21 Cdo 5175/2016 – Nejvyšší soud

21 Cdo 5175/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobců a) nezletilého M. F., jako dědice po Ing. L. F., zemřelém dne 17.2.2011, zastoupeného rodiči R. F. a P. F. a b) J. F., zastoupené JUDr. Karlem Krňanským, advokátem se sídlem v Praze 2, Šumavská č. 46/22, proti žalovaným 1) ABAKUS, společnosti s ručením omezeným se sídlem v Plzni, Škroupova č. 2226/14, IČO 45348146, zastoupené Mgr. Ing. Janou Krupičkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Divadelní č. 2728/3a, 2) Komerční bance, a.s. se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 33/969, IČO 45317054, 3) PROXIMA DEVELOPMENT s.r.o. se sídlem v Praze 1, Jeruzalémská č. 1782/11, IČO 25705865, zastoupené JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem se sídlem v Praze 1, Valentinská č. 92/3, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 71/2006, o dovolání žalobkyně b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2011 č.j. 14 Co 395/2010-331, takto: I. Dovolání žalobkyně b) se odmítá. II. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované 3) na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Františka Schulmanna, advokáta se sídlem v Praze 1, Valentinská č. 92/3; vůči žalobci a) se žalované 3) náhrada nákladů dovolacího řízení nepřiznává. III. Ve vztahu mezi žalobci a) a b) a žalovanými 1) a 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobkyně b) a Ing. L. F., zemřelý dne 17.2.2011, se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 19.6.2002 domáhali, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná dražba "budovy na p.č.st. 2564, pozemku p.č.st. 2564 o výměře 150 m2 - zastavěná plocha a pozemku p.č. 63/19 o výměře 101 m2 - ostatní plocha, manipulační plocha a příslušenství, vše zapsané v KN u Katastrálního úřadu Příbram na LV č. 2207 pro k.ú. D., provedená dne 26.3.2002 v 13.30 hodin v aukční síni v Plzni, Škrétova 38, dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách". Žalobu zdůvodnili zejména tím, že Ing. L. F. nebylo doručeno před provedením dražby "oznámení o dražbě" [později změněno tak, že oznámení nebylo doručeno žalobkyni b)] a současně také zpochybnili ocenění nemovitostí jako předmětu dražby. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 16.1.2004 č.j. 19 C 92/2002-63 žalobu zamítl a rozhodl, že Ing. L. F. a žalobkyně b) jsou povinni zaplatit žalované 1) nanáhradě nákladů řízení společně a nerozdílně 4.725,- Kč k rukám advokátky JUDr. Venduly Flajšhansové. Z provedených důkazů zjistil, že žalovaná 1) uzavřela dne 27.9.2001 s Komerční bankou, a.s. smlouvu o provedení nedobrovolné veřejné dražby nemovitostí k vymožení jejích pohledávek z úvěrových smluv ze dne 2.12.1992 a ze dne 20.1.1994, jejichž konečná splatnost byla stanovena ke dni 30.9.1996 a ke dni 31.12.1997, zajištěných zástavním právem k těmto nemovitostem, že podle čestného prohlášení učiněného Komerční bankou, a.s. do notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. Josefem Burdou dne 23.5.2001 pod zn. NZ 148/2001 nebyly tyto pohledávky řádně a včas splněny, že nedobrovolná dražba nemovitostí proběhla dne 26.3.2002 a že vydražitelem se stala obchodní společnost PROXIMA DEVELOPMENT, s.r.o. Písemně oznámení o dražbě ze dne 3.11.2001 sice nebylo Ing. L. F. doručeno (v rozporu s ustanovením § 10 odst.1 zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) do jeho vlastních rukou, avšak uvedené pochybení není podle názoru soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 46 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) důvodem k upuštění od dražby, bylo-li mu doručeno písemné upozornění na zamýšlený výkon práva zástavního věřitele; takovéto upozornění bylo Ing. L. F. doručeno dne 7.5.2001 a žalobkyni b) dne 20.8.2001. Námitku proti ocenění prodávaných nemovitostí soud prvního stupně odmítl s odůvodněním, že Ing. L. F. a žalobkyně b) přes výzvu žalované 1) neposkytli potřebnou součinnost k ocenění nemovitostí a že proto cena nemovitostí byla ve smyslu ustanovení § 13 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) stanovena podle "dostupných údajů, které měl dražebník k dispozici". Protože nebyl zjištěn žádný důvod neplatnosti dražby uvedený v ustanovení § 48 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), není žaloba důvodná. K odvolání Ing. L. F. a žalobkyně b) Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3.9.2004 č.j. 14 Co 165/2004-124 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl, a rozhodl, že žalovaná 1) je povinna zaplatit Ing. L. F. na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 3.350,- Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 1.425,- Kč, vše k rukám advokáta Mgr. Vladimíra Šilera, že žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 3.350,- Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 1.425,- Kč, že advokátu Mgr. Vladimíru Šilerovi se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování Ing. L. F. v odvolacím řízení 4.800,- Kč a že žalovaná 1) je povinna zaplatit státu "na účet Městského soudu v Praze" na náhradě nákladů řízení 4.800,- Kč a na soudním poplatku z odvolání 1.000,- Kč. Odvolací soud zabývaje se otázkou, kdo je ve sporu pasivně věcně legitimován, dovodil, že dražba prováděná podle zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) není právním úkonem ve smyslu ustanovení § 36 občanského zákoníku, neboť k přechodu vlastnického práva na vydražitele nedochází smlouvou, ale příklepem licitátora, že neplatnost této dražby podle ustanovení § 48 odst.3 a 4 zákona č. 26/2000 Sb. je "zásadně neplatností relativní a soud ji může vyslovit pouze na návrh osoby k tomu oprávněné a pouze z důvodů, kterých se tato osoba dovolává", a v prekluzivní lhůtě stanovené zákonem, že "pasivní legitimace v daném případě není založena ani rozhodnutím soudu nebo dohodou účastníků" a "nerozlučné společenství nezakládá ani hmotněprávní povaha předmětu řízení", že podle rozhodnutí soudu o neplatnosti dražby "nelze dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí ohledně vlastnictví k nemovitostem" (nic nebrání vydražiteli, aby se domáhal určení svého vlastnického práva) a že v ustanovení § 63 odst.4 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) je upravena zvláštní odpovědnost dražebníka za škodu způsobenou porušením tohoto zákona. Z uvedeného vyplývá podle názoru odvolacího soudu závěr, že ve sporu o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby z důvodu nesprávného postupu dražebníka je pasivně věcně legitimován pouze dražebník. Z hlediska důvodů neplatnosti dražby odvolací soud dovodil, že písemné oznámení o dražbě bylo Ing. L. F. řádně doručeno, neboť si zásilku uloženou "na poště" nevyzvedl, a za řádné je třeba považovat každé doručení, při němž se zásilka dostane do sféry dispozice adresáta, že však nebylo řádně doručeno žalobkyni b), od níž "se nevrátila doručenka" a žalobkyně b) popřela, že by jí byla zásilka doručena. Žalovaná 1) nebyla přes nedostatek řádného doručení písemného oznámení o dražbě žalobkyni b) povinna od dražby upustit, neboť žalobkyni b) i Ing. L. F. bylo řádně doručeno upozornění na zamýšlený výkon práva. Provedená dražba je však přesto podle názoru odvolacího soudu neplatná; ustanovení § 46 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) sice "osvobozuje dražebníka od povinnosti upustit od dražby v případě, že oznámení o dražbě není doručeno zástavci a dlužníku, pokud jim bylo doručeno upozornění o zamýšleném výkonu práva", ale - vzhledem k tomu, že ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) "odlišuje dva odlišné důvody neplatnosti dražby, a to 1) případ, kdy dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, a 2) případ, kdy nejsou splněny podmínky uvedené v § 40 odst. 1 a 2 zák. č. 26/2000 Sb." - "znamená to pouze to, že dražba není neplatná z důvodu, že dražebník neupustil od dražby, ale z důvodu nesplnění podmínek § 40 odst.1 a 2 cit. zákona". Dražba provedená dne 26.3.2002 je proto neplatná. K dovolání žalované 1) Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 24.1.2006 č. j. 21 Cdo 126/2005-149 odmítl dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve výroku o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů advokátu Mgr. Vladimíru Šilerovi a zrušil rozsudek odvolacího soudu (s výjimkou výroku, proti němuž bylo dovolání odmítnuto) a rozsudek soudu prvního stupně ze dne 16.1.2004 č.j. 19 C 92/2002-63 a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. Nejprve dospěl dovolací soud k závěru, že řízení o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 48 odst. 3, 4 a 5 zákona o veřejných dražbách se musí účastnit (jako žalobci nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel, přičemž na straně žalované je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení § 91 odst. 2 občanského sou