21 Cdo 3627/2013 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3627/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 8. 2014 Spisová značka:21 Cdo 3627/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3627.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odporovatelnost Dotčené předpisy:§ 42a obč. zák. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 9. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3627/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce Door Financial a.s. se sídlem v Praze 4, Vyskočilova č. 1481/4, IČO 29016126, zastoupeného Mgr. Jakubem Janouškem, advokátem se sídlem v Praze 4, Vyskočilova č. 1481/4, proti žalované A. P., zastoupené JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem v Kolíně, Legerova č. 148, o určení vlastnictví, eventuálně o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 16 C 9/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. března 2013 č.j. 25 Co 634/2012-127, takto: Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 3. září 2012 č.j. 16 C 9/2012-34 (s výjimkou výroku o zamítnutí žaloby o určení vlastnictví) se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Kolíně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou dne 25.6.2012 u Okresního soudu v Kolíně domáhal určení, že L. K. je vlastníkem nemovitostí označených jako "id. 1/2 bytové jednotky č. 908/21 v budově č.p. 907, č.p. 908, č.p. 909 (bytový dům) postavené na stavebních parcelách č. 5244, č. 5243, č. 5245, id. 1/2 spoluvlastnického podílu o velikosti 677/41912 na společných částech domu č.p. 907, č.p. 908, č.p. 909 postaveném na stavebních parcelách č. 5244, č. 5243, č. 5245, id. 1/2 spoluvlastnického podílu o velikosti 677/41912 na pozemcích st. parc. č. 5244, č. 5243, č. 5245, vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín pro katastrální území K., obec K. II", a pro případ, že právní úkony nebudou posouzeny jako neplatné, určení, že "darovací smlouva ze dne 20.2.2012 uzavřená mezi žalovanou a dlužníkem, kterou převedl dlužník na žalovanou" nemovitosti označené jako "id. 1/2 bytové jednotky č. 908/21 v budově č.p. 907, č.p. 908, č.p. 909 (bytový dům) postavené na stavebních parcelách č. 5244, č. 5243, č. 5245, id. 1/2 spoluvlastnického podílu o velikosti 677/41912 na společných částech domu č.p. 907, č.p. 908, č.p. 909 postaveném na stavebních parcelách č. 5244, č. 5243, č. 5245, id. 1/2 spoluvlastnického podílu o velikosti 677/41912 na pozemcích st. parc. č. 5244, č. 5243, č. 5245, vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín pro katastrální území K., obec K. II" je vůči žalobci právně neúčinná a že "vklad vlastnického práva žalované dle návrhu dlužníka a žalované ze dne 20.2.2012" k nemovitostem označeným jako "id. 1/2 bytové jednotky č. 908/21 v budově č.p. 907, č.p. 908, č.p. 909 (bytový dům) postavené na stavebních parcelách č. 5244, č. 5243, č. 5245, id. 1/2 spoluvlastnického podílu o velikosti 677/41912 na společných částech domu č.p. 907, č.p. 908, č.p. 909 postaveném na stavebních parcelách č. 5244, č. 5243, č. 5245, id. 1/2 spoluvlastnického podílu o velikosti 677/41912 na pozemcích st. parc. č. 5244, č. 5243, č. 5245, vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín pro katastrální území K., obec K. II, s právními účinky vkladu práva ke dni 20.2.2012", je vůči žalobci právně neúčinný. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že má vůči L. K. pohledávku ve výši 154.650,- Kč, "uznanou" do exekutorského zápisu ze dne 5.1.2012 se svolením k vykonatelnosti, který sepsala soudní exekutorka Mgr. Ivana Pýchová, že dlužnice doposud dluh zcela neuhradila a že usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 21.5.2012 č.j. 16 EXE 24/2012-11 byla k uspokojení této pohledávky nařízena exekuce. Dlužnice L. K. byla vlastníkem předmětných nemovitostí, které darovací smlouvou ze dne 20.2.2012 převedla na žalovanou (svou sestru); ve prospěch žalované bylo podle této smlouvy vloženo vlastnické právo s tím, že účinky vkladu nastaly dnem 20.2.2012. Žalobce má za to, že uvedená darovací smlouva je v "intencích § 222 trestního zákoníku ve spojení s § 39 občanského zákoníku" neplatná, neboť dlužnice "zmařila uspokojení žalobce tím, že zcizila část svého majetku, čímž mu způsobila škodu nikoli malou", popřípadě že je vůči žalobci právně neúčinná ve smyslu ustanovení § 42a občanského zákoníku. Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 3.9.2012 č.j. 16 C 9/2012-34 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 20.900,- Kč k rukám advokáta JUDr. Radka Bechyně. Soud prvního stupně nejprve dovodil, že žalobce "v řízení netvrdil a ani neprokazoval žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné dospět k závěru, že uzavřením darovací smlouvy učinila dlužnice se žalovanou právní úkon, který by obcházel zákon nebo se příčil dobrým mravům", a že proto žaloba o určení vlastnického práva musela být zamítnuta. Ve věci odpůrčí žaloby podle ustanovení § 42a občanského zákoníku dovodil, že žalobce a žalovaná jsou věcně legitimováni, že uzavřením darovací smlouvy bylo zkráceno uspokojení pohledávky žalobce, že darovací smlouva byla uzavřena "v posledních třech letech před podáním žaloby" a že vztah mezi žalovanou a dlužnicí (její sestrou) byl vztah mezi osobami blízkými, přičemž "jednání žalované bylo nepochybně motivováno snahou pomoci sestře ze svízelné osobní situace, která u ní nastala po rozvodu". Darovací smlouva však není vůči žalobci právně neúčinná, neboť žalovaná podle soudu prvního stupně prokázala, že "úmysl dlužnice krátit věřitele nemohla v době učinění odporovatelného právního úkonu při vyvinutí náležité pečlivosti poznat"; dlužnice totiž "v minulosti neměla dluhy" a "měla problémy v manželství, ale nikomu to nesdělila, teprve poté, co se rozvedla", žalovaná "poskytla sestře pomoc ve snaze umožnit jí zaplacení přístrojů, přestěhování kosmetického salonu, přestěhování do jiného bydliště, tedy vytvoření nové životní etapy po rozvodu" a nebyl "zde důvod, na jehož základě by žalovaná měla povinnost pátrat po případných dluzích sestry". K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 13.3.2013 č.j. 25 Co 634/2012-127 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení"; ve výroku o zamítnutí žaloby o určení neúčinnosti darovací smlouvy rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem žalované a svědků L. K. a R. P. (bratra žalované) a usnesením Policie ČR, krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor Kolín ze dne 13.12.2012 č.j. KRPS-8527-520/TČ-2012-010481, kterým bylo zahájeno trestní stíhání L. K. pro spáchání pokračujícího přečinu podvodu podle § 209 trestního zákona a přečinu poškození cizích práv podle § 181 trestního zákona a dovodil shodně se soudem prvního stupně, že darovací smlouva ze dne 20.2.2012 není vůči žalobci ve smyslu ustanovení § 42a občanského zákoníku právně neúčinným právním úkonem. Odvolací soud zdůraznil, že žalovaná je "osobou blízkou dlužnice v nepřímé řadě 2. stupně" a že "při takovém postavení žalované, kdy ona i její sestra mají své rodiny, nežijí společně, navštěvují se pouze při formálních rodinných příležitostech, je i vzájemné povědomí o osobních a finančních problémech velice široké a povšechné". Žalovaná sice měla v době uzavření darovací smlouvy "povědomost o tom, že sestra není po rozvodu manželství v dobrém psychickém stavu", a byl jí znám "úmysl sestry vybavit podnikání novým zařízením kosmetického a masážního salonu" a z tohoto důvodu jí poskytla ještě před uzavřením darovací smlouvy půjčku, po žalované však nebylo možné "důvodně požadovat, aby sama aktivně pátrala po konkrétních závazcích své sestry". Dlužnice L. K. je podle odvolacího soudu "neseriózní osoba", proti které je vedeno trestní stíhání, protože "k získání finančních prostředků uvedla v omyl desítky osob"; byla-li tedy "schopna vzbudit důvěru u velkého počtu cizích osob, je nepochybné, že to byla schopna učinit i u své sestry". Odvolací soud uzavřel, že žalovaná "při uzavření darovací smlouvy nebyla schopna po