21 Cdo 1569/2025 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1569/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 10. 2025 Spisová značka:21 Cdo 1569/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:21.CDO.1569.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Veřejná dobrovolná dražba [ Veřejná dražba ] Vady řízení Postoupení věci Dotčené předpisy:§ 1 předpisu č. 26/2000 Sb. § 76 odst. 2 o. s. ř. § 52 odst. 1 předpisu č. 120/2001 Sb. § 336m odst. 2 o. s. ř. § 336n odst. 1 a 2 o. s. ř. § 229 odst. 1 písm. a)) o. s. ř. § 7 odst. 1 o. s. ř. § 243e odst. 1 a 4 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1569/2025-119 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobkyně Znalecká a poradenská kancelář s. r. o. se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Karmelitská č. 379/18, IČO 28478134, zastoupené Mgr. Jaroslavem Zemanem, advokátem se sídlem v Brně, Lazaretní č. 925/9, proti žalované AAA Realitní fond, a. s. se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Na struze č. 227/1, IČO 27413934, zastoupené Mgr. Martinem Kolajíkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Štefánikova č. 2529/17, o zaplacení 956 666,67 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 20 C 274/2023, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. října 2024, č. j. 13 Co 282/2024-80, takto: I. Rozsudek městského soudu ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně (ohledně 900 000 Kč s příslušenstvím), a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. března 2024, č. j. 20 C 274/2023-48, v rozsahu, ve kterém byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu (ohledně 900 000 Kč s příslušenstvím), se zrušují a řízení se v tomto rozsahu zastavuje. II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena soudnímu exekutorovi JUDr. Josefu Lavičkovi, Exekutorský úřad Cheb, se sídlem v Chebu, 26. dubna č. 573/10. Odůvodnění: 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 7. 9. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 956 666,67 Kč s příslušenstvím. Požadovaný nárok žalobkyně zdůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy o provedení dobrovolné dražby nemovitých věcí ze dne 26. 4. 2022, uzavřené mezi žalobkyní a dražebníkem JUDr. Josefem Lavičkou, Exekutorský úřad Cheb, byly draženy nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně zapsané na LV č. XY vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, obec XY, k. ú. XY. Dne 22. 6. 2022 byl žalované usnesením č. j. 176 DD00003/22-006 udělen příklep na uvedených nemovitostech, a to za nejvyšší podání ve výši 2 800 000 Kč, a současně jí byla stanovena lhůta k doplacení nejvyššího podání v délce 40 dnů ode dne právní moci usnesení o příklepu, avšak nejvyšší podání nebylo ani v dodatečné prodloužené lhůtě doplaceno a usnesení o příklepu bylo zrušeno. Dne 16. 11. 2022 se konala opakovaná dražba, při níž dle sdělení soudního exekutora nebylo učiněno žádné podání. Dne 11. 1. 2023 se konala v pořadí třetí dražba, na níž byl usnesením č. j. 176 DD 00003/22-027, jež nabylo právní moci dne 2. 2. 2023, udělen příklep na shora uvedených nemovitostech panu M. L., a to ze nejvyšší podání ve výši 1 900 000 Kč. Žalobkyní požadovaná částka tvoří na základě uvedeného náhradu škody, kterou jí způsobila žalovaná jednáním v podobě zmaření dražebního jednání konaného dne 22. 6. 2022 nedoplacením ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě, přičemž se jedná o rozdíl mezi nejvyšším podáním dosaženým při dražbě dne 22. 6. 2022 a při následující dražbě dne 11. 1. 2023 ve výši 900 000 Kč a příslušenství v podobě úroků z úvěru váznoucího na dražené nemovitosti v částce 56 666,67 Kč, které byla žalobkyně nucena uhradit navíc, neboť úvěr nebyl vyplacen již výtěžkem z první dražby v pořadí, jak bylo sjednáno se zajištěným věřitelem. 2. Žalovaná s uplatňovaným nárokem žalobkyně nesouhlasila a navrhovala jeho zamítnutí. Ve svých vyjádřeních především uvedla, že na následky zmaření dražby neuhrazením ceny vydražitelem se v projednávaném případu aplikuje zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, případně se náhrada škody řídí občanským zákoníkem, a že proto soudní exekutor zcela správně postupoval podle zákona o veřejných dražbách a občanského zákoníku, a nikoliv podle občanského soudního řádu a exekučního řádu. 3. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 1. 3. 2024, č. j. 20 C 274/2023-48, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 956 666,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 956 666,67 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení (výrok I), a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce „náhradu nákladů řízení ve výši 67 376 Kč“ do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Soud prvního stupně uvedl, že se v daném případě jednalo o dobrovolnou veřejnou dražbu, na niž je třeba aplikovat zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (§ 2, § 17), a vyšel ze závěrů Nejvyššího soudu (s poukazem na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2767/2015 a sp. zn. 21 Cdo 58/2011), podle nichž má odpovědnost za škodu podle § 63 odst. 2 až 8 zákona o veřejných dražbách přednost před odpovědností za škodu podle občanského zákoníku, podle kterého se v těchto případech postupuje, jen jestliže zákon č. 26/2000 Sb. neobsahuje vlastní úpravu, a dále, že se tak podle občanského zákoníku postupuje též při posuzování odpovědnosti vydražitele za škodu způsobenou zmařením dražby, neboť zákon o veřejných dražbách tuto odpovědnost neupravuje (viz body 10 a 11 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Soud prvního stupně dovodil, že samotným opakováním dražby žalobkyni žádná majetková újma nevznikla, když ke vzniku újmy došlo až tím, že při opakované dražbě byla dosažena nižší cena než při předchozí dražbě, a že je nepochybné, že cenu dosaženou vydražením ovlivňují různé další skutečnosti (např. publicita dražby, počet účastníků a jejich případné dohody atd.), které mohou vést k tomu, že cena dosažená vydražením při opakované dražbě je nižší než cena dosažená při předchozí dražbě, avšak samotná okolnost, že předmět dražby je dražen opakovaně v důsledku zmaření předchozí dražby vydražitelem, s výší dosažené ceny bezprostředně nesouvisí a sama o sobě proto nemůže vést k závěru o příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti vydražitele uhradit ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením a škodou spočívající v dosažení nižší ceny při opakované dražbě (viz bod 16 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Na základě uvedeného soud prvního stupně uzavřel, že v projednávaném případu není splněna jedna z podmínek stanovených pro vznik odpovědnosti za škodu žalované (§ 420 odst. 1, 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), neboť zde absentuje příčinná souvislost mezi vznikem škody na straně žalobkyně (nezmnožil se její majetek tak, jak se zmnožit mohl) a jednáním žalované (která sice nesplnila jako vydražitelka svoji povinnost a lze na ni pohlížet jako na škůdce, nicméně na vzniku škody se podílely i jiné skutečnosti, které žalovaná nemohla ovlivnit), a proto žalobu zamítl jako neopodstatněnou. 4. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 10. 2024, č. j. 13 Co 282/2024-80, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé co do částky 900 000 Kč s úrokem z prodlení v výši 15 % ročně od 26. 8. 2023 do zaplacení jako věcně správný potvrdil a ohledně částky 56 666,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 26. 8. 2023 do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení pro nepřezkoumatelnost zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že důvody, na nichž soud prvního stupně založil svůj zamítavý rozsudek, umožňují rozhodnout zatím jen ohledně dílčího nároku žalobkyně na náhradu škody ve výši 900 000 Kč s příslušenstvím, přičemž se odvolací soud plně ztotožnil se závěry soudu prvního stupně „jakožto souladnými s judikaturou Nejvyššího soudu (kromě soudem prvního stupně citovaného rozsudku ze dne 23. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2767/2015, srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 20 Cdo 2217/2011, ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 20 Cdo 87/2016, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 66/2017, či ze dne 28. 3. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2790/2023)“. Rovněž podle přesvědčení odvolacího soudu je na daný případ třeba aplikovat zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a občanský zákoník, avšak „vzhledem k tomu, že v posuzovaném pří