20 Cdo 1561/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 1561/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 12. 2025 Spisová značka:20 Cdo 1561/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.1561.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vykonatelnost rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 261a o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 1561/2025-413 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného Společenství vlastníků jednotek pro dům č. p. XY, zastoupeným JUDr. Bohuslavem Sedlatým, advokátem se sídlem v Nymburce, Boleslavská třída č. 137/8, proti povinné Kalaha a. s., se sídlem v Brně, Maříkova č. 1899/1, identifikační číslo osoby 25562151, zastoupené Mgr. Pavlem Nádeníčkem, advokátem se sídlem v Brně, Průchodní č. 377/2, o odstranění vad díla, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 64 EXE 828/2020, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. října 2023, č. j. 20 Co 24/2023-213, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. října 2023, č. j. 20 Co 24/2023-213, a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14. září 2022, č. j. 64 EXE 828/2020-187, se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Městský soud v Brně (dále též jen „soud prvního stupně“) pověřením ze dne 14. května 2020, č. j. 64 EXE 828/2020-18, pověřil soudního exekutora Mgr. Tomáše Pospíchala, Exekutorský úřad Nymburk, vedením exekuce proti povinné, které bylo rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. října 2013, č. j. 39 C 1/2013-190 (dále též jen „exekuční titul“), uložena povinnost odstranit (v pověření specifikované) vady díla „regenerace panelového domu XY“. Povinná podáním ze dne 7. července 2020, doplněném podáními ze dne 21. prosince 2020, 31. března 2022, 30. dubna 2022 a při jednání dne 2. března 2022, navrhla zastavení exekuce v souladu s ustanovením § 268 odst. 1 písm. g) a h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). Uvedla, že po vydání exekučního titulu účastníci uzavřeli dohodu o podmínkách splnění vykonatelného závazku, která obsahovala konkrétní podmínky splnění povinnosti z exekučního titulu. Povinná pak odstranila veškeré vady řádně v souladu s exekučním titulem, dohodou, stavebně - technickými předpisy a technologickými postupy, což je stvrzeno ve stavebním deníku. Opravy vad byly dokončeny dne 17. června 2015, kromě oprav projevujících se zatékáním vody do bytů č. 2014/19 a 2046/20, které byly se souhlasem oprávněné provedeny později. Závazek vymáhaný v exekuci tak podle povinné zanikl po vydání exekučního titulu splněním a uvádí-li znalecký posudek oprávněné z roku 2018 něco jiného, nezohledňuje skutečnost, že k výměně oken a k zateplení obvodového pláště panelového domu došlo již v roce 2005 a od té doby mohly být případné vady zhoršeny či zvýrazněny vnějšími vlivy. Povinná poukázala na to, že nebyla prokázána příčina vzniku vad a ani příčinná souvislost mezi zatékáním do bytů a porušením povinnosti povinné. Povinná dále namítala zneužití práva, ke kterému mělo dojít tím, že oprávněný podal návrh na nařízení exekuce v roce 2020, přestože již v roce 2015 měl k dispozici znalecké posudky prokazující nedostatečné provedení vad, a měl tak podle povinné uplatnit práva z odpovědnosti za vady, nikoli zahajovat exekuci. Městský soud v Brně usnesením ze dne 14. září 2022, č. j. 64 EXE 828/2020-187, návrh povinné na zastavení exekuce zamítl. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že návrh na zastavení exekuce není důvodný, jelikož povinná neodstranila vady v souladu s exekučním titulem, a to vady, které se projevují prasklinami v zateplovacím systému budovy č. p. XY a XY, tj. v obvodovém plášti na západních a východních stranách obou budov č. p. XY a č. p. XY, vady, které se projevují zatékáním vody do zateplovacího systému budovy č. p. XY a č. p. XY, tj. do obvodového pláště na západních a na východních stranách obou budov č. p. XY a č. p. XY, praskliny v zateplovacím systému, tj. v obvodovém plášti na západní a východní straně domu č. p. XY a praskliny v zateplovacím systému, tj. v obvodovém plášti na západní a na východní straně domu č. p. XY, a vady projevující se prasklinami v zateplovacím systému budovy č. p. XY a č. p. XY. Soud dále uvedl, že podání návrhu na nařízení exekuce je po vydání exekučního titulu právem oprávněného, které je zákonem přímo předvídané, a nemůže být proto zneužitím práva. Soud rovněž nepřisvědčil námitkám povinné odkazující na plynutí času, zanedbání údržby či změny postupů a materiálů, s tím, že uvedené námitky by mohly mít místo i v exekučním řízení, v projednávané věci je však zásadní, že povinná neprokázala řádné splnění povinnosti z exekučního titulu. K odvolání povinné Krajský soud v Brně (dále též jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 10. října 2023, č. j. 20 Co 24/2023-213, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud uvedl, že oprávněný podáním návrhu na exekuci sleduje zcela legitimní cíl a nebyl povinen před zahájením exekuce kontaktovat povinnou, která byla již dne 17. června 2015 seznámena s tím, že oprávněný považuje provedenou opravu prasklin a zatékání do izolačního systému za nedostatečnou a nepřevzal ji. Skutečnost, že opravy nebyly provedeny řádně a nesplnily svůj účel, vyplynula i ze znaleckého posudku Jana Homoly č. 723/007. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle kterého povinná nedoložila svá tvrzení o odstranění jednotlivých vad uvedených v pověření soudního exekutora, a v projednávané věci není dán žádný důvod pro zastavení exekuce ve smyslu ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, neboť napadené rozhodnutí podle ní závisí na vyřešení následujících otázek procesního práva: A) „Jaký je obsah povinnosti uložené výrokem exekučního titulu, ukládá-li výrok exekučního titulu povinnost odstranit vady díla, které specifikuje výlučně skrze jejich projevy („kteréžto vady se projevují prasklinami v zateplovacím systému“), aniž by identifikoval příčinu vad či stanovil způsob jejich odstranění? Je v takovém případě exekučním titulem uložená povinnost splněna, odstraní-li povinná specifikované projevy vad?“ B) „Ukládá-li výrok exekučního titulu povinnost odstranit vady díla, které specifikuje výlučně skrze jejich projevy („kteréžto vady se projevují prasklinami v zateplovacím systému“), aniž by identifikoval příčinu vad či stanovil způsob jejich odstranění, je v řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce přípustné dokazování (např. znaleckým posudkem) o tom, ke splnění jaké povinnosti je výkon rozhodnutí veden (tj. co je příčinou vady projevující se prasklinami)?“ C) „V řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce tíží povinnou břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že provedla práce objektivně způsobilé k odstranění vad vymezených exekučním titulem, nebo i ohledně toho, že po provedení těchto oprav dílo objektivně příslušné vady (jejichž odstranění bylo uloženo exekučním titulem) nevykazovalo?“ D) „Může být jako zneužití práva hodnoceno jednání oprávněného, který, ač měl k dispozici dokumenty svědčící o přetrvávání vad, s těmito povinného neseznámil a bezdůvodně otálel s podáním exekučního návrhu, čímž omezil možnost povinného se proti tvrzením oprávněného o existenci vad účinně bránit (mj. zajištěním si odpovídajících důkazních prostředků) a zmařil možnost povinného vady včas odstranit a předejít tím jejich zhoršení a možnému vzniku následných vad?“ Dovolatelka uvedla, že otázky A), C), a D) nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny. Předně nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že neprokázala jí tvrzené odstranění vad. Jestliže výrok exekučního titulu stanovil povinnost odstranit vady díla, které byly specifikovány výlučně skrze jejich projevy, a to jako „vady se projevující se prasklinami v zateplovacím systému“, aniž by byla identifikována příčina vad či stanoven způsob jejich odstranění, byla podle dovolatelky povinnost splněna odstraněním projevů těchto vad, tj. odstraněním prasklin v zateplovacím systému, které dovolatelka provedla před zahájením exekučního řízení. Ohledně otázky B) dovolatelka uvedla, že příčina vady byla zjišťována v řízení o návrhu na zastavení exekuce ze znaleckého posudku Ing. Homoly a v návaznosti na to ex post „upřesňována“ povinnost uložená výrokem exekučního titulu, což je v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, konkrétně s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2011, sp. zn. 20 Cdo 259/2011, či usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. října 202