21 Cdo 1784/2016 – Nejvyšší soud

21 Cdo 1784/2016-583 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy v exekuční věci oprávněné L. Š., rozené K., proti povinné E. K., zastoupené JUDr. Ing. Ivanem Barabášem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova č. 2738/16, pro výživné, o žalobě pro zmatečnost podané povinnou proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2011, č. j. 69 Co 34/2011-213, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 Nc 4012/2009, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2013, č. j. 69 Co 417/2012-377, takto: I. Dovolání povinné se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 4. 2010, č. j. 67 Nc 4012/2009-13, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 8. 2010, č. j. 67 Nc 4012/2009-29, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 1. 2011, č. j. 67 Nc 4012/2009-119 (naposled uvedené usnesení bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2011, č. j. 69 Co 134/2011-170), byla podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 1. 2008, č. j. 14 Nc 15/2001-1535, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2008, č. j. 28 Co 236/2008-1684, nařízena exekuce na majetek povinné k uspokojení přednostní pohledávky oprávněné pro dlužné výživné za období od 1. 3. 2002 do 1. 10. 2009 ve výši 101.000,- Kč a pro běžné výživné od 1. 11. 2009 ve výši 2.000,- Kč měsíčně a pro náklady exekuce a náklady oprávněné, které budou v průběhu řízení stanoveny (výrok I.); provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka Mgr. Ivana Pýchová, Exekutorský úřad Praha 2 se sídlem Přemyslovská 11/2346, Praha 3, Vinohrady (výrok II.). K odvolání povinné, J. C. a J. O. Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 8. 2011, č. j. 69 Cdo 34/2011-213, odvolání J. C. a J. O. odmítl (výrok I.), usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. o nařízení exekuce pro dlužné výživné za dobu od března 2002 do července 2007 ve výši 77.000,- Kč a pro náklady exekuce a náklady oprávněné potvrdil, pro dlužné výživné ve výši 24.000,- Kč za dobu od srpna 2007 do 1. 10. 2007 a pro běžné výživné od 1. 11. 2009 ve výši 2.000,- Kč měsíčně jej změnil tak, že se návrh na nařízení exekuce v tomto rozsahu zamítá (výrok II.), a odvolání povinné proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně odmítl (výrok III.). Ohledně odvolatelů J. C. a J. O. dovodil, že nejsou účastníky exekučního řízení ani osobami uvedenými v ustanovení § 203 občanského soudního řádu a že proto nejsou osobami oprávněnými k podání odvolání proti usnesení o nařízení exekuce; povinná pak není věcně legitimována k odvolání proti výroku II. usnesení o pověření soudního exekutora [218 písm. b) občanského soudního řádu]. S poukazem na exekuční titul, kterým je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 1. 2008, č. j. 14 Nc 15/2001-1535, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2008, č. j. 28 Co 236/2008-1684, zdůraznil, že těmito rozsudky bylo povinné stanoveno výživné na oprávněnou ve výši 2.000,- Kč měsíčně od března 2002 (kdy byla oprávněná předána do péče otce) do července 2007 (tj. do právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů oprávněné) a že za tuto byl vyčíslen nedoplatek na výživném ve výši 77.000,- Kč, splatný k rukám oprávněné do šesti měsíců od právní moci rozsudku. Podáním ze dne 10. 10. 2011 (doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 4 téhož dne) učinila povinná procesní úkon označený jako „žaloba pro zmatečnost k rozsudku Městského soudu o exekuci“, v němž namítá, že „Překážkou exekuce je výkon rozhodnutí 54 E 883/2007 na Obvodním soudu pro Prahu 5“, že „Na základě jednání Městského soudu o zmatečnosti 14 Nc 15/2001 zaslala L. K. cca 61.000,- Kč .“, že „K. v r. 2006 obdržel díky vydírání částku výživného 100.000,- Kč“, že „Je obviněná ze zanedbání povinné výživy“, že „Nyní je prokazatelně na hmotné nouzi“, že „Výživné je již přeplaceno a navíc bude odsouzena ke 2 letům vězení“, že „Exekutorka Mgr. Pýchová jí exekuci řádně nedoručila“, že „Exekutorka Mgr. Pýchová zabrala cizí majetek- jejího syna a sestry“, že „K. moc dobře ví, že exekuci s L. podala v době, kdy byla se synem na hmotné nouzi“, že „Od T. si již v roce 2006 půjčila na výživné 90.000,- Kč a zatím nesplatila“, a že „Na hmotné nouzi získala jen existenční minimum, z kterého musela přednostně zaplatit SIPO“. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 20. 10. 2011, č. j. 67 Nc 4012/2009-242, povinnou poučil, že její podání z 10. 10. 2011 označené jako „žaloba pro zmatečnost k rozsudku Městského soudu o exekuci“ není způsobilé věcného projednání pro jeho nesrozumitelnost, a proto „musí během 10 dnů od doručení usnesení uvést správně rozhodnutí, které je žalobou napadáno, a to datem vydání a jednacím číslem, uvést, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno, vysvětlit důvod zmatečnosti, vylíčit skutečnosti, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označit důkazy, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána“; zároveň ji poučil, že nebude-li žaloba ve lhůtě doplněna, soud ji odmítne, a o zpoplatnění žaloby. Uvedené usnesení bylo povinné doručeno dne 25. 10. 2011 (vložením do domovní schránky). Povinná v doplňujícím podání ze dne 31. 10. 2011 (doručeném Obvodnímu soudu pro Prahu 4 téhož dne) označila rozhodnutí, proti kterému žaloba pro zmatečnost směřuje, a to tak, že jde o usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2011, č. j. 69 Co 34/2011-213, s tím, že usnesení napadá v celém rozsahu a že zmatečnost spatřuje v tom, že „na základě 1) výkonu rozhodnutí na OS 5 je veden výkon rozhodnutí 54 E 883/2007 (13 Co 227/2008-133) podle stejného rozsudku, kde příjemcem výživného je K.“, a že „2) ve spisu je založena kopie složenky o zaplacení dlužného výživného ve výši 62. 000,- Kč, takže dluh žádný není“. Dalším podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 7. 11. 2011 označeným jako „Doplnění č. 2 zmatečnosti“ soudu sdělila, že „1) nesouhlasí částka, jde o špatný výpočet, viz 54 E 883/2007, 2) není ještě ukončena zmatečnost 14 Nc 15/2001, 3) nesouhlasil postup, datum narození“. Povinná zároveň požádala „o určení advokáta, který správně vše doplní“. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 11. 11. 2011, č. j. 67 Nc 4012/2009-265, podání žalobkyně z 10. 10. 2011 označené jako „žaloba pro zmatečnost k rozsudku městského soudu o exekuci“ odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Postupoval podle ustanovení § 43 odst. 2 občanského soudního řádu s odůvodněním, že podání „žalobkyně“ (správně povinné) i po jeho doplnění hodnotí jako neprojednatelné. K odvolání povinné Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2012, č. j. 69 Co 533/2011-291, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť, ačkoliv povinná v podání obsahujícím doplnění žaloby pro zmatečnost ze dne 31. 10. 2011 požádala o ustanovení zástupce (advokáta), soud prvního stupně uvedený návrh pominul a bez dalšího přistoupil k vydání odvoláním napadeného usnesení. Protože povinná svůj návrh na ustanovení zástupce neopřela o žádná konkrétní tvrzení (a důkazy), s výjimkou izolovaného (a doloženého) tvrzení o výši invalidního důchodu, uložil soudu prvního stupně, aby se postupem podle ustanovení § 43 odst. 1 občanského soudního řádu pokusil uvedený nedostatek předmětného návrhu odstranit. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 23. 4. 2012, č. j. 67 Nc 4012/2009-303, rozhodl, že „žalobkyni“ (správně povinné) se zástupce z řad advokátů neustanovuje. Dospěl k závěru, že povinná nedoložila, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (samotný odkaz na invalidní důchod ve výši 5.711,- Kč nestačí), že její podání označené jako žaloba pro zmatečnost je nesrozumitelné (zejména není jasné, jakého zmatečnostního důvodu se dovolává), že nebylo doplněno ani na základě výzvy soudu, a proto takto formulovaná žaloba nemůže být úspěšná, a že ani ochrana zájmů povinné nevyžaduje, aby byla zastoupena advokátem. K odvolání povinné Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 5. 2012, č. j. 69 Co 251/2012-311, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud dospěl k závěru, že ze strany povinné jde v případě žaloby pro zmatečnost o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, a proto u povinné nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, tedy ani pro ustanovení zástupce z řad advokátů (§ 30, § 138 odst. 1 občanského soudního řádu). Obvodní soud pro Prahu 4 v dalším řízení usnesením ze dne 23. 7. 2012, č. j. 67 Nc 4012/2009-346, podání povinné z 10. 10. 2011, označené jako „žaloba pro zmatečnost k rozsudku městského soudu o exekuci“ ve vztahu k výroku I. a II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2011, č. j. 69 Co 34/2011-213, zamítl a ve vztahu k výroku III. tohot