21 Cdo 1887/2017 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1887/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 2. 2018 Spisová značka:21 Cdo 1887/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1887.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dědické řízení Dotčené předpisy:§ 107 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. § 29 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb. § 153 předpisu č. 292/2013Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:14. 5. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1887/2017-282 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci dědictví po T. B., zemřelém dne 24. května 2013, za účasti 1) P. B., 2) E. B., 3) D. P., zastoupené Mgr. Ing. Filipem Hladišem, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října č. 438/219, 4) M. W., 5) J. K. a 6) neznámých dědiců po J. K., zemřelé dne 12. ledna 2015, o procesním nástupnictví, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 99 D 1646/2013, o dovolání účastnice 3) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. června 2016, č. j. 10 Co 136/2016-227, takto: Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 17.7.2015, č. j. 99 D 1646/2013-169, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Řízení o dědictví po T. B., zemřelém dne 24.5.2013 (dále jen „zůstavitel“), bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 10.6.2013, č.j. 99 D 1646/2013-3. Provedením úkonů v řízení o dědictví po zůstaviteli byla pověřena (§ 38 občanského soudního řádu) JUDr. Miluše Rabasová, notářka v Ostravě. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 24.9.2014, č.j. 99 D 1646/2013-102, určil obvyklou cenu majetku zůstavitele částkou 45.940,78 Kč, výši dluhů částkou 6.261,- Kč a čistou hodnotu dědictví částkou 39.679,78 Kč, schválil dědickou dohodu o vypořádání dědictví po zůstaviteli, sestávajícího z věcí a jiných majetkových hodnot popsaných v usnesení; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a o odměně soudní komisařky JUDr. Miluše Rabasové, o náhradě jejích hotových výdajů a o náhradě za daň z přidané hodnoty, v celkové výši 1.823,- Kč, z níž jsou P. B., E. B. a D. P. povinni uhradit každý částku ve výši 365,-Kč. Soud prvního stupně schválil „dohodu dědiců, jak je uvedena ve výroku usnesení, v souladu s ustanovením § 175q odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu a § 482 občanského zákoníku, po jejím předchozím schválení rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově č.j. 100 P 344/2012-86, 124 P a Nc 187/2014 ze dne 28.5.2014, který nabyl právní moci dne 9.7.2014, za sestru zůstavitele J. K., zbavenou způsobilosti k právním úkonům“. Proti tomuto usnesení podala účastnice 3) odvolání. V průběhu řízení bylo zjištěno, že původní účastnice dědického řízení J. K. dne 12.1.2015 zemřela a že provedením úkonů v pozůstalostním řízení po zemřelé byla pověřena notářka JUDr. Pavla Doleželová. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 17.7.2015, č.j. 99 D 1646/2013-169, určil, že „procesními nástupci sestry zůstavitele J. K., zemřelé dne 12.1.2015, jsou: R. K., J. K. a Z. G., se kterými bude pokračováno v dědickém řízení.“ Vycházel z toho, že procesními nástupci zemřelé J. K. jsou „v úvahu přicházející dědici, její tři děti“, a to na základě „zprávy notářky JUDr. Pavly Doleželové“. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30.6.2016, č.j. 10 Co 136/2016-227, usnesení soudu prvního stupně o procesním nástupnictví potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně, neboť „z obsahu spisu 36 D 226/2015“ vyplývá, že „pozůstalostní řízení po zůstavitelce J. K. bylo zastaveno, nezanechala žádné poslední pořízení pro případ smrti a jejími zákonnými dědici byly zjištěny tři děti – R. K., J. K. a Z. G.“. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala účastnice 3) dovolání, s tím, že současně žádala o ustanovení právního zástupce. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 15.12.2016, č.j. 99 D 1646/2013-256, byl účastnici 3) k ochraně jejích zájmů v dovolacím řízení ustanoven zástupce Mgr. Ing. Filip Hladiš, jehož prostřednictvím bylo podáno „nové“ dovolání proti usnesení odvolacího soudu. V tomto dovolání pak namítá, že „není možné, aby děti J. K. dědily po zůstaviteli T. B., když nebyly spolužijícími osobami“, a „nejsou-li dědici zůstavitele, nemohou být ani procesními nástupci v dědickém řízení“. Dle názoru dovolatelky „mohou dědit pouze po J. K.“ a vzhledem k tomu, že „dědické řízení po J. K. bylo zastaveno, neboť zůstavitelka nezanechala žádný majetek“, nemohou tak „její dědicové“ dědit ještě po zůstaviteli. V doplnění dovolání, které podala dovolatelka nikoli již prostřednictvím ustanoveného zástupce, nesouhlasí (mimo jiné) i s tím, že po zůstaviteli dědí dcery jeho předemřelé sestry [účastnice 4) a 5)]. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení v projednávané věci bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno přede dnem 30.9.2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.). Z hlediska skutkového stavu (správnost skutkových zjištění přezkumu dovolacího soudu nepodléhá) bylo v projednávané věci (mimo jiné) zjištěno, že v průběhu dědického řízení po zůstaviteli zemřela dne 12.1.2015 J. K., jedna z dědiček, a bylo tudíž nutné rozhodnout o procesním nástupnictví po zemřelé účastnici řízení. V pozůstalostním řízení po J. K. (dále jen „zůstavitelka“), vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 36 D 226/2015, bylo poté zjištěno, že zůstavitelka zanechala tři potomky, a to R. K., J. K. a Z. G., avšak nezanechala žádný majetek, a řízení bylo proto usnesením ze dne 10.3.2015, č.j. 36 D 226/2015-19, zastaveno. Za tohoto stavu věci bylo pro rozhodnutí soudů významné vyřešení otázky procesního práva, zda za situace, kdy bylo řízení o pozůstalosti zastaveno, neboť zůstavitelka nezanechala žádný majetek, mohou být jejími procesními nástupci v jiném (například dědickém) řízení její v úvahu přicházející zákonní dědicové. Protože tato otázka procesního práva dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena, dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že dovolání účastnice 3) je podle ustanovení § 237 o.s.ř. přípustné. Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné. Vzhledem k tomu, že zůstavitel zemřel dne 24.5.2013, je třeba v řízení o dědictví i v současné době postupovat podle předpisů účinných ke dni smrti zůstavitele (srov. Čl. II bod 3 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tedy podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (jak již uvedeno výše, dále jen „o.s.ř.“). Podle ustanovení § 107 odst. 1 o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Povahou věci se z hlediska ustanovení § 107 odst. 1 věty první o.s.ř. rozumí hmotněpr