20 Cdo 27/2024 – Nejvyšší soud

6 5 20 Cdo 27/2024-749 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného M. K., zastoupeného Mgr. Jiřím Slováčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 704/36, proti povinné Š. B., zastoupené JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem se sídlem v Dobřichovicích, Jiráskova č. 378, pro 2 000 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 6786/2016, o dovoláních oprávněného a povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. července 2023, č. j. 17 Co 129/2022-635, takto: Dovolání oprávněného a povinné se odmítají. Odůvodnění: Okresní soud Praha-západ (dále též jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 31. prosince 2021, č. j. 206 EXE 6786/2016-384, zastavil exekuci vedenou na základě pověření soudu prvního stupně ze dne 27. dubna 2016 pod č. j. 206 EXE 6786/2016-15 soudní exekutorkou JUDr. Ivetou Glogrovou, Exekutorský úřad Praha 4 (dále též jen „soudní exekutorka“) pod sp. zn. 126 EX 34/16, v rozsahu úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 013 050,68 Kč ode dne 4. 3. 2011 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč za každý započatý měsíc z prodlení za dobu ode dne 4. 3. 2011 do zaplacení k zajištění pohledávky oprávněného podle exekučního titulu ze dne 21. února 2011 (výrok I.); ve zbylém rozsahu návrh povinné na zastavení exekuce zamítl (výrok II.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.) Krajský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) k odvolání oprávněného i povinné usnesením ze dne 25. července 2023, č. j. 17 Co 129/2022-635, změnil výrok I. rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že výše uvedenou exekuci zastavil v rozsahu jistiny 2 000 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 013 150,68 Kč ode dne 4. 3. 2011 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení za dobu ode dne 4. 3. 2011 do 31. 1. 2016 a dále od 1. 4. 2016 do zaplacení, v rozsahu úroku ve výši 2 % měsíčně z částky 2 000 000 Kč ode dne 22. 2. 2011 do 3. 3. 2011; v napadeném výroku II. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh povinné na zastavení exekuce v rozsahu smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení za dobu února a března 2016 zamítl (výrok I.). Výrokem II. zavázal oprávněného zaplatit povinné náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů a soudní exekutorkou částkou ve výši 423 265 Kč. V předmětné věci soud prvního stupně již dříve vydal usnesení ze dne 28. prosince 2020, č. j. 206 EXE 6786/2016-218, které zrušil odvolací soud usnesením ze dne 22. února 2021, č. j. 17 Co 29/2021-237, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s pokynem, aby se soud prvního stupně zabýval případnou spotřebitelskou povahou smluvního vztahu uzavřeného mezi oprávněným a povinnou, přiměřeností smluvních úroků, zajištění pohledávky, úroků a podobně. Následně vydané usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. prosince 2021, č. j. 206 EXE 6786/2016-384, nejprve změnil odvolací soud usnesením ze dne 2. srpna 2022, č. j. 17 Co 129/2022-457, ve výroku I. tak, že exekuci zastavil v rozsahu úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 013 150,68 Kč ode dne 4. 3. 2011 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení za dobu ode dne 4. 3. 2011 do 31. 3. 2012 a v rozsahu úroku ve výši 2 % měsíčně z částky 2 000 000 Kč ode dne 22. 2. 2011 do 3. 3. 2011; ve výroku II. tak, že zamítl návrh povinné na zastavení exekuce v rozsahu jistiny ve výši 2 000 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení za dobu ode dne 1. 4. 2012 do zaplacení; výrok III. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se o náhradě nákladů řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce nerozhoduje. Posledně jmenované rozhodnutí zrušil Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. dubna 2023, č. j. 20 Cdo 914/2023-545, a věc vrátil odvolacímu soudu s tím, aby soud zjistil okamžik splatnosti pohledávek oprávněného (jistiny a smluvní pokuty) a současně zkoumal, zda vymezení smluvní pokuty ve smlouvě o úvěru vyhovuje požadavkům ustálené judikatury Nejvyššího soudu a v návaznosti na to posoudil, zda je notářský zápis formálně a materiálně vykonatelný (tj. zda obsahuje dobu plnění, která reflektuje hmotněprávní dohodu povinné s oprávněným, zejména zda nestanovuje dobu plnění, která by předcházela době splatnosti uvedeného závazku povinné). Povinná po vydání zrušujícího usnesení Nejvyššího soudu poukázala na již vznesenou námitku promlčení ve vztahu k jistině ve výši 2 000 000 Kč. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že oprávněný jakožto věřitel a povinná v pozici dlužníka uzavřeli dne 21. února 2011 smlouvu o úvěru, v níž se oprávněný zavázal za podmínek dohodnutých touto smlouvou poskytnout povinné na její žádost peněžní prostředky ve dvou částech vymezených v čl. 3.1 této smlouvy až do celkové výše 2 000 000 Kč oproti povinnosti povinné poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Smlouva dále obsahovala ujednání, podle kterého věřitel poskytne dlužníku první část peněžních prostředků do výše 500 000 Kč bezhotovostním převodem po podání návrhu na zápis zástavního práva k nemovité věci a druhou část peněžních prostředků do výše 1 500 000 Kč po předložení originálu výpisu z katastru nemovitostí. Věřitel měl dlužníku poskytnout druhou část peněžních prostředků na jeho písemnou žádost při splnění podmínek ujednaných v čl. 3.2 této smlouvy. V čl. 4.1 si strany sjednaly úrok za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 2 % měsíčně se splatností měsíčně vždy k třetímu kalendářnímu dni následujícího měsíce, přičemž prodlení dlužníka se zaplacením úroku bude podstatné porušení závazku a prvním dnem prodlení se stane splatným vrácení peněžních prostředků podle smlouvy (bod 4.2). V případě, že dlužník věřiteli nesplatí veškeré peněžní prostředky ve lhůtách a za podmínek stanovených v čl. 4. 1, čl. 5. 1 a násl. smlouvy, vzniká dlužníku povinnost zaplatit za každý započatý měsíc prodlení smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč (čl. 5.7). Podle čl. 9.2 této smlouvy se smluvní strany dohodly v souladu s ustanovením § 504 obch. zák., že věřitel smí žádat splacení jistiny úvěru nejdříve po jednom roce od uzavření této smlouvy. Oprávněný byl ve smlouvě označen identifikačním číslem osoby a daňovým identifikačním číslem jakožto osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění se sídlem v XY, povinná toliko rodným číslem a bydlištěm. Oprávněný následně uzavřel s povinnou další smlouvu o úvěru v zásadě za totožných podmínek, přičemž obdobně půjčoval i dalším osobám. Oprávněný v procesu uzavírání úvěrové smlouvy si majetkové poměry povinné a ani její platební schopnost neprověřoval. V souladu s úvěrovou smlouvou posléze oprávněný jako věřitel, povinná jako dlužník a F. Š. jako ručitel zajistili dne 21. února 2011 u JUDr. Romana Bláhy, notáře v Havlíčkově Brodě, sepsání notářského zápisu (exekučního titulu) pod sp. zn. NZ 215/2011, N 180/2011, obsahujícího dohodu podle § 71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „notářský řád“), o svolení k nařízení a provedení exekuce v případě nesplnění závazku vyplývajícího z úvěrové smlouvy. Podle třetího článku notářského zápisu byly předmětem plnění peněžní prostředky ve výši 2 000 000 Kč poskytnuté oprávněným formou úvěru povinné, běžný úrok ve výši 2 % měsíčně za dobu od 21. února 2011 do zaplacení a pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Ve čtvrtém článku se povinná zavázala splatit celý poskytnutý úvěr nejpozději do 31. března 2012, dále se zavázala pod sankcí okamžité splatnosti jistiny platit oprávněnému běžný úrok uvedený ve třetím článku pravidelnými měsíčními nepřetržitě po sobě jdoucími splátkami splatnými počínaje měsícem březnem 2011 vždy k třetímu dni kalendářního měsíce. Nastane-li prodlení povinné se zaplacením kterékoliv jedné splátky úroku, nastává prvním dnem prodlení splatnost celé dlužné částky, tj. jistiny a běžného úroku přirostlého ke dni ztráty výhody splátek. Povinná se zavázala pro případ prodlení se splacením úvěru platit oprávněnému smluvní pokutu ve výši uvedené ve třetím článku notářského zápisu vždy nejpozději do 3. dne kalendářního měsíce, ve kterém nastalo nebo trvá prodlení. V pátém článku notářského zápisu svolila ve smyslu § 71b odst. 2 písm. a) notářského řádu, aby v případě, že svůj závazek z citované smlouvy o úvěru nesplní řádně a včas, byla k vymožení a vydobytí předmětu plnění ve prospěch oprávněného nařízena a provedena exekuce, tj. svolila k vykonatelnosti notářského zápisu a souhlasila, aby byl exekučním titulem. V šestém a sedmém článku bylo obsaženo ručitelské prohlášení ve smyslu § 303 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“), a v osmém a devátém článku ručitel svolil k