20 Cdo 815/2024 — Nejvyšší soud

20 Cdo 815/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 8. 2024 Spisová značka:20 Cdo 815/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:20.CDO.815.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuční návrh Poučovací povinnost soudu Zastavení exekuce Dotčené předpisy:§ 256 o. s. ř. § 36 odst. 3,4 předpisu č. 120/2001 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:30. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 815/2024-1145 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněných a) IT credit, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Pernerova 502/50, identifikační číslo osoby 26444437, a b) LEXICO, a. s., se sídlem v Olomouci - Nové Ulici, Legionářská 1319/10, identifikační číslo osoby 25856235, zastoupených JUDr. Jiřím Machem, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Stará cesta 205, proti povinné J. D., zastoupené JUDr. Richardem Třeštíkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 1120/43, pro 3 088 326,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 55 EXE 1052/2013, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. září 2023, č. j. 10 Co 178/2020-1103, t a k t o: Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. září 2023, č. j. 10 Co 178/2020-1103, v části výroku I, jímž byl potvrzen výrok II usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. května 2020, č. j. 55 EXE 1052/2013-895, a výrok II tohoto usnesení okresního soudu se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: 1) Ve shora označené věci Okresní soud v Ústí nad Labem (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 22. 5. 2020, č. j. 55 EXE 1052/2013-895, zastavil k návrhu povinné exekuci vedenou pod sp. zn. 203 EX 15677/13 soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutorský úřad Přerov (dále „soudní exekutor“), za účelem vymožení pohledávky ve výši 3 088 326,85 Kč s příslušenstvím podle exekutorského zápisu sepsaného dne 7. 5. 2010 Mgr. Zuzanou Kaiserovou, koncipientkou exekutora Mgr. Jiřího Nevřely, Exekutorský úřad Praha-východ, pod sp. zn. 054 EZ 6533/10, ve spojení s pokračováním tohoto exekutorského zápisu sepsaného dne 11. 5. 2010 Mgr. Terezou Pukowietzovou, koncipientkou téhož exekutora, pod sp. zn. 054 EZ 6902/10 (dále „exekuční titul“ či „exekutorský zápis“), a to v části, v níž byl vymáhán smluvní úrok ve výši 10,88 % ročně z částky 3 088 326,85 Kč za období od 18. 10. 2013 do 25. 2. 2014 a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 088 326,85 Kč za období od 18. 10. 2013 do 25. 2. 2014 (výrok I usnesení soudu prvního stupně); ve zbývajícím rozsahu návrh povinné na zastavení exekuce ze dne 11. 8. 2013 ve znění tam specifikovaných dodatků zamítl (výrok II). 2) Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že návrh na nařízení exekuce ze dne 24. 4. 2013, doplněný dne 11. 6. 2013 a 15. 7. 2013, podala oprávněná a), která na základě dohody o vymáhání postoupeného nároku s QI investiční společností, a. s. (se sídlem v Praze 1, Rybná 682/14, identifikační číslo osoby 27911497, dále „společnost QI“), vymáhala předmětnou pohledávku na účet společnosti QI. Povinná při sepsání exekutorského zápisu prohlásila, že se společností Raiffeisenbank a. s. (se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, identifikační číslo osoby 49240901, dále „společnost RB“) uzavřela dne 6. 11. 2008 smlouvu o úvěru č. 700/515/08/1/01, přičemž svůj závazek z této smlouvy nesplnila řádně a včas a ke dni sepsání zápisu tak společnosti RB dluží částku 3 088 326,85 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 14. 12. 2012 mezi společností RB jako postupitelem a oprávněnou A) jako postupníkem byla za povinnou převedena pohledávka vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy včetně příslušenství a práv s úvěrovou smlouvou spojených. Posléze bylo v průběhu exekučního řízení opakovaně rozhodováno o změně účastenství na straně oprávněné v souvislosti s postupováním exekučně vymáhané pohledávky vůči povinné. Usnesením soudního exekutora ze dne 18. 12. 2013, č. j. 103 EX 15677/13-43, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též „odvolací soud“) ze dne 18. 2. 2014, č. j. 10 Co 83/2014-69, bylo připuštěno, aby do řízení na místo oprávněné a) vstoupila společnost QI, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi oprávněnou a) a společností QI dne 7. 12. 2012. Od této smlouvy o postoupení pohledávky posléze společnost QI dne 1. 10. 2016 odstoupila, načež odvolací soud usnesením ze dne 11. 10. 2016, č. j. 10 Co 588/2016-562, připustil, aby do řízení na místo společnosti QI opět vstoupila oprávněná a). Poslední změna v osobě oprávněné nastala v důsledku smlouvy o postoupení pohledávky dne 8. 2. 2017 uzavřené mezi oprávněnou a) a oprávněnou b), na což soudní exekutor reagoval usnesením ze dne 5. 8. 2019, č. j. 203 EX 15677/13-288, jímž připustil, aby na místo oprávněné a) vstoupila oprávněná b) v rozsahu vymáhání úroku ve výši 10,88 % ročně z částky 3 088 326,85 Kč od 30. 11. 2012 do 25. 2. 2014. Soudní exekutor k návrhu oprávněné usnesením ze dne 24. 5. 2017, č. j. 203 E 15677/13-217, částečně zastavil exekuci podle § 55 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“), v rozsahu vymáhané jistiny ve výši 3 088 326,85Kč s 29 % úrokem z prodlení od 26. 2. 2014 do zaplacení a s 10,88 % úrokem za období od 26. 2. 2014 do zaplacení, rovněž co do 21,25 % úroku z prodlení z částky 3 088 326,85 Kč od 15. 8. 2010 do 25. 2. 2014, a dále ohledně částky ve výši 673,15 Kč ze zbývajícího úroku z prodlení ve výši 7,75 % p. a. z částky 3 088 326,85 Kč od 15. 8. 2010 do 25. 2. 2014. 3) Soud prvního stupně mimo jiné konstatoval, že oprávněná a) k exekučnímu návrhu předložila smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou se společností RB dne 14. 12. 2012, v níž smluvní strany jednoznačným a určitým způsobem identifikovaly cedovanou pohledávku tak, že ji lze ztotožnit s pohledávkou, která je předmětem tohoto exekučního řízení. Absenci úředně ověřených podpisů účastníků na smlouvě o postoupení pohledávky označil pro posouzení věci za bezvýznamné. K tomu upřesnil, že exekuci ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést jen v případě prokázání, že na něj přešlo nebo bylo převedeno právo z exekučního titulu, přičemž přechod nebo převod takového práva lze prokázat jen listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, popřípadě soukromou listinou opatřenou úředně ověřenými podpisy, tyto požadavky však platí pouze pro fázi řízení, v níž je soudní exekutor pověřen vedením exekuce, případně pro fázi rozhodování o vstupu nabyvatele práva do řízení na místo oprávněné. V řízení o zastavení exekuce však není potřeba, aby takové listiny, ze kterých mají být činěna zjištění a mají být předmětem právního posouzení, měly formu veřejné listiny nebo soukromé listiny s úředně ověřenými podpisy, tudíž soud je povinen přihlédnout i k listinám takto neověřeným. Původní věřitelka, tj. společnost RB, proto platně postoupila nyní exekvovanou pohledávku na oprávněnou a). 4) Odvolací soud k odvolání povinné usnesením ze dne 19. 4. 2021, č. j. 10 Co 178/2020-957, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, přičemž se ve stručnosti ztotožnil s jeho závěry. 5) Nejvyšší soud k dovolání povinné usnesením ze dne 4. dubna 2022, sp. zn. 20 Cdo 3622/2021, usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení se závazným právním názorem, podle kterého má soud k návrhu povinné na zastavení exekuce opakovaně zkoumat, zda aktuální oprávněný prokázal přechod či převod práva z exekučního titulu ve svůj prospěch zákonem předpokládaným kvalifikovaným způsobem (viz § 36 odst. 3, 4 a 5 ex. řádu). 6) Odvolací soud v následném usnesení ze dne 25. 9. 2023, č. j. 10 Co 178/2020-1103, změnil výrok II usnesení soudu prvního stupně ohledně zamítnutí návrhu a zastavení exekuce tak, že exekuci zastavil v části pohledávky postoupené ve prospěch oprávněné b), tedy v rozsahu vymáhání smluvního úroku 10,88 % z částky 3 088 326,85 Kč od 29. 11. 2012 do 17. 10. 2013, jinak usnesení soudu prvního stupně opětovně potvrdil (výrok I.) a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení o zastavení exekuce (výrok II). Při aprobaci skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne 8. 2. 2017 uzavřená mezi oprávněnými a) a b) nebyla vydána či ověřena státním orgánem nebo notářem, v důsledku čehož není oprávněná b) pro exekuční řízení aktivně legitimována.