21 Cdo 2993/2024 – Nejvyšší soud

21 Cdo 2993/2024-172 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně N. N., zastoupené Mgr. Martinou Procházkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Střední č. 388/4, proti žalovaným 1) Dražební společnost MORAVA s. r. o. se sídlem ve Zlíně, Dlouhá č. 4433, IČO 26275953, zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská č. 316/12, 2) Santora družstvo se sídlem v Praze 2, Americká č. 579/17, IČO 25835858, a 3) P. V., zastoupenému JUDr. Lenkou Dědkovou, advokátkou se sídlem v Poděbradech, U Bažantnice č. 1480, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 36 C 19/2024, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 10. července 2024, č. j. 59 Co 103/2024-152, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou ze dne 10. 1. 2024 podanou u Okresního soudu ve Zlíně se žalobkyně domáhala určení, že nedobrovolná elektronická dražba č. 1523-EDN/23, která byla provedena dne 11. 10. 2023, je neplatná. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastnicí v dražbě vydražené nemovitosti a že dražbou bylo zasaženo do jejího vlastnického práva. Neplatnost dražby odůvodnila tím, že dražebník měl povinnost od dražby upustit, neboť před zahájením dražby došlo k zahájení insolvenčního řízení ve vztahu k její osobě. Dalším důvodem pro upuštění od dražby byla skutečnost, že smlouva o provedení dražby byla neplatná, když „titul pro její provedení byl absolutně neplatný“. 2. Žalovaní v písemném vyjádření navrhli, aby žaloba byla zamítnuta. Poukázali na nedostatek aktivní legitimace žalobkyně a dále na to, že žádný z uvedených důvodů neplatnosti dražby nebyl naplněn. 3. Rozsudkem ze dne 10. 7. 2024, č. j. 59 Co 103/2024-152, Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně výrokem I zamítl návrh žalované 1) na přerušení řízení, výrokem II potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. 3. 2024, č. j. 36 C 19/2024-115, ve výroku o věci samé, kterým bylo žalobě vyhověno, výrokem III změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení a výrokem IV rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 4. Odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, který uzavřel, že veřejná nedobrovolná elektronická dražba č. 1523-EDN/23 konaná dne 11. 10. 2023 je neplatná, neboť před tím, než tato dražba započala (12.00 hodin), nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení (11.55 hodin dne konání dražby) na majetek vlastníka dražených nemovitostí (žalobkyni). 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalovaná 1). Přípustnost dovolání dovozuje z toho, že otázky, které nastolila v dovolání, „nebyly v dosavadní judikatuře dovolacího soudu doposud řešeny, popř. byly řešeny dovolacím soudem rozdílně“. Jde o tyto otázky: [1] „Má vlastník předmětu dražby ve veřejné dražbě nedobrovolné povinnost uvědomit dražebníka o tom, že na sebe podal insolvenční návrh a tím vznikl důvod pro upuštění od dražby?“ Pokud vlastník předmětu dražby takovou povinnost má, (do) kdy a jakým způsobem musí tuto povinnost splnit? [2] „Je podání insolvenčního návrhu vlastníkem předmětu dražby pět minut před zahájením veřejné dražby nedobrovolné (bez předchozího uvědomění dražebníka) výkonem práva v rozporu s dobrými mravy?“ [3] „Je podání insolvenčního návrhu vlastníkem předmětu dražby pět minut před zahájením veřejné dražby nedobrovolné (bez předchozího uvědomění dražebníka) a následné napadení platnosti dražby výkonem práva v rozporu s dobrými mravy?“ [4] „Má podání insolvenčního návrhu vlastníkem předmětu dražby (bez předchozího uvědomění dražebníka) pět minut před konáním veřejné dražby nedobrovolné účinky ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) zákona o veřejných dražbách?“ [5] „Má podání insolvenčního návrhu vlastníkem předmětu dražby (bez předchozího uvědomění dražebníka) pět minut před konáním veřejné dražby nedobrovolné účinky za následek vznik povinnosti dražebníka upustit od dražby pod sankcí neplatnosti dražby?“ [6] „Porušil dražebník povinnost dle zákona o veřejných dražbách tím, že provedl lustraci insolvenčního rejstříku pět minut před zahájením veřejné dražby nedobrovolné a dále až po udělení příklepu?“ [7] „Může být veřejná dražba nedobrovolná elektronická sankcionována neplatností v případě, kdy se dražebník o důvodech o upuštění od dražby dozví až po jejím zahájení?“ [8] „Má být ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) zákona o veřejných dražbách vykládáno tak, že dražebník je povinen od dražby upustit, je-li dražebníkovi doloženo, že bylo zahájeno insolvenční řízení?“ [9] „Může být prohlášena veřejná dražba nedobrovolná neplatnou z důvodu porušení povinnosti dražebníka, ačkoliv dražebník (objektivně) nemohl tyto podmínky splnit?“ Dovozuje, že dovolání je též i důvodné, neboť odvolací soud tyto otázky vyřešil nesprávně. 6. Ostatní účastníci se k dovolání nevyjádřili. 7. Dovolací soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. 8. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). 9. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). 10. Použité zkratky anebo zkrácená označení právních předpisů v textu tohoto odůvodnění: – „ZVD“ anebo „zákon o veřejných dražbách“– zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění do 31. 12. 2024; k jeho aplikaci s ohledem na den konání dražby (11. 10. 2023) srovnej ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách; – „IZ“ anebo „insolvenční zákon“ – zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů; – „o. z.“ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 11. Námitky (otázky) dovolatelky publikované pod body 2, 3, 4 a 5 obsahu dovolání (srovnej jeho rekapitulaci v bodě 5 tohoto odůvodnění) nemohou přípustnost dovolání založit proto, že dovolatelka formulací těchto otázek v dovolání předkládá dovolacímu soudu své právní závěry založené na jiném skutkovém základě, než ze kterého vyšel odvolací soud. Zpochybnění právního hodnocení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než který zjistil odvolací soud, ovšem není způsobilým dovolacím důvodem. Dovolatelka totiž v dovolání nezpochybňuje právní posouzení věci, jestliže předkládá vlastní skutkovou verzi odlišnou od té, která byla podkladem rozhodnutí odvolacího soudu. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, nemohl být dovoláním zpochybněn (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.) a Nejvyšší soud z něj vychází (srov. § 241a odst. 6 o. s. ř.) [srov. například důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003, uveřejněného pod č. 19/2006 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3829/2011]. 12. Dovolatelka přehlédla, že rozhodnutí odvolacího soudu není založeno na skutkovém zjištění, že k „podání insolvenčního návrhu“ došlo pět minut před zahájením dražby, nýbrž na závěru, že „insolvenční řízení bylo zahájeno dne 11. 10. 2023 v 11:55 (tímto okamžikem bylo zveřejněno zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku)“ [srovnej bod 10 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu] a nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení – srov. ustanovení § 101, § 109 IZ. Mezi účastníky totiž nebylo sporu o tom, že žalobkyně podala k insolvenčnímu soudu insolvenční návrh dne 11. 10. 2023 v 11:00 hodin (srovnej např. bod 2 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). 13. Stejné závěry platí i pro námitku formulovanou pod bodem 9 obsahu dovolání; námitka, že „dražebník nemohl objektivně tyto podmínky splnit“ (myšleno upustit od dražby – pozn. dovolacího soudu), přípustnost dovolání nezakládá, neboť skutkový závěr o nemožnosti upustit od dražby (a tedy o nemožnosti dražebníka zjistit zahájení insolvenčního řízení nahlédnutím do insolvenčního rejstříku např. v 11:57 hodin) nebyl a nemohl být učiněn (nebyl ani dražebníkem tvrzen). Jde tedy opět o námitku vycházející z jiného skutkového stavu, než který zjistil odvolací soud, a není tak způsobilým dovolacím důvodem. 14. Námitka dovolatelky publikovaná pod bodem 6 obsahu dovolání nemůže přípustnost dovolání založit proto, že odvolací soud na závěru o porušení povinnosti „… dle zákona o veřejných dražbách tím, že provedl (dražebník – pozn. dovolací