20 Cdo 3140/2018 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3140/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 6. 2020 Spisová značka:20 Cdo 3140/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.3140.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Notářský zápis Exekuce Plná moc Dotčené předpisy:§ 200 odst. 4 obch. zák. § 39 obč. zák. § 71b předpisu č. 358/1992Sb. § 40 odst. 1 písm. d) předpisu č. 120/2001Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:9. 9. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3140/2018-818 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné PERFECT INVEST, a. s., se sídlem v Třebíči - Vnitřní Městě, Karlovo nám. 34/28, identifikační číslo osoby 27736997, zastoupené JUDr. Stanislavem Keršnerem, advokátem se sídlem v Brně, Orlí 492/18, proti povinným 1) M. D., narozenému dne XY, bytem v XY, a 2) REALITY – X64 CZ s. r. o., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Navrátilova 666/7, identifikační číslo osoby 29207479, oběma zastoupeným JUDr. Jánem Legerským, advokátem se sídlem v Trenčíně, Nám. Sv. Anny 15/25, Slovenská republika, pro doručování na adresu JUDr. Antonína Blažka, advokáta se sídlem v Kunovicích, V Grni 759, pro 31 820 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 55 EXE 3741/2013, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. listopadu 2017, č. j. 84 Co 1379/2016-713, 84 Co 1380/2016, t a k t o: I. Dovolání povinného 1) se zamítá. II. Dovolání povinné 2) se odmítá. Odůvodnění: 1/ Ve shora označené věci Okresní soud v Ústí nad Labem (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 14. 11. 2016, č. j. 55 EXE 3741/2013-487, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 27. 10. 2016, č. j. 55 EXE 3741/2013-499, zamítl návrhy povinného 1) ze dne 17. 4. 2014 na zastavení exekuce prodejem nemovitých věcí v rozsahu exekučních příkazů soudní exekutorky JUDr. Jitky Wolfové, Exekutorský úřad Plzeň-město (dále „soudní exekutorka“), ze dne 5. 2. 2014 a 6. 2. 2014, č. j. 106 Ex 3919/13-50, č. j. 106 Ex 3919/13-52, č. j. 106 Ex 3919/13-54, č. j. 106 Ex 3919/13-56, č. j. 106 Ex 3919/13-60, č. j. 106 Ex 3919/13-62, č. j. 106 Ex 3919/13-64, č. j. 106 Ex 3919/13-66, č. j. 106 Ex 3919/13-68, a zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech podle exekučních příkazů soudní exekutorky ze dne 5. 2. 2014 a 6. 2. 2014, č. j. 106 Ex 3919/13-51, č. j. 106 Ex 3919/13-53, č. j. 106 Ex 3919/13-55, č. j. 106 Ex 3919/13-57, č. j. 106 Ex 3919/13-61, č. j. 106 Ex 3919/13-63, č. j. 106 Ex 3919/13-65, č. j. 106 Ex 3919/13-67 a č. j. 106 Ex 3919/13-69 (výrok I.), na zastavení exekuce zcela (výrok III.), a na zastavení exekuce „z důvodu řízení vedeného u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 5 C 24/2014“ (výrok IV.), dále zamítl návrhy povinného 1) ze dne 22. 12. 2015 a povinné 2) ze dne 17. 3. 2016 na zastavení exekuce (výroky VII. a XI.), vyjma smluvní pokuty ve výši 0,2% denně z částky 31 820 000 Kč, neboť v tomto rozsahu soud prvního stupně exekuci zastavil (výroky VI. a X.); ve zbylé výrokové části soud prvního stupně rozhodl o návrzích povinných na odklad provedení exekuce (viz výroky II., V., VIII., IX., XII. A XIII.) a o náhradě nákladů exekuce, resp. exekučního řízení (výroky XIV. až XVI.). 2/ Soud prvního stupně posuzoval dva návrhy povinného 1) (ze dne 17. 4. 2014 a ze dne 22. 12. 2015) a návrh povinné 2) (ze dne 17. 3. 2016), ve všech případech na zastavení exekuce z více uplatněných důvodů a na odklad provedení exekuce. Povinní především argumentovali tím, že smlouva o úvěru č. 111211 ze dne 24. 8. 2011 ve znění tří pozdějších dodatků (ze dne 19. 3. 2012, 5. 6. 2012 a 5. 11. 2012), dále „úvěrová smlouva“, na základě níž byl oprávněnou poskytnut úvěr povinnému 1) zajištěný ručením povinné 2), je neplatným úkonem, takže notářský zápis se svolením k vykonatelnosti ze dne 20. 11. 2012, sepsaný notářkou JUDr. Věrou Hodějovskou, č. NZ 166/2012, N 175/2012 (dále „exekuční titul“ nebo „notářský zápis“), který z uvedené úvěrové smlouvy vycházel, nemůže být materiálně vykonatelným titulem. Neurčitě byla sjednána úroková sazba poskytnutého úvěru, v této souvislosti povinný 1) uzavřel smlouvu v omylu a dále rovněž v tísni. Jednání oprávněné označili povinní za jednání odporující poctivému obchodnímu styku a dobrým mravům. O určení neexistence právního vztahu z úvěrové smlouvy je u Okresního soudu v Třebíči vedeno pod sp. zn. 5 C 24/2014 sporné řízení, což brání dalšímu vedení exekuce. Povinní se rovněž bránili tím, že exekuce byla nařízena v širším rozsahu, než postačuje k uspokojení oprávněné (postižené nemovité věci byly oceněny na celkovou částku 714 568 030 Kč, soudní exekutorka zároveň postihla 45 obchodních podílů ve 45 obchodních společnostech, účty manželky povinného 1/, movité věci a nemovité věci manželky povinného 1/). Dohoda o uznání závazku ve formě exekučního titulu byla uzavřena v okamžiku, kdy žádný dluh z úvěrové smlouvy doposud neexistoval. Exekuční titul rovněž stanovil vykonatelnost již splatných pohledávek bez určeného pořadí jednotlivých splátek a bez konkretizace uznaného závazku. Část dluhu byla v době sepsání exekučního titulu již uhrazená. Exekuční titul byl za oprávněnou podepsán I. S. jako členkou dozorčí rady oprávněné na základě oprávněnou udělené plné moci, čímž došlo k obcházení zákona. V exekučním titulu ujednaná smluvní pokuta nemá stanovenou splatnost. Úvěr nebyl povinnému 1) poskytnut v celé výši z důvodu řady neurčitých zápočtů pohledávek oprávněné. 3/ Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že oprávněná s povinnými uzavřela dne 20. 11. 2012 notářský zápis, jehož součástí je „dohoda o uznání závazku, jeho splnění a svolení k vykonatelnosti“. Podle notářského zápisu uzavřeli účastníci dne 24. 8. 2011 úvěrovou smlouvu a na tomto smluvním základě měl povinný 1) čerpat částku ve výši 30 000 000 Kč, která mu fakticky nebyla poskytnuta v plné výši, ale pouze v rozsahu 3 626 700 Kč a 14 846 337 Kč, neboť ve výši nečerpaného rozdílu došlo k započtení (smluvnímu či jednostrannému) pohledávek oprávněné vůči povinnému 1), a to z titulu administrativních poplatků, sankčního poplatku, splátek jiných úvěrů, splátek úroků a smluvních pokut. 4/ Soud prvního stupně po provedeném dokazování konstatoval, že úvěrová smlouva splňuje zákonné náležitosti podle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále „obch. zák.“), který nezakazuje zápočty platně provedené jednostranným úkonem oprávněné či dohodou účastníků (s odkazem na důkazy v podobě zápočtů ze dne 24. 8. 2011, 5. 9. 2011, 5. 10. 2011, a ze dne 4. 11. 2011). Povinný 1) „za celé roky“ způsob čerpání úvěru z úvěrové smlouvy nezpochybnil, proti zápočtům dříve „nebrojil“ a při ústním jednání soudu (dne 27. 5. 2016) učinil tvrzení oprávněné, že částka 30 000 000 Kč „byla načerpána“, za nesporné. Započtené pohledávky oprávněné přitom nejsou předmětem exekučního vymáhání, tím je „jistina a úroky od března 2013“. Rozporovaný smluvní úrok nevyžadoval jeho stanovení v procentuální výši a s ohledem na pozici povinného 1) jako zkušeného podnikatele a na dobu trvání kontraktačního procesu rovněž neobstojí námitka, že povinný 1) při uzavírání úvěrové smlouvy jednal v tísni a byl uveden v omyl v důsledku neznalosti výše úrokové sazby. 5/ Exekuční titul označil soud prvního stupně za určitý a srozumitelný krom nevykonatelné smluvní pokuty pro absenci ujednání o splatnosti (v tomto rozsahu soud prvního stupně exekuci zastavil) a v části splátek dluhu, které byly v době sepsání exekučního titulu již splatné. V notářském zápisu jsou „individualizovány“ osoby oprávněného a povinného, vyznačeny jsou právní důvod plnění (rozhodné skutečnosti, na nichž je plnění založeno), předmět plnění, doba plnění a svolení k vykonatelnosti ze strany povinného (povinných). Je přitom nepodstatné, zda povinní uznali dluh podle obch. zák. či podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále „obč. zák.“). Z pořadí splátek stanovených exekučním titulem a splátkovým kalendářem, na který exekuční titul odkazuje, nemohlo být pochyb o povinnosti povinných plnit prvních 21 splátek po 480 000 Kč a poslední 22. splátku ve výši 30 480 000 Kč. Ačkoli nebylo možné svolit k vykonatelnosti splátek dluhu splatných před vznikem exekučního titulu, oprávněná se v tomto rozsahu uspokojení pohledávky exekučně nedomáhá. 6/ Soud prvního stupně neuznal námitku povinných ohledně zastupování oprávněné při „sjednání exekučního titulu“ pověřenou členkou dozorčí rady I. S., která v tomto případě nejednala v rozporu s ustanovením § 200 odst. 4 ob