20 Cdo 3719/2023 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3719/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 3. 2024 Spisová značka:20 Cdo 3719/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:20.CDO.3719.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Osvobození od placení zbytku dluhů Dotčené předpisy:§ 1 odst. 3 předpisu č. 214/2022 Sb. § 2 předpisu č. 214/2022 Sb. § 4 předpisu č. 214/2022 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:10. 4. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3719/2023 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, identifikační číslo osoby 41197518, její Regionální pobočky Praha, pobočky pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, se sídlem v Praze 1, Na Perštýně 359/6, proti povinnému P. J., pro 126 827 Kč s příslušenstvím, vedené u Mgr. Jana Beneše, Exekutorský úřad Praha - západ, pod sp. zn. 191 EX 691/19, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. července 2023, č. j. 28 Co 180/2023-115, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. července 2023, č. j. 28 Co 180/2023-115, se ruší a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1/ Ve shora označené věci vedením exekuce pověřený soudní exekutor Mgr. Jan Beneš, Exekutorský úřad Praha - západ (dále soudní exekutor), zamítl usnesením ze dne 13. 4. 2023, č. j. 191 EX 691/19-105, návrh povinného ze dne 15. 3. 2023 na zastavení exekuce vedené pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 126 827 Kč s příslušenstvím podle vykonatelných platebních výměrů vystavených oprávněnou dne 11. 5. 2018 pod č. 4840005657 a č. 2840038786 (dále „exekuční titul“), dospěl-li k závěru, že povinný nesplnil veškeré podmínky stanovené zákonem č. 214/2022 Sb., o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 214/2022 Sb.“ či „zákon“), známým převážně pod triviálním označením „milostivé léto II“, neboť „neuhradil vymáhanou jistinu ve výši 42 707,41 Kč a náklady exekuce ve výši 1 815 Kč do dne 30. 11. 2022“, přičemž nadále oprávněné dluží pojistné a penále i z jiných exekučních titulů, konkrétně z výkazu nedoplatků ze dne 23. 9. 2010, č. 1941019836, podle kterého vede soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko pod sp. zn. 167 EX 6190/12 exekuci pro „částečnou úhradu na pojistné“. Povinný by mohl být osvobozen od hrazení penále pouze tehdy, uhradil-li by celé dlužné pojistné, ze kterého toto penále vzniklo. 2/ Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání povinného usnesením ze dne 4. 7. 2023, č. j. 28 Co 180/2023-115, usnesení soudního exekutora změnil tak, že exekuci zastavil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Vyšel ze zjištění, že povinný dopisem ze dne 10. 11. 2022, jenž byl soudnímu exekutorovi doručen dne 14. 11. 2022, požádal o zahájení postupů podle zákona č. 214/2022 Sb. a zároveň o sdělení výše částky, která má být uhrazena za účelem splnění podmínky podle § 1 odst. 3 písm. a) tohoto zákona. Poté, co mu soudní exekutor dne 1. 12. 2022 a dne 2. 12. 2022 doručil odpověď, povinný na účet soudního exekutora zaplatil vyčíslenou dlužnou částku ve výši 96 677,96 Kč a rovněž vyčíslené náklady exekuce ve výši 1 815 Kč, tj. řádně a včas uhradil vymáhanou jistinu a paušální náklady exekuce, čímž splnil zvláštní podmínky pro zastavení exekuce. Z obsahu spisu přitom nevyplývá existence více exekučních titulů na pojistné a penále vyměřených v neprospěch povinného. 3/ Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, jehož přípustnost vymezila s odkazem na ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), tak, že napadené usnesení závisí na vyřešení právní otázky, zda v poměrech postupů předznamenaných zákonem č. 214/2022 Sb. „musí být nejprve rozhodnuto o osvobození od placení pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu, a teprve na takové rozhodnutí je navázána možnost rozhodnutí o částečném zastavení exekuce“, která dosud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena. 4/ Dovolatelka zdůraznila, že odvolací soud rozhodl pouze o zastavení exekuce bez osvobození povinného od placení pohledávek přesahujících jistinu. Ze zákona nicméně jednoznačně vyplývá, že bez rozhodnutí o osvobození nelze o (částečném) zastavení exekuce rozhodnout. Z důvodu absence výroku ve věci osvobození nemůže proto jako oprávněná uvedené usnesení odvolacího soudu v praxi vůbec aplikovat, tj. dlužníka osvobodit od předmětných dluhů na penále, protože k tomu postrádá příslušné soudní rozhodnutí. Namítla rovněž, že se nemohla k odvolání povinného vyjádřit ani v obecné rovině, natož ve vztahu k existenci „vícera vyměřených exekučních titulů“, jelikož jí odvolací soud odvolání vůbec nedoručil; napadené usnesení odvolacího soudu proto považuje za nejasné a nesrozumitelné. Odvolací soud se v řízení o odvolání nevypořádal s otázkou aplikace § 1 odst. 3 písm. a) zákona, protože výkladem (např. jazykovým) uvedeného ustanovení je nutné dojít k závěru, že se lhůta k úhradě prodlužuje pouze v případě, že soudní exekutor překročí lhůtu na odpověď; i v takovém případě lhůta neskončí dříve než pět dnů ode dne, kdy byla povinnému doručena odpověď soudního exekutora. V projednávané věci povinný požádal soudního exekutora o sdělení částky k úhradě dne 14. 11. 2022. Soudní exekutor nepřekročil lhůtu na odpověď povinnému a v takovém případě by se lhůta k úhradě podle zákona neměla prodlužovat. Důvody pro zastavení exekuce by měly být vždy vykládány restriktivně. 5/ Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání oprávněné podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz § 36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že dovolání je v otázce postupu při rozhodování podle zákona č. 214/2022 Sb. přípustné (§ 237 o. s. ř.) a současně i opodstatněné. 6/ Podle § 1 odst. 3 zákona č. 214/2022 Sb. soudní exekutor zastaví exekuci podle odstavce 2, sdělí-li mu povinný nejpozději do dne 30. listopadu 2022 písemně, že žádá o zahájení postupu podle tohoto zákona, a pokud a) povinný ode dne 1. září 2022 do dne 30. listopadu 2022 uhradí nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení, popřípadě nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny, je-li exekuce vedena jen pro část jistiny (dále jen "vymáhaná jistina"), a paušální náhradu nákladů exekuce podle § 3; požádá-li povinný o sdělení výše částky podle § 2 do 15. listopadu 2022, lhůta k úhradě se prodlužuje o počet dnů, o který soudní exekutor překročil lhůtu na odpověď povinnému podle § 2, a neskončí dříve než 5 dnů ode dne, kdy byla povinnému doručena odpověď soudního exekutora, nebo b) byla do dne 31. srpna 2022 v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a paušální náhrada nákladů exekuce podle § 3 a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob. 7/ Podle § 2 zákona č. 214/2022 Sb. může povinný písemně požádat soudního exekutora o sdělení výše částky, která má být uhrazena ke splnění podmínky podle § 1 odst. 3 písm. a), nebo o sdělení, že byla splněna podmínka podle § 1 odst. 3 písm. b). Soudní exekutor na žádost povinného odpoví do 15 dnů od jejího doručení. V odpovědi soudní exekutor uvede den, v němž mu byla žádost doručena, a den, v němž odeslal odpověď. Na žádost povinného podle věty první, na žádost povinného podle § 46 odst. 2 občanského soudního řádu a na sdělení povinného podle § 1 odst. 3 se § 42 odst. 2 občanského soudního řádu nepoužije. Při doručování odpovědi na žádost prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu se § 47 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu a § 56a a 56b exekučního řádu nepoužijí a odpověď se považuje za doručenou dnem jejího odeslání; doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elekt