21 Cdo 4981/2016 — Nejvyšší soud

21 Cdo 4981/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 11. 2017 Spisová značka:21 Cdo 4981/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.4981.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vklad do katastru nemovitostí Rozvod manželství Společné jmění manželů Dotčené předpisy:§ 17 odst. 1 předpisu č. 256/2013Sb. ve znění do 31.05.2015 § 18 odst. 1 a 5 předpisu č. 256/2013Sb. ve znění do 31.05.2015 § 244 odst. 1 o. s. ř. § 24a předpisu č. 94/1963Sb. § 149 odst. 2 obč. zák. § 143 a násl. obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 2. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 3.1.2018III.ÚS 40/18JUDr. Jiří Zemánekodmítnuto14.2.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 4981/2016-129 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D., v právní věci žalobkyně L. P., zastoupené JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova č. 1243/7, za účasti L. P., zastoupeného Mgr. Bohumilem Petrů, advokátem se sídlem v Praze 5, Pavla Švandy ze Semčic č. 850/7, o zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí vkladem, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 20/2015, o dovolání účastníka L.P.. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 2016, č. j. 4 Co 241/2015 – 70, takto: Rozsudek vrchního soudu se zrušuje a věc se vrací Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně podala dne 23. 1. 2015 u Katastrálního úřadu pro S. k., katastrální pracoviště P., návrh na povolení vkladu vlastnického práva k bytové jednotce nacházející se ve třetí nadzemním podlaží v budově - obytném domě po staveném na pozemku - zastavěná plocha a nádvoří, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a zastavěného pozemku a k pozemku - orná půda, o velikosti ideálních 6109/148715 vzhledem k celku, v k. ú. K. u V. P., včetně všech součástí a příslušenství, a dále ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/12 jednotky vzhledem k celku nebytového prostoru - garáže nacházející se v prvním podzemním podlaží v budově, postavené na pozemku - zastavěná plocha a nádvoří, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a zastavěného pozemku a pozemku - orná půda, o velikosti 19680/148715 vzhledem k celku, v katastrálním území K. u V. P., jak je vše zapsáno na LV pro katastrální území K. u V. P., obec V. P. u Katastrálního úřadu pro S. k., katastrální pracoviště P., a to na základě dohody o vypořádáni společného jmění manželů ze dne 29. 3. 2012. Katastrální úřad pro S. k., Katastrální pracoviště P. rozhodnutím ze dne 16. 3. 2015, č. j. V-1073/2015-210, návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl. Dospěl k závěru, že navrhovanému vkladu je na překážku skutečnost, že smlouva, která byla k návrhu na vklad předložena, „nebyla k okamžiku podání návrhu na vklad účinná, přičemž platnost smlouvy katastrální úřad nezpochybňuje“. Účinnost „dohody o vypořádání společného jmění manželů“ (správně Smlouvy upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práva a povinnosti společného bydlení) ze dne 29. 3. 2012 (dále též jen „Dohoda“) je totiž vázána ve smyslu článku IX. Dohody na podmínku, že manželství bude rozvedeno podle ustanovení § 24a zákona o rodině (nyní § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále též jen „obč. zák.“). Vzhledem k tomu, že manželství nebylo rozvedeno smírným rozvodem (podle ustanovení § 757 obč. zák.), nenabyla ani Dohoda o vypořádání majetku své účinnosti. Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 10. 4. 2015 se žalobkyně domáhala, aby „podle dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dne 29. 3. 2012 mezi žalobkyní a jejím manželem L. P. byl povolen vklad výlučného vlastnického práva žalobkyně k jednotce bytové jednotky v budově - bytovém domě, postaveném na pozemku, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a zastavěném pozemku a na pozemku o velikosti id. 6109/148715, a dále spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/12 jednotky číslo - garáž v budově, postavené na pozemku, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a zastavěném pozemku a pozemku o velikosti id. 19680/148715 v katastrálním území K. u V. P. zapsaná na listu vlastnickém pro toto k. ú. a tím bylo nahrazeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro S. k., Katastrální pracoviště P.ze dne 16. 3. 2015, č. j. V - 1073 - 2015/210“. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s účastníkem řízení uzavřeli dne 29. 3. 2012 dohodu o vypořádání společného jmění manželů (dále též jen „SJM“), na základě které se měla žalobkyně stát výlučným vlastníkem uvedených nemovitostí. Katastrální úřad však návrh na vklad podle dohody ze dne 29. 3. 2012 zamítl s odůvodněním, že obsah dohody neodůvodňuje navržený vklad, neboť je neúčinná. Žalobkyně má za to, že argumentace úřadu není správná, neboť dohoda byla uzavírána podle ustanovení § 24a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině (dále též jen „zákon o rodině“), návrh na rozvod manželství žalobkyně a účastníka byl podán za účinnosti uvedeného právního předpisu a z rozhodnutí o rozvodu manželství Okresního soudu Praha - západ ze dne 13. 6. 2014, č. j. 8 C 87/2012 – 59, nevyplývá, že by rozvod probíhal jako sporný. Dohoda by dále měla být vykládána podle svého obsahu a je třeba na ní hledět v intencích ustanovení § 757 odst. 1 písm. c), odst. 2 obč. zák. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 10. 2015, č. j. 37 C 20/2015-45, „žalobu na zrušení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro S. k., katastrální pracoviště P. ze dne 16. 3. 2015, č. j. V-1073/2015-210, a na nahrazení tohoto rozhodnutí rozhodnutím soudu, kterým by byl povolen vklad dle dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 29. 3. 2012 mezi žalobkyní a L. P. ve vztahu k bytové jednotce v budově - bytovém domě postaveném na pozemku, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a zastavěném pozemku a na pozemku o velikosti ideálních 6109/148715, a dále ohledně spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12 jednotky - garáž v budově, postavené na pozemku včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a zastavěnému pozemku a pozemku o velikosti 19680/148715 v Katastrálním území K. u V. P., zapsána na listu vlastnictví pro Katastrální území K. u V. P.“ zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vyšel z toho, že účastníci byli ke dni 1. 1. 2014 „bezpochyby“ zapsáni jako vlastníci nemovitostí, že je „nepochybné“, že nemovitosti byly součástí společného jmění účastníků jakožto manželů, že jejichž manželství bylo rozvedeno a rozsudek nabyl právní moci dne 27. 6. 2014 a že žalobkyně a účastník se dohodou smluvili, že se výlučným vlastníkem nemovitostí stane žalobkyně. Dohoda však byla uzavírána (podle výslovného ujednání účastníků obsaženého v jejím čl. IX) s tím, že se stane účinnou pouze v případě nabytí právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství podle ustanovení § 24a zákona o rodině. Splnění uvedené podmínky však nikdy nenastalo. Ustanovení § 24a zákona o rodině, stejně jako ustanovení § 757 odst. 1 obč. zák. (podle kterého „by bylo třeba“ v současnosti posuzovat dohodu účastníků i podmínky pro nespornost rozvodu jejich manželství) výslovně stanoví, že podle uvedených ustanovení lze postupovat jedině tehdy, když se manželé dohodnou na úpravě poměrů jejich nezletilých dětí pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválí. V nyní souzeném případě ale k dohodě mezi žalobkyní a účastníkem, jakožto rodiči, zjevně nedošlo, když bylo nutno z úřední povinnosti zahájit řízení o styku dětí s účastníkem, a co do posouzení otázky výchovy bylo prováděno i znalecké zkoumání. I z rozsudku o rozvodu manželství plyne, že nebylo postupováno podle § 757 obč. zák. Katastrální úřad tak postupoval zcela správně a v souladu se zákonem. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 3. 2016, č. j. 4 Co 241/2015 – 70, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se „na základě Smlouvy upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práva a povinnosti společného bydlení ze dne 29. 3. 2012 uzavřené mezi L. P. a L. P., povoluje vklad vlastnického práva žalobkyně k bytové jednotce nacházející se ve třetí nadzemním podlaží v budově - obytném domě postaveném na pozemku - zastavěná plocha a nádvoří, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a zastavěného pozemku a k pozemku - orná půda, o velikosti ideálních 6109/148715 vzhledem k celku, v k. ú. K. u V. P., včetně všech součástí a příslušenství