21 Cdo 1081/2024 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1081/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 6. 2025 Spisová značka:21 Cdo 1081/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:21.CDO.1081.2024.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Výpověď z pracovního poměru Neplatnost právního jednání (o. z.) Výklad projevu vůle Dotčené předpisy:§ 52 písm. c) předpisu č. 262/2006 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 7. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 13.10.2025III.ÚS 3001/25 Milan Hulmák Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1081/2024-395 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce M. K., zastoupeného JUDr. Davidem Borovcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí č. 288/17, proti žalované BOSAL ČR, spol. s r. o. se sídlem v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi, Zápská č. 1857, IČO 25668731, zastoupené Mgr. Ivou Valovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dušní č. 907/10, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 356/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2023, č. j. 23 Co 203/2023-346, takto: I. Dovolání žalované proti rozsudku krajského soudu v části směřující proti výroku II se odmítá. II. Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Dopisem ze dne 26. 6. 2019, doručeným žalobci na pracovišti téhož dne, rozvázala žalovaná s žalobcem pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity, a to na základě rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení jednoho pracovního místa Program Manager ke dni 31. 8. 2019. 2. Žalobou podanou u Okresního soudu Praha-východ dne 31. 10. 2019 se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru s odůvodněním, že z ustálené soudní praxe vyplývá, že zaměstnanec musí být nejpozději ve výpovědi z pracovního poměru seznámen s rozhodnutím o organizační změně, což se v jeho případě nestalo. Zrušení jeho pozice u žalované pokládal za fiktivní s odůvodněním, že jím vykonávané činnosti jsou i nadále pro žalovanou potřebné a žalobce byl na jednání dne 26. 6. 2019 informován panem M. L., pracujícím na pozici ředitele závodu, že je nutno ukončit jeho pracovní poměr z důvodu osobních neshod při řízení závodu pociťovaných panem L. Současně vyjádřil pochybnost, zda vůbec bylo rozhodnutí o organizační změně vedoucí ke zrušení jeho pracovní pozice vydáno, a zdůraznil, že i kdyby vydáno bylo, bylo povinností žalované seznámit ho s tímto rozhodnutím, resp. minimálně s jeho obsahem a důvody, které žalovanou vedly k jeho vydání. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že výpověď považuje za platnou, není si vědoma žádných osobních neshod mezi žalobcem a panem M. L., k organizačním změnám a postupnému snižování stavu zaměstnanců u žalované dochází již od roku 2018, mimo jiné i z důvodu úbytku zakázek a snížení celkových nákladů, což je schopna doložit. Nepopírala, že činnosti dříve vykonávané žalobcem byly u žalované i nadále vykonávány, jejich výkon nejdříve zastávali tři zaměstnanci na stejné pracovní pozici a od 1. 1. 2020 je zastávali a zvládali dokonce i jen 2 zaměstnanci na téže pracovní pozici (Program Manager), neboť po skončení pracovního poměru žalobce u žalované docházelo dále k realizaci reorganizačních změn, přičemž na pracovní pozici Program Manager nebyl přijat žádný jiný nový zaměstnanec, nemohlo se tedy v žádném případě jednat o fiktivní nadbytečnost žalobce s cílem získat výpovědní důvod. 4. Okresní soud Praha-východ rozsudkem ze dne 31. 1. 2023, č. j. 7 C 356/2019-266, zamítl žalobu na určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 26. 6. 2019, doručená žalobci dne 26. 6. 2019, je neplatná (výrok I), a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 39 930 Kč (výrok II). Vyšel ze zjištění, že žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 9. 12. 2015 na pozici Program Manager v oddělení Program Management. Ke dni 14. 9. 2018 skončil u žalované pracovní poměr V. K. a řízení týmu Program Management po něm převzal žalobce, v interním oznámení této změny byl žalobce označen jako Senior Program Manager, byla mu navýšena mzda a jako Senior Program Manager byl označován i v dalších interních oznámeních žalobkyně. Dne 26. 6. 2019 žalobce převzal od žalované stejným dnem datovanou listinu nazvanou „Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele“, podepsanou J. F., personálním ředitelem žalované, který byl žalovanou zmocněn k právním jednáním souvisejícím se vznikem, změnou a ukončováním pracovních poměrů se zaměstnanci žalované. V ní zaměstnavatel uvedl, že „tímto přistupuje k výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity, a to na základě rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení jednoho pracovního místa Program Manager ke dni 31. 8. 2019“. Po skončení pracovního poměru žalobce poptávala žalovaná formou inzerce zájemce o volné místo Program Manager, v některé z inzercí byla hledaná pozice nazvána Senior Program Manager a nabízeno bylo místo v TOP managementu. Dovozoval-li žalobce z této inzerce, že organizační změna byla fiktivní, soud se s jeho názorem neztotožnil a jako logické a odpovídající provedenému dokazování přijal vysvětlení žalované, že poté, co dne 26. 6. 2019 dala výpověď žalobci, následně dne 28. 6. 2019 také jeden ze zbývajících zaměstnanců na pozici Program Manager, F. Z., oznámil, že nebude v pracovním poměru dále pokračovat, a bylo tak nutno zajistit jinou osobu pro výkon práce v oddělení Program Management, a to i poté, kdy se žalovaná s F. Z. dohodla na externí spolupráci, neboť ta byla omezena na dokončení jeho projektů. V záhlaví popisu pracovní pozice žalobce ze dne 28. 11. 2018 (předloženého žalobcem) byla jeho pracovní pozice nazvána Program Manager, jako hlavní účel práce bylo v popisu uvedeno, že programový manažer senior je zodpovědný za celkové řízení, koordinaci, implementaci, kontrolování a dokončování jednotlivých projektů, a to vše v souladu se strategií firmy, jejími procedurami, závazky a cíli. Programový manažer senior je zodpovědný za přímé a funkční vedení ostatních Programových managerů v jeho týmu, jako jeho podřízení byli uváděni Junior Program Manager a Program Manager (v množném čísle – pozn. Nejvyššího soudu), jako přímý nadřízený byl uváděn Plant Director – liniový manager, Program manager – funkční manager. Listina byla podle zápatí navržena 18. 9. 2018 a schválena 19. 9. 2018, což časově navazuje na ukončení pracovního poměru V. K. a převzetí řízení týmu Program Management žalobcem. Listina nebyla podepsána a žalovaná ji později zpochybnila tvrzením, že mohla být žalobcem upravena. Žalobce doložil i další popisy pracovní pozice v anglickém jazyce a jejich překlady. Na základě těchto listin soud prvního stupně dovodil, že je zjevné, že žalovaná nekladla přílišný důraz na formální stránku, pokud se týká označování jednotlivých funkcí či pozic, a za podstatnou označil skutečnost, že i kdyby bylo možno vycházet z popisu v listině ze dne 28. 11. 2018, a tedy by žalobce „byl zodpovědný za celkové řízení, koordinaci, implementaci, kontrolování a dokončování jednotlivých projektů, a to vše…….,“ stále by označení jeho pozice, zvýrazněné v záhlaví tohoto popisu práce bylo Program Manager. Současně soud zjistil, že u žalované docházelo již nejméně od poloviny roku 2019 k organizačním změnám doprovázeným značným poklesem pracovních pozic, jejich celkový počet klesl ze 713 ke dni 3. 6. 2019 na 542 ke dni 2. 1. 2020. V oddělení Program Management byly ke dni 30. 8. 2018 uváděny 3 pozice Program Manager (žalobce, A. M. a P. F.) a jejich vedoucí V. K. jako Head of Program a Launch Management. Ke dni 3. 6. 2018 bylo oddělení Program Management organizačně podřízeno Plant Managerovi a sestávalo ze čtyř zaměstnanců (P. F., F. Z. a Z. S. jako Program Manager a žalobce jako Senior Program Manager). Ke dni 30. 8. 2019 jsou v oddělení Program Management uváděna 3 místa (P. F., F. Z. a Z. S. jako Program Manager). Dne 2. 12. 2019 je oddělení Program Management ve shodném obsazení organizačně vedeno již nikoliv pod Plant Management, nýbrž pod Engineering a Projects. Podle posledního předloženého organigramu ze dne 2. 1. 2020 oddělení zaměstnávalo dva zaměstnance (P. F. a Z. S.) na pozici Program Manager a zůstávalo pod Engineering a Projects, vedeným J. Ž..K otázce, p