22 Cdo 206/2020 — Nejvyšší soud

22 Cdo 206/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 2. 2020 Spisová značka:22 Cdo 206/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:22.CDO.206.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Společné jmění manželů Dotčené předpisy:§ 145 odst. 2 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 5. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 206/2020-1602 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Heleny Novákové a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce M. P., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Ondřejem Slezákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená 84/5, proti žalované J. P., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Miroslavem Zamiškou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na příkopě 957/23, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 24 C 121/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 18. října 2019, č. j. 36 Co 296/2018-1473, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 18. října 2019, č. j. 36 Co 296/2018-1473, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. II. Návrh na odklad právní moci výroku I a vykonatelnosti výroku II rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 18. října 2019, č. j. 36 Co 296/2018-1473, se zamítá. Odůvodnění: Okresní soud v Liberci (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 1. 6. 2018, č. j. 24 C 121/2008-1253, přikázal ze zaniklého společného jmění manželů (dále také „SJM“) žalobce a žalované 1) do výlučného vlastnictví žalobce: obchodní podíl ve společnosti P., se sídlem v XY, IČO XY (dále též „předmětný obchodní podíl“), zůstatek peněžních prostředků ve výši 25 232,58 Kč na účtu č. XY vedeném u banky Československá obchodní banka, a. s., zůstatek peněžních prostředků ve výši 19 857,77 Kč na účtu č. XY vedeném u banky Česká spořitelna, a. s. a práva a povinnosti z pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění č. XY ze dne 18. 6. 2001 u ING Životní pojišťovna N. V., pobočky pro Českou republiku, identifikační číslo 40763587; a 2) do výlučného vlastnictví žalované: pozemek parc. č. XY, jehož součástí je budova č. p. XY, a pozemek parc. č. XY, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrálním pracovištěm XY, na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY, obec a okres XY, movité věci, jejichž seznam uvedl v příloze rozsudku, a osobní vozidlo XY registrační značka XY (výrok I). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na vypořádání podílů na společném jmění částku 1 814 255 Kč (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III a IV). Soud prvního stupně do vypořádání zahrnul obchodní podíl žalobce. Vyšel ze zjištění, že mezi účastníky v zásadě nebylo sporu o tom, že předmětný obchodní podíl žalobce je součástí SJM. V tvrzení žalované o tom, že se nejedná o běžnou záležitost, dal soud prvního stupně žalované za pravdu. Sporné bylo, zda předmětem vypořádání je předmětný obchodní podíl v rozsahu 10 % nebo 100 %. Soud prvního stupně shledal, že předmětem vypořádání je obchodní podíl v rozsahu 10 %. Soud prvního stupně se zabýval jako předběžnou otázkou tím, zda je možno zahrnout do SJM i 90 % majetkové hodnoty předmětného obchodního podílu, která ze SJM byla podle tvrzení žalované protiprávně vyvedena. Vyšel ze závěrů odvolacího soudu, podle nichž i úkon vzdání se práva na přistoupení k novým vkladům je nakládáním se společnou majetkovou hodnotou, a tedy tento úkon lze posuzovat optikou § 145 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Úkony, které žalobce učinil dne 11. 5. 2007 v působnosti valné hromady v souvislosti s rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu společnosti, však takto posuzovat nelze, i odvolací soud se ztotožnil s již dříve vyjádřeným názorem soudu, že ani v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nelze přezkoumávat platnost usnesení valné hromady o tom, jak rozhodla. Soud prvního stupně nezjistil žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že nebyly splněny předpoklady platnosti právního úkonu žalobce ze dne 11. 5. 2007 spočívajícího ve vzdání se přednostního práva na zvýšení svého vkladu na zvýšení základního kapitálu společnosti P., o němž téhož dne jako jediný společník v působnosti valné hromady společnosti rozhodl. Žalovaná v řízení neprokázala, že by tento právní úkon žalobce byl neplatný a že tímto úkonem došlo k neplatnému vyvedení majetkové hodnoty ze SJM. Z tohoto důvodu nelze obchodní podíl ve společnosti P. v rozsahu 90 % činit předmětem vypořádání, neboť ke dni zániku SJM nebyl jeho součástí. K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „odvolací soud“) rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I tak, že 1) do výlučného vlastnictví žalobce přikázal: 100 % obchodního podílu ve společnosti P., se sídlem v XY, IČO XY, v hodnotě 42 141 000 Kč, zůstatek peněžních prostředků na účtu XY vedeném u Československé obchodní banky, a. s. ve výši 25 232,58 Kč, zůstatek peněžních prostředků na účtu č. XY vedeném u České spořitelny, a. s. ve výši 19 857,77 Kč a odbytné z pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění č. XY ze dne 18. 6. 2001 u ING Životní pojišťovna N. V., pobočky pro Českou republiku, IČO 40763587, v hodnotě 127 400 Kč; 2) do výlučného vlastnictví žalované přikázal: pozemek parc. č. XY, jehož součástí je budova č. p. XY, a pozemek parc. č. XY, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrálním pracovištěm XY, na LV č. XY pro katastrální území XY, obec a okres XY v hodnotě 8 870 000 Kč, movité věci, jejichž seznam je uveden v příloze rozsudku, v hodnotě 505 000 Kč a osobní vozidlo tovární značky XY, RZ XY v hodnotě 5 000 Kč (výrok I). Ve výroku II rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na vypořádání podílu na SJM částku 17 318 525,77 Kč, ve dvou splátkách (výrok II). Dále rozhodl o nákladech řízení (výroky III–V). Odvolací soud ve vztahu k vypořádání obchodního podílu uvedl, že vzdání se přednostního práva má vliv na majetkovou hodnotu předmětného obchodního podílu, který je v SJM, neboť pokud původní podíl je 100 % a zvýšení základního jmění pak jen 10 %, dochází k rapidnímu snížení majetkové hodnoty obchodního podílu v SJM. I takový úkon pak je nakládáním s majetkem v SJM. Odvolací soud pak považoval za prokázané, že žalovaná neposkytla žalobci souhlas ke zmenšení jeho podílu ve společnosti. Žalovaná se dovolala neplatnosti právního úkonu dopisem ze dne 25. 3. 2010, který byl doručen do sféry dispozice žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce dne 12. 4. 2010 a lze tak uzavřít, že se žalovaná včas a účinným způsobem dovolala relativní neplatnosti jednání žalobce spočívající ve zmenšení předmětného obchodního podílu formou vzdání se přednostního práva na převzetí závazku ke zvýšení vkladu na zvýšení základního kapitálu společnosti (§ 40a, ve spojení § 145 odst. 2 věta druhá obč. zák.). Uvedený úkon představoval majetkovou dispozici nad rámec obvyklé správy společného majetku, k níž žalovaná nedala souhlas. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 občanského soudního řádu. Zaprvé vymezuje otázku disparity podílů při vypořádání předmětného obchodního podílu. Zdůrazňuje zejména, že se zasloužil o značný majetek a že se stejně jako žalovaná staral o domácnost. Hodnota předmětného obchodního podílu pak byla vytvořena až v době, kdy žalovaná nezajišťovala veškeré potřeby žalobce a ani na ni nedoléhala starost o již samostatné syny a o domácnost, čímž by kompenzovala podnikatelské aktivity žalobce. Zadruhé vymezuje otázku týkající se vypořádání samotného předmětného obchodního podílu. Odvolací soud nesprávně posoudil otázku následků neplatnosti vzdání se přednostního práva na převzetí závazku ke zvýšení základního kapitálu, neboť dospěl k závěru, že je právní úkon žalobce – spočívající ve vzdání se přednostního práva na převzetí závazku ke zvýšení vkladu na zvýšení základního kapitálu společnosti – neplatný z důvodu absence souhlasu žalované ke zvýšení základního kapitálu společnosti P., a že nově přistupující společníci P. P. a P. P. – synové účastníků se společníky společnosti nikdy nestali. Odvolací soud rovněž nesprávně posoudil otázku následků převedení podílu žalobce ve společnosti P., na třetí osobu po zániku SJM a před provedením jeho vypořádání, kdy měl předmětem vypořádání učinit pouze částku získanou za převod žalobcova podílu ve