21 Cdo 1741/2019 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1741/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 6. 2019 Spisová značka:21 Cdo 1741/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.1741.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Výpověď z pracovního poměru Pracovní poměr Dotčené předpisy:§ 52 písm. c) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 30.06.2017 § 34 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 30.06.2017 § 121 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 9. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1741/2019-207 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce P. M., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Barbarou Drahokoupilovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Solní č. 274/12, proti žalované Základní umělecké škole Antonína Dvořáka, Příbram, příspěvkové organizaci se sídlem v Příbrami, Krátká č. 351, IČO 61904163, zastoupené JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, 28. října č. 184, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 5 C 197/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2018, č. j. 23 Co 304/2018-188, takto: Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 9. 6. 2017 žalovaná sdělila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního poměru v souladu s ustanovením § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť se stal - vzhledem k organizační změně, ke které došlo na základě rozhodnutí žalované ze dne 10. 11. 2016 a která spočívala ve snížení stavu zaměstnanců o jednoho (učitel klavíru) - pro žalovanou nadbytečným. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne 31. 10. 2017 domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že u žalované pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne 29. 8. 2014 jako „učitel klavíru“, podle dodatku č. 2 k této pracovní smlouvě byl jeho úvazek ponížen na 0,61 plného úvazku. Dne 9. 6. 2017 mu žalovaná předala výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti podle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006, zákoníku práce. Žalobce má za to, že uplatněný výpovědní důvod nebyl naplněn, neboť k žádné organizační změně ani fakticky ani formálně nedošlo („zápis z porady umělecké rady školy ze dne 10. 11. 2016 není rozhodnutím organizační změně…“) a žalovaná v roce 2016 nemohla předjímat, jaký „bude počet žáků hry na klavír v roce 2017, zvláště když ve školním roce 2014/2015 docházelo k narůstání hodin výuky hry na klavír…“. K organizační změně ve skutečnosti nedošlo proto, že žalovaná v únoru 2017 přijala novou učitelku hry na klavír, které následně na počátku „(tohoto) školního roku navýšila její úvazek o dalších 11 hodin hudební nauky a keyboardu, pro které je aprobován i žalobce“. Žalobce následně žalované dopisem ze dne 29. 6. 2017 sdělil, že výpověď považuje za neplatnou a že trvá na tom, aby jej nadále zaměstnávala v souladu s pracovní smlouvou. Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 14. 6. 2018, č. j. 5 C 197/2017-146, žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 27.236 Kč k rukám „právní zástupkyně žalobce“. Dospěl k závěru, že u žalované k organizační změně nedošlo. Žalovaná odůvodnila výpověď novou koncepcí, která byla akceptována již v roce 2016 při výběrovém řízení ve věci ředitele a byla schválena poradním orgánem ředitele, tedy uměleckou radou. Tato koncepce však není rozhodnutím o organizační změně, není rozhodnutím o snížení počtu žáků v oboru hry na klavír ve prospěch žáků, kteří se vyučují hře na souborové nástroje. Rozhodnutí o organizačních změnách tak, jak tvrdí žalovaná, bylo zcela popřeno uzavřením pracovní smlouvy s M. H., žádostí žalobce o snížení úvazku, dohodou o rozvázání pracovního poměru, uzavřenou s F. Š., skutečností, že ředitel školy a jeho zástupkyně zajišťovali přímou pedagogickou činnost bez započítání vyučovacích hodin tak, jak stanoví § 4 zákona č. 75/2005 Sb. Soud v daném případě shledal za neprokázanou konkrétní organizační změnu a příčinnou souvislost mezi touto změnou a výpovědí, která byla dána žalobci, a shledal žalobu na určení neplatnosti výpovědi důvodnou. K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 11. 2018, č. j. 23 Co 304/2018-188, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 9.027 Kč do „rukou právní zástupkyně žalobce“. Předně se neztotožnil se závěrem, že „u žalované k organizační změně ve smyslu § 52 písmeno c) zákoníku práce nedošlo“. Uvedl, že zákon formu rozhodnutí o organizační změně nepředepisuje, a může mít tedy i ústní formu. Ze Zápisu z porady umělecké rady školy ze dne 10. 11. 2016 se podává, že pod bodem 5. byla projednána „reorganizace úvazků“, která měla spočívat v tom, že „v souladu s koncepcí rozvoje školy z roku 2016 dojde k rozšíření úvazků dechových, smyčcových nástrojů, kytary a bicích nástrojů. V souvislosti s tím dojde ve školním roce v roce 2017/2018 ke snížení úvazku klavíru na 3-3,5.“ Uzavřel, že „bylo rozhodnuto“ o tom, jakým způsobem má být naplněna nová, již dříve představená, koncepce spočívající v postupném posílení počtu žáků nástrojů využitelných při souborové hře, přičemž ke „spuštění“ této změny mělo dojít ve školním roce 2017/2018, který začínal 1. 9. 2017. Odvolací soud uzavřel, že v řízení se žalované podařilo prokázat, že bylo přijato rozhodnutí o organizační změně, v jejímž důsledku mělo od 1. 9. 2017 dojít ke snížení úvazků klavíru o 0,5 – 1. Z výše uvedeného je zřejmé, že ve smyslu přijatého organizačního opatření se měl od 1. 9. 2017 stát pro žalovanou nadbytečným nejméně jeden učitel hry na klavír (podle velikosti úvazku). Z tohoto hlediska by tedy organizační změna na žalobce dopadala, když výběr nadbytečného zaměstnance z více zaměstnanců se stejnou pracovní náplní je na zaměstnavateli a ke skončení pracovního poměru žalobce dle předmětné výpovědi mělo dojít den před počátkem účinnosti organizační změny. Dospěl však k závěru o nedostatku příčinné souvislosti mezi tímto rozhodnutím a nadbytečností, jíž byla odůvodněna výpověď z pracovního poměru žalobce ze dne 9. 6. 2017. Poukázal na to, že „…v případě předem avizovaného skončení pracovního poměru s F. Š. a přeměny pracovního poměru M. H. na pracovní poměr na dobu neurčitou se současným zvýšením jejího úvazku od 1. 9. 2017 nelze rozpor s tvrzenou žalobcovou nadbytečností přehlédnout, když součet úvazků F. Š. a M. H. převyšoval úvazek žalobce. Odvolací soud v této souvislosti neshledává důvodnou argumentaci žalované tím, že M. H. vyučovala vedle klavíru i hru na keyboard a i F. Š. vyučoval hru na keyboard, přičemž se jedná o jiné nástroje, než je klavír. Aniž by chtěl odvolací soud bagatelizovat rozdíl mezi klavírem a keyboardem, nelze tyto rozdílnosti přeceňovat. Je obecně známou skutečností, že keyboard je (spolu s elektronickým klavírem, který stojí někde mezi) moderní variací klasického klavíru, která hráči nabízí elektronické funkce, které, kromě různých elektronických efektů, mohou samotnou hru hráči, na rozdíl od klavíru, nezřídka i usnadňovat. Tvrdit naprostou neslučitelnost výuky hry na klavír a na keyboard považuje odvolací soud za účelové. Mohlo by to mít jisté opodstatnění z hlediska toho, zda učitel hry na keyboard je schopen stejně kvalitně vyučovat hru na klavír, avšak odvolací soud je přesvědčen o tom, že učitel klavíru je srovnatelně způsobilý vyučovat hru na keyboard. V neposlední řadě je pak třeba poukázat na to, že z hlediska toho, jak je formulována nová koncepce žalované, která měla být ideovým základem pro organizační změnu, a která má být orientována zejména na souborové dechové nástroje, do ní výuka hry na keyboard nezapadá o nic víc, než výuka hry na klavír. Na základě všech výše uvedených skutečností a úvah dospěl odvolací soud k závěru, že vzhledem ke skončení pracovního poměru F. Š. a prodloužení, spolu s rozšířením, pracovního poměru M. H., postrádá tvrzená nadbytečnost žalobce příčinnou souvislost s rozhodnutím žalované o organizační změně ze dne 10. 11. 2016…“ Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla vyřešena“, důvodnost v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítá, že všechny podmínky ukončení zaměstnaneckého poměru žalobce výpovědí byly beze zbytku naplněny. Odvolací so