tato námitka žádnému dovolacímu důvodu neodpovídá. Státní zástupce ve svém vyjádření následně provádí rozbor vývoje judikatury, na jehož základě uzavírá, že cestou dovolání se nelze domáhat snížení trestu podle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, jelikož se jedná o snížení ponechané na úvaze soudu. Proti právnímu posouzení skutku dovolání nesměřuje a směřovat ani nemůže, když výrok o vině dovolatele nebyl napaden odvoláním. Dovolání dovolatele tedy pouze obecně směřuje proti výši trestu, který považuje dovolatel za nepřiměřený. Přiměřenost uloženého trestu ovšem žádnému dovolacímu důvodu neodpovídá, přičemž dovolatel nenamítá, že by snad došlo k porušení zásady proporcionality trestních sankcí.

K dovolání obviněného D. M. státní zástupce uvádí, že tento obviněný uplatnil ve svém dovolání námitky převážnou měrou totožné s námitkami dovolatele L. Z., pročež státní zástupce stran námitek brojících proti neaplikaci § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, stejně jako námitek směřujících proti přiměřenosti uloženého trestu odkazuje na příslušnou část svého vyjádření k dovolání obviněného L. Z. s tím, že tato námitka žádnému z dovolacích důvodů neodpovídá. K námitce, dle které obviněnému nebylo do výkonu trestu započítáno omezení spočívající v jeho kontrole za pomoci tzv. elektronického náramku, státní zástupce uvádí, že z hlediska dovolání považuje za podstatné, že tento dovolatel neuplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, a ani obsahově nenamítá, že by snad byl výrok napadeného rozhodnutí neúplný. Tuto kusou zmínku o nezapočítání proto nepovažuje za součást jeho dovolacích námitek namířených proti výroku o trestu, ovšem jinak by stejně jako v případě obdobné námitky obviněného J. L. platilo, že takováto námitka by se nacházela mimo dovolací důvody.

K námitkám obviněného J. M., jenž namítá, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové podal své odvolání toliko v neprospěch ostatních obviněných, nikoliv v neprospěch tohoto dovolatele, státní zástupce uvádí, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové v odůvodnění svého odvolání ze dne 9. 12. 2020 uvedl skutečnosti dílem společné pro všechny spoluobviněné a dílem se týkající pouze obviněného J. M. Dovolatele tedy zjevně zahrnul mezi ty spoluobviněné, jimž byl uložen trest nepřiměřeně mírný, a to bez splnění podmínek pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody postupem podle § 58 tr. zákoníku, při neodpovídajícím hodnocení jeho dosavadní beztrestnosti na straně jedné a závažnosti výroby a distribuce drog na straně druhé.

K námitkám, jimiž tento dovolatel brojí proti neužití § 58 tr. zákoníku odvolacím soudem, z čehož dovozuje naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, státní zástupce upozorňuje, že samotný obviněný ve svém dovolání k tomu správně konst