22 Cdo 510/2024 — Nejvyšší soud

22 Cdo 510/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 5. 2024 Spisová značka:22 Cdo 510/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:22.CDO.510.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Transformace družstev Dotčené předpisy:§ 28d předpisu č. 42/1992 Sb. § 241a odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:20. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 510/2024-190 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce Stavebního bytového družstva v Praze 6, IČO 00034088, se sídlem v Praze 6, Kladenská 560/28, zastoupeného Mgr. Josefem Švandou, advokátem se sídlem v Praze 6, Buzulucká 678/6, proti žalovaným 1) K. N., 2) R. S., a 3) R. S., všem zastoupeným Mgr. Evou Valvodovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, náměstí I. P. Pavlova 1785/3, o určení existence věcného břemene bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 349/2017, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2023, č. j 29 Co 46/2023-167, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám Mgr. Josefa Švandy. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 6 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 7. 6. 2022, č. j. 6 C 349/2017-111, určil, že na pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY, jehož součástí je budova č. p. XY, vázne ve prospěch žalobce věcné břemeno bytu v půdní vestavbě vzniklé na základě a v rozsahu dle § 28d odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). 2. Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 25. 5. 2023, č. j 29 Co 46/2023-167, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní (dále i „dovolatelé“) včasné dovolání. 4. Přípustnost dovolání spatřují v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek „hmotného nebo procesního“ práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo které nebyly dovolacím soudem dosud vyřešeny, a to 1) kdo může být ve smyslu § 28d zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (dále jen „transformační zákon“) právním nástupcem právnické osoby (bytového družstva), jež vestavbu pořídilo, zda měl zákonodárce na mysli právní nástupnictví ve formě univerzální sukcese či zda lze připustit právní nástupnictví osob i v rámci singulární sukcese, kterou považují za otázku dovolacím soudem dosud neřešenou, 2) zda hospodářská smlouva ze dne 7. 7. 1988, z níž žalobce odvozuje své právní nástupnictví dle § 28d zákona, a tedy i svou aktivní věcnou legitimaci, byla uzavřena platně v souladu s právními předpisy účinnými v době jejího uzavření; při řešení této otázky se měl odvolací soud odchýlit od rozhodovací praxe dovolacího soudu, 3) zda žalobce mohl zákonné věcné břemeno dle § 28d transformačního zákona vydržet, tedy zda lze vydržet „podmínky věcného břemene“ vzniklého dle § 28d transformačního zákona; dle dovolatelů jde o otázku dovolacím soudem dosud neřešenou, 4) v případě, že by věcné břemeno dle § 28d transformačního zákona mohlo být vydrženo, zda byl žalobce v dobré víře vzhledem ke všem okolnostem, že je oprávněným z věcného břemene, bylo-li jeho právo v roce 1995 zapsáno do katastru nemovitostí; při řešení této otázky se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. 5. Navrhují, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že se žaloba na určení existence věcného břemene bytu zamítá, případně rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 6. Žalobce navrhuje, aby dovolání bylo zamítnuto. K dovolání uvedl, že věcné břemeno má být zřízeno ve prospěch „družstva“ – bez další specifikace, nemusí jít o družstvo, které byt vybudovalo. Je zřejmé, že žalobce je družstvem dle § 28d transformačního zákona. Otázku platnosti hospodářské smlouvy považuje za nadbytečnou, ani dodatečné zpochybnění této smlouvy na vzniku zákonného věcného břemene nic nemění. K námitkám týkajícím se vydržení uvádí, že soudy nezaložily dobrou víru žalobce jen na základě zápisu v katastru nemovitostí, šlo i o dlouhodobé respektování stavu odpovídajícího trvání věcného břemene ze strany žalovaných i jejich právních předchůdců. III. Přípustnost dovolání 7. Dovolání není přípustné. 8. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 9. Podle § 241a odst. 1-3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. K vymezení pojmu právní nástupce v § 28d transformačního zákona Podle § 28d odst. 1 transformačního zákona pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, zřizuje se dnem účinnosti tohoto zákonného opatření ve prospěch družstva, popřípadě jeho právního nástupce na budově věcné břemeno podle § 151n a násl. občanského zákoníku, které dále omezuje vlastníka budovy tak, že a) pro nájemní vztahy k bytům získaným nástavbou či vestavbou platí ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevního bytu; b) družstvo nebo jeho právní nástupci mají k těmto bytům práva a povinnosti pronajímatele, není-li mezi nimi a vlastníkem budovy dohodnuto jinak; c) pro stanovení nájemného z těchto bytů platí předpisy o způsobu výpočtu nájemného v bytech stavebních bytových družstev; d) nájemné z těchto bytů platí nájemce družstvu nebo jeho právnímu nástupci; úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu platí nájemce vlastníkovi budovy, popřípadě jiné osobě. 10. Žalovaní namítají, že „právním nástupcem“ dle § 28d odst. 1 transformačního zákona je právní nástupce družstva, které vestavbu pořídilo (Stavební bytové družstvo Nástavby a vestavby – Praha v likvidaci), nikoli žalobce, který ke dni 23. 6. 1992 vykonával práva a povinnosti pronajímatele předmětného bytu, neboť smyslem transformačního zákona bylo „právní nástupnictví jako celek“. 11. Odvolací soud přijal a odůvodnil závěr, že žalobce byl k rozhodnému datu družstvem ve smyslu § 28d odst. 1 transformačního zákona (nikoli právním nástupcem takového družstva), neboť pojem družstvo lze podle jeho názoru vyložit tak, že „jde o družstvo, které má k bytu právo a povinnosti pronajímatele, a družstvo, jemuž nájemci z tohoto bytu platní nájemné“ (viz bod 16 odůvodnění). Jeho rozhodnutí tak nezávisí na výkladu pojmu právní nástupce v § 28d odst. 1 transformačního zákona, a tak ani na řešení právní otázky, zda k právnímu nástupnictví ve smyslu § 28d odst. 1 transformačního zákona vede singulární či univerzální sukcese. Dovolání proto není pro řešení otázky právního nástupnictví družstva dle § 28 odst. 1 transformačního zákona přípustné. K souladu hospodářské smlouvy s právními předpisy 12. Přípustnost dovolání nezakládá ani otázka souladu hospodářské smlouvy ze dne 7. 7. 1988 s právními předpisy účinnými v době jejího uzavření. 13. Dovolatel je povinen formulovat obecnou právní otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí spočívá; úkolem dovolacího soudu není zkoumat správnost postupu odvolacího soudu o