§ 193 zákoník práce – Zaměstnanci
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 193 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, náhradu za škodu v rozsahu, v jakém za ni odpovídá, a to konkrétně za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu. (§ 193 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Způsob a rozsah náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem.“
- Odkazuje na: § 187
- Judikatura: na § 193 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za
a) ztrátu na výdělku,
b) bolest a ztížení společenského uplatnění,
c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
d) věcnou škodu; ustanovení § 187 odst. 3 platí i zde.
(2) Způsob a rozsah náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz nebo mu je diagnostikována nemoc z povolání, má nárok na náhradu škody od zaměstnavatele.
- Náhrada škody zahrnuje finanční kompenzaci za ušlý výdělek, bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady na léčbu a poškozené věci.
- Zaměstnavatel musí projednat způsob a rozsah náhrady škody s odborovou organizací a se zaměstnancem bez zbytečného odkladu.
Na co si dát pozor
- Rozsah náhrady škody je omezen rozsahem, ve kterém zaměstnavatel za škodu odpovídá.
- Při náhradě věcné škody platí ustanovení § 187 odst. 3, které se týká snížení náhrady škody, pokud poškozený zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 193
Jak soudy aplikují § 193
Soud prvního stupně odkázal na § 1 odst. 2 a § 24 odst. 2 písm. b) a odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007, dále § 190 odst. 1 a § 193 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, a § 2 odst. 1 a § 5 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu (§ 193 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 369 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2015 a § 271a – 271e tohoto zákona ve znění účinném od 1. 10. 2015).
… soudu prvního stupně, že případná škoda, která žalobci mohla vznikat v důsledku péče o jeho osobu rodinnými příslušníky, je kryta žalobci účelově poskytovanou sociální dávkou - příspěvkem na péči, který slouží ke stejnému účelu; vytknul mu však, že věc posoudil podle ustanovení § 449 obč. zák., namísto ustanovení § 193 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, a že neuvážil časové souvislosti přiznání tohoto příspěvku ve vztahu k požadavku žalobce na tento nárok.