20 Cdo 43/2021 — Nejvyšší soud

20 Cdo 43/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 5. 2021 Spisová značka:20 Cdo 43/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.43.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení exekuce Neúčinnost doručení Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. § 21 odst. 4 o. s. ř. § 50d o. s. ř. § 8 předpisu č. 300/2008Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 7. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 43/2021-549 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného L. B., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Bohuslavem Novákem, advokátem se sídlem v Brně, Ponávka 185/2, proti povinnému V. K. M. U., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Lucií Ježkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Strži 2102/61a, pro 511 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 39 EXE 569/2015, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 16. 7. 2020, č. j. 58 Co 290/2019-519, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne 31. 5. 2019, č. j. 39 EXE 569/2015-403, zastavil exekuci, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, vedenou ve prospěch oprávněného pro pohledávku ve výši 511 000 Kč s příslušenstvím podle elektronického platebního rozkazu téhož soudu ze dne 23. 4. 2013, č. j. EPR 54474/2013-9, a pro náklady oprávněného a náklady exekuce (výrok I.), oprávněnému uložil zaplatit povinnému na náhradě nákladů exekuce částku 65 265 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.) a zároveň mu uložil ve stejné lhůtě zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Juraji Podkonickému, Ph.D., náklady ve výši 6 655 Kč (výrok III.). Opravným usnesením poté okresní soud opravil záhlaví ohledně zástupce povinného tak, že jím je Mgr. Richard Šubrt, advokát se sídlem v Praze 4 – Nuslích, Hvězdova 1716/2b. 2. Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení potvrdil ve výrocích I. a II. Změnil jej ve výroku III. tak, že oprávněný je povinen nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 7 865 Kč, dále uložil oprávněnému zaplatit povinnému náklady odvolacího řízení ve výši 13 286 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci usnesení a současně ve stejné lhůtě nahradit náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč soudnímu exekutorovi (v souvislosti s odvoláním soudního exekutora do výroku o nákladech řízení). Krajský soud se ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně, že mezi členy povinného jsou dlouhodobé neshody, které vyústily v jejich rozdělení do dvou skupin, jednu z nich tvoří seskupení kolem bratrů L., M. a Z. B., druhou seskupení kolem M. T.. Jednotlivé skupiny opakovaně svolávají valné hromady, jejichž rozhodnutí jsou druhou skupinou opakovaně napadána u soudu žalobami. Na valné hromadě dne 4. 2. 2012 bylo odvoláno předsednictvo ve složení předseda L. B., místopředseda Z. B. a členové předsednictva M. B., M. Š. a I. B. Zápis z valné hromady převzal osobně dne 15. 3. 2012 oprávněný. Rozhodnutí valné hromady nebylo dosud pravomocně prohlášeno rozporným se stanovami a zákonem (věc je vedena u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 28/2012). Dne 13. 4. 2012 byla bez vědomí představenstva zvoleného na valné hromadě dne 4. 2. 2012 zřízena povinnému datová schránka (dále též jen „DS“) na základě žádosti oprávněného ze dne 23. 3. 2012, v níž vystupoval jako statutární zástupce povinného; své oprávnění k tomu prokázal zápisem z valné hromady povinného konané dne 4. 2. 2012. Nově zvolené představenstvo (tj. členy patřící do skupiny kolem M. T.) o zřízení DS oprávněný neinformoval. Do nově zřízené DS měl až do 28. 2. 2013 výlučně přístup jen oprávněný, poté pověřil ještě K. T., nejednalo se však o oprávněnou osobu ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, nýbrž o pověřenou osobu s právem přístupu ke zprávě, jíž toto oprávnění udělil právě oprávněný. Ten zároveň K. T. instruoval, aby datové zprávy vždy vytiskl v písemné podobě a předal mu je. Dne 4. 3. 2013 podal L. B. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na základě nesplacených půjček, které povinnému v minulosti poskytl. Do DS se přihlásil K. T.. Proti elektronickému platebnímu rozkazu nebyl podán odpor, byla na něm vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí a poté na základě něho zahájeno exekuční řízení. Usnesením Krajského soudu ze dne 15. 9. 2016, č. j. 50 Cm 111/2016-81, byl povinnému jako hmotněprávní opatrovník ustanoven F. G., XY, bytem XY, a to z důvodu uvedeného v § 486 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), neboť poměry spolku vyžadovaly tento postup pro zajištění jeho chodu. Toto rozhodnutí je stále v platnosti. M. T. zmocnila k zastupování v této věci advokáta JUDr. Jana Šťovíčka, Ph.D., který podal dne 7. 4. 2015 návrh na zastavení exekuce. Protože rozhodnutí valné hromady o zvolení M. T. předsedkyní spolku (povinného) dosud nebylo pravomocně prohlášeno rozporným se stanovami a zákonem, považuje se za platné a účinné. Ustanovený opatrovník po svém jmenování podání návrhu na zastavení exekuce výslovně schválil svým podáním ze dne 24. 4. 2017 a sám zmocnil k zastupování povinného advokáta. 3. Krajský soud se rovněž ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, že je dán důvod pro zastavení exekuce. Ten dovodil, že nedošlo k řádnému doručení exekučního titulu povinnému, neboť povinný se nemohl v inkriminované době fakticky s elektronickým platebním rozkazem seznámit, a nemohl tak proti němu podat ani opravný prostředek. Osobou pověřenou k obsluze DS byl K. T., přičemž oprávněný byl jedinou oprávněnou osobou ke vstupu do DS v okamžiku, kdy byl exekuční titul doručován do DS (23. 4. 2013 v 11:01:26 hod.) K. T. zprávu stáhl, vytiskl a předal oprávněnému, v nalézacím rozkazním řízení žalobci a v jeho pojetí také (odvolanému) statutárnímu zástupci žalovaného (povinného), což samo o sobě bylo v rozporu s § 21 odst. 4 o. s. ř., neboť zde existoval rozpor v zájmu oprávněného a zájmu povinného. Došlo k neúčinnému doručení elektronického platebního rozkazu povinnému (§ 50d o. s. ř.), proto je dán důvod k zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Současně je dán důvod k zastavení exekuce i podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., neboť jednání oprávněného by nemělo požívat právní ochrany pro rozpor s dobrými mravy, jestliže oprávněný chtěl navodit situaci, jež vedla k tomu, že měl v podstatě plnou moc nad doručováním písemností povinnému. 4. Odvolací soud dodal, že předpokladem pro doručování do DS je, že adresát má DS zpřístupněnou, že adresát má fyzickou osobu oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do DS a že nedošlo ke znepřístupnění DS. Prokáže-li adresát, který je právnickou osobou, že v době doručování písemností neměl osobou oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do své DS a že tento stav nezavinil, nenastanou účinky doručení (v tomto směru odvolací soud odkázal na stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je proto nutné rozlišovat fázi dodání písemnosti do DS soudem (což není jednáním účastníka řízení) a fázi následující, v níž je vyžadováno jednání účastníka řízení v podobě převzetí, odepření nebo nevyzvednutí doručované písemnosti. V nalézacím řízení, v němž oprávněný vystupoval v postavení žalobce, nemohl ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř. současně jednat za právnickou osobou vystupující v pozici žalovaného, to znamená, že nemohl převzít písemnosti z DS. Oprávněný také účelově umožnil přístup do DS povinného K. T., od něhož soudem doručovaný elektronický platební rozkaz přijal. Vědomě tedy jednal za žalovaného v řízení, ve kterém současně vystupoval v pozici žalobce. Proto nemohlo k doručení exekučního titulu účinně dojít. 5. Oprávněný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání spojuje s řešením otázek: 1) zda doručování písemností podle § 45 o. s. ř. je jednáním účastníka soudního řízení před soudem ve smyslu § 20 a § 21 o. s. ř, přičemž podle jeho názoru tato otázka dosud řešena nebyla, 2) zda soud v nalézacím řízení doručuje právnické osobě, spolku, má-li zřízenu datov