21 Cdo 534/2009 — Nejvyšší soud

21 Cdo 534/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 6. 2010 Spisová značka:21 Cdo 534/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.534.2009.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dražba Odpovědnost za vady Dotčené předpisy:§ 2 písm. a), e), f) předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.08.2006 § 30 odst. 1 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.08.2006 § 32 odst. 5 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.08.2006 § 63 odst. 1 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.08.2006 § 65 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.08.2006 § 420 obč. zák. ve znění do 31.08.2006 § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009 § 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř. ve znění do 30.06.2009 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:23. 7. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.       21 Cdo 534/2009 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce PHOENIX GOLD a.s. se sídlem v Praze 6 - Bubenči, Terronská č. 947/49, IČ 63079917, zastoupeného JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Haštalská č. 27, proti žalovanému FIST Praha s.r.o. se sídlem v Praze 9, Oderská č. 333, IČ 63983079, zastoupenému Mgr. Karlem Touschkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Anny Letenské č. 34/7, o 612.520,74 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 14 C 268/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. října 2008 č.j. 14 Co 340/2008-101, takto: I.  Dovolání žalobce se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 30.090,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Karla Touschka, advokáta se sídlem v Praze 2, Anny Letenské č. 34/7. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 612.520,74 Kč. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že v dobrovolné dražbě provedené podle zákona č. 26/2000 Sb., kterou na návrh vlastníka České zemědělské university v Praze zorganizoval jako dražebník žalovaný, vydražil dne 29.6.2006 "soubor nemovitostí, včetně všech součástí a příslušenství (včetně vnitřního vybavení)", za cenu 1.900.000,- Kč. Poté, co zaplatil cenu dosaženou vydražením a co mu byl předán předmět dražby, žalobce zjistil, že chybí část vybavení, které tvoří příslušenství nemovitostí, že objekt byl napaden dřevomorkou a že bylo potřebné provést opětovné připojení objektu k dodávkám elektrické energie. Žalobce dovozuje, že za tyto vady nemovitostí odpovídá žalovaný jako dražebník "dle analogického uplatnění ustanovení § 741 občanského zákoníku (s ohledem na ustanovení § 65 zákona č. 26/2000 Sb. a § 853 občanského zákoníku)". Žalovaný namítal, že žalobce měl předmět dražby "fakticky v držení" již ode dne 1.7.2006, kdy si ho "bez závad" převzal na základě nájemní smlouvy ze dne 29.6.2006, a rovněž "bez závad" mu byl po zaplacení ceny dosažené vydražením předán dne 29.9.2006. Protože při veřejné dražbě jde o přechod vlastnictví, nelze při něm "nárokovat přiměřenou slevu, jestliže má věc odstranitelnou vadu, žádat opravu vady vydražené věci nebo doplnění toho, co na vydražené věci chybí". Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 20.5.2008 č.j. 14 C 268/2007-61 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 60.404,40 Kč k rukám advokáta Mgr. Karla Touschka. Dovodil, že žalobce se stal vlastníkem vydražených nemovitostí na základě příklepu uděleného ve veřejné dobrovolné dražbě provedené podle zákona č. 26/2000 Sb. a že při tomto přechodu vlastnictví nelze ani analogicky aplikovat ustanovení o odpovědnosti za vady při kupní smlouvě nebo při smlouvě o obstarání prodeje věci. Za vady na vydražené věci může odpovídat pouze navrhovatel dražby, budou-li splněny předpoklady této odpovědnosti podle ustanovení § 63 odst.1 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 10. 2008 č.j. 14 Co 340/2008-101 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 59.690,- Kč k rukám advokáta Mgr. Karla Touschka. Poté, co dovodil, že soud prvního stupně provedl všechny potřebné důkazy a že řádně zjistil skutkový stav věci, se odvolací soud ztotožnil se závěry soudu prvního stupně v tom, že při veřejné dobrovolné dražbě přechází vlastnické právo na vydražitele udělením příklepu "za podmínky, že vydražitel ve stanovené lhůtě uhradí cenu dosaženou vydražením", a že tedy nejde "o nabytí vlastnického práva převodem na základě smlouvy, na který by bylo možné bez dalšího aplikovat ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za vady v případě smlouvy kupní nebo obstaravatelské". Za vady předmětu dražby může odpovídat pouze navrhovatel dražby podle ustanovení § 63 odst.1 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a postavení dražebníka nemůže být "obdobné postavení obstaravatele podle ustanovení § 741 občanského zákoníku v případě obstaravatelské smlouvy". Obstaravatel je totiž povinen převzít věc objednatele, učinit všechna potřebná opatření k prodeji a zajistit prodej, při němž obstaravatel uzavírá kupní smlouvu svým jménem, zatímco úkolem dražebníka je "zajistit a provést dražbu a dbát na její řádný průběh"; právní režim odpovědnosti za vady při veřejné dobrovolné dražbě "nelze podřídit občanskému zákoníku" ani podle ustanovení § 65 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Žalovaný může být podle názoru odvolacího soudu činěn zodpovědným pouze za škodu ve smyslu ustanovení § 63 odst.4 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), žalobce se však nedomáhal náhrady škody, ale nároků z odpovědnosti za vady. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že ustanovení § 63 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), nazvané "Zvláštní odpovědnost", nepředstavuje komplexní právní úpravu, která by vylučovala právní úpravu obsaženou v občanském zákoníku, na jehož subsidiární použití odkazuje ustanovení § 65 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), a že odpovědnost za vady podle ustanovení § 63 odst.1 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) "není dána přímo proti vydražiteli, s nímž navrhovatel dražby není v žádném právním vztahu", ale vůči dražebníkovi, který by "na základě této odpovědnosti mohl požadovat na navrhovateli dražby nárok vyplývající z nesplnění povinnosti umožnit vydražiteli vstoupit do právního postavení, které pro něj vyplývá z dražební vyhlášky a protokolu o dražbě". Postavení dražebníka a obstaravatele není takové povahy, aby vylučovalo možnost subsidiárního užití ustanovení § 741 občanského zákoníku, neboť se - navzdory všem odlišnostem - jedná "o ustanovení obsahem i účelem nejbližší", když dražebník odpovídá nejen za "samotné provedení dražby", ale i za ostatní povinnosti, které mu ukládá zákon č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) až do okamžiku předání předmětu dražby vydražiteli. Žalobce dále poukazuje na to, že mu předmět dražby "nebyl předán ve stavu, jež odpovídá popisu předmětu v dokumentaci dražby a stavu při prohlídce předmětu dražby", a že mu taková újma musí být nahrazena, neboť je "nepřípustné, aby nikdo nebyl odpovědný za jednání, kterým byla jinému subjektu způsobena újma". Přípustnost dovolání žalobce dovozuje z ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. a navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaný navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto. Uvedl, že dražebník není osobou odpovědnou za vady vydražené věci a že žalobce měl předmět dražby v nájmu od příklepu do zaplacení ceny po dobu "téměř tří měsíců", aniž by uplatnil jakoukoliv "výhradu k vydražené věci". Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. k tomu opráv