21 Cdo 3330/2011 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3330/2011 citace  Právní věta: Závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele může v pracovněprávních vztazích zaniknout podle právní úpravy účinné ode dne 1. 1. 2007 rovněž započtením. Proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody o pracovní činnosti a na další příjmy z pracovněprávního vztahu uvedené v ustanovení § 299 odst. 1 o. s. ř. není jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele přípustné v té části, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce (§ 278 o. s. ř.) a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti nebo příjmů uvedených v ustanovení § 299 odst. 1 o. s. ř. (§ 279 odst. 1 o. s. ř.). Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 2. 2013 Spisová značka:21 Cdo 3330/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.3330.2011.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Mzda (a jiné obdobné příjmy) Pracovněprávní vztahy Započtení pohledávky Dotčené předpisy:§ 326 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2010 § 580 obč. zák. ve znění do 30.06.2010 § 581 odst. 1 obč. zák. ve znění do 30.06.2010 § 581 odst. 2 obč. zák. ve znění do 30.06.2010 § 581 odst. 3 obč. zák. ve znění do 30.06.2010 § 229 odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:25. 2. 2013 Publikováno ve sbírce pod číslem:56 / 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3330/2011 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce K & T Servis s.r.o. se sídlem v Nasavrkách, Libáň č. 29, IČO 27477401, zastoupeného JUDr. Josefem Seifertem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Šimkova č. 1224/2, proti žalovanému V. B., zastoupenému JUDr. Evou Vaňkovou, advokátkou se sídlem ve Vysokém Mýtě, Rokycanova č. 114, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 5 C 91/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. února 2011 č.j. 19 Co 535/2010-63, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 21.4.2010 žalovaný sdělil žalobci, že s ním okamžitě ruší pracovní poměr podle ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce. Důvod k tomuto opatření spatřoval v tom, že mu žalovaný nevyplatil mzdu za měsíc únor 2010 ve výši 26.400,- Kč ani do 15 dnů po termínu splatnosti. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí dne 21.6.2010 domáhal, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného ze dne 21.4.2010 je neplatné. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný u něho pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne 16.9.2009 jako řidič - opravář v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou a že mzdu za měsíc únor 2010 žalovanému nevyplatil, neboť tato pohledávka žalovaného zanikla "započtením vzájemných pohledávek", provedeným v listině ze dne 20.3.2010, kterou žalovaný téhož dne převzal. Okamžité zrušení pracovního poměru účastníků ze strany žalovaného proto nemá "věcné opodstatnění". Žalovaný namítal, že žalobce oproti jeho "nároku na mzdu" za měsíc únor 2010 "jednostranně uplatnil náklady" ve výši 28.131,- Kč a že "místo výplaty mzdy po něm požadoval úhradu částky 1.731,- Kč". Uvedený zápočet považuje žalovaný za neoprávněný; uznává sice "částku 2.997,- Kč za privátní telefony za měsíc únor ze služebního telefonu, částku 262,- Kč za boční poziční světlo LED levé, částku 817,- Kč za školení řidičů na rok 2010 a částku 1.260,- Kč za zapůjčení služebního vozidla Peugeot Boxer 2x", avšak "sporuje částku 10.000,- Kč za spoluúčast na poškození vozidla 2E6 1222, neboť šlo o škodu, kterou společně s mechanikem M. K. odstranil", "částku ve výši 10.000,- za spoluúčast při poškození vozidla 2E9 6270, neboť k této škodě došlo nezaviněně", "částku 2.395,- Kč za blatník zadní nápravy Scania 2E9 6270, když tuto částku považuje za nadhodnocenou", a "částku 400,- Kč za vyčištění vozidla po údajném ukončení pracovního poměru". Uvedl, že žádná z těchto škod s ním nebyla projednána, že proto nemohl ani uplatnit tyto škody u pojišťovny z titulu své "odpovědnostní pojistky" a že mu není známo, proč nebyly uvedené škody zaplaceny z fondu zaměstnanců zřízeného k tomuto účelu zaměstnavatelem, do něhož museli zaměstnanci pravidelně měsíčně přispívat. Vyúčtování za měsíc únor 2010 nepovažuje za započtení vzájemných pohledávek. Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 30.9.2010 č.j. 5 C 91/2010-26 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 11.669,- Kč k rukám advokátky JUDr. Evy Vaňkové. Z provedeného dokazování dovodil, že žalovanému, který pracoval u žalobce jako řidič - opravář v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou, byla za únor 2010 vyplacena záloha na mzdu ve výši 6.000,- Kč a že ve vyúčtování mzdy za měsíc únor 2010, které žalovaný obdržel v březnu 2010, žalobce započetl proti pohledávce žalovaného na mzdu za únor 2010 více svých pohledávek převyšujících ve svém součtu mzdovou pohledávku žalovaného. Podle soudu prvního stupně je právní úkon započtení provedený žalobcem podle ustanovení § 580 občanského zákoníku pro neurčitost neplatný, neboť z něho "není patrné, která část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která nikoli". Protože žalovanému nebyla vyplacena mzda za únor 2010 ve výši 26.400,- Kč ani do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (tedy do 15.4.2010) a protože žalovaný přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru ve lhůtě uvedené v ustanovení § 59 zákoníku práce, je okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 21.4.2010 platným právním úkonem. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 10.2.2011 č.j. 19 Co 535/2010-63 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 10.770,- Kč k rukám advokátky JUDr. Evy Vaňkové. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že důvod ke zrušení pracovního poměru účastníků podle ustanovení § 56 písm. b) zák. práce byl dán, neboť žalovanému nebyla vyplacena mzda za měsíc únor 2010 do 15.4.2010, a projev vůle žalobce ze dne 20.3.2010 nevyvolal účinky započtení, protože se jednalo o "započtení neurčité a tudíž neplatné", když žalobce uplatnil za žalovaným více svých pohledávek v celkové výši 28.131,- Kč proti nároku žalovaného vůči žalobci na mzdu za únor 2010 ve výši 26.400,- Kč, aniž by z jeho úkonu bylo zřejmé, která "část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která pohledávka a v jaké výši nikoliv". Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku žalobce o tom, že pracovní poměr žalovaného zanikl dohodou ke dni 28.2.2010, neboť žalobce "netvrdil uzavření písemné dohody a uzavření ústní dohody o ukončení pracovního poměru k 28.2.2010 nebylo prokázáno". Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že odvolací soud aplikoval ustanovení § 580 občanského zákoníku "za použití" ustanovení § 37 odst. 1 občanského zákoníku "nesprávně a s nepřiměřenou tvrdostí". Podmínka, aby se setkaly pohledávky vzájemně započitatelné, peněžité a splatné, byla splněna, jednostranný projev vůle o započtení "dorazil k žalovanému, který jej nijak nerozporoval", a proti pohledávce žalovaného byly postaveny pohledávky, které sice v celkovém součtu převyšovaly pohledávku žalovaného, ale každá z nich jednotlivě nedosahovala výše pohledávky žalovaného; i když nebylo v dopise o zápočtu určeno, k jaké pohledávce žalobce bude náležet částka převyšující pohledávku žalovaného, nelze jednoznačně prohlásit úkon započtení za neplatný pro neurčitost. Podle názoru žalobce je "úkon započtení jednoznačně dán" a pohledávka žalovaného započtením zanikla, neboť celkový součet pohledávek žalobce převyšoval pohledávku žalovaného. Osud částky převyšující pohledávku žalovaného by pak musel být posuzován individuálně ve chvíli, kdyby žalobce tuto pohledávku vůči žalovanému uplatnil, neboť teprve pak by musel doložit, na kterou jeho pohledávku za žalovaným částka rozdílu připadá. Žalobce dále namítá, že soudy se v řízení nezabývaly otázkou ukončení pracovního poměru dohodou ke dni 28.2.2010 a že zamítnutím navržených důkazů žalobci neumožnily prokázání rozhodných skutečností. Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a aby věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a obč