22 Cdo 3305/2017 — Nejvyšší soud

22 Cdo 3305/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 8. 2019 Spisová značka:22 Cdo 3305/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.3305.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Stavba Dotčené předpisy:§ 155 předpisu č. 141/1950Sb. § 11 odst. 2 předpisu č. 69/1949Sb. § 6 předpisu č. 75/1949Sb. § 24 odst. 3 předpisu č. 49/1959Sb. § 20 předpisu č. 280/1949Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 11. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 3305/2017-290 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) J. L., narozeného XY, bytem XY, b) M. L., narozené XY, bytem XY, c) B. M., narozeného XY, bytem XY 12, d) A. M., narozené XY, bytem XY, všech zastoupených Mgr. Adamem Hrabovským, advokátem se sídlem v Brně, Koliště 55, proti žalované AGROMERAN, a. s., IČO 25549561, se sídlem v Jimramově, Trhonice 57, zastoupené JUDr. Jaroslavou Brabcovou, advokátkou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Sadová 2237, o odstranění stavby, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 11 C 7/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 16. 2. 2017, č. j. 54 Co 756/2015-269, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozsudkem ze dne 24. 6. 2015, č. j. 11 C 7/2013-232, zamítl ve výroku I. žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované 1) odstranit zemědělskou stavbu bez č. p./č. e., zapsanou na LV č. XY pro k. ú. XY, u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY, stojící na pozemcích parc. č. st. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, 2) odstranit zemědělskou stavbu bez č. p./č. e., zapsanou na LV č. XY pro k. ú. XY, u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY, stojící na pozemcích parc. č. st. XY a parc. č. st. XY, vše v k. ú. XY, 3) odstranit část stavby hnojiště, která stojí na pozemku parc. č. XY, zapsaného na LV č. XY pro k. ú. XY, Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY. Dále rozhodl, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok II.). S ohledem na obsah a rozsah dovolání jsou pro rozhodnutí dovolacího soudu v této věci významná níže uvedená skutková zjištění a právní závěry soudu prvního stupně: Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že součástí společného jmění žalobců a) a b) je mimo jiné pozemek parc. č. st. XY v k. ú. XY, který tito žalobci nabyli na základě postupní smlouvy ze dne 11. 8. 1970 uzavřené s J. L., narozeným XY, a F. L., narozenou XY. Pozemek parc. č. st. XY v k. ú. XY tvoří součást společného jmění žalobců c) a d), kteří jej nabyli na základě postupní smlouvy uzavřené dne 3. 3. 1980 s B. M., narozeným XY, a L. M., narozenou XY. Žalovaná je vlastníkem stavby bez č. p./č. e. (kravína), jež stojí na pozemcích parc. č. st. XY a parc. č. st. XY v k. ú. XY. Jednotné zemědělské družstvo XY (právní předchůdce žalované, dále rovněž jako „JZD XY“) započalo se stavbou kravína v roce 1958 a tato stavba byla dokončena v roce 1959. Z rozhodnutí Odboru pro výstavbu rady krajského národního výboru v Pardubicích ze dne 14. 4. 1958, č. j. Výst. 1483/1958, nalézací soud zjistil, že správní orgán rozhodl podle § 20 zákona č. 280/49 Sb. o vyvlastnění práva stavby pro stavbu kravína k pozemkům, na kterých se tato stavba nachází, a to na dobu padesáti let. Dále nalézací soud vyšel z toho, že právní předchůdci žalobců a) a b) J. L. a F. L. byli členy JZD v XY od 1. 10. 1952. V průběhu roku 1955 své členství ukončili a znovu se stali členy JZD v XY od 1. 4. 1958. Právní předchůdci žalobců c) a d) B. M. a L. M. se stali členy JZD v XY k 1. 4. 1958. Při posouzení požadavku žalobců na odstranění stavby kravína dovodil, že stavbu zřídilo JZD XY na pozemcích žalobců oprávněně, a to na základě tzv. práva družstevního užívání pozemků. Při hodnocení oprávněnosti této stavby vyšel z právní úpravy účinné v době provedení stavby, tedy v letech 1958 a 1959. V té době bylo právo družstevního užívání pozemků zakotveno nepřímo v zákoně č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, resp. ve vzorových stanovách jednotných zemědělských družstev, jejichž závaznost pro jednotná zemědělská družstva byla založena nařízením ministra zemědělství č. 75/1949 Sb., kterým se provádí zákon o jednotných zemědělských družstvech a jež bylo vydáno k provedení tohoto zákona podle § 11 odst. 2 zákona č. 69/1949 Sb. V těchto vzorových stanovách, ať už vyhlášených v částce 40/1953 Úředního listu nebo částce 98/1957 Úředního listu, byla zakotvena povinnost členů družstva tzv. sdružit půdu, na které družstvo posléze hospodařilo. Stejná povinnost byla uložena členům JZD XY ve stanovách tohoto družstva. Následně bylo právo družstevního užívání pozemků upraveno v zákoně č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, účinném od 1. 10. 1959. Podle § 24 odst. 2 tohoto zákona náleželo družstvu k pozemkům sdruženým ke společnému družstevním hospodaření právo družstevního užívání. Podle § 24 odst. 3 tohoto zákona právo družstevního užívání opravňovalo družstvo k užívání pozemku ve stejném rozsahu, v jakém by náleželo vlastníku; družstvo bylo oprávněno rovněž provést na sdružených pozemcích stavbu. S ohledem na historický kontext, smysl a účel sdružování pozemků a budoucí výslovnou právní úpravu nalézací soud dovodil, že i před 1. 10. 1959 (tedy před účinností zákona č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech) náleželo jednotným zemědělským družstvům ke sdruženým pozemkům právo družstevního užívání jakožto právo časově neomezené, jehož obsahem bylo mimo jiné i právo provést na sdružených pozemcích stavbu. Jelikož se právní předchůdci žalobců stali členy JZD XY k 1. 4. 1958, a k tomuto datu byly pozemky, na nichž byla stavba kravína posléze zřízena, sdruženy v prospěch družstevního hospodaření (užívání), vznikla tato stavba jako oprávněná, a to na základě práva družstevního užívání pozemků. Poznamenal, že v takovém případě již nemělo žádné právní účinky rozhodnutí Odboru pro výstavbu rady krajského národního výboru v Pardubicích ze dne 14. 4. 1958, č. j. Výst. 1483/1958, neboť ještě před tímto rozhodnutím se právní předchůdci žalobců stali členy družstva, byli povinni sdružit pozemky k družstevnímu hospodaření a družstvo bylo oprávněno na základě práva družstevního užívání provést na sdružených pozemcích stavbu kravína. Protože soud prvního stupně považoval stavbu kravína za stavbu oprávněnou vzhledem k časově neomezenému práva družstevního užívání pozemků žalobců svědčícímu JZD XY (jeho právním nástupcům), nevyhověl návrhu žalobců na odstranění stavby podle § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle kterého má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 16. 2. 2017, č. j. 54 Co 756/2015-269, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. bodu 1. tak, že uložil žalované povinnost odstranit zemědělskou stavbu bez č. p./č. e., zapsanou na LV č. XY pro k. ú. XY, u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY, stojící na pozemcích parc. č. st. XY a parc. č. st. XY, vše v k. ú. XY, a to ve lhůtě jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozhodnutí (výrok I. rozsudku odvolacího soudu.). Dále rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. bodech 2. a 3. potvrdil (výrok II. rozsudku odvolacího soudu). Rozhodl také, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III. rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, avšak dospěl k jinému právnímu posouzení věci. Vyšel z toho, že v době zřízení stavby kravína (tedy v období do 1. 10. 1959) nevyplývalo z žádného právního předpisu (ani ze zákona č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech či dalších právních předpisů vydaných k provedení tohoto zákona) oprávnění družstva provést na sdružených pozemcích stavbu. Právo družstva provést na sdružených pozemcích stavbu bylo zakotveno až v zákoně č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, který nabyl účinnosti 1. 10. 1959. Avšak z žádného ustanovení tohoto právního předpisu nevyplývá, že by se právo provést na sdružených pozemcích stavbu vztahovalo rovněž na stavby, jež byly zřízeny před nabytím účinnosti zákona č. 49/1959 Sb. Stavbu kravína je proto nutné považovat za oprávněnou na základě rozhodnutí Odboru pro v