21 Cdo 4172/2016 — Nejvyšší soud

21 Cdo 4172/2016 citace  Právní věta:Účetní doklad není způsobilým předmětem zadržovacího práva a nemůže být ve smyslu ustanovení § 1395 o. z. zadržen k zajištění dluhu. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 3. 2017 Spisová značka:21 Cdo 4172/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.4172.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zadržovací právo Účetnictví Neplatnost právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 1395 o. z. ve znění do 29.12.2016 § 1398 o. z. ve znění do 29.12.2016 § 11 odst. 1 předpisu č. 563/1991Sb. ve znění do 31.12.2015 § 574 o. z. ve znění do 29.12.2016 § 588 o. z. ve znění do 29.12.2016 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:26. 5. 2017 Publikováno ve sbírce pod číslem:88 / 2018 Anotace:Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí zabýval dosud neřešenou otázkou, a to zda jsou, s ohledem na uhrazovací funkci zadržovacího práva, účetní doklady dlužníka způsobilým předmětem zajištění. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 4172/2016ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce Astra spol. s r. o. se sídlem v Praze 2 - Vinohradech, Anny Letenské č. 1197/3, IČO 49623982, zastoupeného JUDr. Romanem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Valentinská č. 56/11, proti žalovanému New Saint s. r. o. se sídlem v Praze 2, Odborů č. 10/289, IČO 26739950, zastoupenému Mgr. Petrem Krechlerem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Dušní č. 906/8, o vydání dokumentace, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 54/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2016 č. j. 28 Co 61/2016-169, takto: Rozsudek městského soudu a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. listopadu 2015 č. j. 26 C 54/2015–129 (s výjimkou výroku o zastavení řízení ohledně vydání dokumentů za rok 2014) se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 13. 2. 2015 (změněnou se souhlasem soudu podáním ze dne 2. 11. 2015) domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost vydat žalobci faktury vystavené žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2014, které má v držení, faktury přijaté žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2014, které má v držení, příjmové pokladní doklady vystavené žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2014, které má v držení, výdajové pokladní doklady vystavené žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2014, které má v držení, výpisy z bankovních účtů žalobce od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2014, které má v držení, interní účetní doklady žalobce od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2014, které má v držení, a smlouvy uzavřené žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2014, které má v držení. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že dne 20. 12. 2009 uzavřel s žalovaným „smlouvu o správě společnosti“, na základě které měl žalovaný vykonávat veškeré záležitosti týkající se správy společnosti žalobce, mimo jiné vést účetnictví žalobce, sepisovat smlouvy se třetími osobami, kontrolovat jejich plnění a vymáhat pohledávky žalobce, že Ing. F. F., který je jediným společníkem a jednatelem žalovaného, po svém odvolání z funkce prokuristy žalobce dne 5. 8. 2014 nepředal dokumentaci žalobce novému prokuristovi, ani jednatelce žalobce, i když k tomu byl vyzván, že žalovaný uvedl v dopise ze dne 1. 9. 2014, že „smlouva o správě společnosti“ je dosud platná a že dokumenty potřebuje k plnění povinností vyplývajících z této smlouvy, a že žalovaný předání dokumentace následně podmínil úhradou tvrzených dluhů žalobce vůči žalovanému. Dále uvedl, že žalovaný od té doby opakovaně odmítal dokumentaci vydat a že žalobce písemným oznámením o závažném neplnění povinností správce ze dne 15. 12. 2014 „smlouvu o správě společnosti“ v souladu s jejím čl. 3 ke dni 31. 12. 2014 „zrušil“. Dodal, že bez vymáhaných dokumentů nemůže žalobce plnit své povinnosti vyplývající ze zákona, zejména vést účetnictví, plnit řádně daňové povinnosti, vést evidenci majetku, vymáhat pohledávky atd. Žalovaný zejména namítal, že na schůzce dne 7. 8. 2014 došlo mimo jiné k dohodě stran, že úhrada dlužných částek bude žalobcem provedena současně s předáním dokumentů ze strany žalovaného, že žalobce poté vyzval žalovaného k předání dokumentace a že žalovaný vyzval žalobce k úhradě všech pohledávek, které má vůči žalovanému, a sdělil žalobci, že do doby úhrady těchto pohledávek uplatňuje k předmětné dokumentaci zadržovací právo. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 26. 11. 2015 č. j. 26 C 54/2015–129 rozhodl, že žalovaný je povinen vydat žalobci faktury vystavené žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013, které má v držení, faktury přijaté žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013, které má v držení, příjmové pokladní doklady vystavené žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013, které má v držení, výdajové pokladní doklady vystavené žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013, které má v držení, výpisy z bankovních účtů žalobce od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013, které má v držení, interní účetní doklady žalobce od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013, které má v držení, a smlouvy uzavřené žalobcem od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013, které má v držení, ve „zbývající části“ řízení zastavil, a to „ohledně vydání dokumentů za rok 2014“, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 12 890 Kč k rukám advokáta JUDr. Romana Jelínka, Ph.D. Výrok o zastavení řízení v části týkající se dokumentace žalobce za rok 2014 odůvodnil tím, že žalovaný v průběhu řízení tuto dokumentaci žalobci poskytl. Ve věci samé vycházel ze zjištění, že mezi účastníky byla sjednána „smlouva o správě společnosti“ ze dne 20. 12. 2009, na základě které měl žalovaný zajišťovat veškeré záležitosti týkající se správy společnosti Anny Letenské, s. r. o., a to vedení účetnictví společnosti, vystavování faktur vůči třetím osobám, vymáhání fakturovaných částek, sepisování smluv, sjednávání plateb a kontrolu jejich placení, vymáhání a vedení vztahu s bankami, vztahy s finančními úřady a „obecně veškerá obecní a finanční plnění potřebná k řádnému provádění podnikatelských aktivit v souladu se stávajícími zákony“. Skutečností, zda byla sjednána ústní smlouva týkající se účetních dokladů žalobce na jedné straně a závazků žalobce vůči žalovanému na straně druhé, se soud prvního stupně nezabýval, neboť dospěl k závěru, že by neměla na rozhodnutí žádný vliv. Dovodil, že mezi stranami byla sjednána smlouva mandátní podle ustanovení § 566 a násl. obchodního zákoníku, že vzhledem k uplynutí účetních období, ke kterým se vztahují doklady, jež jsou předmětem žaloby, je žalovaný povinen předat jejich originály žalobci, neboť již nejsou potřebné pro výkon funkce správce společnosti, a že tuto povinnost stanovuje také ustanovení § 569 obchodního zákoníku. Uzavřel, že „finanční doklady“ představující účetnictví společnosti jsou „chráněnými listinami“, které patří ke společnosti, aniž by někdo mohl mít právo tyto listiny zadržovat, a které nemohou být způsobilým předmětem zajištění závazku, tedy ani předmětem zadržení ze strany žalovaného. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 5. 2016 č. j. 28 Co 61/2016–169 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujících výrocích a ve výroku o nákladech řízení a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 6 534 Kč k rukám advokáta JUDr. Romana Jelínka, Ph.D. Souhlasil s názorem soudu prvního stupně, že „smlouva o správě společnosti“ uzavřená mezi žalobcem a žalovaným dne 20. 12. 2009 je smlouvou mandátní ve smyslu ustanovení § 566 a násl. obchodního zákoníku, že i kdyby byla prokázána ústní dohoda ze dne 7. 8. 2014, podle které mělo být vydání dokladů vázáno na zaplacení požadované částky, jednalo by se o absolutně neplatné právní jednání, neboť žalobce má jako vlastník požadovaných listin právo na jejich vydání podle ustanovení § 126 odst. 1 občanského zákoníku, a že zadržovací právo v tomto případě uplatnit nelze, neboť listiny, které jsou předmětem sporu, nejsou z objektivního pohledu schopny naplnit uhrazovací funkci zadržovacího práva ve smyslu ustanovení § 175 občanského zákoníku, a nemohou proto být zadrženy k zajištění pohledávky. Uvedl, že zadržená věc musí být zpeněžitelná, aby zajišťovala možnost majetkového uspokojení věřitele; to však požadované listiny, které nemají vlastní užitnou hodnotu, nesplňují. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Namítá, že vydání účetních dokladů brání zejména uzavřená ústní dohoda ze dne 7.