21 Cdo 1860/2023 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1860/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 2. 2024 Spisová značka:21 Cdo 1860/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.1860.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Smlouva o úvěru Neplatnost smlouvy Zastavení exekuce Dotčené předpisy:§ 3 odst. 1 předpisu č. 87/1995 Sb. ve znění do 02.08.2012 § 497 předpisu č. 513/1991 Sb. ve znění do 30.06.2012 § 39 předpisu č. 40/1964 Sb. ve znění do 13.06.2012 § 41 předpisu č. 40/1964 Sb. ve znění do 30.06.2012 § 35 odst. 2 předpisu č. 40/1964 Sb. ve znění do 13.06.2012 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 4. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1860/2023-914 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněného IT credit, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Pernerova č. 502/50, IČO 26444437, zastoupeného Mgr. Lucií Dufkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Wittgensteinova č. 1217/2b, proti povinnému R. Ch., zastoupenému JUDr. Ing. Milošem Olíkem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 1683/127, pro 45 180 459,22 Kč s příslušenstvím, prodejem zástavy, o návrhu povinného na zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 3155/2019, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2022, č. j. 16 Co 78/2022-595, takto: Usnesení městského soudu a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. října 2021, č. j. 14 EXE 3155/2019-539, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem doručeným soudnímu exekutorovi dne 2. 1. 2020 a doplněným podáními ze dne 3. 2. 2020 a ze dne 20. 10. 2020 se povinný domáhal zastavení a odkladu exekuce vedené na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 11. 2019, č. j. 14 EXE 3155/2019-17, soudním exekutorem JUDr. et Mgr. Jiřím Leskovjanem, Exekutorský úřad Praha 4, se sídlem v Praze 1, Školská č. 38, pod sp. zn. 189 EX 2943/19, podle pravomocného a vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. 6. 2019, č. j. 48 C 178/2018-83, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2019, č. j. 23 Co 271/2019-126, jimiž byl k uspokojení pohledávky oprávněného za dlužníky FORTIS Bohemia, spol. s r. o., a GLOBALICA a. s. podle úvěrové smlouvy ze dne 14. 3. 2012 ve výši 45 180 459,22 Kč s příslušenstvím (se „smluvním úrokem ve výši 9,95 % ročně z této částky za dobu od 7. 6. 2016 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 25 % ročně z této částky za dobu od 7. 6. 2016 do zaplacení) nařízen prodej zástavy ve vlastnictví povinného, a to pozemku parc. č. XY (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: XY, č.p. XY na tomto pozemku postavená, dále pozemku parc. č. XY (zahrada) a pozemku parc. č. XY (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čísla popisného či čísla evidenčního (jiná stavba) na tomto pozemku postavená, všech zapsaných na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY, obec X, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště XY (dále jen „předmětné nemovité věci“). Návrh zdůvodnil zejména tím, že právní předchůdce oprávněného – Artesa, spořitelní družstvo, IČO 25778722 (dále jen „družstvo Artesa“), uzavřel dne 14. 3. 2012 smlouvu o úvěru, ve znění dodatků č. 1 ze dne 25. 4. 2012 a č. 2 ze dne 29. 5. 2012, se solidárními spoludlužníky GLOBALICA a. s., IČO 27065871 (dále jen GLOBALICA a. s.), a FORTIS Bohemia, spol. s. r. o., IČO 48592161 (dále jen „FORTIS Bohemia“), že pohledávka z úvěru poskytnutého těmto spoludlužníkům byla zajištěna smluvním zástavním právem k předmětným nemovitým věcem, že podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, je družstevní záložna v rámci podnikání oprávněna mj. poskytovat úvěry členům a vzhledem k tomu, že GLOBALICA a. s. byl členem družstva Artesa, avšak FORTIS Bohemia členem nebyl, byla úvěrová smlouva uzavřena v rozporu se zákonem a je proto absolutně neplatná, že neplatné je i ručitelské prohlášení povinného ze dne 14. 3. 2012 a že z toho důvodu nemohla být smlouva o úvěru modifikována prostřednictvím kumulativní ani privativní novace ve formě dohody o podmíněném odpuštění části dluhu ze dne 6. 10. 2015, doplněné dodatkem č. 1 ze dne 22. 4. 2016, obsaženém v notářském zápise ze dne 22. 4. 2016, sp. zn. NZ 226/2016, N 249/2016, uzavřené mezi družstvem Artesa, GLOBALICA a. s., FORTIS Bohemia a povinným. Povinný uzavřel, že podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy proto nebyly splněny, a to „z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, a tudíž neexistenci zajištěné pohledávky a z toho plynoucí neexistence zástavního práva k zástavě“. 2. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 15. 10. 2021, č. j. 14 EXE 3155/2019-539, návrh na zastavení exekuce zamítl. Vyšel ze zjištění, že dne 14. 3. 2012 byla uzavřena smlouva o úvěru mezi družstvem Artesa a dlužníky GLOBALICA a. s. a FORTIS Bohemia, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 76 000 000 Kč, který se dlužníci zavázali uhradit společně a nerozdílně ve smyslu § 511 odst. 1 občanského zákoníku, že smlouva byla sjednána za účelem refinancování závazků obou dlužníků, kteří o úvěr žádali společně „s ohledem na jejich špatnou majetkovou situaci“ (samostatně by na úvěr „nedosáhli“), že z poskytnutého úvěru čerpala společnost FORTIS Bohemia celkem částku 31 022 244 Kč a GLOBALICA a. s. částku 45 068 499,19 Kč, že GLOBALICA a. s. byla v rozhodném období členem družstva Artesa a FORTIS Bohemia jako druhý, solidární dlužník, nikoliv a že k zajištění úvěru bylo zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitým věcem povinného smlouvou uzavřenou dne 16. 4. 2012 mezi družstvem Artesa jako zástavním věřitelem a povinným jako zástavcem. Dovodil, že tvrzení povinného o tom, jaká byla skutečná vůle smluvních stran, je v souladu s tím, jaká vůle byla písemně projevena, tedy „žádat o úvěr společně k refinancování svých závazků tam specifikovaných, k úhradě poplatku za schválení úvěru a za vypracování smluvních dokumentů a bez určení komu a kolik i k financování provozního kapitálu, k provozním účelům, k vrácení úvěru být zavázáni jako solidární dlužníci se sjednaným zajištěním ručením, zástavními právy na nemovitostech, přičemž není sporu, že na úvěr by jim (každému samostatně) poskytnut nebyl s ohledem na majetkovou situaci každého z nich, a že tak z logiky věci měl věřitel v případě solidárních dlužníků větší jistotu vrácení peněžních prostředků“; nerozhodné je, „komu ze spoludlužníků byl zřízen účet, na který byl podle smlouvy o úvěru úvěr poskytnut, ani následné využití finančních prostředků“. Dospěl k závěru, že ve vztahu k FORTIS Bohemia, který nebyl členem družstva, je smlouva o úvěru podle § 39 občanského zákoníku neplatná, že závazkový právní vztah mezi družstvem Artesa a FORTIS Bohemia (nečlenem) lze oddělit od závazkového právního vztahu mezi družstvem Artesa a GLOBALICA a. s. a že neplatnost smlouvy o úvěru vůči jednomu ze solidárních dlužníků nemůže činit smlouvu absolutně neplatnou i ve vztahu k druhému ze solidárních dlužníků GLOBALICA a. s., který členem spořitelního družstva byl; není-li smlouva o úvěru jako celek absolutně neplatná, vzniklo k zajištění úvěru i zástavní právo k nemovitým věcem povinného, kterými zajišťuje závazek obou solidárně zavázaných dlužníků, a není splněn předpoklad pro zastavení exekuce vedené proti povinnému (zástavnímu dlužníkovi). 3. K odvolání povinného Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 5. 2022, č. j. 16 Co 78/2022-595, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Má za to, že soud prvního stupně správně aplikací interpretační zásady podle § 35 občanského zákoníku a navazujícího § 266 obchodního zákoníku dovodil, že vůlí smluvních stran bylo v daném případě dle zjištěného obsahu úvěrové smlouvy poskytnout úvěr, aby FORTIS Bohemia a GLOBALICA a. s. odpovídali solidárně, tj. ve vztahu ke družstvu Artesa každý z nich za celý dluh, a že úvěr by samotné GLOBALICA a. s. poskytnut nebyl, když pouze společně s FORTIS Bohemia byla GLOBALICA a. s. schopna závazky z úvěru zajistit způsobem přijatelným pro družstvo Artesa, a ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že úvěrová smlouva ze dne 14. 3. 2012 je ve vztahu k „nečlenovi“ spořitelního družstva (FORTIS Bohemia) absolutně neplatná, že však závazkový právní vztah mezi družstem Artesa a FORTIS Bohemia lze oddělit od závazkového právního vztahu mezi družstvem Artesa a GLOBALICA a. s., neboť to vyplývá z povahy úvěrové smlouvy, v rámci které jsou solidárními dlužníky, z obsahu jejich závaz