21 Cdo 1733/2016 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1733/2016 citace  Název judikátu:Podmínky platného odovlání z funkce ředdiele školské právnícké osoby Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:6. 9. 2017 Spisová značka:21 Cdo 1733/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.1733.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odvolání Pracovní poměr Školství Dotčené předpisy:§ 166 odst. 5 písm. a) předpisu č. 561/2004Sb. ve znění od 01.01.2012 do 31.12.2014 § 73a odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2014 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:30. 10. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1733/2016-531 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D., v právní věci žalobkyně Mgr. J. P., zastoupené Mgr. Milanem Fritzem, advokátem se sídlem v Holešově, Masarykova č. 65/3, proti žalovaným 1) Zlínskému kraji, se sídlem Krajského úřadu ve Zlíně, tř. T. Bati č. 21, IČO 70891320, a 2) Gymnáziu Kroměříž, se sídlem v Kroměříži, Masarykovo nám. č. 496, IČO 70843309, oběma zastoupeným JUDr. Zdeňkem Odehnalem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova č. 127/13, o určení neplatnosti odvolání z funkce, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 36 C 309/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 19. listopadu 2015 č.j. 60 Co 324/2015-462, takto: I. Dovolání žalobkyně se zamítá. II. Žalovaný 1) nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 8 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Zdeňka Odehnala, advokáta se sídlem v Brně, Havlíčkova č. 127/13. Odůvodnění: Dopisem ze dne 26.8.2014 žalovaný 1) Zlínský kraj (zřizovatel) sdělil žalobkyni, že ji s účinností od 1.9.2014 odvolává z pracovního místa ředitelky Gymnázia Kroměříž. Důvodem odvolání podle ustanovení § 166 odst. 5 písm. a) školského zákona je závažné porušení a neplnění právních povinností vyplývajících z jejích činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitelky školy, za které žalovaný 1) považoval následující jednání: 1. Neschopnost řešit problémy uvnitř organizace, za jejichž řešení dle zákoníku práce a školského zákona, ředitel školy a školského zařízení odpovídá. 2. Neschopnost řídit příspěvkovou organizaci a taktéž neschopnost řídit podřízené zaměstnance a co nejlépe organizovat jejich práci (nestanovení jednotných pravidel pro všechny zaměstnance, neosobní komunikace se zaměstnanci, udílení nejednoznačných závazných pokynů zaměstnancům). 3. Nesplnění právní povinnosti vytvářet příznivé pracovní podmínky v organizaci (napětí na pracovišti, tísnivá atmosféra mezi vedením školy a zaměstnanci, vyvolání nedůvěry mezi zaměstnanci). 4. Jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (mezi něž se řadí zájem zaměstnavatele na řádném šetření všech problémů v organizaci a na zajištění příznivých pracovních podmínek). Výše uvedeným jednáním žalobkyně porušila ustanovení § 302 písm. a) až d) zák. práce a vyplývá ze stížností podaných ke zřizovateli a ze závěrečné zprávy „Průzkum spokojenosti, komunikace a spolupráce Gymnázium Kroměříž“, který byl proveden v červnu 2014. Tato porušení a neplnění právních povinností jsou též uvedena v zápise ze zasedání školské rady Gymnázia Kroměříž ze dne 21.8.2014. Žalobkyně se domáhala určení, že „odvolání žalobkyně z funkce ředitele Gymnázia Kroměříž, učiněné rozhodnutím Rady Zlínského kraje ze dne 25.8.2014, v písemném vyhotovení rozhodnutí ze dne 26.8.2014, doručené žalobkyni dne 8.9.2014, je neplatné“. Žalobu odůvodnila tím, že písemné vyhotovení odvolání neobsahuje dostatečně určité a jednoznačné vymezení důvodů pro odvolání z funkce a není z něj zřejmé, z jakých důvodů a na základě jakých skutečností byla tedy odvolána. Tvrzení o neschopnosti řešit problémy uvnitř organizace je zcela nekonkrétní a žalobkyni až dosud nebyla ze strany žalovaných vytčena nějaká významná pochybení či nedostatky v práci. Tvrzení, že zápis ze zasedání školské rady Gymnázia Kroměříž ze dne 21.8.2014 obsahuje porušení a neplnění právních povinností ředitelkou školy, je nepravdivé a poznatky z „Průzkumu spokojenosti, komunikace a spolupráce Gymnázium Kroměříž“ nelze považovat za relevantní důkaz; poznatky z něj lze nanejvýš považovat za podnět ke zlepšení práce celé školy. Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 1.7.2015 č.j. 36 C 309/2014-388 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení „k jejich ruce společné a nerozdílné“ částku 134.831,- Kč k rukám jejich zástupce JUDr. Zdeňka Odehnala a že je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Zlíně na náhradě nákladů řízení 358,- Kč. Soud prvního stupně s poukazem na skutečnost, že skutkové vymezení důvodu odvolání vedoucího zaměstnance z pracovního místa není obligatorní obsahovou náležitostí tohoto právního jednání, odmítl námitku žalobkyně, že její odvolání je neplatné, neboť důvody jsou v něm popsány neurčitě. Z výsledků provedeného dokazování poté dovodil, že důvodem odvolání žalobkyně byl její způsob řízení podřízených, k nimž přistupovala podle toho, zda vůči ní vystupovali loajálně či nikoliv. Loajální zaměstnance protěžovala, tolerovala a přehlížela u nich porušování pracovních povinností, kladla na ně menší nároky než na ostatní (nerovný přístup), přičemž stejná porušení u ostatních důsledně postihovala. Úkoly a pokyny podřízeným udělovala direktivně, bez zdůvodnění, zanecháním vzkazu na nástěnce, ve sborovně, či zasláním mailu (neosobní komunikace). Její způsob řízení byl pro pedagogy nečitelný a nepředvídatelný, zadání a pokyny nejednoznačné, protichůdné a často se měnící (nejednoznačné pokyny). Tyto metody řízení popsali zaměstnanci jako záměrné jednání žalobkyně s cílem s nimi manipulovat, ovládat je a vynucovat si jejich loajalitu. Toto jednání podle názoru soudu prvního stupně je nutno kvalifikovat jako porušování povinností vedoucího zaměstnance ve smyslu ustanovení § 302 písm. a) a b) zák. práce. Jde o porušování povinností závažné, zakládající důvod pro odvolání žalobkyně z funkce právě proto, že žalobkyně tyto metody řízení uplatňovala záměrně, když si vytvářením tlaku, nejistoty a napětí vynucovala loajalitu podřízených, a narušené vztahy mezi pedagogy a mezi nimi a vedením, byly bezprostředním důsledkem popsaného způsobu řízení. Mezilidské vztahy se žalobkyni podařilo za své osmileté působení ve funkci ředitelky narušit natolik, že to vnímala i veřejnost, což se odrazilo i na zájmu studentů o studium na gymnáziu. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 19.11.2015 č.j. 60 Co 324/2015-462 rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé a ve výroku o náhradě nákladů státu potvrdil a ve výroku o náhradě nákladů účastníků jej změnil tak, že žalovanému 1) se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává a že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 2) náklady řízení ve výši 67.415,50 Kč k rukám jeho zástupce. Odvolací soud vycházeje ve shodě se soudem prvního stupně z právního názoru dovolacího soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne 6.1.2005 sp. zn. 21 Cdo 1407/2004 zdůraznil, že za situace, kdy „s účinností od 1.1.2012 nestanoví ani zákoník práce ani školský zákon, aby v písemném odvolání byly vymezeny (nadto skutkově) jeho důvody“, odvolání „obstojí i za situace, kdy v jeho písemném vyhotovení nejsou důvody odvolání uvedeny vůbec“; je-li však odvolání napadeno žalobou, je zaměstnavatel povinen prokázat, že důvodem odvolání ředitele školy byly skutečnosti uvedené v ustanovení § 166 odst. 5 písm. a) školského zákona. Podle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně následně přesvědčivě vyložil, jaké jsou důvody odvolání žalobkyně z funkce, a vyslovil souhlas i se závěrem, že v uvedených důvodech je třeba spatřovat porušení povinností ředitele školy jako vedoucího zaměstnance závažným způsobem. Zpochybňuje-li žalobkyně věrohodnost závěrečné zprávy z průzkumu učiněného mezi zaměstnanci žalovaného 2), jsou tyto její námitky liché, když poznatky na jeho podkladě učiněné byly výslovně potvrzeny celou řadou v řízení slyšených pedagogů, kteří se uvedeného průzkumu zúčastnili. Namítá-li žalobkyně v souvislosti s předmětným průzkumem, že jej žalovaný 1) nebyl oprávněn vůbec provést, je tento její názor zjevně nesprávný, neboť již z citovaného ustanovení § 166 odst. 5 písm. a) školského zákona implicitně vyplývá oprávnění zřizovatele zjišťovat, jakým způsobem jsou ze strany ředitele školy plněny jeho povinnosti, tj. mimo jiné, jak je jím příslušná škola řízena. Učinil-li tak v