21 Cdo 77/2018 — Nejvyšší soud

21 Cdo 77/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 5. 2018 Spisová značka:21 Cdo 77/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.77.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odvolání Vzdání se práva Příslušnost soudu funkční Řízení o dědictví Pozůstalost (o. z.) Vady řízení Dotčené předpisy:§ 10 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017 § 207 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017 § 208 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017 § 209 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017 § 218 písm. b) o. s. ř. ve znění do 29.09.2017 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:17. 7. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 77/2018-117 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Vítězslavy Pekárkové ve věci pozůstalosti po V. M., zemřelé dne 17. srpna 2016, za účasti G. M., zastoupené Mgr. Pavlem Chráskou, advokátem se sídlem v Praze 5, Ohradské náměstí č. 1621/5, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 32 D 987/2016, o dovolání G. M. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. července 2017 č. j. 24 Co 80/2017-86, takto: Usnesení městského soudu a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. března 2017 č. j. 32 D 987/2016-64 se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Řízení o pozůstalosti po V. M., zemřelé dne 17. 8. 2016 (dále též jen „zůstavitelka“), bylo zahájeno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. 9. 2016 č. j. 32 D 987/2016-3. Provedením úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce byla pověřena JUDr. Adéla Matějková, notářka v P. (§ 100 zákona o zvláštních řízeních soudních). Obvodní soud pro Prahu 5 – poté, co usnesením ze dne 6. 2. 2017 č. j. 32 D 987/2016-35 rozhodl, že se nahrazuje soupis pozůstalosti prohlášením dědičky o pozůstalostním majetku – usnesením ze dne 6. 2. 2017 č. j. 32 D 987/2016-36 určil obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou 446 735 Kč, výši pasiv pozůstalosti částkou 367 529,29 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 79 205,71 Kč, potvrdil, že veškeré zůstavitelčino jmění (ve výroku specifikované) nabyla jediná dědička – zůstavitelčina dcera G. M., určil odměnu notářky a povinnost dědičky k jejímu uhrazení s tím, že ji G. M. již uhradila zálohou, a určil, že G. M. nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění usnesení uvedl, že zůstavitelka nezanechala závěť, že byla rozvedená a měla 3 děti, z nichž však bezdětný zůstavitelčin syn J. M. a bezdětný zůstavitelčin syn P. M. dědictví odmítli, že zůstavitelčina dcera G. M. dědictví neodmítla a uplatnila právo výhrady soupisu pozůstalosti, takže lze mít za to, že je jedinou dědičkou ze zákona 1. dědické třídy k dědění povolanou podle § 1635 odst. 1 občanského zákoníku, že soupis pozůstalosti byl usnesením nahrazen prohlášením dědičky o pozůstalostním majetku, a že zůstavitelčině dceři tudíž bylo nabytí dědictví potvrzeno jako jediné dědičce ze zákona. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podala G. M. odvolání. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 7. 3. 2017 č. j. 32 D 987/2016-64 rozhodl, že „opožděně podané odvolání zůst. dcery G. M., ze dne 17. 2. 2017 (doručené soudu dne 20. 2. 2017), doplněné dopisem ze dne 24. 2. 2017 (doručen soudu dne 27. 2. 2017) odmítá“, a určil náhradu „hotových výloh“ notářky celkovou částkou 77 Kč („hotové výlohy“ 64 Kč, 21 % DPH ve výši 13 Kč) a povinnost G. M. k jejímu zaplacení. V odůvodnění usnesení uvedl, že dne 6. 2. 2017 bylo s jedinou účastnicí G. M. v notářské kanceláři konáno notářským koncipientem J. T. jednání, které trvalo od 9:00 hodin do 9:35 hodin, že jednání bylo ukončeno a G. M. byl bez námitek podepsán protokol o tomto jednání dne 6. 2. 2017 v 9:35 hodin, že následně v mezidobí 20 minut (mezi jednáními) bylo písemně vyhotoveno a soudní komisařkou vydáno a podepsáno usnesení o dědictví č. j. 32 D 987/2016-36, že v této době čekala G. M. v notářské kanceláři za účelem převzetí stejnopisu usnesení, že originál usnesení č. j. 32 D 987/2016-36 byl soudní komisařkou podepsán a že poté, co soudní komisařka vydala originál uvedeného usnesení, bylo notářským koncipientem J. T. v 9:55 hodin zahájeno jednání za účasti G. M., na němž notářský koncipient doručil stejnopis usnesení č. j. 32 D 987/2016-36 G. M., která se proti němu podpisem protokolu na č. l. 37 spisu vzdala práva odvolání. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že odvolání G. M. je opožděné, neboť se odvolatelka na jednání dne 6. 2. 2017 práva odvolání výslovně svým prohlášením a podpisem protokolu vzdala. K odvolání G. M. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 7. 2017 č. j. 24 Co 80/2017-86 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 3. 2017 č. j. 32 D 987/2016-64. Vycházel ze zjištění, že z obsahu protokolu ze dne 6. 2. 2017 ve věci řízení o pozůstalosti po V. M. je zřejmé, že při jeho pořízení byl přítomen J. T., že jednání započalo v 9:55 hodin, že podle jeho obsahu se do kanceláře dostavila G. M., která do vlastních rukou svým jménem převzala usnesení č. j. 32 D 987/2016-36 a svým podpisem potvrdila doručení usnesení při tomto jiném soudním úkonu a zároveň se vzdala odvolání proti uvedenému usnesení, že jednání bylo ukončeno v 10:00 hodin, protokol byl vytištěn, přítomnou přečten, v celém rozsahu schválen a vlastnoručně podepsán a že obsahuje podpis G. M. a podpis J. T. Odvolací soud dovodil, že nemá důvod pochybovat o pravdivosti prohlášení JUDr. Adély Matějkové o pravosti jejího podpisu na originálu usnesení ze dne 6. 2. 2017 č. j. 32 D 987/2016-36. Má za to, že G. M. se v odvolacím řízení snaží zvrátit výsledky řízení (zejména skutečnost, že se vzdala práva odvolání proti usnesení ze dne 6. 2. 2017 č. j. 32 D 987/2016-36) „způsobem, který se nejeví být zcela korektním“, tvrdí-li, že usnesení, které bylo do spisu zařazeno, je podvrhem, což je podle jejího přesvědčení doloženo tím, že usnesení, které obdržela pod stejným číslem jednacím, není podepsáno JUDr. Adélou Matějkovou, soudní komisařkou, ale je v něm uvedeno „Za správnost vyhotovení: J. T., notářský koncipient“. Odvolací soud uvedl, že odvolatelka opomíjí fakt, že ve spise je založen originál tohoto usnesení, který je takto výslovně označen, a že účastníkům jsou doručovány pouze stejnopisy vydaných usnesení, které již nejsou podepsány příslušným soudcem či soudním komisařem, nýbrž jsou opatřeny pouze otiskem razítka toho, kdo rozhodnutí vydal, a dále doložkou „Za správnost vyhotovení“ s uvedením jména a podpisu vedoucího kanceláře nebo jím zmocněného zaměstnance, v tomto případě notářského koncipienta J. T. Odvolací soud dospěl k závěru, že veškeré úkony, které byly prováděny v tomto řízení soudní komisařkou či pověřeným „soudním koncipientem“, jsou v souladu s jednacím řádem i s kancelářským řádem, že protokoly i vydaná usnesení na sebe logicky navazují a že nelze z ničeho dovodit, že by notářka, případně notářský koncipient, vytvářeli podvržené dokumenty. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu je nepochybné, že G. M. se po převzetí usnesení ze dne 6. 2. 2017 č. j. 32 D 987/2016-36 zcela prokazatelně ve smyslu ustanovení § 207 odst. 1 občanského soudního řádu vzdala práva odvolání, což stvrdila svým vlastnoručním podpisem, bylo odvolání podáno účastnicí, která v důsledku vzdání se práva odvolání ztratila právo odvolat se proti napadenému usnesení. Důsledkem takové skutečnosti podle názoru odvolacího soudu může být z procesního hlediska jen odmítnutí odvolání, neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn [§ 218 písm. b) občanského soudního řádu]. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala G. M. dovolání. Namítá, že odvolací soud porušil její právo na spravedlivý proces, neboť se žádným způsobem nevypořádal s celou řadou jejích odvolacích námitek a nechal je ve svém odůvodnění zcela bez povšimnutí, a že napadené usnesení je „pro své ignorování tvrzení účastnice zcela nepřezkoumatelné, a tím je v naprostém rozporu s ustálenou rozhodovací praxí soudů“. Zdůraznila, že uváděla, že protokol o jednání u notáře ze dne 6. 2. 2017 s číslem listu 37 nikdy nepodepsala, ačkoliv je na něm její údajný podpis, a že k tomu navrhovala, „nechť je (ne)pravost podpisu prokázána znaleckým posudkem“, avšak že ničemu z toho odvolací soud nevěnoval „ani zlomek pozornosti“, ignoroval její návrh na důkaz znaleckým posudkem a podpis bez dalšího označil za vlastnoruční. Uvedla, že odvolací soud ignoroval rovněž její tvrzení o nesrovnalostech s protokolem o jednání (protokol byl vyhotoven později, než předmětné usnesení, nebyl účastnici předán, neměl standardně přidělené číslo jednací a nebyl žádný důvod, proč by byl vyhotovován protokol o jednání, když fakticky podle tvrzen