11 Tdo 921/2022 – Nejvyšší soud

11 Tdo 921/2022-434 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2022 o dovolání obviněné M. H., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Velké Přílepy, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2022, sp. zn. 7 To 394/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 1 T 19/2020, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněné M. H. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 2. 2021, č. j. 1 T 19/2020-352, byla obviněná M. H. (dále též jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. i) tr. zákoníku (skutky popsané pod body 1. a 2.) a přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (skutek popsaný pod bodem 1.). Za to byla podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. 2. Výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích právní moci nenabyl, neboť proti tomuto rozhodnutí podala obviněná M. H. odvolání, kterým napadla výrok o vině i o trestu. O tomto řádném opravném prostředku následně rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2022, č. j. 7 To 394/2021-386, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek okresního soudu zrušil toliko ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněnou podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 39 odst. 4 tr. zákoníku odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. 3. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Litoměřicích se obviněná M. H. shora uvedené trestné činnosti dopustila tím, že: 1. dne 5. 11. 2018 v blíže nezjištěné době od 13:00 hodin do 18:30 hodin ve Vazební věznici XY, XY, obviněný R. L., zemřelý dne 24. 4. 2020, jehož trestní řízení bylo zastaveno, z cely číslo 303, kam byl umístěn do výkonu vazby usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 3. 2018, čj. 40 Nt 616/2018-24, posílal po předchozí domluvě obviněné M. H., umístěné na cele číslo 6 ve výkonu vazby, do které byla vzata usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 19. 6. 2018, čj. 0 Nt 133/2018-69, tzv. motákováním dopisy, což ona činila rovněž, a dále jí stejným způsobem poslal 3 dávky metamfetaminu v blíže nezjištěném množství, kdy obviněná následně stejným způsobem poslala 1 dávku do cely číslo 204 P. B., nar. XY, a 1 dávku do cely číslo 104 J. H., nar. XY, za což od obou obdržela tabák, který stejným způsobem zaslala zpět obviněnému L., a blíže neurčenou část dávky, kterou si ponechala jako odměnu, bezúplatně předala M. Z., nar. XY, 2. v blíže nezjištěné době dne 5. 11. 2018 v cele číslo 6 ve Vazební věznici XY, XY kam byla umístěna do výkonu vazby rozhodnutím usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 19. 6. 2018, čj. 0 Nt 133/2018-69, nezjištěným způsobem užila metamfetamin, a těchto jednání se dopustila, ačkoli metamfetamin je jako psychotropní látka uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. vydaném dle § 44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a ačkoli podle § 21 odst. 2 zákona č. 293/1993 Sb., v platném znění, obviněná v době výkonu vazby nesměla navazovat nedovolené kontakty s obviněnými a přechovávat a konzumovat návykové látky, o čemž byla poučena. II. Dovolání obviněné a vyjádření k němu 4. Obviněná M. H. napadla rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2022, č. j. 7 To 394/2021-386, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 2. 2021, č. j. 1 T 19/2021-352, dovoláním, podaným prostřednictvím svého obhájce, které zaměřila proti výrokům o vině i trestu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku odkázala na existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2021), neboť podle jejího názoru napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutků nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. V souvislosti s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (skutky popsané pod body 1. a 2.) dovolatelka namítla, že mařením nebo podstatným ztěžováním výkonu rozhodnutí se rozumí toliko jednání vedoucí k tomu, že rozhodnutí, o jehož výkon jde, nelze vykonat buď vůbec, nebo jen se značnými obtížemi. Zároveň musí jít o závažné jednání, které vykazuje výraznější intenzitu, je zpravidla soustavnější a jeho důsledkem je znemožnění či znesnadnění dosažení účelu trestu či vazby. Obviněná připouští, že takovým jednáním může být i konzumace návykové látky ve věznici, avšak pouze pokud s ohledem na soustavnost či opakovanost konzumace, povahu, charakter, množství požívané látky a její vliv na chování obviněného dochází ke znesnadnění dosažení účelu výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Podle jejího mínění však za takto závažné jednání nelze vyhodnotit toliko ojedinělý či méně intenzivní akt, neboť ten není způsobilý zmařit či podstatně ztížit výkon vazby či odnětí svobody. 6. Z provedených důkazů vyplynulo, že orientačním toxikologickým vyšetřením ze dne 6. 11. 2018 byla v její moči zjištěna přítomnost metamfetaminu. V této souvislosti dovolatelka přiznala, že si inkriminovaného dne ve výkonu vazby tzv. „šňupla“ pervitin, který získala od spoluvězenkyně, čímž uznala, že svým jednáním porušila závazná pravidla pro výkon vazby. Nicméně z dlouhodobého hlediska se jednalo pouze o ojedinělý exces, neboť nikdy před tím a ani nikdy později již návykovou látku neužila, pročež nebyla (nejen ve vazbě, ale i následně ve výkonu trestu odnětí svobody) nikterak kázeňsky trestána. Dovolatelka je tedy přesvědčena o tom, že její jednání nebylo natolik společensky nebezpečné, aby jej bylo možné právně kvalifikovat jako trestný čin podle § 337 odst. 1 písm. i) tr. zákoníku. Podle jejího mínění mělo být řešeno toliko kázeňsky. 7. Ve vztahu ke spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy (skutek popsaný pod bodem 1.) dovolatelka dále namítla, že v rámci provedeného dokazování nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že by s takovými látkami jakkoli nakládala nebo je někomu nabízela. V tomto směru dodala, že výpovědi u soudu slyšených svědků jsou zcela protichůdné, a proto z nich není možné její vinu dovodit. Současně je ze skutkových zjištění zjevné, že předmětnou dávku metamfetaminu užila toliko pro vlastní potřebu, čímž ublížila sobě a svému zdraví, avšak její jednání nikterak nenaplnilo znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. 8. S ohledem na výše uvedené dovolatelka závěrem stručně navrhla, aby Nejvyšší soud shledal její dovolání důvodným a aby obě napadená rozhodnutí nižších soudů zrušil a obviněnou v plném rozsahu zprostil obžaloby. 9. K podanému dovolání obviněné se ve svém písemném stanovisku ze dne 5. 8. 2022, sp. zn. 1 NZO 589/2022-14, vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který úvodem předeslal, že předmětné dovolání obviněné H. je založeno na důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (zjevně ve znění účinném před 1. 1. 2022), ačkoli hmotněprávní námitky nyní odpovídají dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. (ve znění účinném od 1. 1. 2022), zatímco námitky směřované proti učiněným skutkovým zjištěním nyní odpovídají dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (ve znění účinném od 1. 1. 2022). Z obsahu dovolání je rovněž patrno, že důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu se má vztahovat k odsuzujícímu rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích, jakožto soudu nalézacího [a že usnesení odvolacího soudu – pozn. Nejvyššího soudu: byť krajský soud o podaném odvolání obviněné rozhodoval formou rozsudku - dovolatelka patrně zamýšlela napadnout podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu]. 10. Z věcného hlediska obviněná ve svém dovolání stran obou jednání, jimiž byla uznána vinnou, zopakovala svoji obhajobu, kterou uplatnila již před nalézacím soudem a následně i soudem odvolacím v rámci svého řádného opravného prostředku. Podstatnou část jejího podání (obsahující doslovně citovaný odstavec ze závěru části VII. odvolání ze dne 25. 7. 2021) tvoří opětovně vznesená námitka, že její jednání nebylo natolik společensky nebezpečné, aby jím naplnila skutkovou podstatu přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. i) tr. zákoníku, pročež mělo být její jednání řešeno výhradně kázeňsky. Tím měla patrně na mysli škodlivost činu pro společnost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. K tomu jen velmi