21 Cdo 3109/2013 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3109/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 3. 2014 Spisová značka:21 Cdo 3109/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3109.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Neplatnost právního úkonu Žaloba určovací Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 7 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 7 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 104 odst. 1 o. s. ř. § 6 odst. 4 písm. a) bod 3 předpisu č. 582/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 3. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3109/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně Mgr. D. K., zastoupené Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Tyršova č. 1714/27, proti žalované VVUÚ, a. s. se sídlem v Ostravě - Radvanicích, Pikartská č. 133717, IČO 45193380, zastoupené Mgr. Michalem Machkem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Dlouhá č. 53/6, o neplatnost zápočtového listu a evidenčního listu a o platnost posudku, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 85/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. března 2013, č. j. 16 Co 1/2013-200, takto: Rozsudek krajského soudu se ve výroku, jímž zrušil rozsudek soudu prvního stupně „v odstavci III. výroku“ (kterým byla zamítnuta žaloba o určení, že evidenční list ze dne 18. 7. 1989 je neplatný) a jímž řízení o určení neplatnosti evidenčního listu důchodového zabezpečení ze dne 18. 7. 1989 vystaveného žalovanou „zastavil s tím, že po právní moci tohoto rozhodnutí bude věc v tomto rozsahu postoupena Okresní správě sociálního zabezpečení Ostrava – město“, a ve výrocích o nákladech řízení zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení; jinak se dovolání žalobkyně odmítá. Odůvodnění: Žalobkyně se domáhala (žalobou změněnou se souhlasem soudu prvního stupně), aby bylo určeno, že je neplatný zápočtový list ze dne 14. 7. 1989 a evidenční list ze dne 18. 7. 1989 a že je platný posudek č. j. 495427064 ze dne 26. 11. 1990. Žalobu odůvodnila zejména tím, že předložila řadu listin a důkazů, které prokazují, že v uvedeném zápočtovém listu jsou špatně uvedeny dny pracovní neschopnosti a že uvedený posudek je platný. Evidenční list důchodového zabezpečení ze dne 17. 7. 1989 je úzce provázán se zápočtovým listem, v podstatě z něho vychází a v případě určení jeho neplatnosti to může mít podstatný vliv na výši starobního důchodu. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 10. 2012, č. j. 85 C 85/2011-148, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám „jeho právního zástupce“ náhradu nákladů řízení 20.700,- Kč. Vyšel z toho, že žalobkyně se o obsahu svého zápočtového listu ze dne 14. 7. 1989 dozvěděla již v době jeho vyhotovení, neboť jej odmítla podepsat, že žaloba byla podána až dne 31. 3. 2011, tedy po uplynutí prekluzivní lhůty podle ustanovení § 60 odst. 4 tehdy platného zákoníku práce. Bez ohledu na to je však žaloba v této části nedůvodná, neboť to, co žalobkyně vytýká uvedenému v zápočtovém listu, bylo posouzeno již v rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 5. 1995, č. j. 19 C 163/89 - 117, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 1995, č. j. 16 Co 419/95 – 138. V případě posudku ze dne 26. 11. 1990, č. j. 495427064, se podle soudu prvního stupně jednalo o „posudkový omyl“ a navíc žalovaná není ohledně tohoto návrhu pasivně legitimována, neboť tento posudek byl vypracován v rámci řízení o přiznání invalidního důchodu žalobkyni vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 15 C 80/90, tedy v řízení, ve kterém nebyla žalovaná účastníkem ani vedlejším účastníkem. Žalovaná není pasivně legitimována, ani ve vztahu k žalobě na určení neplatnosti evidenčního listu, neboť takového nároku je třeba se domáhat u příslušného orgánu sociálního zabezpečení. I kdyby se však tímto návrhem zabýval věcně, nemohl by žalobě v této části vyhovět, neboť počet odpracovaných dní v roce 1989, včetně skutečnosti, že doba od 11. 4. 1989 do 30. 6. 1989 je neomluvenou absencí a doba od 1. 7. 1989 do 30. 7. 1989 je neplaceným volnem žalobkyně, vychází z faktu, že výpověď z pracovního poměru ze dne 30. 5. 1989 byla shledána platnou rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 5. 1995, č. j. 19 C 163/89 - 117, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 1995, č. j. 16 Co 419/95 - 138. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. 3. 2013, č. j. 16 Co 1/2013-200, rozsudek soudu prvního stupně „v odstavcích I. a II. výroku“ (ve výrocích, jimiž byla zamítnuta žaloba o určení, že zápočtový list ze dne 14. 7. 1989, vystavený žalovaným, je neplatný a že posudek Posudkové komise MPSV v Brně ze dne 26. 11. 1990, č. j. 495427064, je platný) potvrdil, „v odstavci III. výroku“ (jímž byla zamítnuta žaloba o určení, že evidenční list ze dne 18. 7. 1989 je neplatný) jej zrušil, řízení o určení neplatnosti evidenčního listu důchodového zabezpečení ze dne 18. 7. 1989 vystaveného žalovanou zastavil s tím, že po právní moci tohoto rozhodnutí bude věc v tomto rozsahu postoupena Okresní správě sociálního zabezpečení Ostrava – město, a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 20.700,- Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 13.613,- Kč k rukám advokáta Mgr. Michala Machka a že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Souhlasil se soudem prvního stupně, že v případě zápočtového listu nejde o právní úkon, ale o tzv. faktický úkon, a proto není možné domáhat se jeho neplatnosti. Vznikne-li o něm pochybnost, lze ho posoudit pouze z pohledu, zda k němu vůbec došlo a zda byl učiněn tím, kdo byl k němu oprávněn. Právě z těchto důvodů zákoník práce upravoval a upravuje toliko návrh na opravu obsahu zápočtového listu a nelze se tedy domáhat neplatnosti zápočtového listu. Protože posudek posudkové komise MPSV v Brně ze dne 26. 11. 1990 byl vypracován v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 15 C 80/90 a protože neexistuje právní předpis, který by stanovil, že žalovaná by se musela se závěry tohoto posudku ztotožnit, tedy jinak řečeno - musela by deklarovat, že tento posudek je platný, souhlasil se soudem prvního stupně, že žalovaná v této věci nemá pasivní legitimaci. O správnosti či nesprávnosti údajů uvedených v evidenčním listu rozhodují ve smyslu ustanovení § 38 a 39 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jiné orgány než soudy. Protože nedostatek pravomoci soudu je jednou z podmínek řízení ve smyslu ustanovení § 103 a 104 odst. 1 o. s. ř. a protože se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, odvolací soud v této části rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc v tomto rozsahu postoupil Okresní správě sociálního zabezpečení Ostrava - město. V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalobkyně namítá, že, neupravuje-li zákon možnost domáhat se vyslovení neplatnosti zápočtového listu, v souladu se zásadou, co není zákonem zakázáno je dovoleno, má za to, že je oprávněna domáhat se soudně vyslovení neplatnosti zápočtového listu. Protože „zákoník práce v tehdy platném znění nestanovil lhůtu pro uplatnění neplatnosti zápočtového listu, uplatnění tohoto práva nemohlo být ani prekludováno“. Nesouhlasí ani s tím, že by žalovaná nebyla pasivně legitimována ve vztahu k žalobě o vyslovení platnosti posudku Posudkové komise MPSV v Brně ze dne 26. 11. 1990, neboť účastenství v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 15 C 80/90 není pro věcnou legitimaci v dané věci rozhodující. Obsah předmětného posudku měl totiž „významný vliv i na vztah mezi žalobkyní a žalovanou“. Připomíná dále, že zákon č. 582/1991 Sb. nabyl účinnosti dne 1. 1. 1992, že žalobkyni však byla dána výpověď v roce 1989 a že evidenční list je datován dnem 18. 7. 1989, tedy před účinností citovaného zákona. Žalobkyně tudíž nemohla postupovat podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, neboť tento zákon nebyl v době vydání evidenčního listu dosud účinný. Vzhledem k tomu, že právní úprava v roce 1989 neupravovala možnost, jakým způsobem se domáhat úpravy evidenčního listu, ani že by úprava evidenčního listu nespadala do pravomoci soudů, má dovolatelka za to, že otázka neplatnosti evidenčního listu je v pravomoci soudu a soud je oprávněn a povinen o ní rozhodnout. Domnívá se dále, že v jejím případě jsou naplněna h