21 Cdo 4275/2014
Nejvyšší soud · 16. 1. 2015
21 Cdo 4275/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce P. L., zastoupeného Mgr. Zbyškem Malíkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Střelecká č. 672, proti žalovaným Technickým službám Havířov a.s. se sídlem v Havířově, Karvinská č. 66/1461, IČO 253 75 601, o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 24 C 36/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. dubna 2014 č.j. 16 Co 63/2014-127, takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.4.2014 č.j. 16 Co 63/2014-127 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (dovolatel zpochybňuje skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci dopisem žalované ze dne 26.4.2012 je platným právním úkonem), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Dovolání žalobce není také přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.2.2001 sp. zn. 21 Cdo 379/2000, k otázce intenzity porušení pracovních povinností v souvislosti s okamžitým zrušením pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.10.2012 sp. zn. 21 Cdo 2596/2011 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2013, pod č. 25 k důsledkům útoku na majetek zaměstnavatele), a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. ledna 2015
JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu