22 Cdo 2892/2024 — Nejvyšší soud

22 Cdo 2892/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 1. 2025 Spisová značka:22 Cdo 2892/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:22.CDO.2892.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Služebnost bytu (o. z.) [ Služebnost (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 151n odst. 1 obč. zák. § 1299 odst. 2 o. z. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:19. 2. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 2892/2024-656 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce R. Š., zastoupeného JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu Z. M., IČO XY, se sídlem XY, za účasti vedlejších účastníků na žalované straně 1) J. H., zastoupeného Mgr. Janem Černohorským, advokátem se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, 2) J. R., 3) E. R., obou zastoupených Mgr. Jarmilou Túryovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Sokolovská 68/105, 4) Š. M., zastoupeného Mgr. Karolinou Kovácsovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Václavská 2073/20, o zrušení věcného břemene, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 54/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2024, č. j. 29 Co 132/2024-621, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen nahradit vedlejšímu účastníkovi 1) J. H. náklady dovolacího řízení ve výši 3 388 Kč k rukám jeho zástupce, Mgr. Jana Černohorského, advokáta se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalobce je povinen nahradit vedlejším účastníkům 2) a 3) J. R. a E. R., oprávněným společně a nerozdílně náklady dovolacího řízení ve výši 5 203 Kč k rukám jejich zástupkyně, Mgr. Jarmily Túryové, advokátky se sídlem v Praze 8, Sokolovská 68/105, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným a žalobcem a vedlejším účastníkem 4) Š. M. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. 1. 2024, č. j. 12 C 54/2018-563, zamítl žalobu na zrušení věcného břemene (služebnosti) užívání čtyř (4) bytových jednotek v domě č. p. XY, postaveného na stavební parcele č. XY, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 615 m², katastrální území XY, část obce XY, to vše zapsáno na listu vlastnictví číslo 1134, zřízeného ve prospěch Stavebního a bytového družstva Z. M., IČO XY, se sídlem XY (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II až VI). 2. Žalobce se domáhal zrušení věcného břemene (služebnosti) založeného podle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, (dále též jen „transformační zákon“) s tím, že nastala trvalá změna poměrů vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby. 3. Žalobce argumentoval následujícími tvrzeními: Žalobce koupil dům s nástavbou kupní smlouvou ze dne 6. 11. 1992 a již tehdy byl dům zatížen uvedeným věcným břemenem. Po celou dobu, kdy žalobce dům vlastní, členové družstva neplatili nájem a „odbydlovali“ si tímto způsobem svoji investici do vybudované nástavby. V době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno, byla zcela jiná ekonomická situace, a to zejména s ohledem na ceny bytů a nedostupnost nájmů. Nemovitost nebyla nástavbou zhodnocena, ta žalobci nepřináší užitek, ale pouze ztráty. Žalovaný nepřispěl nikdy na žádnou rekonstrukci, opravu a nikdy neprojevil jakoukoliv snahu o nápravu nerovného vztahu. Dům je před rekonstrukcí střechy, stoupaček, výtahu, což jsou milionové náklady, které nelze investovat do cizího majetku, kterým bytové jednotky zatížené věcným břemenem jsou. Zřízením věcného břemene byl žalobce závažně omezen ve výkonu svého vlastnického práva, aniž by mu byla poskytnuta odpovídající náhrada, byť podle § 28d odst. 2 transformačního zákona je zhodnocení domu pořízením bytu či nebytového prostoru podle předpisu o poskytnutí finanční, úvěrové a jiné pomoci, družstevní bytové výstavby formou nástavby a vestavby pro účely tohoto zákonného opatření považováno za náhradu za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene. Z hlediska právní teorie se jedná o nevyvratitelnou právní domněnku, která byla poplatná době svého legislativního zakotvení, a která po uplynutí 25 let s ohledem na zásadní změnu ekonomické situace a situace na trhu s realitami nepředstavuje adekvátní poměřovací kritérium pro kompenzaci omezení vlastnického práva. Ode dne zřízení věcného břemene dochází mezi žalobcem a žalovaným k rozepřím týkajícím se uhrazování nákladů spojených s provozem a údržbou domu, včetně jeho nezbytných úprav a oprav, na nichž se žalovaný odmítá přiměřeným způsobem spolupodílet, ačkoliv je rovněž uživatelem domu a jsou vynakládány i v jeho prospěch. Platí zásada, že oprávněný z věcného břemene může užívat zatíženou věc jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného (žalobce v souvislosti s touto argumentací odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 22 Cdo 555/2004; tento rozsudek je - shodně jako dále označená rozhodnutí dovolacího soudu - přístupný na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz). Žalovaný však nevykonává právo užívání osobně, respektive výlučně prostřednictvím svých členů, nýbrž i třetími osobami, které nejsou původními členy žalovaného. Materiální důvod zřízení věcného břemene odpadl, neboť investice žalovaného spojená s výstavbou předmětných bytových jednotek byla vrácena a nadto v souladu s § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále „o. z.“) lze přistoupit ke zrušení služebnosti i za přiměřenou náhradu, takže žalovanému za dané situace žádná újma ani vzniknout nemůže. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti, jak vyplývá z § 1283 o. z. To však žalovaný nemůže realizovat a ani nerealizuje. Členové družstva, kteří mají byty v nájmu, v domě nebydlí, byty pronajímají, prodávají za tržní ceny formou převodu členství v družstvu a na úkor žalobce tím získávají majetkový prospěch. Za této situace je zcela nepochybné, že vznikl hrubý nepoměr mezi výhodou, která stíhá členy družstva, a nevýhodou, která zatěžuje dům, aniž by z toho žalobce měl jakýkoliv prospěch. Věcné břemeno může být zrušeno, aniž by byla poskytnuta náhrada; žalované družstvo totiž za celou dobu, kdy požívá práva z věcného břemene, se žádným podstatným způsobem nepodílelo na opravách domu, a naopak získalo prostřednictvím svých členů finanční prostředky z pronajímání bytů a dokonce i z jejich prodeje. Hrubý nepoměr mezi věcným břemenem zatěžujícím nemovitost a výhodami oprávněného se promítá i v rovině ekonomické. Existence věcného břemene užívání omezuje disponovat s nemovitostí v plném rozsahu, ať stran způsobu jejího využití, či případného zcizení, neboť veškeré dispozice jsou s ohledem na zatížení nemovitosti z podstaty věci ekonomicky buď nevýhodné, nebo zcela vyloučené. 4. Soud prvního stupně neshledal argumentací žalobce důvodnou. Na konto názoru, že došlo k „odbydlení“ finančních prostředků, které byly vloženy do vybudování nástaveb a následného užívání bytových jednotek ze strany jednotlivých členů bytového družstva, odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 65/2018, z něhož plyne, že zákonodárce měl možnost omezit trvání věcného břemene na dobu určitou, a i přesto je v § 28d transformačního zákona zřídil na dobu neurčitou. Přitom si byl možnosti časově omezit právo užívání cizí věci vědom. Úmyslem zákonodárce tak nebylo vázat trvání uvedeného práva na běh času. Ústavnost tohoto ustanovení přitom nebyla zpochybněna (viz nález Ústavního soudu ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. I. ÚS 477/05, jenž je - stejně jako dále označená rozhodnutí Ústavního soudu - přístupný na webových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz). Zrušení věcného břemene by tak přicházelo do úvahy tehdy, pokud by ke dni rozhodnutí nesvědčilo členovi družstva právo nájmu družstevního bytu, a šlo by o volný byt nebo jednotku. Nic takového nebylo zjištěno. Naopak podle soudu prvního stupně jsou tyto bytové jednotky obývány členy družstva, popřípadě jejich rodinnými příslušníky. Soud prvního stupně dále připomněl, že to nebyl žalovaný a jeho členové, kteří by vyvolali hrubý nepoměr v právech a povinnostech účastníkům v tom směru, že by se nepodíleli na nákladech na opravy nebo další údržbu nemovitosti ve vlastnictví žalobce. Jedinou opravou, která byla „ze strany žalobce vůči žalovanému inzerována a p