21 Cdo 2/2019 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 3. 2019 Spisová značka:21 Cdo 2/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.2.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody zaměstnavatelem Pracovní úraz Dotčené předpisy:§ 190 odst. 1 předpisu č. 65/1965Sb. § 366 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 30.09.2015 § 269 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění od 01.10.2015 § 193 odst. 1 písm. d) předpisu č. 65/1965Sb. § 369 odst. 1 písm. d) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 30.09.2015 § 271e předpisu č. 262/2005Sb. ve znění od 01.10.2015 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:24. 6. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2/2019-316 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce L. M., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Henclem, advokátem se sídlem v Jaroměři, nám. Československé armády č. 51, proti žalovanému ZÁLESÁK – svaz pro pobyt v přírodě, z. s. se sídlem v Brně, Lidická č. 1857/4, IČO 00531651, zastoupenému Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem v Brně, Metodějova č. 450/7, o 41 830 Kč s příslušenstvím, za účasti České pojišťovny a. s. se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Spálená č. 75/16, IČO 45272956, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 119 C 200/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. července 2018 č. j. 15 Co 101/2018-299, takto: Rozsudek krajského soudu a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 5. února 2018 č. j. 119 C 200/2014-274 ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba co do 33 814 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 16. 1. 2014 do zaplacení, a ve výroku o náhradě nákladů řízení se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 25. 3. 2014 (doplněnou podáním doručeným soudu prvního stupně dne 27. 5. 2014) domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 24. 2. 2014 do zaplacení, 5 016 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 16. 1. 2014 do zaplacení a 33 814 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 16. 1. 2014 do zaplacení. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že dne 6. 7. 1977 utrpěl v důsledku „nedbalostního trestného činu žalovaného“ při branném výcviku úraz, následkem kterého je plně invalidní, ochrnutý, bezmocný, odkázaný na lůžko, invalidní vozík a auto, že za úraz je odpovědný žalovaný, což bylo konstatováno rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 3 T 573/78, rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 29 C 434/92 a rozhodnutím Městského soudu v Praze sp. zn. 13 Co 64/82, že soud přiznal žalobci v řízení vedeném pod sp. zn. 104 C 2/2013 náhradu nákladů na vybudování přístřešku pro auto a vozík, avšak že přístřešek byl dodatečně rozšířen mimo původní plochu dlažby do trávníku, aby se žalobce dostal k autu i zprava, a proto bylo nutno uhradit další 3 000 Kč. Dále uvedl, že vzhledem k tomu, že se nedaří léčba bolesti na odborném pracovišti krajské nemocnice, absolvoval léčbu masážemi (akupresuru a reflexní masáže), za kterou zaplatil celkem 5 016 Kč, že tato škoda by nevznikla, kdyby nebylo původního škodního chování žalovaného, neboť žádný lékař nemá nejmenší pochybnost, že bolesti jsou následkem původního poranění páteře a míchy, že na podzim 2013 mu vznikla na autě bez jeho zavinění závada na řízení automatické převodovky – mechatronice, za kterou zaplatil 33 814 Kč, a že automatická převodovka mu byla uznána státem jako kompenzační pomůcka potřebná při jeho zdravotním postižení a byl na ni poskytnut příspěvek, avšak opravu již stát nehradí. Dodal, že o náhradu všech specifikovaných škod požádal vedlejšího účastníka, který je odmítl uhradit. Žalovaný a vedlejší účastník zejména uvedli, že náklady léčení se hradí za léčbu účelně vynaloženou, což v daném případě není splněno, neboť tato léčba není prováděna ve zdravotnickém zařízení ani medicínsky vyškoleným pracovníkem a není možné zhodnotit prokazatelný výsledek, a že náklady na opravu mechatroniky v převodovce nemohou odškodnit vzhledem k tomu, že se jedná o běžné opotřebení věci, kdy náklady na opravu automobilu je nutné vynaložit i v případě manuálního řazení, přičemž se nejedná o nárok v příčinné souvislosti s úrazem žalobce. Městský soud v Brně - poté, co usneseními ze dne 16. 11. 2015 č. j. 119 C 200/2014-86 a ze dne 11. 3. 2016 č. j. 119 C 200/2014-137 připustil změnu žaloby, kterou se žalobce podáními ze dne 4. 12. 2014, 10. 9. 2015 a 17. 11. 2015 domáhal (kromě částek uplatněných v žalobě) zaplacení 6 960 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 10. 12. 2014 do zaplacení, 73 999 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 13. 6. 2015 do zaplacení, 21 808 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 18. 11. 2015 do zaplacení a 9 457 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 18. 11. 2015 do zaplacení – rozsudkem ze dne 11. 4. 2016 č. j. 119 C 200/2014-161 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení 6 044 Kč. Vyšel mimo jiné ze zjištění, že právní předchůdce žalovaného (326. základní organizace „Svazarmu branné a technické výchovy“, Brno-město) byl shledán plně odpovědným za škodu, která vznikla žalobci v souvislosti s úrazem, který utrpěl dne 6. 7. 1977 při branném výcviku, že žalobce utrpěl frakturu druhého až třetího bederního obratle s posunem úlomku a postižením nervového systému, že je odkázán na invalidní vozík, že dosud nebyla ze strany lékařů nalezena vhodná analgetická terapie, která by ovlivnila přetrvávající otoky a bolestivosti dolních končetin, drobné povrchové defekty na prstech a červenou vyrážku na obou kolenou dolních končetin, že s ohledem na vyčerpání všech medicínských možností bylo shledáno jako vhodné vyzkoušení alternativních terapií a současně byla žalobci doporučena dvakrát ročně lázeňská terapie, že mu byl přiznán příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla („MAARO mechanické ruční ovládání brzdy a plynu vpravo a automatická převodovka“), ale nebyl mu přiznán příspěvek na opravu motorového vozidla (automatické převodovky), neboť platné právní předpisy neumožňují poskytnutí tohoto příspěvku, že žalobci byl E. F. doporučen pobyt v termálních lázních se slanou horkou vodou, zejména na jižním Slovensku v trvání alespoň 14 dní, že I. J. žalobci doporučil zopakovat pobyt u moře, který přináší dočasně dobrý efekt na bolesti, kondici, pohyblivost a sebeobsluhu pacienta, a že u žalobce, jako pacienta s diagnózou těžká paraparéza dolních končetin, který je odkázaný na invalidní vozík, byl přídavný ruční pohon na mechanický vozík „Handbike“ doporučen jako kompenzační pomůcka pro pacienta velmi vhodná, umožňující mu aktivní pohyb v exteriéru. Dospěl k závěru, že náklad na vybudování dlažby vynaložil žalobce v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním právního předchůdce žalovaného, neboť z důvodu rozsahu a trvalých následků zdravotního postižení žalobce je pro něj auto nezbytné, potřebuje je mít k dispozici nepřetržitě a musí mu být přístupné, že žalovaný je povinen odškodnit takovou odbornou pomoc, která zmírňuje žalobcovy potíže a která je podstoupena v souladu s doporučením lékařů, že žalobce má nárok i na proplacení nákladů na opravu automatické převodovky, neboť se jedná o nezbytnou kompenzační pomůcku, která musí být funkční, že účelně vynaložené jsou i náklady na jednolůžkový pokoj v průběhu léčebného pobytu a na bylinnou léčbu a že žalobce má nárok i na kompenzační pomůcku „Handbike“, která zlepší kvalitu jeho života, a to jak po stránce zdravotní, tak po stránce psychické, a která pomůže zmírnit dopady a důsledky protiprávního jednání žalovaného. Dovodil, že účelně vynaložené jsou i náklady na léčebné pobyty žalobce u moře v Chorvatsku v roce 2015 a v termálních lázních na Slovensku v roce 2013, neboť slouží ke zlepšení žalobcova zdraví a byly absolvovány na doporučení lékařů. K odvolání vedlejšího účastníka Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 11. 2016 č. j. 15 Co 166/2016-213 rozsudek soudu prvního stupně v části, kterou byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 5 016 Kč s příslušenstvím, 6 960 Kč s příslušenstvím a 73 999 Kč s příslušenstvím, potvrdil, ve zbytku jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že náklady na léčbu bolesti u S., na bylinnou léčbu v rámci terapie tradiční čínskou medicínou a na léčebné pobyty v Chorvatsku u moře a na Slovensku v termálníc