20 Cdo 171/2013 — Nejvyšší soud

20 Cdo 171/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 2. 2013 Spisová značka:20 Cdo 171/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.171.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Náklady řízení Prodej podniku Přípustnost dovolání Výkon rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 236 odst. 1 o. s. ř. § 243b odst. 5 o. s. ř. § 218 písm. c) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:15. 3. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 171/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné České republiky - Finančního úřadu pro Plzeňský kraj, se sídlem v Plzni, Hálkova 2790/14, identifikační číslo osoby 720 80 043, adresa pro doručování: Finanční úřad pro Plzeňský kraj, Územní pracoviště Plzeň-sever, nám. Českých bratří 8, proti povinné PN Marketing, s.r.o. v likvidaci, se sídlem Zbůch 19, identifikační číslo osoby 267 22 453, pro 2.424.010,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 5 E 26/2009, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. září 2011, č. j. 12 Co 498/2011 - 39, takto: Dovolání se odmítá. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.): Okresní soud Plzeň-sever usnesením ze dne 2. 9. 2011, č. j. 5 E 26/2009 - 33, schválil konečnou zprávu správkyně podniku Ing. Z. Š. o výkonu její funkce ze dne 22. 9. 2010 (výrok I.), Ing. Z. Š., zprostil funkce správkyně podniku (výrok II.) a současně uložil oprávněné zaplatit Ing. Z. Š. na odměnu správkyně podniku a náhradu hotových výdajů částku celkem 54.484,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.). Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. 9. 2011, č. j. 12 Co 498/2011 - 39, k odvolání oprávněné usnesení okresního soudu ve výroku, jímž uložil oprávněné zaplatit Ing. Z. Š. odměnu správkyně podniku a náhradu hotových výdajů, potvrdil. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala oprávněná [za kterou v řízení jako organizační složka státu podle § 21a odst. 1 písm. b) o. s. ř. vystupoval Finanční úřad Plzeň-sever] dovolání, v němž nesouhlasila s povinností uhradit správkyni podniku odměnu a náhradu hotových výdajů. V průběhu dovolacího řízení byl Finanční úřad Plzeň-sever zrušen a výkon práv a povinností při výkonu správy daní přešel na nově zřízený Finanční úřad pro Plzeňský kraj (srov. § 1, § 8 a § 20 zákona č. 456/2011 Sb.). Vzhledem k tomu, že byla zrušena organizační složka státu, která za Českou republiku v řízení dosud vystupovala, dovolací soud pokračoval v řízení s Finančním úřadem pro Plzeňský kraj jako organizační složkou státu, příslušnou v projednávané věci za Českou republiku jednat, aniž by o tom vydával zvláštní rozhodnutí (srov. též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 298/2004, které bylo uveřejněno v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2004, pod číslem 128). Dovolací soud o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.) a neshledal je přípustným. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti napadenému usnesení (kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku, jímž uložil oprávněné zaplatit správkyni podniku odměnu a náhradu hotových výdajů) nezakládají ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. zcela zjevně, neboť nejde o rozhodnutí v nich vyjmenovaná. Ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. upravuje (pozitivně) přípustnost dovolání jen proti těm rozhodnutím, jež jsou rozhodnutími ve věci samé; výrok usnesení, jímž soud uložil oprávněné zaplatit správkyni podniku odměnu a náhradu hotových výdajů, však rozhodnutím ve věci samé není (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. března 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70). Nejvyšší soud ČR proto dovolání oprávněné odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. Dovolání oprávněné bylo odmítnuto, ostatním účastníkům, jež by jinak měli právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. února 2013 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu