20 Cdo 448/2022 — Nejvyšší soud

20 Cdo 448/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 3. 2022 Spisová značka:20 Cdo 448/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.448.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Smlouva o manželském majetkovém režimu (o. z.) [ Manželské majetkové právo (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 42 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb. § 351 odst. 1 předpisu č. 358/1992 Sb. § 243c odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:9. 5. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 448/2022-179 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Castum Credit, a. s., sídlem v Brně, Nové Sady č. 988/2, identifikační číslo osoby 05436371, zastoupené Mgr. Milanem Edelmannem, advokátem se sídlem v Loděnicích, Chrustenice č. 208, proti povinnému M. M., narozenému dne XY, bytem XY, za účasti manželky povinného E. M., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Vladimírem Chládem, advokátem se sídlem v Praze, Ortenovo náměstí č. 1321/29, pro 10 000 000 Kč s příslušenstvím, o návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 23 EXE 722/2020, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. srpna 2021, č. j. 18 Co 94/2021-163, t a k t o: Dovolání manželky povinného se odmítá. Odůvodnění: Okresní soud v Benešově dne 26. listopadu 2020, č. j. 23 EXE 722/2020-25, pověřil soudního exekutora Mgr. Ondřeje Svobodu, Exekutorský úřad Praha 9 (dále též jen „soudní exekutor“), vedením exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky podle směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2014, č. j. 55 Cm 240/2014-17, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2015, č. j. 55 Cm 240/2014-163, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2019, č. j. 55 Cm 240/2014-374. Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 8. dubna 2021, č. j. 23 EXE 722/2020-136, zamítl návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce vedené podle exekučního příkazu soudního exekutora ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 184 EX 1005/20-40, kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem nemovitostí, a podle exekučního příkazu soudního exekutora ze dne 1. prosince 2020, č. j. 184 EX 1005/20-52, kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného číslo XY vedeného u ČSOB, a. s. (výrok I.). Exekuci v části, ve které bylo podle exekučního příkazu soudního exekutora ze dne 1. prosince 2020, č. j. 184 EX 1005/20-51, rozhodnuto o jejím provedení přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného číslo XY vedeného u Komerční banky, a. s., zastavil (výrok II.). Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že vymáhaná pohledávka oprávněného, jež vznikla převzetím ručitelského závazku za směnečný peníz ze strany povinného, je výlučným závazkem povinného, neboť takový úkon spadá do výlučné dispoziční sféry každého z manželů zvlášť (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. května 1973, sp. zn. 1 Cz 43/73, uveřejněné pod číslem 61/1973 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2005, sp. zn. 29 Odo 398/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2017, sp. zn. 20 Cdo 2088/2017). K vymožení tohoto závazku, který vznikl za trvání manželství, lze podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu a § 262b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění novely provedené zákonem č. 139/2015 Sb. účinné od 1. 7. 2015, dále jen „o. s. ř.“, postihnout i majetek ve společném jmění manželů, a to jakýkoliv na základě § 143 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“. Nemovitost, která byla postihnuta exekučním příkazem soudního exekutora ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 184 EX 1005/20-40, náleží do společného jmění manželů, jelikož byla pořízena částečně z prostředků spadajících do společného jmění manželů (k tomu soud prvního stupně odkázal např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2015, sp. zn. 22 Cdo 1480/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. června 2012, sp. zn. 22 Cdo 2044/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2013, sp zn. 1326/2012, a uvedl, že ani podle stávající právní úpravy není důvodu se odklánět od uvedeného výkladu). Rovněž prostředky nacházející se na účtu číslo XY vedeného u ČSOB spadají do společného jmění manželů, když i ty manželka povinného získala pomocí půjčky. Notářský zápis ze dne 11. října 2017, jímž došlo k zúžení společného jmění manželů, soud prvního stupně pro účely této exekuce nevzal v potaz, neboť vymáhaný závazek vznikl před uvedenou změnou rozsahu společného jmění manželů. K odvolání manželky povinného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. srpna 2021, č. j. 18 Co 94/2021-163, potvrdil ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud se zcela ztotožnil s právními závěry učiněnými soudem prvního stupně. K dohodě povinného a jeho manželky o zúžení společného jmění manželů uvedl, že by k ní bylo možno přihlížet v souladu s § 42 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „e. ř.“, jedině, pokud by s takovým postupem projevila souhlas oprávněná, přičemž taková skutečnost ze spisu nevyplývá. Usnesení odvolacího soudu napadla manželka povinného dovoláním, jehož přípustnost spatřovala v tom, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právní posouzení věci, když odvolací soud nepřihlédl ke skutečnosti, že smlouvy o půjčkách uzavřené v časovém rozmezí ode dne 17. ledna 2018 až do dne 3. června 2020, jakož i kupní smlouva ze dne 2. září 2019, byly podepsány až po zveřejnění notářského zápisu, jehož obsahem byla smlouva o zúžení společného jmění manželů, v seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Dovolacímu soudu proto předložila k řešení otázku, která nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, popř. má být dovolacím soudem vyřešena jinak, a to „nakolik je smlouva o manželském majetkovém režimu v případě jí vznikem předcházejícího závazku omezena ve vztahu na dosavadní zdroje příjmů a strukturu majetku, které by v případě nuceného vymáhání mohl věřitel ze zmíněného závazku učinit předmětem vymáhání či omezuje stranu takové smlouvy zcela.“ Dovolatelka namítla, že výkladem soudů obou stupňů by se vytratil smysl institutu smlouvy o manželském majetkovém režimu a manžel povinného by se stal „naprostým rukojmím situace“. Dále uvedla, že napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno poté, kdy Krajský soud v Praze vyhláškou ze dne 19. října 2020, č. j. KSPH 72 INS XY, oznámil zahájení insolvenčního řízení vůči zde povinnému. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. října 2021, č. j. KSPH 72 INS XY, byl zjištěn jeho úpadek a povoleno řešení oddlužením. V návaznosti na tuto skutečnost manželka povinného dovolacímu soudu předložila otázku dovolacím soudem dosud neřešenou, a to „nakolik jsou usnesení, jež vydaly Okresní soudu v Benešově, jakož i Krajský soud v Praze, tedy v otázce majetku manžela povinného, rozhodnutím ve smyslu ust. § 109 odst. 6 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“ S ohledem na výše uvedené manželka povinného navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu byla podána oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243 odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Podle § 42 odst. 1 e. ř., ve znění účinném od 1. 7. 2015, před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. Podle odst. 2 a odst. 3 téhož ustanovení při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu