20 Cdo 4827/2009 — Nejvyšší soud

20 Cdo 4827/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 11. 2011 Spisová značka:20 Cdo 4827/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4827.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Exekuce Dotčené předpisy:§ 79 odst. 1 písm. h) předpisu č. 120/2001Sb. § 78 písm. a) předpisu č. 120/2001Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 12. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 4827/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného P. R., zastoupeného Mgr. Tomášem Pelíškem, advokátem se sídlem v Brně, Bašty 8, proti povinným 1/ P. P., zastoupenému JUDr. Václavem Peňázem, advokátem se sídlem v Brně, Pekařská 13, a 2/ M. B., zastoupenému JUDr. Jarmilou Marákovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Velké náměstí 112, pro 3 100 000,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 12 Nc 4571/2006, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2008, č. j. 26 Co 602/2007-82, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2008, č. j. 26 Co 602/2007-82, se ruší a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 27. 11. 2006, č. j. 12 Nc 4571/2006-4, nařídil podle exekutorského zápisu č. j. EZ 31/05 sepsaného soudním exekutorem Mgr. P. K. dne 11. 5. 2005 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3 100 000,- Kč s 36% úroky z prodlení p. a. od 10. 11. 2005 do zaplacení z částky 3 000 000,- Kč, smluvní pokutou ve výši 10 000,- Kč týdně od 10. 11. 2005 do zaplacení a pro náklady exekuce, které budou vyčísleny, exekuci na majetek povinných a jejím provedením pověřil soudního exekutora Mgr. P. K. Krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl odvolání Ing. H. P. (výrok I), současně usnesení okresního soudu změnil tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl (výrok II), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů exekuce včetně řízení před odvolacím soudem (výrok III) a oprávněnému uložil zaplatit na nákladech exekuce soudnímu exekutorovi Mgr. P. K. 3 500,- Kč (výrok IV). Dospěl k závěru, že exekutorský zápis není vykonatelný, neboť neobsahuje náležitosti uvedené v § 79 odst. 1 písm. h) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech, exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), tj. vlastnoruční podpisy povinných jako účastníků úkonu, o němž byl exekuční zápis pořízen. Na základě výpovědi svědků V. P. a JUDr. A. D. a tvrzení účastníků dospěl k závěru, že soudní exekutor, který zápis vyhotovil, nebyl přítomen u podpisu exekučního titulu oprávněným a povinnými, což odporuje jeho výslovnému prohlášení v exekutorském zápise. Uvedený závěr podle odvolacího soudu posiluje i další zjištění, že vedle předloženého exekutorského zápisu existuje další exekutorský zápis, podle něhož je povinným pouze P. P., přičemž obsah zápisu se od předchozího liší. Článek IV exekutorského zápisu, předloženého povinným P. P., vyvolává pochybnosti, zda obsahuje dostatečně určité a přesné svolení povinného k tomu, aby dle jeho obsahu byla na jeho majetek provedena exekuce. To ozřejmuje závěr povinného, že jeho závazek byl „čistě morálního charakteru“. K tvrzení oprávněného, že povinným předložený exekutorský zápis byl vyhotoven dříve než exekutorský zápis, na jehož základě se domáhá nařízení exekuce, a že byl označen jako chybný a následně pracovnicí exekutorského úřadu vrácen, odvolací soud dodal, že takový postup soudního exekutora či jeho zaměstnanců je třeba považovat za chybný, neboť není možné, aby dva exekutorské zápisy měly stejné identifikační znaky, měly rozdílný obsah a oba se dostaly do dispozice účastníků. Odvolání Ing. H. P. (matky prvního povinného) odmítl s odůvodněním, že se nejedná o účastnici řízení. Oprávněný v dovolání, směřujícímu proti výrokům II, III a IV, namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 2 písm. a/ a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“). Oprávněný uvedl, že 9. 5. 2005 uzavřel smlouvu o půjčce se společností ARA s. r. o., jejímž jednatelem byl otec povinného 1/, který k zajištění půjčky nabídl ručení pozemky, jež má společnost získat. Dne 9. 5. 2005 byla sepsána dohoda o přistoupení k závazku společnosti ARA s. r. o., uzavřená mezi oprávněným jako věřitelem a povinnými 1/ a 2/ jako dlužníky podle § 533 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“). Bylo v ní sjednáno, že tato dohoda pozbývá platnosti dnem právní moci územního rozhodnutí o povolení zástavby na pozemcích specifikovaných v čl. IV dohody. Dne 11. 5. 2005 byl sepsán exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti, sp. zn. EZ 31/05, kde povinní činí nesporným uzavření dohody o přistoupení k závazku a současně se dohodli, že dlužnou částku 3 100 000,- Kč (odpovídající půjčce 3 000 000,- Kč a sjednanému úroku z prodlení na dobu půjčky ve výši 100 000,- Kč) zaplatí oprávněnému do 9. 11. 2005. Pro případ prodlení sjednali zaplatit i 36% úrok p. a. z 3 000 000,- Kč od 10. 11. 2005 do zaplacení a smluvní pokutu 10 000,- Kč týdně od 10. 11. 2005 do zaplacení. Povinní svolili, aby byl exekutorský zápis vykonatelným exekučním titulem, nesplní-li závazek řádně a včas. Exekutorský zápis byl podepsán oprávněným, povinným a soudním exekutorem. Podle výpovědí povinných jsou podpisy na exekutorském zápisu podobné jejich vlastním, povinný 1/ však nedokázal uvést, jak se tam jeho podpis ocitl, a povinný 2/ se k pravosti svého podpisu nemohl vyjádřit. Jejich výpovědi jednoznačně neprokazují, že nejde o jejich podpisy ani že by zápis nepodepsali. Rovněž závěr soudu, že při podpisu povinných nebyl přítomen exekutor, se neshoduje s výpověďmi povinných ani svědků (svědek Ing. K. si byl jist, že soudní exekutor byl při podpisu přítomen). Ke skutečnosti, že povinný 1/ měl podepsat exekutorský zápis téhož dne a téže spisové značky, avšak jiného obsahu (o závazku morálního charakteru, tj. dohlédnout na zařizování územního rozhodnutí ohledně pozemků společnosti ARA s. r. o.) uvedl, že takový závazek nelze vymoci, a proto nebyl důvod vůbec o něm exekutorský zápis sepisovat. Výpověď povinného 1/ rovněž neodpovídá skutečnosti, tvrdí-li, že nepodepsal smlouvu o zřízení zástavního práva na nemovitostech, ač je na ní jeho podpis notářsky ověřen. Ani výpověď povinného 2/ zcela nekoresponduje se skutečností, tvrdí-li že za závazky společnosti ARA neručil svým majetkem, neboť Ing. K.l v souvislosti se zjišťováním hodnoty domku povinného 2/ za účelem ručení domek fotil za přítomnosti a s vědomím povinného 2/. S ohledem na tyto rozpory je oprávněný přesvědčen, že je dán dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. Oprávněný rovněž vytýká odvolacímu soudu, že nevyslechl soudního exekutora Mgr. P. K. a jeho zaměstnankyni Mgr. H. k okolnostem sepisu exekutorského zápisu, neboť s ohledem na rozpory ve výpovědích povinných a svědků by mohly přispět k vyjasnění toho, jaké listiny byly před exekutorem podepsány. Z tohoto důvodu je naplněn i dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Vytýká též, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, nesrozumitelné, zmatečné a neobsahuje pro svůj závěr dostatek důvodů. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Povinný 1/ ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že oprávněný se domáhal nařízení exekuce na základě ověřené fotokopie exekutorského zápisu. Tato listina není označena jako stejnopis, opis či výpis z exekutorského zápisu a neobsahuje ani doložku, kterou jsou listiny této povahy ve smyslu § 107 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., resp. § 26 kancelářského řádu Exekutorské komory ČR opatřeny. Lze usuzovat, že oprávněný z nějakého důvodu disponuje prvopisem exekutorského zápisu, který by však měl být uložen pod uzávěrou. Za zásadní považuje, že exekutorský zápis nesplňuje podmínky § 79 odst. 1 a 2 zákona č. 120/2001 Sb., přičemž sám oprávněný uvedl, že soudní exekutor nebyl přítomen při podpisu exekutorského zápisu. Uvedl, že oprávněný nepožadoval výslech soudního exekutora či jeho zaměstnankyně, a navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl. Povinný 2/ ve svém vyjádření k dovolání také uvedl, že exekutorský zápis nesplňuje zákonem stanovené náležitosti, že nebyl vyhotoven v souladu s § 79 odst. 1 písm. h/